Silně kontaktní miminko - kdy z toho vyroste?

@martiniquest promin ale asi si nerozumime, ja nosím, sice v manduce,ale nosim, satek jsem dala na bazar tento mesic a pevny uz nekupovala. Mam doma uplne vsechno. V houpacce mi taky nespi. Vy treba mate sex kdyz mas maleho na sobe?

Nechci byt nějaká tvrdá, a ani psat nechat dítě vyvztekat se, vybrecet.. Ale najednu stránku tech par minut prostě musí "vydržet". Ja mela na starost celej barak a nošením jsem byla nepolibena. Kdyz jsem sla na zachod a zacal brečet, tak jsem prostě dokonala potrebu a pak jsem šla. Pokud jsem varila mela jsem ho odloženého v lehatku, stale jsem na nej mluvila(samozřejmě ze se mu to nelibilo, ale to bych uvarila tak prd) takze jsem ho nechala v lehatku aby mne videl, mluvila jsem na nej, predvadela co právě dělám.. A najednou to začal "chápat" a nechal me vklidu uvařit, vyzehlit, jit na záchod. Co se týkalo spaní, tak jsem nakojila, jak se odpojil, dala jsem ho do postylky hned vedle postele a dala jsem mu tam můj svetřík, nebo triko aby mne stále cítil. Zabralo to, jupii, takze byl i prostor na sex. Taly byly stavy, ze seu to nelíbilo, ale taky potrebuju svuj prostor a taky nam pomalu umiral vztah.. Pro chlapa je toto to nejhorší období 🙄 ale chvilka cviku a dítě te pak víc pusti. A i tak z nej je veselé stale kontaktní dítě co si i ale rado pohraje beze mne a nechá mne i podelat práci kolem🙂 pikud už ma vic nez 3 měsíce, tak uz i "zneužívá "situace a moc dobře vi, že jak bude rvat ze se od nej nehnete. Uz je treba nastavit pravidla, ono ho to ještě začne bavit.. Dat kolem co nejvic hraček ruzneho druhu. Snad neco zabere 🙂

@garalela Ahoj, náš je na tom dost podobně, je mu rok a čtvrt a stále většinu věcí (vaření, uklid) dělám s ním na jedné ruce nebo v nositku. Když ho posadim na zem a nesedim vedle něj, doleze ke mně, ruce nahoru, stoupne si a chce zase chovat. Hrát si vydrží i sám a celkem dlouho, ale musím sedet vedle nej, jinak je rev... v noci se budi kazdou cca hodinu a pul, prisaje se na kojeni a spi dal... partner spi jinde, aby se vyspal do prace a ja verim, že to bude jen lepší a lepší. Držím palce a neboj, nejsi v tom sama 😉

V 10 měsících už si občas dojdu bez křiku na záchod. Asi tak no.......

@dinushka00 💋💋💋💋💋 presne. Mame doma mazlika ale rezim a pravidla co muze, mluvenu, vysvetlovani...vse pochopila a parada. Takze jw velkou pomocnici. Nejsne jen matky ale i zeny, manzeljy, kamaratky...

@dinushka00 prave proto pisu, vsichni mi rikaji, jak se do pulroku miminko nerozmazli ale to se jim to rika, kdyz to mazleni maji asi o dost min nez ja 24/7 + videla jsem fotky sve poradkyne, jak je na bazene, to ja bych vubec nemohla, nemuzu ani s kocarkem

Ahoj, jak já ti rozumím! Synovi už je sice 14 měsíců a je to skoro o 100% lepší. Ale od narození byl dost kontaktní miminko. Jízda v kočárku nepřipadala v úvahu, křičel jen když ho viděl a vzal ho na milost až s přechodem na sporťák, do té doby se nám na něj akorát prášilo. V postýlce jen tak neležel snad nikdy, natož aby v ní spal. Nosila jsem v šátku většinu dne a i na záchodě jsem ho měla často s sebou. Byl neodložitelný, položit ho, když usnul bylo nemožné, hned byl vzhůru. S šátkem jsem uklízela, vařila, žehlila (syn byl dost drobný, takže to docela šlo). Když se začal zajímat o dění kolem sebe, vydržel pár minut pod hrazdičkou, ale opravdu jen pár minut. Občas si ho do nosítka vzala babička, tatínek. Ale upřímně na to miminkovské neodložitelné obdobní nevzpomínám úplně ráda. Byla jsem dost vyčerpaná, hlavně psychicky (rekonstruujeme dům, takže tatínek byl buď v práci nebo pracoval doma). Vše se zlomilo, když začal syn lézt a dokázala se zabavit kramařením věcí nebo prostě objevoval domácnost. Ale doté doby to bylo fakt náročné. Moc žádnou radu nemám, jen pochopení a víru, že se to jednoho dne zlepší. Snad jen zkusit více zapojit okolí a poprosit, aby si někdo dítko vzal do nosítka na procházku. Nechci se zde nikoho dotknout, ale myslím, že u takto malých dětí vytváření takových pravidel prostě neplatí. Nemyslím si, že u miminek je to o nastavování pravidel, ale spíše povahou dítěte. Syn plakal už v porodnici, když ležel sám v postýlce a opravdu nevím, jak takto malému dítěti vysvětlit, že teď nemůže být u mě a že to bude v pohodě, že si jen vytváříme pravidla.

Ja nrchci tu davat fotky,ale hracky ho nebavi, mam s ad vsechny, co dovedete predstavit, nejvic reaguje nakonec ba ty prirodni kaucukove, jakoze se mu libi ten dotek, ale jen chvilinku. Samozrejme se snazim nekolikrat denne vyuzit kazdou bolnou chvilicku snazit necim zaujmout saskovat zabavovat a cekan kdy se dockam dne kdy neco zaujme, kdyz jsem ve sprse taky davam do lehatka a komentuju svoji fofr sprchu. Snad jdyz zacne lozit a bude mit san vic ve sve rezii to presouvani za mnou?

@aktakd ano, je tak uz od porodnice. Kdyz jsem prijala spolecne spani, tak se vyspi dobre, hned usina, u se u tohu cuki jak andilek, ale vstanu a mam v posteli najezd tataru. Ja se satkem ci nositkem na wc nezvladnu, man ho trochu niz kvuli vetdimu poprsi a uz bych mu do sveho sedu mackala nozicky

@garalela tak mne ještě napadá, co misto hraček (pokid jste nevyzkousela) treba klíče auta, od bytu, noviny(to treba maleho zabavilo na dlouho) krabicka od čaje, naseho tez moc nebraly hracky, jen klíče a dřevěna zirafka😁, pak treba trošku hrachu nebo čočky dat do vajicka od kinder vajca, hrací telefonek z pepca, a zkousela jste treba pohadky v tv? Je to sice takový blbý, jak by některé mamky rekly, ale za pokus a klid nic nedáte 😉🙂 myslim ze kazda z nas potrebuje klid a musime hold vyzkoušet vse i to pro co se zaprisahly ze neuděláme 🙂 ja jsem tancila a mela pustenou tv s pisnickama kde zpivala děcka (ciperkove) a ono to zabralo a pak uz si hral s ručičkama jako by se snazil delat jako oni 😊 vyzkoušejte

@garalela joo s tim počítejte, ze jak bude lozit, a pak i chodit, tak bude věčně za vami a moozna bude chtít i na ruce, ale jak rikam kdyz budete meco dělat tak prostě "lasko maminka tedka nemůže, musime varit"chces mamince pomoct? Tak tady mas hrnec a varecku a vaříme spolu 🙂 to mi taky strašně pomáhalo.

@aktakd
Ono do 3 měsíců je to "miminko" a ještě ze vseho nema une rozum(nebo jak bych to napsala) ale v 5 měsících ty děti uz zkouší trpělivost rodičů a vsech kolem. Vim moc dobře jake to je kdyz vas dite nenechá najist se, jit na zachod atd atd.. Bohužel vy jste o nositkach a satcich vedely ja ne 🙄😕 sost too lituji, spousta věcí by sla delat jednodušeji. No, ale bohuzel nebo bohudík, jsem se to musela naucit delat tak abych se z toho maleho nezblaznila. Zkousela jsem všechno, pak uz jsem si pripadala jako debil.. A tchyne ta byla vzdycky ta nejchytřejší 🙈.. Nachvilku ho sice pohlidala, ale u ni nevydrzel, tak jako u nekoho dalšího. Byla jsem protivna, hnusná... Nemela jsem klid na nic.. No ale jakmile jsem nastavila "pomyslna pravidla" tak se to otočilo, ja jsem byla stastna, chlap byl šťastný, a dnes ma maly 2,5 roku a stale se se mnou chce mazlit, ale kdyz prostě nemůžu tak nemuzu a musí momentik počkat

@dinushka00 Tak byla bych opatrná ve vyjádření, že 5měsíční dítě zneužívá situace, to snad ani není vývojově možné.. Jinak víceméně souhlasím, co radíš, zkusit třeba to s tím svetrem, nebo jsem na netu viděla, že někdo pokládá na dítě rukavici naplněnou fazolemi/čočkou, aby si myslelo, že má na něm maminka položenou ruku (na hlavu, ale jestli to funguje...). Rozhodně bych si srovnala priority, ano, dítě je odkázané na tebe a jsi skvělá máma, že mu takto poskytuješ, co potřebuje, ale ty taky musíš mít odkud brát, abys mohla dávat. No a tvůj partner/ váš vztah je taky velice důležitý, takže udělat si chvíli na sebe je dost klíčové, zvlášť teď, když máte jinak náročnou práci kolem dítěte. Nemohl by ho vzít na procházku někdo z rodiny v manduce, že byste se zatím s manželem mohli věnovat sobě? Jestli máte babičky, jak se dívají na nošení? U nás byly velice proti, ale když jsem jim prostě vnutila, že si dítě taky navážou, moc se jim to zalíbilo a pak samy chtěly nosit. Nebo nějaká kamarádka? Pokud by tato varianta nešla, my jsme malému pouštěli hudební kolotoč nad postýlkou, koukal na něho a my mohli dát rychlovku. Ano, není to nic moc, ale lepší než nic.
Co se týče toho, že nemůžeš nikam jít.. Já teď druhé dítě mám v nosítku skoro pořád, ať jdu na hřiště se starším, do města, k lékaři, s manželem na rande (starší už se dá odložit někam na hlídání, mimino nechci).. Ne že by se malá nedala odložit, ale jinak bychom se nedostali nikam. Podle mě je málo věcí, co s nošencem nemůžeš. Jinak, existuje i cvičení s miminky v šátku, to by byla aktivita, která by se dala.. A taky se dají koupit šátky/ring slingy, které se můžou vzít do vody (sprcha).
Musím ještě říct, klobouk dolů, spousta jiných na tvém místě by nechalo dítě vyřvat, náš syn byl také "náročný", ale to co popisuješ je masakr. Viděla bych pozitivně, že i za těch pár měsíců přece jen nastal malý posun, že už nepláče tak hystericky, jak píšeš.

@garalela Tak te pak nemuze omezovat pri beznych cinnostech, kdyz nosis. Mivali jsme sex, kdyz maly spal (ve stejne posteli), pripadne, kdyz se kojil. Slo to.

@martiniquest to jako fakt??

@caverina Ano

Taky mám silně kontaktní miminko, je mu necelý rok a půl. :D Spí se mnou, je kojené na požádání, odložit se dá jak kdy, někdy stačí, že ve spánku zmerčí pidi pohyb směrem pryč a už vstává a nadává... No co, ono to fakt uteče. Malincí nebudou napořád. Jinak pokud je hodně uplakaný, zvaž návštěvu osteopata, chiropraktika, zda nemá nějakou blokádu páteře, apod. Potom ty děti bývají dráždivé.

@martiniquest proc by mne to nemohlo omezovat? Maly je neodlozitelny, promin ale ja se treba normalne s nositkem nenajim, rada bych treba zasla na verejnosti na jidlo, nehlede na to, ze i doma tak jim ve stoje jak v bufetu. Taky nebydlim ve meste,takze jakykoliv presun pro mne je narek v aute, nez vyjit rovnou s nositkem a dojit na misto urceni. Za tech pet mesicu jsem to v posteli samozrejme nekolikrat zkousela, ale spi nalepeny na mne a jak se senzorem. Ponechat triko jsem zkousela, hrach na hrud jako ruku ne,protoze spime bokem. Proto tady dnes pisu, kdyby mi v te posteli spal tak zvladnu dojit do jineho pokoje. Zkouseli nekolikrat, ale i pri pokusu o kratke prituleni se to fakt neda, preci je normalni ze zenska nemuze myslet na akci pri soucasnem pkaci vlastniho ditete. Alespon uz jsme se dopracovali,vze nelezi primo na mne. Vypomoc nikoho dalsiho nemame tchyne vazna nemoc, z moji strany neprijedou a kdyz jedeme mi k nasim, je to 2* 40 minut pkace v aute pro deset minut na rukach me mamy, vic ho neudrzi. V miste bydliste nikoho z kamaradek nemam, pred materskou hodne pracovala a chodila za tmy,ted venku s ditetem jsem pro lidi tzv. nova. Nechci se dotknout zarytych satkarek,ale nositko ani satek neni nastroj na spaseni vseho. S malym je to kazdy den sazka jestli ok nebo ne, jsou dny, kdy o to nestoji.

@tahejhula navstevu fyzio jsme meli u nas doma, abychom k nim nedorazili uplne vyrizenii, v aute byva pak k neuklidneni. Taky jsem doma mela dve zdravotni sestricku jako piradkyni pro rodinu a videla ho i laktační poradkyně. Ani s jednou jsem neresila intimnosti. Spis jak udelat maleho klidnejsim a spokojenejsim.

@garalela No, mě napadl třeba kiss syndrom, to běžní terapeuté moc neznají, někteří dokonce tvrdí, že to neexistuje.

ahoj, měla jsem to samé se synem. I stejné pocity zoufalství a frustrace, taky prvorodička. Všichni kolem měli "standardní" odložitelné děti, které spinkaly v postýlkách, v kočárku, hrály si na dece...a můj syn jen řval a řval. Pořád v náručí, v šátku...s ním na wc, jídlo, mytí podlah, vaření...jinak řev. 5 měsíců to byl naprostý očistec, pomohl jen partner, protože nosil v šátku, ostatní jen v kočáru a to syn řval. Když se začal otáčet na břicho v 5m a pak se začal plazit, tak se to podstatně zlepšilo, začal být samostatný, objevovat svět, vytahovat knížky z knihovny, kramařit v šuplících. Doteď je to nespavé dítě, každé uspávání s hrozným řevem, postýlku ani nemáme, spí na manželské posteli se mnou, stále kojený, v noci několikrát. ALE až na občasné protivné fňukání a teď jakési afektivní záchvaty (má čerstvě 15m) je to veselé dítko, které venku běhá samo na hřišti a hodinu se na mě ani nepodívá a nepotřebuje mě. Je velice šikovný, vysmátý, od roku chodí, používá už několik slov, kdy si řekne, co chce a hodně lidí nám říká, že je velký pohodář už od pohledu. No, jen my víme...Pořád je velmi kontaktní a v podstatě se uvolní jen s námi, partnerovou sestrou a mou mamkou, jinak s cizími lidmi pláče a drží se nás. Pokud jsme poblíž my, je v klidu. Vydržte to, nic jiného vám nezbývá, opravdu to není napořád, kolem toho půl roku se to zlepší. Každý jejich pokrok ve vývoji bude znamenat úlevu pro vás 🙂

Mě nejvíc zabírá dát do jídelní židličky do polosedu nebo na tvrdou podložku na bříško a pustit dětské písničky na mobilu na youtube, máme stojánek na mobil z Ikey 😃 (včelí medvídci, čiperkové, anglické písničky,...) Nechci dítě učit na mobil/tablet ale ani bych se nenajedla a zatím z toho snad nemá rozum, hlavně že to hraje a hýbe se to, a aspoň si naposlouchá angličtinu 🙂 Nebo zpívat (nevadí že trochu falešně 🙂, to dělám venku když brečí v kočáře 🙂 Jinak uspat v nosítku, dát do postýlky, dudlík do pusy a jít pryč, ale jestli jsem dobře pochopila tak to u vás nefunguje. Ale od narození má dcera postýlku několik metrů od postele tak je zvyklá spát sama, ale první tři měsíce jedině pevně zavinutá v zavinovačce i s ručičkami a s dudlíkem a uspaná chováním. Jinak myslím že tak od 4 m už více vnímají a můžou se učit po chvilkách nebýt pořád přilepení na mámě, i za cenu že budou chvíli sami kňourat (ne hodně brečet). Snad se to zlepší až začne lézt.

@felinegrace zavinovacka byla peklo nesnesl ji,ale meli jsme ji jako polstar pod nim v zacatku. V zacatku byl hodne spavy a ani se nebudil na kojeni, neprisaval se, ja cele hodiny odsavala ani uz si nepanatuji jak to vlastne v sestinedeli bylo, mam uplnou tmu, vim ze jsem chodila jak zombik. Ted uz tolik neplace protoze je u mne spokojeny, ale lezet s nim v noci i pres den aby spinkal....navic opravdu nevydrzi sam, to pak place, uz je to jiny ton,ale plac stale. Pretaci se na brisko sam od 3m, ale vydrzi na brisku jen kdyz mu delam spolecnost, sam ne. Hracky nebavi, mam to doma jak na veletrhu, nejvice ho bavi moje telo, ruce, vlasy a koukat na obrazy, rychlovarnou konvici ( meni barvy). Nemame na sebe s tatinkem vubec prostor. Kdyz pomyslim jak se mnou jezdil po vsech miznych vysetrenich po cele republice a ted nas uzlicek mame ale nema mne jako milenku. Nemyslim ze by to on nejak hrotil ale mne desi jak dlouho to takto bude a jak to dopadne a porad premyslim jak to udelat, co zkouset abych si pak v roce nedivila,ze jsem to nechala jen tak plynout a neresila....

@garalela, dítě ti dává najevo, že tě potřebuje. Ono si neumí nijak zdůvodnit, proč by mělo počkat, klidně spát a další. Zatímco ty a jeho otec jste dospělí lidé, vaše rozumová úroveň je poněkud jinde. Jestli si myslíš, že všude jinde to je jako z reklamy, matky upravené, odpočaté, stále usměvavé, tak není. Ono dítě až dozraje, tak se tě pustí. Nebo ho teď můžeš zlomit, nechat ho vyřvat až rezignuje. Víš, ono dítě je malé opravdu jen chvilku, hrozně to uteče. Možná čím víc v tobě narůstá tlak, aby na tobě dítě neviselo, tím víc na tobě viset bude. Ono podvědomě vnímá, že ho nějak odmítáš a proto se k tobě fixuje čím dál víc. Devět měsíců bylo součástí tvého těla, to je taková představa, jak by mělo spát samo v postýlce, fungovat podle režimu, který vyhovuje rodičům, atd. Jenže ono to tak není. Zapomínáme žít přítomností, pořád se honíme za nějakým kdyby a uniká nám teď a tady. Mně se batole zrovna dnes vzbudilo v noci na kojení šestkrát. Není to vlastně krásné, jak jsem pro něj přístav bezpečí? Zlé sny, bolístky, strach, všechno dokáže zahnat jedna máma. Myslím, že když opustíme představy, které nám tak nějak vnucuje i společnost, začneme ten život vnímat jinak.

@tahejhula Krasne napsano 🙂 Vse je jen o hlave. Ze zacatku jsem byla rada, ze je syn kontaktni, pak jsem zacala premyslet, co vsechno mi "unika" a co "nemuzu", dostala jsem se do hroznych stavu a syn na mne byl fixovany mnohem vic. Nastesti jsem se rychle vyklidnila, prijala pritomnost a najednou se vsechno jako zazrakem zlepsilo. Zmenila jsem totiz sve vnimani a to je zaklad vseho.

@garalela měla jsem totéž, neodlozitelna holčička... Zjistila jsem, že se mi časem dařilo ji odložit na bříško, ona dodnes (skoro dva roky) potřebuje mít kontakt briska s necím, spi téměř pořád na pupíku. Až se začne hýbat, tak věřím, že začne poznávat svět a bude to lepší.. já mám teda kontaktní dítě dodnes, dodnes ráda spi na mém břiše, je tuliva a mazlici,ale tím jak už beha, tak už je to o něčem jiném. Je potřeba vydrzet.Kontakt s partnerem mi taky chyběl, naučili jsme se tulit ve třech a sex opravdu až když tvrde usnula a mohla jsem od ní odejit. Je to náročné období,ale přejde to..

@tahejhula promin ale asi jsi necetla me prispevky, jakozee 24/7 na mem tele je odmitani? Odkud se ti vzbudilo, v postylce? Ja kojeni ani nepocitam, kojim neustale, muze pit kdykoliv a casto o tom ve spanku skoro nevim. Asi nema smysl sem psat. Chtela jsem jen radu jak zjskat treba dvacet minut volna.

@codal no tak mne se to zatim z pet mesicu nepodarilo,ale nebudu se tedy tak honit za sexem

@garalela, ne, představ si, že spí se mnou. 🙂 A píšu o tom, že dítě vnímá tvé rozpoložení, vnímá, že ti to vadí, tím víc se k tobě lepí. Jenže mému synovi bude rok a půl, k němu mám další tři děti a ty máš malinké miminko. Je vidět, že jsi ve stavu, kdy ani nevnímáš podstatu textu.