Společné spaní s novorozencem a 3letým dítětem. Jak na to?
Ahoj všem, je tu prosím někdo kdo řešil a vyřešil 😂...
Naše malá 3leta spí s náma, nevadí mi to a neplánují jí dát pryč i když pokojík má. Narodil se jí sourozenec a teď má měsíc. Celý měsíc ona spí s manželem v ložnici a já s malým v pokojíku. Jenže problémů hned několik.
1. Mě je teda hrozný smutno a začíná mi vyčítat že jí nemám ráda, že chce ležet semnou ( i když večer jí občas uspávám, když prcek usne ). A mě to teda hrozně mrzí protože bych se chtěla mazlit samozřejmě i s ní.
2. V noci se několikrát vzbudí s hysterickým pláčem, že chce maminku a manžel ji nedokáže uklidnit... Musím tam jít a ujistit, že tam jsem.
Samozřejmě je možnost dát postýlku bez bočnice do ložnice a spojit s velkou posteli, a můžeme tam spát všichni. Dneska jsem to manželovi nabídla a vypadal, že jo. Že pokud by večer nemohl spát, tak může přejít do pokojíku kde je postel připravená. Jenže.... Prostě nevím jak to celkově uskutečnit abych nenudila všechny v ložnici. Malého za večer 3-4 převbaluju. Hodně čůrá a kaká... A jak má naděláno je hlučný, kapsičky mimino. Další věc co jsem vypozorovala je, že přes den se nakojí a je schopný 3-4h spát. V noci... Snad každou hodinu chce prso. Sice nepláče ale vydává takové nespokojené zvuky (jako by vrže 😂) a dost nahlas dokud nedostane co chce, vrtí se... Nechce dudlík. Takže hodně kojim. Samozřejmě v posteli s tím problém nemám. Ale říkám si tím jak je hlučný jestli nebudu budit malou. Jemu dám prso a je klid ale ona jak se vzbudí tak je konec spaní 😂😂😂 začne debatovat a je to v prd... 😂. To samé prdíky. Dost na ně večer trpí. Naštěstí nepláče 🙏ale opět vydává to svoje vrzání. A já vždycky přemýšlím... Má hlad, je po💩, nebo prdy...
Takže si tak říkám, jak by společné spaní probíhalo. Čím bych tomu mohla pomoci atd ..
Děkuju za zkušenosti, nápady a rady
My jsme takhle spali všichni. Muž, dvouleťák, já a mimčo. Z mojí strany postylka, z manželovi taková tak Ilea pro batolata. Mrně jsem vzala k sobě, nakojila, zašpuntovala dudličkem, přebalila v posteli a nebyl problém. 🙂
Můj starší v noci teda hodně cestuje, tak by to s miminkem nešlo, ale má klasickou 90*200 postel přiraženou k naší manželské a ta je jen jeho. Spíme v pořadí starší syn, já, mladší dcera, manžel. Večer uspím malou, pak se otočím k němu, držíme se za ruce než usne.
My jsme vždycky spali všichni spolu, miminko v postýlce bez bočnice u postele. Navzájem se děti naštěstí nebudily. Zkuste to 😁
U nas se spi taky spolecne - na mobilu pustit bily sum, to hodne pomuze, aby se deti nebudily. Naucila jsem se prebalovat po tme. Mame 2 metrovou postel a u ni jeste jednu detskou, takze cca 3 metry mista, navic manzel tam dal jen palety, tak kdyby nekdo z deti spadnul, tak jsme stejne temer na zemi. A pak kdyz je nejhur a mimi nekde utisit ani kojenim, mit pripraveny nahradni pokoj s posteli, kde se v noci s mimcem odeberete. Takhle jsme to delali s detma, mame 3 cca 1,5 roku od sebe.
Miminko v postýlce bez bočnice naražené na naši postel ve stejné výšce, vedle na dvoulůžku já, starší dítě a manžel.
My spali vždy spolu a vlastně doteď spíme. Na kraji u zdi spalo miminko, pak já, pak starší dcera a na kraji manžel. Kojila jsem vleže, takže jsem většinou měla mimčo přitisknuté na prsa celou noc. Ze zadu se ke mě tulila dvouleťačka. Dceru jsem kojením ani přebalováním nebudila, vůbec jí nevadilo, když miminko zabrečelo. Manžel se jen otočil nebo naopak vstal a pomohl, když bylo potřeba.
Mame to stejne, syn 3 roky a skoro 2mesicni mimino. Ja chodim spat se starsim do loznice cca v 8, spime spolu v posteli. Mezitim je mala s manzelem v obyvaku a kolem pulnoci, jak on jde spat sam do jinyho pokoje, tak ji nakrmi a da k nam do jeji postylky. Pak se budi jeste jednou na kojeni, ale jinak starsiho moc nebudi, on ma celkem tvrdy spanek. Jsme takhle spokojeni, hlavne jsme tak dost eliminovali zarleni u starsiho.
Zkoušeli jsme dvouletou a novorozence a nešlo to, deti se navzájem budily. Tak jsem se odstehovala s miminem do pokojicku, starsi zustala s tátou v loznici. Před prvnimi narozeninami se syn nastehoval do loznice, spolecne spani se povedlo odbourat az v sesti letech starsi 😅 Jsem dicela ráda ze nejmladsi uz od roka a pul spi se siurozenci v pokojicku 😁
Děti se mi nikdy navzájem nebudily a nebudí se ani teď, když už jsou větší (7 a skoro 5) a jeden z nich třeba kašle. Fakt se až divím, jak jsou v tom spánku vůči hluku odolní
Spim se 4letym a miminem od narozeni a nebudi se, ale prebalovat chodím do koupelny, to je fakt, ze ten nejvetsi kraval neni v loznici.
Syn měl 3,5 roku, když se mu narodila ségra. Spal v postýlce bez bočnice přiražený na naší postel. Postýlka byla asi o 5 cm níž než naše postel, tak ani necestoval k nám. My s manželem a miminem v manželské posteli. Malá nikoho nebudila, i když řvala. Pak jsme kupovali místo dětské postýlky klasickou na matraci šíře 80 cm, aby se vešla. Mohla jsem tak ležet buď u syna nebo se jen odkulit do své a kojit. Teď máme třetí miminko, v noci se umí při přebalování pěkně ozvat, že ho slyší i sousedi a ti dva starší spí a ani to s nimi nehne. Přebalovat nosím k nim do pokojíčku, spí tam už spolu každý ve své postýlce. Když je jim smutno, vejdou se oba přitulení k sobě na tu přiraženou postel vedle naší.
My spíme spolu všichni normálně a tohle jsem nikdy neřešila. Mimino nikdy tu starší neprobudilo. Máme 2x2m postel, takže si může i vylézt k nám, když chce. Má vedle svou postel už. Mimino jsem taky přebalovala, i kojila. A v pohodě. Pokud by ji to budilo, tak blbý, no. Buď by si zvykla nebo by asi spala sama - jako když Vás budí chrápání. 😅😅😅 Nehrotila bych to tak, prostě to zkuste a uvidíte.
Úplně v pohodě všichni v jedné posteli. Mám 4 děti a spalo se tak normálně. Jen mimino bylo vždy na druhé straně než větší dítě. Aby se třeba navzájem nekopli atd.
Zkus to. Spali jsme všichni pohromadě - oba rodiče, mimino a dvě starší děti. Starší děti se nevzbudily téměř nikdy, ani když miminko občas hlasitě plakalo. Manžel tvrdil, že ho miminko budí, ale občas mi do pláče hlasitě zachrápal 😀 Nám dodnes nejvíc vyhovuje společné usínání v naší manželské posteli. Uspím děti a vstávám, abychom byli s manželem spolu. A když jdeme v noci spát, rozneseme děti do postýlek, abychom se nemuseli mačkat.
My jsme si nechali v dětském pokojíčku velkou matraci a tam jsme spali všichni. A spíme tam občas ještě teď. Dětem je 6, 5 a 3 roky.
Zkusila bych spolecne spani,vypada to,ze dcerka je nestastna z toho. U nas mel syn svuj pokojicek,kde spal,ale pravidelne kolem pulnoci se presouval k nam. A to i kdyz se narodila dcera. Ona teda byla zlata. Prebalovat jsem chodila vedle do obyvaku (mame hned vedle loznice) a kojila jsem taky tam nebo v loznici,to nikoho nebudi. Nesvitila jsem,jen pidi svetylkem. Zprvu se parkrat v noci vzbudil,ale do tydne uz spal tak,ze ho mladsi nebudila. Naucil se to,zvykl si.