Šli jste do 5. dítěte za ne úplně ideálních podmínek?

@urum -- děkuji za reakci a povzbuzení 🙂
Máš pravdu, že ten věk je limitující. Čtu si občas zkušenosti starších maminek a všechny píšou, jak s malým dítětem omládly, jak je to super, atd. Ale člověk to přeci jen vidí jinak, když je těhotný nebo má malé miminko a maturita se v ten okamžik zdá hodně daleko. U prvních tří dětí mi vyšly hodně špatné testy v těhotenství, jen paradoxně s nejmladší (bylo mi 39) to bylo v pohodě.
Manžel je mladší než já o 5 let, takže u něj věkový problém není.

@jarniboure ve veku problem nevidim, ale v tom, ze chcete 5 deti do 3+1 uz celkem ano. Ono uz i ted se mi vase bydleni zda neodpovidajici.

@nonnni -- my plánujeme, že se kdyžtak časem vzdáme obýváku 🙂 Jsem tak zvyklá z domova, protože jsme bydleli ve 3+1 s babičkou a dědou, takže naši měli ložnici/obývák a my dětský pokoj. Takže za současného stavu by to bylo, že vždy budou v pokoji 2 děti, což je normální.

@jarniboure myslím, že sis touto otázkou naběhla, a že se dočkáš jízlivých odpovědí viz. nonni, jinak každý by měl mít tolik dětí kolik jich zvládne, takže 0- třeba15, když na to příjde 🙂, jestli chcete oba (což je také vzácné), šla bych do toho

Ja bych to tak nechtela, ale je to obdivuhodne, ze oba chcete 😆

@anniesfibis -- já to tak taky původně nechtěla 😀 Myslela jsem si, že budu mít tak maximálně 3 děti....a pak to nějak přišlo samo.

@elu co je jizliveho na tom, ze mi neprijde idelani bydlet ve 3+1 v sesti lidech a chtit to rozsirit na sedm?

@jarniboure pri peti detech budou ve dvou v kazdem pokoji pouze za predpokladu, ze jedno dite bude porad u vas. Nemate spis moznost vetsiho bydleni?

@nonnni -- já to brala za stávajícího stavu -- kdyby bylo ještě to páté, tak by v jednom pokoji musely být děti 3. S větším bydlením to asi nebude tak lehký ohledně financí. Možná až budu zpátky v práci, tak by s tím šlo něco dělat, kdyby byl druhý příjem. Ale zase spíš počítám s tím, že aspoň na začátku bych si hledala částečný úvazek a tam ty peníze většinou nic moc.

@jarniboure no tak pak uz nezbyva, nez se zamyslet nad tim, jak by dalsiho sourozence vnimaly stavajici deti. Zda jim tento scenar prijde akcetovatelny. Nejstarsimu je 12, nevim, jake intervaly mate pak, ale zkus si to predstavit za treba 7 let...oni nebudu tak skladni porad. A navic je tu 5 x mozna VS, v urcitych pripadech se prekryvajici, i stredni skoly jsou nakladne...musite zhodnotit vsechny aspekty, nejen to, ze byste chteli jeste jedno. Mmch, resim to same, posledni jsem porodila v 39. letech a nechce se mi to uzavrit, ale zase vim, ze pokud ano, tak to bude muset byt, co nejdrive...bydleni tedy mame vetsi, zabezpeceni nejspis take (natolik jsi o vas nenapsala), ale i tak mam dost obavy z toho, ze vlastne nevime, do ceho se ritime. Nevim, nakolik budu chtit za deset let chodit na tridni schuzky druhacka...misto vlastniho vyziti a zajmu...

@nonnni -- děti teď říkají, že by další miminko chtěly, ale samozřejmě nevidí ty důsledky do budoucnosti. Snažila jsem se jim to vysvětlit, že by se o nás s manželem musely dělit s dalším člověkem, další malé dítě by jim lezlo do věcí, atd. Ale jaké to pro ně bude za 5 let to nevidí.
Ale jinak to popisuješ přesně -- vím, že nemůžu mít další dítě, když nám jedno odroste, ale zároveň se mi hrozně těžko přijímá, že už nikdy... A čas tlačí....
Co se týče zabezepčení, tak manžel má průměrný plat. Já mám snížený rodičák do 4 let nejmladší a k tomu si měsíčně přivydělám cca 3500,-. Poměrně dost (relativně) peněz si dáváme stranou (pro děti, na důchod, spořící účet...). Nejsou to žádné horentní sumy, ale něco se našetří (i když v průběhu let). Holt to má tu nevýhodu, že ty peníze teď nemáme k dispozici.

No já ´bych to napsala takhle..já su z pěti dětí, su čtvrtá, ale mamka poslední porodila v 37 letech..my jsme měli velký dům, kde první tři bráši měli svoje vlastní pokoje, jen já a ségra společnej.. tatka je zahradník a mamka byla taky, ale byla živnostník, takže toho zas tak moc v té době nevydělala.. dovolená u moře nebyla, bráchové si toho všeho taky moc neužili..já se ségrou už sme měli v podstatě vše, co jsme potřebovali...mamka s tatkou to tak chtěli a zvládli to..a já si osobně nemůžu stěžovat na dětství..ale ted bydlíme s manželem v 3+1 s jedním dítkem, druhé na cestě a nedokážu si představit bydlet tu i s třetím dítkem..když půjdeme do třetího, tak bychom šli určitě do domečku..to ohledně bytu...a ted ten věk..sama mám švagrovou, které je 42let a snaží se s bráchou o druhý mimčo..tam mám rozpoluplné pocity..ale oni zase mají jen jedno dítě..ale prostě mě přide, že přes 40 by už maminy, zvlášt pokud mají těch dětí víc rodit neměli..pořád by měli myslet na to, že tu už nemusí být tak dlouho..např. moje máma umřela v 53letech náhle na plicní embolii..mě bylo 16 a ségře 15let..bráši už byly dospělý..já bych se ani nebála jít dítěti v 60 k maturitě, já bych se bála, že se toho nedožiju..☹ ale divej, toto je jen můj názor(moje zkušenost)...pokud opravdu chcete mít miminko a víte, že to zvládnete, tak proč ne...a promin za tak dlouhý text..

Ja bych myslela na deti, co uz jsou na svete. Ma kazde dost pozornosti, dost prostoru, dost soukromi? Ja se bojim, ze v malem byte jim uz z principu nemuzete dat vse, co by potrebovaly. Podle me je dulezite nemyslet jen na to, co chcete vy, ale co chteji i vase deti. Mohou se deti venovat zalibam, rozvijet svuj talent, maji sanci na stredni skolu a na vysokou?

Nerikam, ze si dite nemate porizovat, ale myslete predne na ty ostatni deti.

@kacca11 --máš pravdu, že děti by na tom neměly být bité. Ale ono už teď se o všechno dělí víc než kdyby byly jen dvě. Momentálně mají starší děti každý 3 kroužky, mladší jen jeden (je mu 5). Snažíme se s manželem každý trávit čas s každým dítětem individuálně, včetně výletu, ale samozřejmě to není každý den. Děti jsou velká parta, hodně drží pospolu (samo v budoucnosti to tak být nemusí).
Nikdy jsem nechtěla, aby starší děti "odnesly" to, že máme další. Takže pomáhají tak nějak normálně, ale neházím jim mladší na krk na hlídání, atd. Ale samozřejmě by to pro ně byla velká změna.

@akirchnerova --díky za reakci. Je to moc užitečný si přečíst jak člověk v určitý situaci zpětně vnímá svoje dětství a tu situaci. S tím věkem -- ano nikdo nikdy neví 😒

nejde o počet místností, jako spíš o metry a řešení interiéru. ale co jsou to ideální podmínky? někdo je šťastný v chatce bez vody, někomu je malý i palác. za sebe říkám jdi do toho, pokud to tak cítíš, zvlášť máš-li partnerovu podporu 🙂 nenech se odradit těmi, kteří si nechali nabulíkovat, že kdo nemá dvě děti je mimoň, socka, finanční negramot a kdovíco ještě. já jsem zatím u čísla tři (plus jeden andílek), ale už teď vím, že tak akorát je pro mě šestka 😉 a kupodivu o dalšího sourozence škemrají i kluci. tak uvidíme, jak to nakonec dopadne 🙂
já jsem ze čtyř, pokojík jsme měli dohromady a problém nebyl. naopak jsem ještě chtěla další sourozence, i za cenu větší ztráty soukromí, ale to se mi nesplnilo. je hezké dopřát dětem vše vlastní, ale nemyslím si, že by to pro ně bylo prospěšné. vůbec v pubertě, kdy se rodí různé hloupé nápady není na škodu mít nad sebou dozor. naopak je prokázáno, že nesdílení společných prostor je minimálně do 10 let věku spíše škodlivé. sourozenci nás formují a pokud si každý zaleze do svého, tak je to znát, nejsou pak takoví parťáci. v pubertě by mě vlastní pokoj potěšil, ale dneska jsem ráda za to, že jsme byli společně a občas mi to chybí. se ségrou už po nocích nevykecáváme přes stolek v uličce, každá má svou rodinu, ale téměř denně jsme v kontaktu na whatsapp 😀 a jsem za to ráda. kdybychom na sebe nebyly zvyklé od malinka, neměly bychom si dneska už co říct, ale takhle jsme se naučily, že tu pro sebe jsme a mohly sdílet zážitky hned začerstva. moje spolužačka zase s bráchou spala dohromady s rodiči v jedné místnosti, později měli ještě jedno mimčo a i když byt mohli řešit jinak, asi jim to tak vyhovovalo a vyrostli úplně v pohodě. což se o jiných mých kamarádkách, které měli bohaté rodiče a tudíž slušné kapesné nebo ty, které měly vlastní pokoj a až příliš soukromí, říct nedá. ale to už jde mimo... takže stručně a jasně:

dětí není nikdy dost 😉

41 je na páté dítě v pohodě, leckdo v tomto věku teprve začíná 🙂 a pokud máte na čtyři, tak máte i na pět. než půjde do školy, bude nejstarší už dospělec. ono se to vždycky nějak dá 🙂

@jarniboure tak to si fakt musite sednout a probrat to na zaklade toho, co od zivota ocekavate a vzit v potaz i povahu deti. Muj manzel je z peti deti v rozmezi 16. let, jedna sestra mu zemrela, jako male dite....vztahy maji nadstandartni a to i presto, ze manzel ted zije na jinem kontinente. Ale neni to plosne aplikovatelne. Ale starsi to opravdu meli jine, nez ty dve nejmladsi, protoze to ani jinak neslo. Co se tyce pozornosti rodicu a rozlozeni financni narocnosti potreb tak velke rodiny, ty starsi deti nemaji takove moznosti, jako ty mladsi.

U nas treba dalsi roli v rozhodovani hraje fakt, ze kazdy rok, minimalne jednou, vsichni na mesic letame za manzelovou rodinou...jde o dalkove lety se spoji, takze dobre 24 hodin na cestach a v letadlech a uz ted resime rozsazeni a potreby deti, nehlede na ceny letenek a pobytu tam. Kdyz uz tam clovek doleti, tak nechce sedet na zahrade, ze ano...

Proste tech varialibilit je hodne a hodne muze byt specifickych jen pro vasi rodinu, takze bych se ridila tim a ne okolim. A nemyslim to nijak zle, ale asi bych se take zamyslela nad tim, co me vede k dalsimu diteti. Zda opravdu toucha po dalsich cloveku v mem zivote, ktery tam (doufejme) bude jiz naporad...nebo touha si jeste jednou prozit tehotenstvi a miminko...pri tom prvnim by to bylo dalsi plus ke kladnemu rozhodnuti, pri druhem bych do toho asi nesla, protoze bys za dva roky mohla byt v uplne stejne situaci.

Stastnou ruku v rozhodovani🙂

Pokud máte už nyní napjatý rozpočet a to nemusíte řešit střední či VŠ školu, zvýšené náklady na děti, vem si mobily, pc, oblečení, školy v přírodě a podobně. Rozmyslela bych si to pořádně, nějak nechápu větu, jdi do toho, ono se to nějak dá, nevím, neumím takto uvažovat. Je štěstí, že máš 4 zdravé děti, neriskovala bych, ale neodrazuji to rezolutně. To je na tobě.

klobouk dolů že zvládáte i ty 4 😉

pak ještě jedna věc, 5 dětí v pubertě, na krku padesátku a víc, přechod, zaměstnání, není to lehká představa, často poslouchám své kolegyně v práci, jak upozorňují, že toho zvládají postupně méně a méně, stěžují si na únavu, do té padesátky to ještě jde asi, ale pak ta energie jde dolů šupem, ale třeba budete vyjímka 😉

@laska.nezna.hranic @nonnni -- díky za povzbuzení i vlastní zkušenost. Pomáhá mi si to znova rozebrat a vidět to i z jiného úhlu někoho dalšího. My s manželem se v tom plácáme, jednou radikálně ne, podruhý jo a pak zase nevíme.

@eilat4 -- finance hrají určitě velkou roli. Sice si myslím, že děti nemusí mít všechno jako ostatní, ale samozřejmě bych nechtěla, aby byly v kolektivu úplně mimo, protože nemají to a to. Možná to tak vidím i proto, že mám kolem sebe dost rodin, které vychovávají děti "jinak" a přesto jsou děti ve škole oblíbené, mají dost kamarádů... Ale i to je samozřejmě individuální.
S věkem -- určitě s časem ubývají síly a taky nervy má člověk jen jedny. Teď si myslím, že s manželem vydržíme hodně, s dětma podnikáme spoustu akcí, pracuju.... A občas jen koukám, na co všecho si stěžují rodiče jednoho nebo dvou dětí. U nás v rodině se nějaké stěžování nikdy nepěstovalo -- moje mamka je docela tvrďák, tak to mám v sobě zakódovaný, že se prostě zatnou zuby a jde se dál.

Mimochodem, moc díky všem za názory a připomínky. Opravdu si toho vážím, že neútočíte, ale napíšete svůj názor.

@jarniboure pokud teď máte napjaty rozpočet, nemáte na dovcu u moře(což mě byx bylo líto, že moje 12dite nejede k moři) a další věci,do pátého bych nesla....děti jsou super ale máte 4 a až půjdou na střední, možná VS.....dojíždění atd atd dost se náklady zvednou......

PS a nejde jen o moře...oblečení atd.....někdo říká rozmazlenost ale je lepší mít rezervu a dítěti říct ne než nemít a chtít mu koupit nebo dopřát ale nemoct to udělat.....nehledě na čas, aby s tebou i s tatou bylo kazde chvilku samo a mělo pocit že na něho máte čas i sami....

@jarniboure Ahoj, budu mít pohled z negativního úhlu (neútočím, jen přidávám svůj názor). Podle mého názoru máte vyšší věk, nemáte mnoho peněz, možná nemáte ani byt ve svém vlastnictví, takže platíte nájem, a máte málo místa. A osobně mám obecný názor, že mateřská (PPM) a rodičovský příspěvek by se měl dávat pouze na první dvě děti (a zároveň na dvojčata (a vícerčata) vyšší), protože mám prostě dojem, že není úplně fér nebo solidární vůči státu a ostatním pobírat tyto příspěvky na každé z vícero dětí. Každý má mít o tolik více dětí než jsou dvě, kolik uživí a řádně zaopatří i bez přispění státu. Ale jinak jestli jste schopni se finančně postarat o čtyři děti (či pět) s průměrným manželovým platem, tvým RP a ještě platit nájem, klobouk dolů a mohla bys napsat manuál (třeba e-book) jak na to 🙂 (to myslím v dobrém, já bych si to ráda přečetla a inspirovala se)

Taky si pohráváme s myšlenkou na čtvr´tátko - a už vím, že budeme poslouchat řeči a keca lidí na vesnici .... uvidíme, co nám osud zavane.. 🙂

@shine2015 -- vím, že to není jen o tom moři -- ale já jsem s našima nikdy u moře nebyla a nijak zvlášť jsem teda po tom ani netoužila. Tudíž v sobě to nemám daný, že by se "mělo" jet k moři. U moře jsem byla až sama jako dospělá, když jsem si na to vydělala.
S časem to samozřemě není ideální, ale snažíme se trávit čas s každým dítětem o samotě, dokonce s nimi jezdíme i na výlety (třeba jen tatítnek a 1 dítě).

@yamdena -- ebook mě pobavil 😀 Já sama občas nevím, jak to děláme 😅 Řekla bych, že prostě nekupujeme zbytečnosti. Dopřejeme si výlety, zábavu, atd., ale třeba nebudu platit horentní sumy za některý herny (vstupný 250,- atd. 😝). Jo a teda nemáme auto, takže odpadají poměrně dost velké výdaje tímto směrem.
Nájem teda neplatíme, byt je náš, ale platíme samozřejmě do fondu -- cca 7500,- Kč měsíčně včetně vody. S tím RD a PPM to vidím jinak, myslím, že to by většina rodin měla jen to jedno dítě a už takhle se říká, jak vymíráme. A zase naopak dáváme státu daňové poplaníky, tudiíž v daních tu RP jednou "vrátí". Ale jinak nepobíráme žádné další příspěvky -- ani na bydlení, ani přídavky na děti, atd.

Ahoj, moje kamarádka má čtvrtý dítě ve 41 letech.... nemůže si to vynachválit. Je jasné že , pokud nejsi nějak extra zajištěný člověk...nemůžeš si s tolika dětmi dopřát dovolenou a podobně...má to tak spousta lidí i se dvěma.... já bych do toho klidně šla, jsou to tvoje děti a že máte malej byt ? No a ? alespon se nemusíte hledat po velikém domě 🙂 a navíc... s tím věkem... kamarádka vždycky říká, pokud by se s náma něco nedej bože stalo.... mám kolem sebe přece ještě dállší děti, kteří se postarají 🙂 tak pokud je zdravotní stav dobrý, myslím, že není co řešit..,.

@jarniboure Opravdu bys měla ten ebook napsat, fakt 🙂 například už proto, že kdekdo nezvládá finančně ani jedno dvě děti, natož více. A každý také chápe pod pojmem zbytečnosti něco jiného. Auto je drahá záležitost, s tím souhlasím. A náklady na byt máte i tak velké.

RD a PPM jsem myslela od třetího dítěte včetně a výše, dvě jsou ok a máš pravdu, že mnoho lidí je na finanční podpoře od státu závislých, co se týče zakládání rodin. A je pravda, že dáváte státu daňové poplatníky, ale daňovými poplatníky se stanou až v momentě, kdy začnou skutečně platit daně - tzn., že budou zaměstnaní nebo budou OSVČ a zároveň vydělají tolik, že budou daně vůbec platit (tzn. i po odečtu slevy na poplatníka, příp. na dítě atd.), tj. nejdříve tak v 18 letech. Do té doby kupř. školy a zdravotnictví platí stát. V případě matek na PPM a RP, stát jim platí PPM, RP, mají zdravotní pojištění a zároveň se daná doba započítává do důchodu. Jsem spíš pro to, aby byla PPM a RP na dvě děti a vyšší částka v případě vícerčat, protože tam je třeba RP stejný a tím pádem jsou takové rodiny znevýhodněny oproti těm, co mají dvě děti po sobě.

@jarniboure dnes je jiná doba, k moři jezdí všichni...což samozřejmě není důvod že MUSI i naše děti,ale spíš mi jde o to,že cestují, podívají se i jinam než po ČR....a máme nové jiné zážitky, jiná kultura,prostředí...... já s nasima u moře nebyla a dnes mi je pres 30 a dnes to mrzí mě i je....tatka to řeší čas od času jak mu je líto že buď nebyl čas nebo peníze a že zpět to nevezmeme.......a na výlety máte jezdit všichni jako rodina, to jsem nemyslela, ten čas být chvíli klidně doma s jedním sama, půl hodky....příklad manžel jede s dcerou nakoupit a já s druhou doma pecu....děláme jenom spolu, povidame si....

PS a to jsem se poi dvaceti nacestovala až až...spíš mi jde o zážitky z dětství...
A co se týká herny, to je právě ono....4deti a nepujdou tam protože by to stalo litr.....natož pět....přitom by viděly něco nového jiného plus zážitky....

@shine2015 -- na výlety jezdíme samozřejmě i společně. Ale myslím, že je moc fajn, když mají děti možnost jet samy jen s jedním rodičem. Je to něco úplně jiného a děti (alespoň ty naše) jsou z toho nadšený. Jinak starší mají kroužky, takže nejsou pořád doma, tudíž i ten samotný čas doma je, i když samozřejmě v menší míře než když jsou děti jen dvě.
A to moře...já nevím, i když je jiná doba, tak prostě mě to nijak zvlášť neláká. To bych třeba radši jela do Tater nebo do Londýna. Prostě se mi líbí jiný druh dovolené. Ano, děti, momentálně nemají na výběr, jedou tam kam my, ale v konečným měřítku mi přijde, že i na dovolené v Horní Dolní jde o především o to být spolu a zážitky -- a ty můžou být třeba v lezení po stromech 🙂 Kolik lidí, co jezdí pravidelně k moři zná víc než svoje město v ČR? Přitom je tady tolik pěkných míst.
Já sama jsem si na cestování do zahraničí vydělala a nevnímám to jako újmu, že to nebylo v době dětství s rodiči. Ale to má každý individuální.
A co týče té herny -- tak i kdybych byla milionářka, tak taková místa nebudu podporovat. Vím o hernách, kde je normální vstupné a taky jsme tam s dětmi chodily, ale tyto předražené mi přijdou doslova sprosté v tom tahat z lidí peníze. Navíc naše děti herny moc nevyhledávají, raději opravdu blbnou venku. Bude to asi tím, že bydlíme v bytě a nemáme zahradu, takže pro ně možnost být venku je o dost lákavější.
Ale samozřejmě se najdou "zážitky", které si musíme odpustit, protože by byly příliš drahé. Ale často mi přijde, že kolem jsou takové "prázdné" zážitky, které možná pro svoje děti zase až tak nechci. U jiných věcí učíme děti, že nejde všechno hned. Například jsme teď šetřili na akvapark Čestlice, který je fakt děsně drahý. Holt to pár měsíců trvalo, ale v životě jde máloco většího koupit hned.

@jarniboure Moje maminka se po odstěhování mých 2 starších sester rozhodla, ve věku 39 let, že zkusí čtvrté. Rodiče mají 3 holky (vč.mě) s 3 letým odstupem. Poslední mrně se narodilo ode mě skoro o 18 let a zadařil se jejich vysněný klouček. Doma jsme zůstali v pokoji já a on. Přestože tím, že sestry odešly a staly se finančně na rodičích nezávislé, očekávala jsem mírné zlepšení po finanční stránce.Bohužel se tak nestalo. Já jsem 5 let studovala VS, dojížděla každý den přes 50 km, vracela se domů v půl 10 večer, rodiče pro mě museli jezdit. Bylo to náročné nejen finančně, ale i psychicky. A pak jsem se musela učit na zkoušky a měla v pokoji 3 leteho brasku. Je to můj miláček, ne že ne, ale když bylo zkouškové, sebrala jsem se a jela k nynějšímu manželovi, nebo jsem se učila v noci při lampičce, abych měla na učení klid. Proto zohledněte tu možnost, že vaše děti budou chtít studovat a budou k tomu potřebovat drahá skripta, nemluvě o PC, bez kterého to dnes už na škole nejde. Nebo nad dopravou, případně kolejích, menzou a pod...Rozhodnutí je na vás. Ale myslím, že by nové miminko nemělo brzdit starší děti v jejich rozvoji a vzdělávání se...