Spaní s dětmi. Jak spíte vy?

My byli rozdělení. Já s malou v pokoji, syn sice měl svůj pokoj, ale od mala k nám cestoval do ložnice, takže i před porodem byl u nás. Pak zůstal v ložnici s manželem a já v zadním pokojem s malou, abych je nebudila. Asi v roce a půl malé jsme jim udělali společný pokoj, a já se vrátila do ložnice. Syn tehdy už spal celou noc a malá k nám cestovala. Pak syn chtěl svůj pokoj, tak jsme je rozdělili a teď se občas stane, že dcera (3) spí celou noc a jen občas nás zavolá a nebo dojde spát k nám. Ve 4 bychom se nevyspali nikdo..

Taky už několik let spíme s manželem každý jinde, každý s jedním dítětem.

Dcera měla necelé 2 roky, když se jí narodil bráška. Už před porodem jsme ji přestěhovali do pokojiku. Malého jsem kojila, spal se mnou, jako předním dcera, když byla miminko. My jsme si děti “rozdělili” a každý vstával k tomu “svému” později jsem dceru už ani neslysela, vzbudil mě jen syn a manžel to měl stejně.

Já bych starší nechala muži. Pokud směnuje, tak samozřejmě dle směn.

My to máme v plánu tak, že dcera zůstane v postýlce v ložnici. Spí ve svém pokoji třeba 2 noci, ale pak chce za mnou zpátky do ložnice. A miminko bude spát se mnou v posteli.

Jak to ale ve skutečnosti bude, budeme řešit za pochodu. A postýlka jí už začíná být malá a dětská normální se nám do ložnice nevejde... takže nevím, jak tohle vyřešit.

Ano, zřejmě už je čas zařídit staršímu svůj vlastní pokoj, neboť takto se dlouhodobě fakt fungovat podle mě nedá.

spíme všichni doteď, máme dvě velké postele u sebe, když byli malincí, tak na jedné straně jsem měla miminko a na druhé dceru, když jsem potřebovala aby byli vedle sebe, tak jsem mezi ně dávala polštář, aby ho starší nekopla. Jinak já teda kojila a u toho spala, vůbec mi to nevadilo, člověk byl tak unavený, že mi to bylo jedno, miminka tím jak spali se mnou spali celou noc, vůbec jsem o nich nevěděla, maximálně mě vzbudilo, když hledali prso. Měla jsem i dětskou postýlku přiraženou a když byl syn větší, tak jsem ho třeba na část noci přesouvala do postýlky. Nebo jsem ho po usnutí dala do postýlky do prvního vzbuzení a pak když se vzbudil tak už spal u mě.

Neporadím, vyspím se dobře, děti spi klidně, ale vyloženě vyžadují ten těsný kontakt (třeba způsobem, že přes mě hodí nohu nebo se na mě dost navalí), takže zvětšování postele by nepomohlo... Každopádně je pro mě důležité moci si lehnout na záda s rukama u sebe, jakmile se takhle mezi děti napasuju, opatrně, abych jim nezalehla třeba končetiny, tak se vyspím 😃 Samozřejmě při kojení tak spát nemohu, ale využívám každé chvíle, kdy ano 😉

Starší s manželem v dětském pokoji, nebo přidat postel do ložnice.

Od mimina děti ve své postýlce ve svém pokojíčku...pohoda. Nedokážu si představit dělit si děti s mužem a spát tak každý jinde. Ložnice je náš prostor, tam děti patří jen, když marodí, jinak ani omylem.

@sarihy Já si zase nedokážu představit od malá vlastní pokoj.🤷‍♀️😄
Vstávala jsem k dceři každé 2 hodiny a mnohem víc a lépe jsme se konečně vyspaly, když jsem si ji vzala k sobě do postele. 😊 V roce dala najevo, že už chce vlastní prostor. Ale do teď (3 roky) spí v postýlce se mnou v ložnici a v pokoji spí občas na zkoušku, když sama chce.

Já spím o víkendu dokonce se třemi...nejmladší má přiraženou postýlku, z druhé strany manželské postele je rozšíření o necelou válendu, manžel má lehké spaní, tak se odstěhoval do pracovny a jsme spokojení a vyspaní všichni, hlavně já, že nemusím běhat v noci mezi pokoji. Přes týden si s mužem dělíme děti podle toho, kdo s kým ráno vstává, někdy s ním spí v pracovně obě nejstarší a já mám jen batole, jindy s námi spí i školková.

@sarihy já si zase nedokážu představit běhat k miminu na kojení, a že byly u obou dny, kdy chtěli často.. byla bych nevyspalá já, ale hlavně manžel, kterého vzbudí i otočení.. takhle jsme spali dobře všichni. Pokoj měli vždy od mimina svůj, ale u každého jsem tam byla s nimi dokud jsem kojila..

U nas je to hodne podobne syn 4 roky, dcera 6 mesicu. Zkousrli jsme ho maicit spat ve svem pokoji, jeste pred narozenim dcery. Ale chce spat s nami. Nastesti mame velkou loznici. Takze z jedne strany postylka, kde teda dcera nespi sle alespon nespadne z postele. A z druhe strany detsks postel. A deti mame v noci rozdelend. Ja kojim malou. Manzel prikryva vecne odkopaneho syna. Zatim nam to vyhovuje. I kdyz bych teda byla radsikdyby uz spal sam v pokoji.

Dvouletý je v přiražené postylce bez bočnice, čtyřletý mezi námi. Nikdy bych nesnesla, abychom byli s manželem rozdělení 😀

Spíme v posteli se dvěmi dětmi, třetí většinou spí u sebe, ale občas přijde k ránu se pomazlit. Když byl nejmladší syn miminko, tak spal v hnízdečku nebo jsem za něho dávala kojící polštář, aby ho straší sestra v noci nezalehla. Z mojí strany postele máme látkovou zábranu. Zatím se nám nedaří přemístit děti z naší postele, ale shodli jsme se s manželem, že nám to jednou bude chybět, až tam nebudou. Když je krize, tak jdu spát do obýváku. Dětem je nyní 7, 5 a 2,5 roku.

V tomto věku měl staršího v posteli manžel, miminko já (dvě manželského postele).

Můj syn měl 3,5 když se narodil druhý a spali tak, že každý byl z jedné strany u mě v manželské posteli a každý jsme měli své místo, teda máme do teď a jak? Spíme na šířku postele...měřím 165cm, tže nohy mi nečouhají, pohoda 🥳 Plus nutno celou noc bílý šum, ať se mi nebudí, když by jeden brečel apod.

Jo a mezi mnou a starším mám oddělovač neboli kojící polštář aneb nikdy ho nevyhazuj...hodí se

Mam u velke postele jeste prirazene jednoluzko, ted uz par tydnu tam se mnou spi vsechny 4 deti a vzdycky rano si pripadam super stihla, ze jsem se vesla :D (na kraj toho jednoluzka s dalsim jednim ditetem obvykle)

S mimčem v posteli spolu a staršího v prirazene posteli zboku.

@sarihy jo my to máme stejně od miminka ve svý postýlce,postýlku jsme měli v ložnici a takhle si zvyklý ,že se spí v postýlce,i když ta prostřední ráno za námi přijde ale to mi nevadí , lepší než kdyby s náma spala celou noc,tohle spaní ve společné posteli si neumím představit