Pěkný den,
jdu se zeptat na názor, jestli jde nějak bojovat s rozmazleností u dítěte, co často marodí. Synovi je 2,5 roku a je to ukázkový rozcapenec, i když se snažím, co to jde. Bohužel jak je nemocný, tak povolíme různé věci, "aby spal", "aby pil"... A jak se uzdraví, tak dá vždycky hodně práce, aby se zase všechno srovnalo do normálu.
Kdo jste měli často nemocné děti, nechalo to na výchově nějaké následky, nebo se to časem utřepe a srovná? Nebo nemoci nehrotit a trvat pořád na stejných pravidlech?
Ma nevlastní segra to dělala jako ty. Taky jedl jen samy suncicky. Hranolky. Věčné nemocnej. Porad byl doma. Do jídla ho musela nutit. Na praxi u dr jsem ho našla a měl nejsilnější složku že všech dětí. Trvej na svém a nic nepovoluj. Já vím že je to těžké. Je ti ho líto, ale takto z něj udelas rozmazlence a hypochondra.
@billi podle me bys mu mela v dobe nemoci nabidnout jinou utechu nez porudovani zabehlych pravidel. Ackoli se to muze zdat divne,tak kdyz diteti povolis mantinely, neciti se v tom bezpecne. V dobe marodeni jsem pro zvyseny kontakt, povidani, nejake extra super hry, ktere jindy nehrajete. Podle me je to totiz presne to, co dite v tu chvili chce. A u nas dost pomaha navnadit na blizici se cinnost. ( az snis obed, budeme strihat domecek z papiru), Podle meho nazoru takove to "chudackovani" muze mit v budoucnu dopad v podobe sebelitovani.
@panickatlamicka Ja tedy nevim, ale moje deti, kdyz uz jsou nemocne, coz tedy neni casto, tak na zadne hry nemaji naladu, tak maximalne poslouxhat ci jim clovek cte nebo usnout u puszene pohadky.
@j.a.n.i zas nechytej za slovo. Slovo hra nahrad treba vic cist.
Tak já jsem zase toho názoru, že když dítěti není dobře, snažím se mu ulevit, co to jde, těžko mu budu vysvětlovat, že nesmí v noci pít, když má při horečce vyprahlo v puse, nebo že ted prostě musí spát, když ho něco bolí apd. Ten režim se při nemoci vždycky rozhodí, ale jsou to jenom děti, mě když není dobře, tak se taky zařídím podle toho, abych měla co nejvíc pohodlí, kdyby mě někdo nakazoval teď musíš tohle a nesmíš támhleto, tak bych si asi pomyslela něco o bezcitnosti a to bych opravdu nerada 😉
@mandala tak jasnacka, fyzicke dusledky nemoci je treba vzdy zohlednit. jen mi prijde zbytecne davat ditrti pit v tu chvili treba "zakazanou" colu jen prioto, ze je ted prece ten chudacek. at se napije treba tisickrst za den, ale treba caje, dzusu....
@mandalag pochopitelne ne za cenu dehydratace. ale urco se chapeme. 😉
Také víc povolím, dovolím (třeba spát u pohádky v obýváku, déle vzhůru, když pospává přes den) a pak chvíli trvá, než se vrátíme do starých kolejí. Tak týden.
@masajka87 kde píšu o hranolkách a šunce? Jídlo neřeším. Pokud mu není dobře, tak ať nejí. Nebo jí třeba jen ovoce a zeleninu - vybere si z jídla jen to, na co má chuť (dělám svačiny jako nakrájené ovoce na misku a každý si dá to, na co má chuť).
@panickatlamicka dobře, tak co dělat, když dítě nechce večer spát, protože je přespalé, nebo když se v noci budí kašlem a nemůže spát. S tím máme velký problém, že při nemoci v noci nespí, pak se budí, i když je zdravý.
Další problém je pití. Jak je nemocný, odmítá pití, aby pil, tak mu dám lahev s cuckem, protože aspoň tak něco vypije. Už nám kvůli tomu hrozila nemocnice, tak jsem vyměkla. Jinak je schopný opravdu celý den nic nepít. Ještě bych mohla foukat dávkovačem na Nurofen, ale z toho je ve stresu, protože tak dáváme sirupy.
Jídlo neřeším, ať nejí, když mu není dobře. Až mu bude dobře, tak se vždycky dojí.
Navnazování nepomůže, to ještě nechápe. Šel by to dělat hned.
Další problém je to, že jsem měkká a třeba když jedeme do nemocnice, tak dostává s sebou novou hračku, aby bylo lépe. Po každé návštěvě u doktorky, když dělají něco nepříjemného (např. chodíme třeba ob den na kontrolu CRP, což ječí už od chvíle, kdy mu řeknu, že tam jdeme), tak dostává "bolestné" - většinou ovocnou kapsičku, nebo jogurtové pití.
Další je, že při nemoci nemusí uklízet a má dovolenou víc televizi, abych ho udržela v klidu, tak má třeba 3x za den 30 minut.
Bohužel u nás jsou nemoci hodně časté, takže už na prckovi vidím, že je kvůli tomu rozcapený, ale nějak si s tím neumím poradit, protože mi ho je líto.
@billi az na ty uplatky za doktora mi neprijde, ze bys delala neco oooobr spatnyho a rozcapujiciho. kdyz nechce spat, tak bych ho drzela v klidu ( povidat pohadku, aromaterapie, masaz telicka....). Ja z tveho uvodniho prispevku nabyla dojmu, ze kluk v dobevnemoci muze VSECHNO. Proste drzela bych hranice, ale rozlisovala, kdy jde o vychovny "kiks" a kdy o snahu diteti ulevit i za cenu neceho "mimo zajete koleje".
@soyevita teď byl nemocný od září do listopadu vlastně nonstop - zápaly plic, laryngitidy, zánět stř. ucha, horečky, průjem, zvracení.
Od začátku prosince je teď nemocný podruhé - prvně zánět středního ucha a teď nějaká viróza.
Další problém, co z toho vyplývá je, že nechce chodit pěšky, když mu není dobře, tak ho poponášíme, venku ho vozíme v kočáru, protože chodíme hodně, takže je po nemoci doporučení, aby moc nelítal...
@billi Já myslím, že je to úplně normální, ani ty úplaty bych neřešila. Moje dcera je taky od malička imrvere nemocná, několikrát i v nemocnici, různé zákroky, 2x na JIP se zápalem plic, bronchitidy, záněty středouší, angíny a takhle pořád dokola... Nyní jí je 10 let a podstupuje dost složité a dlouhé oprace s ušima, do teď jsem s ní při každé operaci byla, jenže teď po novém roce nastupuju po MD zpátky do práce a netuším, jestli mě umožní si vzít volno, navíc nemocnice je vzdálená 120 km, takže ani denní dojíždění není možné, a tak zřejmě přijde na řadu taky uplácení. Snesla bych ji klidně modré z nebe, kdyby mě řekla, mamko neboj, já to zvládnu a neřeším nějaké rozmazlování. Jenom podotknu, že je to úplně normální holka, rozmazlená není, řekla bych, že všechny nemoci a operace se trochu podepsaly na psychyce, protože je hrozně úzkostlivá a citlivá. Blbý je to u těch malých, že se rozhodí režim a návyky, ale já ničeho nelituji a právě jediná chvíle, kdy svým dětem odpustím všechno, je v době nemoci 😉
@billi u nas to ziadny negativny dopad nemalo. Dcera bola casto nemocna - mala casto vysoke horucky 39+ a trvalo to takmer dve cele zimy. Nebolo mozne vobec nastavovat nejake mantinely a hluposti. Bola som rada ze vypila sirup a nieco zjedla aby ju nebolelo brucho. Niekedy na jar sa to upravilo, nemoci polevili a vsetko sa pomaly vyriesilo. Ale ako pises tak bola urevana, nic moc nefungovalo a bolo to narocne. Rozhadzany rezim - o nervy. Dnes ma 4 a je uplne v pohode. Aj ked ma niekedy horucku, tak normalne plus minus fungujeme v pomalom rezime. Je starsia - je to citit na spravani. A ked su nejake vynimky pocas nemoci, tak hned ako je zdrava sa s radostou vracia do zabehnutych kolaji.
@masajka87 promiň 🌹, jsem unavená, nevyspalá a opět jsem si vyslechla, že tímto tempem z něj budeme mít tyrana, protože je to rozcapenec - s horečkou jsem ho nesla do auta, aby nemusel pěšky. A tys to napsala stylem, který teď slýchám až příliš často - okolí si něco domyslí, vloží mi do pusy naprosto jiné věty, takže jsem na to už dost háklivá. 🌹
@mandala děkuju. Moc si tvé odpovědi vážím. Mě děsí, co se z toho vyvine, protože jak je malý, tak ho tak nějak dostanu do normálu a za týden jedeme další kolo.
@xsenova děkuju za zkušenost.
@billi teď jsem měla malyho taky nemocného. Napřed rýma a kašel. Za 4dny divná vyrážka a Kozar nevěděl z čeho. Takže šel do nemocnice a dělali mu z toho odběr z kůže. Anestezii dostal na 2x protože cukl. Pak měl 2 stehy. A aby toho nebylo málo za pár dní zánět středního ucha a před tím porad teploty než se to projevilo. Takze šel na píchnutí a měl atb. Chodí ještě do skolky. Mam kluky dva a je to o nervy s nemá doma ale nechám si ho doma celej leden at se zotavi a nebere silu. cpu ho vitaminama a je hl.doma. procházky kratne. Tak jsem mu dovolila kde co. Za to kozni dostal vrtulník na ovládání. Fakt ho trápili. Měl strach z dr. Uz doma brecel ze tam nechce. Doma nic nejedl. A to mu zůstalo do ted. Ja mu ustoupila a udelala co měl rád aby aspoň něco jedl. Ale donekonečna to nejde. Ale delej vždy jak cítíš ty. Matka pozna co její dítě potřebuje.
@ billi, taky bych to neřešila. Jsi starostlivá a chceš mu udělat radost, když se necítí dobře, na tom přece není vůbec nic špatného. Naopak bych řekla, že to je normální. Jsi jeho máma a chceš mu to dobu nemoci ulehčit. Sama bojuju s chronickým nejedlíkem, který je pořád nemocný ... i teď, takže super svátky. Jsou mu 2 r. a režim kvůli tomu v troskách, taky mu leccos povolím. Držíme jen uspávací rituál a rituály u jídla. V noci kašle a budí se snad co půl hodinu, pak putuje samozřejmě k nám do postele(dříve jsem dost odsuzovala), aby se už uklidnil, nekašlal a přestal plakat, protože pak zvrací. Při nemoci si pije jak chce, i v noci (třebas i mlíko), ale když je ok, má peška a neprotestuje.Chce jen prostě hodně kontaktu a mazlení s blízkou osobou. Jídlo je kapitola u nás sama pro sebe ikdyž není nemocný. A to je pak těžké mu občas nepřilepšit, když má konečně chuť k jídlu a tak kráááásně papá 😀 . I dokorka mi řekla, že při nemoci mu mám "nadržovat". Hlavně musí být v pohodě. TV taky řeším, co už je moc, ale jak už tu bylo v napsáno, nemá vůbec náladu na nějaké hry nebo rozveselování. Občas čteme nebo si hrajeme s autama, koupím omalovánky, když jdeme k doktorce nic nedostává, spíš mu pak pustím pohádku...... Když mu je dobře o režim nebo spíš bych řekla o rituály se snažíme a musím říct, že děti nejsou hloupé a rychle chápou, spíš to je o rodičovské důslednosti a trpělivosti. Chápu tvoje pocity, sama si dost často hrábnu na dno, když už jsme izolovaní od dětí i dospělých delší dobu, člověk pak ztrácí pojem o tom co je ok a co už ne. Držím pěsti 🙂
@masajka87 Já musím říct,že mám strašně statečné holky.Byly hodně nemocné,věčně píchané uši,angíny,záněty příušní žlázy.Biopsii kvůli genetické vadě....A přesto že věděly,co bude,vždy se nechaly bez problému a scén ošetřit.Ale viděla jsem děti,co kousaly,plivaly.....
Byla jsem ráda,že jsem toho byla ušetřena,protože to bych se asi zbláznila😉
@tep my jsme letos od září do teď v izolaci. V listopadu sice byl "zdravý", ale od posledního zápalu plic pořád kašle, takže kamarádky s dětma se nás bojí, tak moc nikam nelezeme.
Vrchol "kultůry" je to, že vodím staršího do školky (malý je u mojí mámy, aby nechodil do školky, kde to prská ve velkém).
Co měsíc nám hrozí nemocnice, pravidelně máme doma "poslední varování". Pravidelně při "posledním varování" chodíme domů přes hračkárnu a kupuju "úplatek do nemocnice", který pak schovávám do skříně a buď dostane k narozeninám nebo když to nevyjde a jedeme do nemocnice.
Když to vyjde a nemusíme nikam, jsem šťastná, že jsme doma, takže ho v noci i přes den různě poponášíme. Nanosím Duplo do postele...
Jinak to snáší úměrně věku. Nechá se ošetřit, vzít si krev, udělat crp, výtěry, píchání ucha, rentgen... Ječí, ale nebrání se a nepere se. Vždycky ho připravuju úměrně věku a nikdy mu nelžu, že to nebude bolet.
@masajka87 O ušním mě chvíli povídej, dcera měla uši píchnuté asi tak 30 x ? - nevím přesně a má s nimi trápení dodnes - psala jsem v příspěvku výše - má vyloženě fobii z ušních lékařů, na ucho si nenechá šáhnout ani ode mne, nejlepší je, když se jí tam taková stará doktorka štourá půl hodiny a nadává na ni, ať neřve, že tohle URČITĚ NEMŮŽE BOLET, nakonec jsme změnili lékaře, ale opravdu v takové chvíli člověk neřeší nějaké rozmazlování, klidně, ať jsou rozcapení, ale hlavně zdraví !😢
Mam priblizne stejne stare dite, takze co to udela do budoucna nevim, ale pri nemoci se moc "vychovavat" neda. U nas je to mliko v noci a nejedeni pres den, ale co udelam. Tezko muzu nemocne dite nechat rvat a vysvetlovat, ze nedostane. Dosahnu leda tak toho, ze se rozkrici a vyskoci ji horecka :/
Kdyz je zdrava, tak se ale snazim drzet svoji predstavy jak by to melo vypadat 🙂