...nechat batole na stávajícím místě v ložnici, pořídit další postýlku a novorozeně pak umístit na druhý konec ložnice?
...nebo přestěhovat batole (1,5 roku) do pokojíčku na druhém konci bytu, pokusit se naučit jej spát ve velké posteli a postýlku přenechat pro novorozeně na původním místě v ložnici?
Jak jste to řešili a proč zrovna tak? Za vaše názory, rady, zkušenosti předem děkuji! Přetlumočím ´´zodpovědné´´ osobě 🙂
ahoj, já měla přesně takovou situaci, druhej kluk se nám narodil když bylo prvnímu 1,5 roku.
Rozhodně si myslím že ten starší už měl dávno spát ve svém pokoji a klidně ve velké posteli se zábranou.
Spaní v jedné místnosti nedoporučuji.
My měli druhé do půl roku u nás v ložnici, starší spalo samo u sebe, pokud se budilo a chtělo někoho, tak je výhoda velkých postelí že se k němu někdo vejde a lehne si tam.
Druhé jsme taky dali po půl roce pryč do svého pokojíčka, ne že bysme dělali místo třetímu, ale i pro náš klid a lepší spánek 😉
Než se narodila Eliška, tak jsme asi měsíc a kousek před jejím narozením kupovali velkou postel 😉 JInak Honzík spal už od 11. měsíců v pokoji sám 😉 Velkou postel zvládl v pohodě, ze začátku jsme ho teda museli uspávat, ale pak usínal sám 😉 Nejdřím měl i deku pod postelí, aby případně spadl do měkkého, ale spadl asi jen dvakrát a nic se mu nestalo 🙂
Postýlku jsme přesunuli zpět do ložnice pro Elišku 🙂 Přišlo mi zbytečné kupovat na chvilku druhou postýlku a navíc se v ní Honzík už dost mlátil 😒
Teď už spí oba spolu v pokoji, Eli taky na velké a v pohodě 🙂
Myslím, že je lepší přesun s dostatečným předstihem, aby se starší sourozenec necítil ohrožen a bral to v pohodě 😉
Tak my jsme v tomto bezradní, protože my prostě zatím nechceme dát Jurýska do jeho pokojíku, byť ho už má nachystaný... ale prostě chci ho mít u sebe.. jenže v noci nám lozí do naší postele, malou je taky potřeba kojit a houpat, takže jsem dost vzhůru a svítím, často s ní u sebe v posteli i usnu a to mám strach, aby ji Jurča nezalehl... takže zatím řešení je, že manžel je s Jurčou v ložnici a já s malou v obýváku. Ale znám dost lidí, kteří to zvládli, mít děti obě v ložnici - často stačí postýlky dát na jiné strany postele a malé světýlko už pak nevadí, děti navíc mají dost tvrdé spaní...
Tak u nás se doposud spí v jedné ložnici - rodiče i děti.
Děti jsou od sebe dva roky. Starší syn má větší dětskou postýlku - rozměrově 70x140cm a malá má jeho starší postýlku menšího rozměru. Spaní pohromadě si pochvaluju, jeden druhé nebudí, spánek mají klidný a my taky, protože celou noc nechodíme nikoho hlídat 😉 Děti to k nám mají blízko, když je špatný sen nebo nějaké trápení, bereme si dítě/děti do postele.
Rozhodně to není otázka prostoru. Máme 3+1, takže by určitě nebyl problém starší dítě "odsunout" do pokojíku ... teď už vlastně klidně i s tím mladším, ale nevidím k tomu důvod.
Pokojíček v tuhle chvíli slouží jako herna.
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že nám to osvědčilo a vyplatilo. Starší neměl pocit, že mu miminko bere postýlku, kočárek ... (máme tandemový 🙂), sestřičku tak přijal jako parťáka a ne jako vetřelce. Možná je to taky o povaze dítěte, ale já myslím, že je to i o tom, jaké změny jsme mu kromě sourozence nachystali a já jsem chtěla, aby byly skutečně minimální.
Do svého pokojíčku samozřejmě půjdou, ale nechci, aby šel nejdřív kluk a byl tam sám, chci aby šli oba dva najednou 🙂 Takže počítám tak příští rok, kdy jim chceme uvolnit větší místnost a nechat postavit pokojík na míru se zvýšenými postýlkami, skluzavkou a úložným prostorem pro hračky 🙂
U nás.........batole v pokojíčku,mimino v košíku v ložnici,půl roku. Před týdnem jsem sestěhovala děti do pokojíčku a dobrý. V noci tam dojdu s flaškou mlíka k Alici a navzájem se nebudí. Co se postelí týká,tak Vanda má dětskou postel a Alice samozřejmě postýlku.Od začátku věděla že v pokoji bude spát s Alicí až povyroste,že zatím musí být u nás v ložnici a teď má radost že už jsou v pokoji spolu.
jeje já toto taky řeším, rozhodli jsme se pro to asi co Fiallinka že manžel bude spát s malým a já s kojencem, nebo naopak ještě nevím...
máme 2 postýlky,starší holka 21měsíců mladší 6 měsíců a každá spí zvlášt v jiné místnosti a já s tat´kou v místnosti mezi těmi dvěma.Je to tak pro nás nejlepší,protože holky se v noci budí každá jinak.
ahoj máme dvě dětičky, půl roční Nelinka s námi spí v ložnici a dvouletý Ríša vedle nás v dětském pokojíčku asi před měsícem si lehl na velkou postel sám od sebe a chvílema to střídal.Někdy v postýlce u nás,někdy vedle v posteli až když usínal při pohádkách jen vedle zrušili jsme postýlku a od té doby spí tam...Jak to bude dál,ukáže čas,ale pravda je,že od té doby co si nemůže vybrat usíná se vzdorem a někdy se i budí v noci s pláčem na pití.Má tam malé světýlko a otevřené dveře k nám,takže nás vlastně ráno budí.Doufáme,že to časem samo odezní,ale dělá mi starosti.
Tak pokud bych to řešila já, tak já bych dala starší dítko do pokojíčku a mimčo do ložnice k rodičů, aby v noci nebudilo batole.
My jsme naši dcerku stěhovali do vlastního pokojíčku v jednom roce a vzala to úplně v pohodě. Jestli není dětský pokojíček hned vedle ložnice, tak to vyřeší chůvička, takže kdykoliv se batole probudí, rodiče můžou ihned zareagovat.
My měli starší už od půl roku vedle v pokojíčku a velikou postel jsme kupovali měsíc před narozením brášky. Přijala to úplně v pohodě, udělali jsme z toho velikou událost a strašně dobře to přijala, ze začátku jsem chtěla spát u ní, ale ani to nebylo potřeba. Malý spí u nás v ložnici a za chvilku ho přestěhujeme k sestře. Moc se na to už teď těší. Já bych teda moc nechtěla mít obě děti i manžela, který vstává do práce v jedné místnosti, bylo by to dost náročné. Ono stačí, aby jeden byl nachlazený nebo špatně naložený a noc je potom děsná a nevyspí se nikdo.
Taky starší syn spával v dětském pokoji a mladší dcera s námi v ložnici. Kolem roka jsme stěhovali postýlku do dětského pokoje, od tří měsíců se v noci nebudila, ale stejně jsem jí chtěla mít u sebe 🙂
U nás je to trošku neobvykle. Děti jsou od sebe rok a půl. Starší dcera spí od narození špatně, blbě usíná, hodně se budí. První dvě noci po návratu z porodnice jsme zkoušeli spát dohromady v ložnici, ale nešlo to. Jak Matýsek zabrečel, Kačka vzhůru. Tak jsem se já s Matýskem přestěhovala do dětskýho pokoje a Kačka zůstala s manželem v ložnici. Vydrželo to tak půl roku. Pak jsme nechali mladšího Matýska v dětským pokoji a já se přestěhovala zpět do ložnice, kde s náma spí Kačka dodnes 😅 Matýsek (pokud mu nerostou zuby) spí krásně celou noc, se dvma přestávakama na dudel nebo mlíko, Kačka se budí, chodí k nám, prostě o ničem.
Teď koukám, že jsem trochu mimo mísu, že už je to půl roku stará otázka 😅 😅
tak mi jsme to udělali tak že syn když měl 18 měsícu dostal postel a postýlka se dala pryč na postely spal s námi v ložnici pak v 20měsícách už jsme udělaly pokojíček a přestěhovali aji jeho postel a spal ve svém pokojíku samo někdy přijde za námi ale nám to nevadí 😀 a v 21měsících přišlo miminko a to mělo na puvodním místě postýlku tak jsme to udělli mi nechtěli jsme aby najednou šel do velké postele a ještě sám do pokojíčku a halvěn to neudělej vše před porodem pak by mohl ještě více žarlit že skrz mimi musely pryč s postýlky a ještě od rodiču s ložnice
My spíme všichni 4 stále v ložnici od narození druhé dcery. Přesto, že je mladší dost uřvaná, nebudí tím starší. Zatím neplánujeme přesun.
my spíme všichni v ložnici. Starší má kratší postel a mladší spí v postýlce. Kojit odcházím do obýváku. Nikdo nikoho nebudí 🙂. Večer jde starší spát dřív, mladší tam pak přenášíme až starší usne.
My jsme prestehovali mladeho do noveho pokojicku do velke postele, kterou spolecne s tatou smontovali. Ten den taky hnedka rozmontovali postylku s chovali ji pro miminko (to bylo asi 3m pred porodem). Mlady si zvykl hodne rychle a 3m byla postylka rozmontovana. Po narozeni maleho spolu s tatou zase postylku slozili a bylo. Mel uz tou dobou naprosto jasne zazite, ze spi v pokojicku a ze postylka je pro mimi. V noci se teda zacal po porodu budit, chodi k nemu manzel, ja se v noci staram o maleho, takze mame deti rozdelene. Maximalne nam to tak vyhovuje, kluci se navzajem nebudi, vstavaji totiz skoro o 2h od sebe a i vecerni ritual ma kazdy jiny. PLanujeme je sestehovat nekdy zhruba za rok.
Moni spí zhruba od roka sama v pokojiku, zatím v dětské postýlce. Během března ji chceme přestěhovat do velký postele, aby si na ni zvykla, než přibude bráška. Malý mimi půjde k Moni nejspíš hned, protože my spíme v obýváku a tady by neměl takový klid na spinkání...a když to tak nepůjde, tak budem mimi i s postýlkou přesouvat každý večer k nám do obýváku těsně než půjdem spát...z prostorových důvodů to u nás jinak nepůjde.
Nelče bylo 19 měsíců když se Vítek narodil a zhruba měsíc před porodem jsme jí sestavili velkou postel a dali tam, ale ona od narození spala v pokojíčku, ze začátku jsem tam spala s ní pak už sama, cítila se hrozně důležitá, že má velkou postel a vůbec jí nevadilo, že pak postýlku okupavalo mimi🙂 to byl hlavní důvod proč jsem to udělala s předstihem aby neměla pocit, že jí brácha sebral postýlku...a Vítek spí doteď s námi v ložnici.
Dcerka (1 rok a 7 měsíců) spí sama ve svém pokojíčku v posteli 160x70cm už od roka. Druhé miminko až se narodí tak jde také rovnou do pokojíčku k dceři, jelikož máme malý byt 2+1 a do ložnice se nám postýlka nevejde, tak to musíme řešit takto, ale lonice i pokojíček jsou vedle sebe, tak myslím, že nebude problém.
tak mezi holkami je 17 měsíců a spaly s námi v ložnici obě. Starší oficiálně na větší dětské postýlce (140x70cm), ale pravidelně se stěhovala za námi do postele a mladší v dětské postýlce - ta se taky stěhovala nad ránem k nám. Nechápu jak jsme se do té postele 160x200cm všichni vešli 😀 😀 😀 😀 😀 😀
Když měla mladší dcera 8 měsíců, koupili jsme holkám velké postele - ty jsme srazili k sobě a holky přestěhovali do pokojíčku a tam spí spolu. 🙂
Já budu mít obě děti v ložnici (tatínek spí v obýváku), jednu postýlku z každé strany. Původně jsem chtěla naučit staršího na větší postel, ale teď to necítím jako nejlepší nápad (v noci se budí, umí si otevřít dveře, utíkal by..lepší je to v bezpečí postýlky), takže syn bude pořád tam kde je a koupíme novou postýlku miminku. A dál se uvidí.
u nás spal starší do porodu dcery v malý postýlce přitažený k manželské posteli - měli jsme takový velký letiště. Po porodu dcery jsem tatínka přestěhovala do obýváku (teda přestěhoval se tam sám), staršího jsem měla vedle sebe místo manžela a dceru v jeho starý postýlce. Nicméně dcerá má dost lehký spaní, takže jsme jí se synem celkem budili. teď spí manžel se synem v pokojíčku (pokojíček je v patře a ložnici máme v přízemí tak ho zatím nechceme nechávat samotnýho - v noci se pořád ještě budí) a já s dcerou v ložnici - v noci kojím.
Take mame rozdil 1 a pul roku: starsi dcera spala od 5 mesicu v pokojicku ( u nas v loznici se neustale budila. Mela i nadale ma detskou postylku. Synek je s nami zatim v loznici. Nedavno zacal spat celou noc, tak se pomalu odhodlavam k sestehovani 😉
No, mě se to radí lehko, protože Kuba spí v pokojíčku v podstatě od začátku a od pěti měsíců sám. Pokud bych musela řešit tuto situaci, tak záleží na tom, kolik času bych měla na přesun. Pokud bych měla aspoň měsíc do termínu, tak bych batole pomalu začala učit spát v pokojičku, ale rozhodně ne ve velké posteli. Měla bych strach, že zbuchne. Takže bych koupila druhou postýlku. Pokud už se druhé mimi narodilo, tak by mi nezbylo nic jiného, než nás namačkat všechny do ložnice, protože bych byla nerada, aby batole mělo pocit, že ho odstrkujeme. Už takhle dost spadne z lopaty, protože mimi bude potřebovat hodně pozornosti, ale batolátko stále ještě také. A najednou je samo v pokojíčku a mimi vedle s mámou a tátou. Asi by to nebyl nejlepší začátek sourozeneckého vztahu...