Společné spaní s miminkem a dudlík. Dá se tím rozmazlit? A kdy jste dali dudlík?

Dudlik mel syn od narozeni ale spani v spolecne posteli urcite nee.. Ano dite je ted klidnejsi ale az ho budes chtit dat do sve bude plac a nebude tam chtit byt vubec. Urcite si tu vyslechnes jak dudel urcite ne a vsichni v jedne posteli, ale pak. Tu je jedna diskuze za druhou "jak naucit rocni dite na svoji postel" zalezi co je pro tebe priorita, dobre se vyspat, vedet ze si decko na postylku zvykne a bude mit vlastní prostor a bude v bezpeci, nebo ji pak kolem roku s hysterii soupnout do jeji postylky, protoze si zvykla byt u vas.. Mazleni je jedna vec, druha je mit pohodli, nejen ty ale i dite.
My to meli tak, ze mel syn vlastni postel a ja vedle nej svoji. Takze jsem ho hladila ve vlaskach, drzela za ruku ale jak usnul, meli jsme kazdy svuj prostor 🙂

Zkoušela jsem dávat dudlík v porodnici, ale nechtěla... Vzala si ho až doma už ani nevím kdy... Mívá ho na spaní, případně v kočárku a na podložce taky jeden mívá, kdyby náhodou chtěla, tak si ho vezme, někdy ho jen kouse, protože ji lezou zuby... Ohledně společného spani neporadim, malá spí od narození ve svém, když byla ještě nepohyblivá, tak jsme si ji brali mezi sebe ráno, třeba do hnízda

Dite spi s nami, dudlik mel 2-10 mesicu.

První dcera dudlík nesnesla, druhá dcera je na něm závislá (12m),bez něj ani ránu, byla bych radši kdyby ho neměla ale co nadělám.. A obě spí spi u nás v posteli, když se vzbudi tak starší k nám přijde z pokojíčku a mladší se vzteka tak ji vezmem k nám a je klid.. Myslím že to ještě pár let potrvá a pak až budou větší tak nebudou chtít chodit k nám do postele 😀nebo spíš doufám 😂

Malá nemá dudlík od narození a spinka s námi v posteli, nevadí nam to.bylo jí 13 měsíců a začala nám konečně v noci spát 🙂

Moje děti dudlík odmítaly, ale oběma jsme ho zkusila dát už v porodnici... A obě moje děti se mnou v posteli spaly a spí do teď (respektive starší spí s tátou, mladší se mnou, protože všichni čtyři už s eprostě nevejdeme. To, že si děti na spaní s rodiči rychle zvyknou a nechtějí spát samy, je podle mě pravda... Ale mě to zatím za vyspání celé rodiny stojí. Řešila bych to až v situaci, kdy to začne vadit rodičům (jo, třeba sex fakt kulhá, když nesmíte vzbudit dítě na stejné posteli).

Já pro společné spaní nejsem - z důvodu obav o zalehnutí a problematického odnaučování. Ale každého věc 🙂. Dudlík jsem také chtěla vydržet, ale dali jsme asi po týdnu, protože bez něj v noci pořád plakal. Snažím se ale, aby ho měl co nejméně - na spaní a když se ho nepodaří jinak utišit (zatím jsem díky němu zvládli každé trápení, prdíky, "špatné sny", první zoubky).

Spolecne spani se da delat bezpecne. Najdi si “safe sleep 7” nebo predpis od “la Leche league”. To obdobi miminka je vycerpavajici a opravdu si myslim, ze je to nekdy boj o preziti.

Dudlík malá dostala hned na cestě z porodnice, mi to tam sami doporučili... A společné spaní nee. Já bych měla strašný strach ze zalehnutí, nebo udušení dekou... Mám postýlku hned u své postele, a jsem spokojená.

V posteli se mnou spí už třetí dítě, obě starší od zhruba 10-12m bez problémů samy začaly spát ve své postýlce (přiražené k mojí), bylo to v době, kdy začaly spát celou noc bez kojení. Od dvou let jsou obě ve svém pokoji, znovu úplně samy (já bych je byla bývala klidně měla v ložnici mnohem déle, chtěly samy do svého).
Třetí (roční) je v noci stále kojená, takže spí se mnou, nicméně v tom nevidím žádný problém.
Nezalehla jsem ani jednu, nezalehl je dokonce ani manžel, oba se jim v noci intuitivně vyhýbáme. Rozmazlené nejsou, samostatné jsou občas až moc.

Dudlík jsem nedávala ani jedné, jediná výjimka byla na dlouhou cestu autem, pokud brečely, ale tam ho stejně většinou nechtěly.

Správně je to tak, jak to bude vyhovovat tobě i miminku 🙂

Měla jsem to s dudlíkem stejně. Doma byl připravený jeden kdyby náhodou a malé jsem ho po hodině pláče dala. Bylo to cca 14 dní po porodu. Teď jsou jí 2 měsíce a vezme si ho jenom když jde spát, má ho 10 minut , pak ho vyplivne a spinká. Nedělala bych si z toho hlavu.
Společné spaní u nás nehrozí. Manžel má dost živé sny a hrozně sebou háže, takže to jsme zavrhli hned na začátku.

Náš malý dostal dudlík dostal už v porodnici. V šestinedělí nás to zachránilo, abysme se nezbláznili. Zatím na něm závislý není, i když s ním občas usne, tak ho potom vyplivne a spí bez něj. Jinak spí v postýlce sám, ve svém pokojíčku. Já spala s ním v pokoji, ale vzájemně se docela rušíme, tak už asi týden spí cca od osmi do čtyř sám, potom krmím a přebaluju a už zůstávám u něj, protože to už tvrdě neusne, tak ležím vedle a když se chruje, tak se třeba držíme za ruku a tak... Původně jsem myslela, že budu spát u něj aspoň tři měsíce, ale takhle nám to vyhovuje víc. Takže pokud vy se s malou líp vyspíte v jedné posteli, tak to tak udělej 😊

Dudlík má jen na spaní a spí se mnou v posteli od narození (nyní rok) 😂🙈

Ahoj, mám dvě holky a obě spaly s námi v posteli od chvíle, co jsme se naučily kojit vleže. Prostě se přitulí, cucnou a spí dál. Starší má teď tři roky a asi před rokem začala spát v postýlce vedle naší postele a pak ve své vlastní postýlce v pokojíčku. Vzbudí se kolem čtvrté ráno a přijde k nám, ale jinak tam usíná i spí. Přes den tam spala asi od roka a půl, co jsme jí postýlku koupili. Přechod nebyl nijak extra dramatický, trvalo to asi týden než si zvykla a to i s vědomím, že mladší dcera (tehdy 6 měsíců) spí s námi. Mladší má teď rok a stále spí u mě v posteli. Postupně ji dáme do postýlky a do pokojíčku k ségře, ale úplně na to nespěchám. Zalehnutí se nebojím, pokud nebudeš opilá nebo nějak nemocná, tak se Ti to podle mě nemůže podařit. Rozmazlení se také nebojím.
Dudlík mají obem holky od cca 6ti týdnů, jak se usadilo kojení a přisávání. Starší ho měla jen na spaní a zbavila se ho ve dvou letech. Mladší ho má stále, má ho i víc přes den. Nebála bych se ho, klidně ho používej, děti to uklidní a moje děti s ním lépe usínají, během spánku většinou vyplivnou.

Pokud nebudeš opilá nebo nějak omamena léky, tak fakt nehrozí, že miminko zalehnes. Já jsem velký zastánce společného spaní, je to přirozené. Děti se cítí v bezpečí, maminka v klidu. Nenapadá mě žádný důvod spát odděleně. Můj syn se mnou spal v posteli až do tří let než měl vlastní pokojík (postýlku bez bočnice jsem zrušila asi v půl roce, když sloužila stejně jen jako odkládací plocha). Pak šel sam a bez problémů do svého pokojíku. Stejně měl ale bouřlivý spánek ještě tak rok, takže pro své pohodlí jsem ho měla u sebe. Teď si spí podle jeho nebo mě nálady. Když chci spát bez něj, chápe to. Někdy si sám řekne, že bude u sebe. Naplňování zakl. lidské potřeby bezpečí fakt není roznazlovani. Do maturity s tebou v posteli nebude.
Dudlík nevím, syn ho nikdy nechtěl, raději kozu bez nahrazku 🙂

My jsme drželi vlastní postýlku, dudlík a monitor dechu do nějakého 8,9 měsíce. Bali jsme SIDS jak čert kříže. Pak přišla separačka a máme ho od tý doby v posteli. Dudlíkovej je, mě to teda nevadí. Až bude chtít spát sám, tak bude, ale dospěli jsme k názoru, že nám je asi jedno kdy to bude. Stejně tak jako, je nám jedno kdy se vzdá dudlíku nebo plen.
A to podotýkám, že před porodem jsme měli názor vlastní pokoj, vlastní postýlka, monitor dechu, kamera a sledování miminka přes iPad. :D Jo a taky žádný nosítka nebo šátky, přece nejsme v Africe. A dopadlo to úplně opacne.

Dudlík syn neměl, ale spal s námi v posteli přes 2 roky. Začalo to po císaři, kdy jsem nebyla skoro měsíc schopná moc vstávat a prostě jsem si zvykla.. A to, že jsme ho dali do své postele (hned i do jeho pokojíku) šlo hned. Hned první noc tam krásně spinkal a bylo to teda úplně bez problému. Takže já si nemyslím, že jsme si ho tímto rozmazlili 🤷‍♀️
Nebála jsem se zalehnutí, to už prostě má člověk v sobě, že podvědomě dává pozor. Krásně spal a to pro mě v tu chvíli bylo nejvíc důležité.

Malý usne u kojení v posteli a přendám ho do postýlky, pak se za 3-4 hodiny probudí a jde do postele, u kojení usneme oba a spíme tak do rána. Zalehnutí se neboj, maminky jsou naprogramované tak, že je vzbudí vše. Spíš tatínek aby dával pozor, ale já nás odděluji polštářem a pak je to v klidu. Okolí ať si říká co chce, řiď se svými pocity a tomu co Tobě a mimču nejvíce vyhovuje. No a dudlík malý nechce ani když mám snad všechny druhy na trhu. Kdyby ho bral, měla bych to asi jednodušší, místo toho dudá pořád prsa. Ale co už 😊

Zalehnuti hrozi spis kdybys byla pod vlivem alkoholu apod.. Jinak je vetsi nebezpecci perina, polstare apod. Miminko se z pod periny nevyhrabe.. Nam spolecne spani vyhovuje teda. Zacaly jsme treti rok 🙂

Ano, společné spaní se špatně odnaučuje. Všechny děti se odstěhovaly do svých postýlek a mně je bez nich v posteli zima, jak jsem na ně naučená... Dudlík jsem taky nechtěla, nakonec ho dostali všichni těsně po návratu z porodnice a nejpozději v půl roce sami vyplivli. A rozmazlení... Za rozmazlené považuji rozcapeníd ěti, které nemají žádné hranice, nikoho neuznávají a dostanou, na co si ukážuo. To jsou věšinou děti, kterým tím rodiče kompenzují nedostatek zájmu a lásky, ne děti přespříliš opečovávané. Mazlením nerozmazlíš, ale vymazlíš spokojeného, klidného a vyrovnaného člověka.

Dělej jak to cítíš 🙂. Proti společnému spaní jsem byla vždy, jednak z bezpečnostních důvodu, a jednak jsem to vždy cítila tak, že miminko má svoje vedle mě a my s partnerem taky. Ale kdyby v noci nespal a chtěl být se mnou, skončil by u mě taky, nikdy bych ho nenechala nikde plakat 🙂. Takže se vracím k začátku, dělej jak to cítíš, nikomu do toho vůbec nic není.

Mně společné spaní vyhovovalo. Prvního jsem měla u sebe do 8 měsíců, druhého do 3 let, nejmladší dvouletý je s náma taky ještě. Starší dva jsou už dávno spolu v pokojíku,ale ty první měsíce a roky jsem si užívala. Do vlastních postelí a pak do pokoje přešli bez nějakých potíží. Dudlík jsem u všech zkoušela,ale mimo krátké doby mezi cca 2 a 8 týdnem, pokud vůbec, ho vyplivovali. Takže mám bezdudlikove děti. A jsem ráda teda.