Rok a půl staré dítě vyžaduje v noci chování, pláče

Zkusit společné spaní v posteli. Měli jsme to podobně, jen s tím rozdílem, že když jsem chtěla syna pochovat, začal řvát ještě víc. Vysvětluji si to tak, že chtěl spát a tím jsem ho probrala. Takže pomohlo, když jsem si ho položila vedle sebe do postele.

a noční běsy mít nemůže? mě se syn budí i ve dvou letech 2-3 za noc s pláčem. někdy má žízeň, někdy se bouchne o pelest, někdy je to šílený ječák a právě si myslím, že se mu něco ošklivého zdálo.
nebo si malá jen vynucuje spaní s vámi. to u nás naštěstí bylo od narození ojedinělé. nevyspal se pak nikdo z nás tří ☹ já teda trpěla a poctivě konejšila (pokud možno nebrala z postýlky) a spaní zvlášť dodržovala dost poctivě. samozřejmě pokud byl po očkování a zvracel a nebo byl nemocný a měl horečky apod...tak ne.

Je pravda, že kolikrát začne vzlykat už ze spaní, něco se jí zdá, ale to poznám. Toto je jiné, vzbudí se, otočí se na bříško, sedne si a začne. Zkouším ji znovu pokládat, hladit po hlavičce, ale šup a už zase sedí a o to se vzteká víc. Nezbyde mi nic jiného, než ji pochovat. Dřív to stačilo - chvilku jsem pochovala a položila zpět do postýlky, ale teď - jak kdyby to tušila a když si myslím, že už spinká tvrdě, pokládám ji zpět opatrně - opět se otočí na břicho a znovu pláč a takto by to mohlo být celou noc, načež jsem teda rezignovala pokládám ji k nám, kde usne rychleji, než když ji chovám, ale právě - nevyspíme se ani já , ani manžel....Já bych chtěla docílit toho, že ji třeba jen budu hladit v její postýlce a ona usne znovu, ale nevím, jak na to...Nechci ji nechat vyřvat, když zvrací a když s ní budu bojovat dlouho, tak se mi zas probere tak, že neusne.......Chjo ☹

tohle jsme taky zažily, podle homeopata to byla separační úzkost. Budil se a brečel, jak jsem ho vzala, byl klid. A to se opakovalo třeba i 4x za noc. Dávala jsem homeopatika a po 3 dnech byl zase klid.

Měli jsme to samé; dcera se často neuklidnila ani v naší posteli, proto jsme se snažili být důslední a uspávat ji v její postýlce. Nakonec jsme si vedle postýlky dali karimatku a na ni ještě deku a prostě jsme si lehli vedle a přitom malou třeba drželi za ručičku. Většinou si po nějaké době lehla a po další době usnula, i když to někdy trvalo až hodinu. My jsme často na zemi usnuli dřív než ona 🙂 V posledních týdnech se ale změnila situace, malá asi cítí blížící se příchod sourozence a je na nás celkově víc fixovaná; v noci prostě jasně chce k nám do postele, nic už nezabírá. Shodli jsme se na tom, že nám to vlastně zas tolik nevadí, a část noci prostě spíme v třech; malá díky tomu vydrží krásně spinkat třeba do 9 😉

Spánek matky nade vše, takže šup do společné postele 😀 a neřešit to.

mě přijde prima nějaký kompromisní řešení typu postýlka vedle postele na "balkon", každej má svůj prostor, ale přitom jsme spolu... já jsem teoreticky velmi pro společný spaní, ale prakticky mi to nikdy mmoc nešlo, a když už jsem na miminko vrčela "kurnik nekopej mě už!" tak mi došlo, že je čas na jiný řešení 🙂 ale jinak o nutnosti být při dětech v noci nemám pochyb...

podle mě chce k tobě do postele. Náš Vítek (13 měs.) dělá skoro to samé. Večer kolem 20. hodiny jde spinkat, položím ho do postýlky a hned usne. Budí se kolem 2-3 hodiny, nakojím ho, ale už nemám šanci ho uspat v postýlce. Prostě řve, řve a řve, nechala jsem ho jednou vyřvat, ale kromě toho, že se poblinkal, tak to nemělo jiný efekt. Takže to dělám tak, že když se vzbudí, tak ho nakojím a nechám u sebe v posteli. Oba hned usneme a je klídek až do rána, cca do půl 7 než se probudí.

Obě mé dcery jsme měly naučené, že usínaly ve své postýlce, ale když se v noci vzbudily, bylo nejjednodušší vzít je k sobě do postele. U první jsem si říkala, že takhle snad budeme spát do "její puberty" 🙂, ale naštěstí, kolem 2,5 roku se to zlomilo - začala spát velmi tvrdě, teď už i chodí sama usínat, ale když na nás hodí oči, tak chodíme stále uspávat. Vlastně nás to neobtěžuje, takže pokud vám to nebude vadit, berte malou k sobě. Já se s ní vždycky pomuchlám - ono to rychle uteče, a ještě budeme vzpomínat na tyto okamžiky 🙂)).

@sinorina Můžu se zeptat, jaká homeopatika Vám lékař doporučil? Děkuji.
Jinak teď jsme měli dvě klidné noci - spala ve své postýlce až do rána, tak čekám, kdy to zase příjde. 😀

@vercik283 Dávala jsem malému Pulsatilu 30 CH, 5 kuliček večer před spaním, rozpouštěla jsem mu to do večerního mléka. Ale můžete mu to rozpustit třeba na lžičce ale musí být plastová.

navážu na toto starší téma třeba se mrkne nějaká z maminek co tu psala a utěší mě, že tento stav snad nebude napořád 😀 starší dcera 19m měla vždycky spaní úplně na prd, ještě se mi nikdy nestalo že by prospala celou noc a uspávání bylo většinou za trest, ale teď se nám narodila druhá 3m a bohužel už to nespaní starší neovlivňuje jen nás jako rodiče, který to vždycky nějak přežijí, ale i malou...takže od začátku co se mladší narodila jsme rozdělili spaní, já s mimčem (kvůli kojení) a starší spí už v pokojíku na velké posteli...problém ale je, že když tu starší večer uspíme tak vydrží cca do půlnoci a pak v určitých intervalech pláče až do rána, jakmile začne plakat jde k ní spát manžel aby tam nebyla sama (podle mě jí to vadí že se asi probudí a je tam sama), ale v posledních dnech brečí ze spaní i když tam s ní manžel je :-/ a kolikrát ji musí uplně probudit aby přestala a zase uspat...nevím co s tím a jak jí pomoct, nevyspaní jsme samozřejmě já i muž protože i když k ní nechodím vždycky mě vzbudí a poslouchám ji dokud se neuklidní..abych třeba spala s oběma dohromady není reálné už kvůli kojení (tak co 1-2 hodiny) což by budilo tu starší a ani kvůli tomu pláči ze spaní což by zase budilo tu mladší....neměl někdo podobnou situaci s dvěma tak malými dětmi? já už nespala dva roky a předpokládám že kvůli mimču další minimálně rok nebudu, ale kdyby aspoň ta starší spala pohodově tak by to bylo fajn