Chtěla bych se zeptat maminek, které mají zkušenost s tím, že spaly v manželské posteli s batoletem (tedy našemu jsou čtyři roky a od tří spí s námi v posteli) a pak k tomu přibraly i miminko. Jak technicky tuto situaci zvládaly a vyřešily..sundali jsme bočnici z miminkovské postýlky, staršího rozdhodně nechceme z naší postele v tomto okamžiku přesunout do jeho postýlky..tak bych uvítala zkušenosti. Děkuji.
@blandik my jsme spávali tak, že děti byly uprostřed, mimino v zavinovačce u mě, obvykle jsem ho objímala, příp. měla co nejvíc u sebe, ostatní víc u manžela. Kdyby nám šla vedle postele dát postýlka (nešla), nechala bych tam starší a mrně měla u sebe, stejně jsem s ním musela vstávat, přehazovat na druhou stranu, přebalovat atp., takže by mi to přišlo logičtější 😉
@blahova_andrea a někdo je třeba za plávané spaní s dětmi 😉 Já osobně to považuju za úžasné, i když jsem se prakticky už víc jak 5 let nevyspala v posteli sama 🙂
@blandik:souhlasím s @blahova_andrea,pořadí by takto asi mělo být.Jen pro zamyšlení-před prázdninama byl nějaký pořad o nehodách a první pomoci pro děti a pan záchranář tam říkal,že nejčastější úrazy miminek jsou od spaní v posteli s rodiči.
@schnek - no a nebyl tam pak problém že starší jakoby zaléhávalo miminko, když byli u sebe? My máme možnost dát postýlku staršího na mou stranu, ale ne na manželovu stranu - protože tam už je přímo okno a bylo by tam příliš zima..jenže to by znamenalo, že bychom vůbec neměli miminkovskou postýlku...A měli jste tedy i tu miminkovskou pak bez bočnice přiraženou k tvé straně postele?
@llllucka - hm, to je zvláštní, já mám zase informace, že právě společné spaní miminka s maminkou stabilizuje dech miminka, není tak nepravidelný, a že pokud maminka není pod medikací nebo jiným vlivem, tak v podstatě není možné, aby miminko zalehla..nemluvě o tom, jaký vliv to má na dobrý emocionální a mentální vývoj dítěte. My asi plánujeme přirazit bez bočnice miminkovskou postel k mé straně, takže bude jakoby ve své postýlce, ale uplně u mě..
@blahova_andrea - my to taky tak měli - od 20ti měsíců spával sám v pokojíčku, nikdy s námi v posteli nespal, krom nemoci..dneska bych to dělal jinak, vzala bych si ho od mala do postele, zdá se mi to přirozené a benefity v mém vnímání převažují...od té doby, co jsme si ho vzali do postele, tak spousta věcí se vyhojila, vyléčila...až se sám rozhodne,bude spát u sebe v pokojíčku.
@schnek - a jak jste to pak řešili, když miminko začalo být více mobilní, překulovalo se..a ty jsi s ním nebyla v posteli - třeba večerní spánek, kdy jdeš spát později, nebo denní spánky..tak jsi kolem něj dávala peřiny, aby se neskutálelo? Jak to vidím, tak to čtyřleté dítě se téměř už nemele v noci, ale třeba rok a půl staré prostě v posteli cestuje..a kdy se vám starší přesunul do pokojíčku?
@blandik večer jsme uspali a položili do kolíbky (ta se nám vešla), pak jsme si mrně brala po prvním probuzení k sobě, nebo jsme rovnou uspali v posteli na prostředku. Ad překulování - zíleží na tom, o jaký věk se cca jedná. Ze začátku jsme obkládali polštářema, děti samy přišly pak na to, kde je kraj a co znamená přelézt ho = spadnou. My jsme vždycky toho staršího měli už odstěhovaného ( v noci za námi chodili, ale přes den ne), takže denní spaní jsme příliš neřešili. Já bych to prostě neřešila a počkala, jak to vyplyne podle situace, jak se vám bude dobře společně spát 😉
@blandik ahoj bude tu nekolik odpovedi- proc spi 4 lete dite s vami🙂 podle me to je kazdeho vec🙂
my spali tak- mame velikou postel- po me pravici dcera 4 roky po me levici syn od miminka- do prvniho kojeni byl v postylce pak u nas. Nikdy jsme ani jedno dite nezalehli -dcera ho nikdy nekopla. Manzel spal vetsinou vedle dcery nebo v obyvaku, aby se vyspal🙂
me spani s dtmi mi vyhovuje, predstava,ze bych mela k detem litat nekam do pokojicku....
me doktorka doporucovala spani u rodicu do 5 let- pry jsou pak deti sebevedomejsi🙂
@blandik tak my spíme tak, že syn je mezi námi a malá je vedle mě z druhé strany. Vedle postele mám danou postýlku, ale nespává v ní. Bočnici nemáme sundanou, aby držela kojící polštář, který mám jako zábranu, aby mi malá nemohla nikam spadnout. Ze začátku párkrát spala v postýlce, ale nevyhovovalo nám to, tak spává pěkně vedle mě a jsme spokojený 🙂
@blandik naše první dcera s náma spala od malička. když jsem otěhotněla tak jsme začali zařizovat pokojíček, kam si vše vybírala sama aby se jí tam líbilo, ale nikam jsme jí necpali. jelikož i druhá dcera naznala že v postýlce nebude tak jsme začali spát ve čtyřech. mimčo pod mojí peřinou se mnou, starší s manželem. obě uprostřed vedle sebe. po 14ti dnech kdy mladší budila starší jsme nabídli pokojíček a byl přijat. a od té doby starší k nám nechce ani když je nemocná... vůbec si neumím představit že jednou budeme v posteli jen 2 😀
@schnek nikomu to neberu, jen s tím sama nesouhlasím. je fakt, že v okolí neznám lidi, kteří by tak spávali a byli spokojení. spíš už jsou několik let nespokojení s tím, že je jich v posteli moc a prckové se to nechtějí odnaučit.
@blandik nevím, co bylo potřeba u vás vyhojit...náš malej spí od narození sám a všem nám to vyhovuje. do postele si ho beru až při ranním krmení, někdy si ještě pospíme, jindy jen poležíme a někdy se rovnou vstává
@blahova_andrea - já jsem se synem začala spát, když jsem zjistila, že jsem těhotná a on zrovna byl nemocný, což vždy s námi spával..a prožívala jsem to tentokrát jinak, cítila jsem obrovskou blízkost, lásku, on se tulil, úplně se ke mě tiskl, prostě jsme si to oba užívali a už se neodstěhoval...to bylo v únoru...pak jsem v létě začala řešit porod a že chci, aby probíhal jinak a k tomu jsem narazila na informace o spaní dětí s rodiči, byla jsem na přednášce o bondingu, kde psycholožka povídala o tom, jak by měl probíhat porod a jak ve skutečnosti v nemocnicích probíhá - odnesení miminka, nenechání na bříšku dostatečně dlouho, aby byl kontakt s kůži, dítě se mohlo samo přisát, pak je na sesterně, spousta lidí na něj sahá ..atd.. a že takový lék na tento handicap z porodu se dá dohnat společným spaním..atd. takže nejprve jsem si sama došla k tomu, že takto nám to vyhovuje všem, a pak náhodně k tomu objevila i informace, které mi mnohé vysvětlily..
@eloana - právě že odstěhovat ho nechci vůbec, nejen kvůli němu, jak by se asi cítil (muselo by to být jeho rozhodnutí), ale i mě by v té posteli chyběl, cítím, že když tam je, že jsme i v noci úplní, v bezpečí, spolu. Začala jsem věřit tomu, že samostatné spaní dítěte má být jeho svobodné a samostatné rozhodnutí a ne rozhodnutí rodiče o tom, že dítě má být samostatné - tedy že rodič rozhodne, že díte má spát samo v pokojíčku.
@luckamb - já už si to taky právě nedovedu přestavit, že by spal vedle v pokojíčku..
@palomitacheca - prosím a jak pak kojíš v noci, když máš vedle sebe syna, takže když chceš dát z druhého prsa, tak se musíš nějak přetočit do noh?
@beponka - a nestávalo se vám, že starší v noci začala druhé dítě zaléhat, že se na něj přetáčela?
@blandik nijak se nepřetáčím, jen se trošku víc nakloním, abych mohla i z toho horního prsa kojit ve stejné poloze, jako z toho spodního líp přístupnýho 🙂 http://kojeni.net/vleze.php poloha 4 🙂 nemám prsa nijak extra veliký, ale i tak nám ta poloha jde bez problémů 🙂
U nás malý 4r spal v postýlce cca do 10m pak v noci jsem ho brávala k nám měl málo místa. Po roce jsem sundala bočnici a vždy si přelezl mezi nás. Do 2 let měl postel vedle naší stejně ale spal s náma. Ve 3 letech měsíc před porodem šel do pokojíku a v noci stejně přišel. A ted má druhý 15 měsíců, usína v postýlce a v noci knučí tak ho bewru k nám. Takže ležíme chlap, starší syn, já a mlaDŠÍ A POSTÝLKA. a JE TO V POHO. Proč si to tulinkování neužít pokud děti chtějí v 15 už nebudou za námi chodit v noci a tulit se.
@palomitacheca - děkuju za odkaz. Omrkla jsem to. tak doufám, že to půjde společně, jen jak teď mám veliké břicho, tak máme problém se do naší postele vlézt tři pohodlně 😅
@blandik my máme postel celkem velikou, tak se tam vlezeme celkem v pohodě i 4 😀
@palomitacheca - no my taky, jen mám mega břicho, dnešní odhad miminka na čtyři kila 😀
@blandik mně pár hodin před porodem odhadli asi 3900g a malá měla 3240g 😀
@blandik už jedno dítě máš, takže myslím, že ti musí být jasný, že když si něco "naplánuješ", málokdy se to povede na 100% tak, jak sis naplánovala 😎 😉 takže: uvidíš, ono se to nějak vyvrbí 😉 společné spaní s dětmi ti schvaluju a fandím. neschvaluju spaní miminek v pokojíčku! já se svým dítětem spím. s druhým budu taky spát! klidně si nechám na zakázku vyrobit třímetrovou postel, kdyby těch dětí bylo víc 😝 žádný jiný savec nemá štěněcí, telecí nebo koťátkovskej pokojíček. všichni se tulí a je jim dobře. jsme naprogramovaní, abychom se tulili.
znám ale dva případy (já sama jsem vlastně třetí), kdy miminko ruší starší dítě. to pak samo (a docela rádo) odejde spát do klidu do jiné místnosti.
@blandik Já teda nevím a kolik vás tam bude spát, když se děti nebudou chtít odstěhovat ani v pubertě? Jako o bondingu jsem taky četla a mě prostě připadá, že tady někdo přijde s nějakým převratným objevem a pak se můžou všichni zbláznit. Já teda s našima v posteli nespala (jasně, že jsem si tam třeba nad ránem přišla a brácha taky) a sebevědomí máme oba dost. Anežka s náma taky nespí, beru si ji ráno po krmení do postele nebo když je nemocná. Myslím si, že děti taky potřebují svoje soukromí, svůj vlastní prostor. A rozhodně si nepřijdu mentálně a emocionálně zaostalá.
Ale k technické stránce - nejspíš si budete muset nechat udělat větší postel na míru a z jedné strany bočnici, jinak děti budou spát na posteli a vy buď na zemi nebo se přestěhujete do dětského pokoje (soudě podle toho, jak se u nás ráno roztahuje Anežka).
Vzhledem k tomu, že druhé miminko bylo uplakánek i celou noc, byli jsme odstěhováni do obýváku a manžel se starším tříletým spali v ložnici, asi po půl roce jsme začli spát všichni v ložnici, klucí ve svých postýlkách a nad ránem se dožadovali tulení s námi na letišti 😀 Když jsou ale oba nemocní, spí s námi celou noc. S manželem se pak ale ráno máme problém narovnat 🙄
@blandik taky jsem to vloni řešila. Starší syn sice spí v pokojíčku, ale co se narodil ten mladší, tak začal v noci chodit k nám. Nejprve jsem se snažila to řešit, pak jsem zjistila, že to nemá cenu a že to zhoršuju a nechali jsme toho a doufali, že přestane chodit 😅 momentálně je to tak, že tak 1-2x za týden k nám přijde, někdy v 1 ráno, někdy v 5.....a neřeším to, i když se nevyspím, pže se točí, vrtí atd....nicméně jsem se toho hrozně bála, aby nezalehl miminko atd, ale mám postýlku hned vedle postele, takže jsem si mimčo brala do postele jen na kojení a snažila se u toho neusnout. Někdy se mi to podařilo, ale když jsem se vzbudila, tak jsem instiktivně ležela tak, aby starší nezalehl mladšího. Dneska už to řešit nemusíme, mladší spí celou noc ve své postýlce a my buď sami dva s manželem, nebo ve třech se starším synem. Nicméně na jaro jim chceme udělat společný pokojíček, tak budu doufat, že když tam budou dva, nebudou mít pocit strachu a budou tam spinkat celou noc a k nám chodit až k ránu 😅
@blandik aha, tak to děkuji za vysvětlení. rozhodně jsem vám to nechtěla nějak zpochybňovat. každému rodiči i dítku vyhovuje něco jiného 😉 náš malej třeba špatně spí, když jsme přitulení, furt se jen vrtí a neví kam by se odšprtal a já pak nespím vůbec. jako třeba dneska k ránu. pročůral se, tak šel k nám a jediný, kdo spal, byl táta 😀 otočil se k nám zadkem a měl svoje a my se mačkali na mé půlce a nebyli jsme spokojení ani jeden. jak táta odešel, tak jsem ho posunula na druhou půlku, zakryla druhou dekou a spal jako "miminko" 😀 ale kdo ví, co náš čeká až bude větší. třeba bude mít nějaké běsy, nemoci, co my víme...třeba taky skončí u nás. ale děsně moc dloufám, že ne. já z porodu žádný blok nemám a míša vypadá také v pořádku. byli jsme spolu po porodu jako rodina skoro tři hodiny a pak mi ho vzali, ale to bohužel. narodil se brzy a musel do inkubátoru, tak to nemůžu nikomu zazlívat. na něj má mnohem větší dopad víkend se sourozenci. to je pak mrča záprdelníková závislá na mamince, protože ji má konečně zase jen pro sebe. takže to si pak tři dny jen hrajeme a tulíme se 🙂 ale opět jen přes den. oba si pak lépe odpočineme každý ve svém. i když občas se mi táááák moc nechce vstát a jít mu podat dudlík nebo flašku. neříkám, že mi hlavou nikdy neblesklo, jaké by to bylo pohodlíčko se jen natáhnout a mít hotovo 😀 naštěstí jsem zatím pohodlnosti nepodlehla.
My používali tzv. snuggle nest, u nás něco podobného prodává Malvík za 3tis....pokud máte některá zájem, prodám tu naši-dovezla jsem z UK...a malý má půl roku, tak se o něj nebojím, že jej zalehnu
cena dohodou
Já teda hlavně nechápu, proč začalo dítko spávat ve 3 letech s vámi. My jsme tedy proti pravidelnému spaní dětí v manželské posteli. Děti mají pokojíček a rodiče ložnici. Nárazově při nemoci, noční můře apod. ano...ale jinak ne.
A k tvé otázce...technicky se nabízí pořadí: muž - 4leté dítě - žena - postýlka s miminkem bez bočnice přilepená k manželské posteli 😀 psychicky také chápu, že není dobré teď starší dítko "vyhodit"