Roční chlapeček začíná zlobit, jak to zarazit?
Ahoj holky, mám starost. Zakazujeme malému plácat do balkonových dveří, což ho hrozně baví, protože se hýbou, ale pokud se mu tam dostanou prstíky, uskřípnou mu je raz dva, jsou hrozně těžké. Když zvýším hlas nebo mu řeknu "nesmíš" nebo "ne" nebo ho plácnu přes ruku jen na mě kouká nebo se občas zasměje, ale plácá dál. Odnesu ho pryč a za chvíli je zas u nich. Poradíte někdo jak to zarazit? Nerada bych, aby nám vyrostl malý zlobivec, ale přece jen je ještě mimino a nechci na něj moc drsně. Díky
Nezlobí. Začíná si uvědomovat svoji vlastní vůli. Podle mých zkušeností "ne" a "nesmíš" má na děti do nějakých 4 let pouze jeden účinek - začne je to lákat ještě víc. Mnohem účinnější jsou formulace bez "ne-" - plus odvedení pozornosti k zajímavější nebo náhradní činnosti "pojď, budeme teď plácat do těchhle (jiných) dvířek/stavět tyhle kostky...". Od nějakých dvou let i s vysvětlením, proč je něco nebezpečné. plus neustále odvádět, odnášet, podle potřeby. Je to prostě práce a starost navíc, ale tak děti jsme si nedělaly, abychom na ně koukaly od kafíčka... Bude hůř, za chvíli začne mačkat čudlíky na elektronice, strkat prsty do zásuvek atd.atd.atd. Základ je udělat mu prostředí co nejbezpečnější - tj. třeba i dveře od balkonu zajistit a řešit větrání jinak...
A ještě poznámka - vnímat to, že dítě prosazuje svoji vlastní vůli jako "zlobení", je cesta do mateřského pekla. Tu vůli a vlastní hlavu budou jednou setsakra potřebovat... nejsou to pejsci, aby poslouchali rodiče na rozkaz. Musí se postupně naučit pravidla respektovat, ale hlavně je taky chápat.
@lauranosi hezky napsané 🙂
@lauranosi souhlasím s tebou, napsala jsi to úžasně. Já osobně jsem se do toho mateřského pekla řítila, ale ustála jsem to a jsme se synem parťáci. Zvolila jsem cestu - kradeš mi nože z linky - naučím tě krájet a ukážu ti který je tvůj...ten nejtupější co doma máme...Na jiný nesahá, kdy má "jen svůj"....
@sonic2 počkej co všechno tě ještě čeká. Těch NE, ještě bude. V období vzdoru vlastně můj malý neříkal nic jiného. Přeju pevné nervy.
Snad by něco pochopil,kdyby ho to zabolelo.Samozřejmě mu nenechat uskřípnout prsty,ale trošinku mu naznačit tu bolest co by mohla přijít by možná pomohlo.Je to stejné jako s krbem, lehce nechat spálit a už tam nikdy nepůjdou
@lauranosi pěkně a pravdivě napsané
@ilonkaseda a jak by jsi to chtěla provést? musela by jsi u toho asistovat a pak by jsi tu bolest způsobila TY, ne dveře
@ilonkaseda takhle to bohužel nefunguje..Např. můj syn stále z něčeho seskakuje, nejradši z boční hrany postele...Vždycky mám hrůzu v očích, když ho vidím, ale zákazy k ničemu nevedly..Jednou mu sjela nožka a bouchnul se do bříška, plakal, hooodně plakal...Hm, a jakmile pláč ustal, šel skákat znovu...A tak je to se vším...
koupila bych detskou pojistku na dvere, ktera nedovoluje dvere uzavrit, jejich nekolik druhu, tim zabezpecite, ze se dite nezrani a dale ho upozornovat, ze se to nedela. Proste to zacina zkouset a verte bude hur. Proste zjistuje, co mu projde. urcite to neni zlobeni.
@sonic2 Vysvětlovat, ukázat, najít náhradu (dvířka od linky?). Dítě neví, co je ne a nesmíš, resp. neví, co si s tím počít, pokud nedostane náhradní činnost.