Spaní děťátka v posteli s maminkou, co si o tom myslíte?
Ahoj holky, uz jsem trapna, jak se porad na neco ptam 😀 ale neda mi to, takze:
Co si myslite o spani detatka v posteli s maminkou? Ja zastavala nazor, ze by detatko melo vedet, kde je jeho postylka uz od novorozeneckeho veku. Muj maly tydenni syn casto v noci place a usne jen v me naruci nebo u prsu. Mela bych ho nechat spat se mnou? Nezvykne si na to? Chtela bych ho vychovat jako samostatneho clovicka. Moje znama do me huci, ze si ho mam brat k sobe, ze je malickej a potrebuje citit lasku a ja si ted pripadam dost bidne, nechci, aby se trapil, ale taky nechci, aby byl na mne zavisly. Navic se bojim, abych mu ze spani neublizila.
Co si o tom myslite Vy? 🙂 dekuju za nazory
Znáš jednoho jediného tvora, který by byl v posteli rodičů i v pubertě?
Je prokázáno, že čím víc umí matka vyslyšet a naplnit potřeby vlastního dítěte, tím sebevědomějšího a soběstačnějšího jedince vychová. Tvůj syn byl 9 měsíců součástí tvého těla, ale než mu dojde, že už není, ještě to potrvá (pak se tomu říká separační úzkost). Sám se musí cítit hrozně nejistě.
@pigpeppa znam :( moje znama musi spat se svym 12 letym synem, tatinek spi v jeho pokoji a ten maly "tyran" nechce za nic dospet. Docela se toho obavam. No a jak dlouho bych s nim teda mela spat? Kdy mu dojde, ze uz neni v brisku? A mela bych to delst i pres to, ze mam obavy, ze mu ze spani ublizim?
Zvykne si na to hodně rychle. Já to nevydržela a spí se mnou. Ale nevadí mi to. Jsem ráda. Rozhodně si nemyslím, že by kvůli tomu měla být holka nesamostatná. To je hloupost. Určitě nemám strach z toho, že jí ublížím. Spala se mnou od miminka. To bych musela mít 3 promile, abych jí zalehla a to fakt nehrozí. 😀
@lenineek kdyby to bylo na mně, tak si ho beru do postele a užívám si toho tulení dokud to jde. U prvního syna jsem zastávala stejný názor jako ty a v tom duchu vychovávala. Teď je hodně nejistej. U dcery a hlavně u druhýho syna jsem dost polevila a hlavně intuitivně plnila jejich základní potřeby, jako třeba potřeba mojí náruče a společné spaní v jedné posteli. Teď jsou oba sebevědomí ažaž.
Tohle je ukázka z praxe 😉
@lenineek Tak to je hodně malé procento pubertáků co spí s maminkou v posteli a fatální chyba rodičů. Jako ve 12 letech bych ho hnala i s koštětem. 😀 To opravdu není běžný případ. Těžko říct, kdy to zalomit. To se nedá naplánovat. Malé jsou 2 a ještě se mnou spí. 🤐 😀 Ale pokud máš strach, že mu ublížíš, tak se na to vykašli. Budeš akorát vynervovaná.
syn spával se mnou pořád a jak byl větší sám chtěl vlastní pelíšek 😀 ..myslím,že je dost samostatný,nijak mu to neublížilo a holky s náma spí také a nás to velmi těší 😀
@lenineek třeba postupně dítko pak připravovat, že má svou postel a že je velkej kluk a měl by spát v ní 😉 To vypline prostě samo časem. Nejmladšímu jsou 2 roky a usíná ve své posteli, ale skoro každou noc přicestuje za mnou. Nevadí mi to, těch nocí co spí u sebe je víc a víc. Dcera sem tam taky přijde a nejstarší též. Jsem za ty noci ráda, jednou mi bude smutno až nedojdou
Když se zeptáš holek co praktikují kontakní rodičovství, dozvíš se že je naprostý nesmysl, že by ,,kontaktní,, dítě bylo méně samostatné, naopak se častokrát ukazuje že se osamostatní samo ... třeba společné spaní - syn s námi spí od miminka, budou mu 2 roky a už budem pořizovat vlastní velkou postel - odchází nám z postele s peřinkou, že jde spát sám 😀 A pokud má tvá známa v posteli 12-ti letého syna, nejspíš by bylo vhodné to konzultovat s psychologem, protože to už normální není ( spíš bych řekla že klučina bude mít nějaký problém, nebo trauma, nebo je rodina značně disfunkční) . Sama znám jen jednu rodinu , kde jim dítě zůstalo v posteli v tomto věku, nicméně holčička je bohůžel mentálně na úrovni 5 letého dítěte ( vrozená mentální retardace)
Z vlastní zkušenosti vím že spaní u rodičů dítěte jednoho dne přejde a bude chtít spát samo. Klidně si ho do postele ven. Uvědom si že byl zvyklý být 24 hodin s tebou a teď by mě být bez tebe. Mazli ho dokud to jde. Děti strašně rychle vyrostou .
@lenineek já u prvního zastávala to co ty. Dítě má svojí postýlku a spinkat bude tam a né se mnou v posteli. Kluk byl fakt hrozně hodnej a opravdu mi v postýlce spal. Co se narodila dcera mé předsevzetí šli do kytek a spí se mnou oba 😀
A moje sestra 12let také spí s rodičema v posteli 😕 A jak píše @giovanna2012 je to chyba rodičů, že jí to trpějí až takhle, protože se nevyspěj. Je to jako další dospělák v posteli. Bohužel její máma nemá to srdce jí poslat do pokojíčku, když příde. To já bych jí teda hnala.
Malé dítě, ať chceš nebo ne, je na tobě závislé a ještě pěknou řádku let bude. Miminka potřebují cítit mámu, je to jediná osoba, která jim zaručuje bezpečí a na kterou se spoléhají. I v přírodě spolu matky a mláďata spí. Já se svým synemspím od narození a změny neplánuju. Nevěřím tomu, že se mnou bude spát do puberty, to je holý nesmysl. Čím víc dítě roste, tím víc se stává soběstačnějším a já si ho chci užít, než bude ohrnovat ret nad tím, že mu máma dala pusu 🙂
Tak dekuju za nazory 🙂
Mám skoro 2 měsíční holčičku a kdykoli potřebuje se mnou usnout, umožním jí to. Umí i sama, ale kdykoli chce se mnou ihned si ji beru. Také mám 2,5 letého syna a i ten, kdyby kdykoli chtěl, ihned si ho vezmeme k sobě. Jinak spí ve své posteli v naší ložnici asi 2m od naší postele. Samostatný je krásně.. se spaním to podle mě až tak nesouvisí. Společné spaní je o pocitu bezpečí a blízkosti. Zejména u dětí.
se mnou spí obě holky, mladší 19m od narození, starší se přistěhovala posledních pár měsíců, a mrzí mě že jsem ji nevzala do postele dřív a nechala se zlomit řečmi že má mít svou postýlku ☹ , je to tak krásné když se ke mně v noci přitulí, nemluvím o podpoře kojení a o tom že neznám jedinou proplakanou noc, manželský život to nenarušuje, jsou jiné možnosti a my nemáme vztah postavený jen na sexu 😉
@lenineek AK nie na Tebe,tak na kom má byť dieťa závislé??? Si už mama a to malé stvorenie na Tebe bude závislé už navždy!! 🙂
Už tu podobná téma je,je tam aj viac názorv,ale zopakujem ten svoj. Ja som detičky večer vždy uložila spať do svojej postieľky,chvíľu som u nich stála,potom som odišla,pár krát sa ešte vrátila,keď plakali,aby vedeli,že som tam a že som sa nikam netratila,pohladila som ich a potom detičky krásne zaspali,po prvom a druhom kojení som ich ešte vrátila do postieľky,ale pri ďalšom som si ich už nechala u seba,prebudiť sa ráno a vidieť ten zázrak,ako sa vedľa mňa prebúdza bolo to najkrajšie na svete. V jednom roku som deti z postieľky sťahovala na normálnu posteľ,takže sa v noci deti ku mne sťahovali samé,keď to bolo do takej štvrtej,tak som ich vždy odniesla späť,ale keď to už bolo nad ránom,tak som ich nechala u seba.Teraz má najmladší 3 roky,keď sa v noci ide vyčúrať,tak sa už nevráti do svojej postele,ale ide ku mne,ale keď spí celú noc,tak sa ku mne nasťahuje až ráno po prebudení.
Samozrejme,že to robí aj ten starší.A keď náhodou obaja spia celú noc,tak dobehne dcéra,že mala zlý sen. Vždy tam okrem manžela so mnou niekto je,ale sú aj noci,keď sa neobjaví nikto 😉 .
Ale nemyslím si,že by boli závislí na spaní so mnou,večer idú úplne bez rečí,každý do svojej postele.Dokonca v mojej posteli,či v inej ani nezaspia,potrebujú tú svoju postieľku,perinku....
Neboj,miminko je ešte malinké a potrebuje vedieť,že aj keď už nieje v brušku,tak sa na Teba môže spoľahnúť.Časom sa to spanie zlepší!
ve 12 letech : 🙂 tak to už je asi na rodičích co dovolí, měli utnout už dávno. Spíš jestli jim to tak nevyhovuje
Já nejstaršího nedokázala mít v posteli, když byl malinkej......Bála jsem se že ho zalehnu, že ho tak nenaučím spát ..tak jak se psalo........ Dneska vím, jaká to byla hloupost 😒 Neustále vstávání v noci, i když už jsem nekojila.....a stejně jsem lepé, či tvrději nespala..... Ted je mu 6 a občas příjde, ale dlouho nevydrží a chodí zpět do své.... potřebuje svůj prostor....... a manžel chrupká
Dcera ta byla od malinka ve své i u nás - tak na půl. Dle situace, jak jsem byla unavená, jak na tom byla ona atd.... nehrotila jsem to. Neměla v 18 měsících problém s postýlkou v pokojičku a nad ránem ke mně chodí do dnes
A nejmladší, tak ten je trochu jiná... toho jsem moc do te postýlky moc nedávala a jasně že si na to zvykne, však proč by měl být v postýlce, když může být v bezpečí. Nebylo to tak pro mne náročné........ a já to miluju, když ho uložím do postýlky, kterou mám u postele s vyndanout tyčí, vratí se mi během noci, jako bumerank 😀 😀 😀. roztahuje se slušně, ale ja stejně nespím tvrdě, to už snad ani nikdy nebudu
Tenhle čas, už ti nikdo nevrátí, tak proč si to neulehčít.......
Až jednou budu řešit stěhovaní do pokojičku, tak to tak prostě bude ....... co dovolím, to už je jiná.........Malej již teď začíná víc a víc chápat a brzy nastane čas i na dudel, kdy ho spolu vyhodíme
Dětem nezakazuju chodit za náma a nějak jsou naučený,že nad ranem dorazí 😀 😀 a to je pak něco 5 člená rodina na 160*200 cm 😀 😀 😀 😀 😀
Mě se také lépe spí s manželem 🙂 a samostatná jsem až až😀 😀
ON JE NA TOBĚ ZAVISLÝ A DLOUHO BUDE
Tak u nas spi maly (5,5 mesice) od prichodu z porodnice ve sve postylce. Nemyslim si,ze by tim nejak stradal. Ja sama jsem take spala od malicka ve sve posteli a nemam pocit,ze by kvuli tomu ze me vyrost nesamostatny, zakriknuty jedinec.
Ale je to samozrejme na tobe. Jak ty to chces mit, jak to chces praktikovat. Ale opravdu si nemyslim,ze by nejak stradal a trpel,kdyz bude spat ve svem.
@cabo I když mám holku v posteli, tak si určitě nemyslím, že kdo nechává mimi ve svým, je krkavčí matka. To určitě ne. To si doufám nemyslí nikdo. Ono hodně záleží i na dítěti. Já měla od narození holku uplakanou. To bylo tak lítostivý plakání a to se rozhodně neřadím mezi citlivé maminky, co u prvního pláče šílejí. Kamarádka o svém dítěti v noci nevěděla. 🙂
@lenineek moje holcicka ma svuj pokojicek a spi tam sama. Ale zatim je bezproblemova a spi celou noc, tak k ni nemusim vstsvat, kdyby to bylo jinak tak nevim. Prvni 4 dny jsem s ni byla v pokoji, dost me budila frkanim a krkanim a skytanim. Kdyz jsme prijeli z chalupy tak jsme s manzou ji dali vedle a jsme vsichni spokojeni, troufam si rict ze i ona, spi lepe a kdyz plaka jdu k ni samozrejme.zkus to tak i tak a uvidis co buďe vyhovovat. Taky ale jsem premyslela jako ty.
První dceru jsem se ze začátku snažila lámat na spaní v postýlce (postýlka byla přiražená k mojí posteli), pak jsem to přehodnotila, vzala ji k sobě do postele a vyspaly jsme se obě. M spal vedle nás ani nevěděl, kolikrát jsem v noci kojila, vůbec ho to nerušilo. Kolem 10 měsíců, když začla být pohyblivější, jsem ji naučila spát v její postýlce a po roce jsme ji přeštěhovali do pokojíčku. druhá nebyla tolik kontaktní, spávala v postýlce vedle mojí postele, u mě spala vyjímečně. V roce šla do pokojíčku za ségrou.Starší občas chodí v noci za náma, některé děti prostě jsou kontaktnější.
@lenineek Naše malá s námi jako novorozenec ani kojenec nespala a ani to nevyžadovala. Cca od jednoho roku se začala budit v noci s pláčem, tak jí vezmu k nám do postele a ona hned usne. Potom jí přenesu zpět do postýlky.
Nejsem zastánce spaní s rodiči, ale ani nechci zarytě odmítat občasné usnutí🙂
Já se spíš bojím, že jí ublížím. Kolikrát se mi stalo, že jsem se probudila a ležela jsem jí na ruce, nebo se sama posunula až k našim nohám. Naštěstí jsem se probudila dřív než schytala nějaký modrák😀
@lenineek nejde ani tak o to,co si kdo myslime,ale o splnovani potreb miminka. Doporucuji precist knihu Koncept kontinua,tam mas jasne popsano,jake nasledky miva odtrzeni ditete z mamina naruci. Spani v jedne postelu? ANO! Za a) tve mimi bude spokojene a za b) to pomaha udrzovat laktaci.
@alubif jak vis,ze je tezke to dite odnaucit? Vlastni zkusenost?😉
Obě moje děti e mnou spaly v posteli. Anička do 1,5 roku a Vítek o něco méně. S přesunem do pokojíčku nebyl problém.
@lenineek Napsala jsem to už do podobné diskuze tady: https://www.modrykonik.cz/forum/staram-se-o-detatko/co-si-myslite-o-spani-ditete-v-posteli-s-matkou/ a napíšu to i tobě sem.
Jsem proti spaní s dítětem v posteli, takže nemám tuto zkušenost a nemůžu hodnotit psychologický vliv na dítě. Na základě teorie kontaktního rodičovství budu mít velmi psychicky poškozené dítě, ale zatím se projevuje jako velmi šťastné a vysmáté, tak si počkám... 🙂 Podle mého názoru a zkušenosti není dobré, když dítě usne jinde, než se probudí (situace "uspíme u nás v posteli a pak přeneseme"), protože z toho je pak zmatené. Společné usínání se taky velice špatně odnaučí - pár nocí jsem měla dítě v posteli kvůli vysokým horečkám a jakmile se uzdravilo, byl problém ho přimět usínat v pokojíčku, i když to rok před tím naprosto běžně dělalo. Takže za mě prvních pár měsíců v postýlce u postele matky a jakmile přestaneš v noci kojit, pak přemístit do vlastního pokojíčku (lze už od půl roku, ideálně kolem roku věku). Osobně preferuju soukromí a vlastní prostor a to už od dětství a pocit, že se mnou v posteli leží dítě, by mě nenechal v klidu si odpočinout a vyspat se. Příčí se mi situace, kdy kamarádka spí s dvouletým dítětem v ložnici a její partner v pokojíčku, ale opravdu je to každýho věc.
Nicméně udělej si to tak, jak to cítíš a jak je ti to pohodlné a vyprdni se na známý nebo koníkovky. 😉
Já jsem taky pro samostatné spani. Je hodň tězké to dítě odnaučit až bude větší. Navíc až pvyoste bude se dost v noci mlet a tvůj pánrk bude dost rušený. Od kolegyně dcerka spala od 3 měsíců jen na chůvičce ve svém pojíčku a nemůžou si to vynachválit.