Roční autista?
Ahojky mám strach ze mije dcera je autista. Je teda pravda ze na všechny se usmívá a je veselá i když zezacstku je třeba zakriknuta ale rychle to přejde a myslím ze je to normální… Ale skoro neslyší na jméno. Když nic nedělá a nehraje si tak dobrý ale když je něčím zaujata, tak proste neslysi. Zkouším i nahlas kriknout a nic a přitom když to zkusím a zrovna si nehraje tak se otočí ze slyší. Ale ze tri pokusu třeba jen jednou a to napoprvé pak na mě kašle. Oční kontakt má ale zase jak kdy. Když je třeba v kočárku a děláme srandy tak na mě muže oci nechat, když má náladu ale když se mazlime tak se vždycky divá do strany, někdy me jakoby bouchne a nechce. Často se uklidnit nechá ale nedávno se bouchla na pískovišti a začala plakat a když jsem ju vzala do náruče tak se snažila dostat z náruče a odstrkovala mě. Paci paci nedělá obvykle.. když začnu zpívat paci paci tak macha rukama do rytmu ale netleskne. Neumí si hrát se vším jen bouchá a cumla/kouse. Kolečka vedou. Jediný co tak zvládne hrát s hracím piankem ale se zbytkem vůbec. Ma rada takový jezdící autíčko, rozjede si ho a leze za nim ale stejně skončí u koleček…několik slov umí ale používá je nesmyslne. Neustále křičí “nenenenene” a nebo je všechno máma nebo “má/mám” a je ji jedno u koho je, proste to zná tak to opakuje porad dokola. Zvládne vlastně ještě prohlížet obrázky, když si k tomu sedne sama ale když chci já něco ukázat tak jde hnedka pryč. Jakoukoliv hru chci začít tak leze pryč.. sem z Toho nestastna byla bych rada kdybych si s ni mohla normálně hrát nebo si ona sama zvládla normálně hrat. Neříkám přímo stavět hrady z kostek ale kdyby se snažila dat aspoň jednu na druhou… jinak je hodně aktivní, v noci ale spí hezky, je často usmevava, ale…ještě mě napadá měla rada vodu vždycky se tam cachtala a poslední dva měsíce se snaží jen dostat pryč a v žádným případě nechce i když má hračky a snažím Se ji to zpříjemnit,
Myslím ze nějakou negativní zkušenost za sebou nemá. Vím ze diagnostika bývá později ale často píšou ze rodiče mívají od začátku pocit ze něco je jinak..jako ze by si aspoň ukázala ba něco co chce, to vůbec. Otázky typu “kde je haf haf” úplně ignoruje. Ue by poznala ze je u táty a řekla třeba táta, taky vůbec nic i když to slovíčko zna a umí, udelala to jen jednou..dekuju za zkušenosti a omlouvám se za preklepy.. potrebuju to ze sebe rychle dostat..
Proč po ní rves, když neco dělá? 😂 Z jakého jako důvodu? Konkrétně? Když pak po ní, nic nechceš a zkoušíš si na ní, zda tě slyší.
Vzdyt si hraje.. je v tom okamžiku, neřeší nic okolo.
Máš na roční dítě teda perda nároky, nech jí si hrát, až přijde nějaké separační období, bude se ti stýskat.
Dcera je určitě v pořádku, šikovná. Jen jak píše výše - není to opička v Zoo ;).
A jako po (asi) ročním dítěti, chtít vědět kde je haf haf . To moje dvouletá by odkracela pryč.
Z toho, co popisuješ, nevidím nic, co by bylo nějak neobvyklé a mělo naznačovat, že je tvoje dcera autista.
Moje děti taky nevnímají a nereagují, když si hrají a já na ně mluvím. A to už jsou školáci 😄
myslim, ze jen nevis, jak vypada/hraje si/ co dela rocni dite 👍 byla bych uuuuuuplne v klidu. s detmi s autismem jsem pracovala a vse co popisujes je uplne normalni rocni dite, v nekterych ohledech mozna i napred. mozna si neco precti, nejakou knihu, mas dost vysoke naroky.
Máš úplně normální dítě 🙂 naše dvouletá když je do něčeho zabraná (hraní,malování) tak mě taky ignoruje 😊 A nedělá nic
jako cvičená opička. Nikdy nedělala na povel paci paci, když něco udělá sama od sebe a já chci aby to udělala znova před manželem, aby viděl jak je šikovná,tak se mi hihňá do očí a prostě neudělá 😄
Souhlas s holkama: zkus se zaměřit na to, jak probíhá vývoj u zdravého dítěte... Roční dítě fakt není zmenšenina dospělého s nějakým morotickým problémem navíc - úplně stejně, jako se to dítě učí chodit, učí se i vnímat svět. Fakt VNÍMAT - to, že víš, co vidíš, vůbec není samozřejmé a je třeba se to naučit. Nejen po stránce pojmenovávání věcí, ale i po biologické stránce toho převodu světla na myšlenku... Takže je úplně normální, že když maká na tom, aby viděla, jak se točí kolo, tak už nezbývá kapacita na to, že kdesi mimo její dosah se ozývá nějaký zvuk (natož ještě domyslet, že je to máma, která ji volá... a tudíž je fajn po ní kouknout.)
Je jí rok....🤦
Je jí rok,co bys po ní proboha chtěla?Sotva objevuje svět a fakt nemá "náladu" robit opičku... mimochodem nechápu proč řveš po ročním dítěti....
V roce? V roce dítě fakt neslyší když je něčím zaujatě tak se na tebe neotoci. V tuhle chvíli má tak maximálně kostky bourat, na staveni má hromadu času. Možná si přečti něco o tom co má dítě dělat v roce a ne jak se projevuje autismus.
Neřvu po ní doslova blbe jsem to napsala zvysim hlas a řeknu jeji jmeno, aby zareagovala, nemyslím to jako když někdo po dítěti zarve se vztekem ale jako když vás někdo neslysi, taky to řeknete důrazněji a ne stejně, když několikrát nereaguje, ne? Jinak dekuju za odpovědi nemám ve svým okruhu vůbec nikoho s podobně starým dítětem a vážně nemám tucha (je to první..) jak si podobne starý dítě má hrát, vím akorát od těch cca tri let, protože v okolí to vidím..a myslela jsem, ze postavit na sebe dve kostky by v roce uz měla zvládnout nebo si ukázat ze něco chce, aspoň o tom ukazovani jsem četla ze mají děti dělat v deseti měsících.. jinak dekuju za chapave komentare od vetsiny.)
V roce je podle mě brzy něco řešit....v 18 m .vám dá dětská dr.vyplnit dotazník a od toho se pak můžete odpichnout...vaše malá ke úplně normální roční dítě...moje dcera byla extrémně náročná už od narození,ale v hodně moc věcech první podezření padlo v 18 m.u psycholožky a pak až ve 3 letech řešili DG.
Nase mala mrcha me jeden cas ignorovala tak, ze jsem i zkousela jestli vubec slysi. Mluveni - nezajem, uceni - nezajem... Jela si svoje a bylo. A to co jsem do ni hustila za nejaky cas (az se ji chtelo) zacla sypat z rukavu.
Mas normalni dite, uzivej si co umi, podporuj, nabizej a nenut 😉
Dávat na sebe kostičky je strašně těžké, odhadnout vzdálenost,hloubku, sílu, zapojit jemnou motoriku, to je strašně moc úkonů... Ukazovat má dítě až v osmnácti měsících...
U ročního dítěte se hraní podobá spíš rozhazování, dělání nepořádku a zkoumání všeho co ty zrovna nechceš - šuplíky, zásuvky, kabely od elektroniky, sbírání smetí a strkání všeho do pusy. 😃
Každé je jiné, v něčem napřed v něčem pozadu. Zatím si nedělej starosti.
Jezis, je ji jen rok, je jeste malinka, klid. Chces toho po ni strasne moc. Podle popisu je to zcela normalni chovani rocniho ditete 🙂.
Mrkni sem, zadáš datum narození dítěte a tam ti to ukáže co v jakém věku by mělo umět. Ale jak tam sami píšou, je to jen orientační, některé děti jsou pomalejší, některé zas rychlejší
https://www.maminkam.cz/detska-kalkulacka
@klokanka31 moc dekuju)
Heleď já myslím, že si s ní hraješ úplně v pohodě, jen ji volej jak te bude vnímat. Když je dítě zakoukane do hry, je ve svém světě.
Nehledě na to, že přeci je strašně fajn, že si hraje sama - to třeba oceniš při nemoci.
Ber jí jaká je a nehledej v tom negativní.
Hlavně prosím, nečti co by děti měli umět, vše přijde, každé má své tempo. Ty tabulky nebo tak, bych někdy zakázala.
Malá v roce ještě dost spala a nějaké hraní - no spíše fakt kramovani, všude si došla, vše vytáhla ;).
Zachovej klid, nemame kristalovou kouli, ale podle popisu je uplne normalni.(BTw na nasem potomkovi to v roce bylo videt uz hodne, ale je to fakt jine).
Ahoj, můj syn je autista. Řeknu ti, jak to bylo u nás. I když rok ke na diagnostiku příliš brzy. Když měl asi 9esicu, tak si dokázal hrát třeba i hodinu s kostkou lega. Když mu ji někdo vzal, tak nebrečel a nechtel zpatky, prostě si našel něco jiné a hrál se dal s tím. Ještě jsem si říkala, jak hodně dítě to je. Kolektiv nevyhledával, byl raději sám..hrál se tak, že dával hračky jako kousky lega nebo kostky za sebe, alebo s maximální přesností na sebe. Miloval vyndavat tužky z dózy a dávat zpátky. Když měl dva roky, měl mánii, že rad trhal papír. Ani nepočítám kolik kilo reklamních letáků, přečtených novin a časopisů letělo ven, co potrhala a taky s maximální přesností. Co se týká toho, co popisujes. I ve školce řekli, že se jim zdá, že má svůj svět. Někam se zakouká, mluví na něj a on neslyší a otočí se třeba až na 4.zavolani, nebo taky vůbec ne. Neumí mluvit, jen zvatla, ale rád zpívá (stačí, že slyší melodií jednou, a pokud se mu líbí, tak si pobrukuje), má pořád pleny, z nočníku má strach. Paci paci věděl tak ve dvou letech, prý pozdě. Zato pohybove je nadprůměr, věděl docela brzy chodit, po schodech se naučil chodit sám bez problémů, taky umí plavat a potápět se. U psycholožky mi řekli, že ve 2,5 letech je na úrovni 1,5 letého dítěte. Takže ve školce má asistenta a od září nastupuje do speciální školky. U nás to bylo zapříčiněno hlavně strašným, opravdu strašným porodem. Doktory jsem prosila před ním o sekci, nevyhovělo se mi, prý není třeba. Pak jsem šla na akutní sekci, když už že mne šla hnědá plodová voda, na konci sil, řekli, že v životě by přes tak úzkou pánev neprošel, hlavně když tam po mě porodní asistentka ječela, že jsem bláznivá hysterka. To tomu taky nepřidalo, ale k tobě. V roce je na nějakou diagnostiku opravdu brzy. Já bych rok počkala, pak řešila. V tom věku se každý dítě chová jak takový autista, těžkou hlavu bych si nedělala. Třeba to nemusí být hned autismus, ale jen vývojová dysfaze, například. Taky je to moje první dítě, taky nemám jak a s kým srovnávat, zkušenosti s dětmi žádné, kdyby sis chtěla o tom popsat, tak můžeš i do soukromé zprávy, budu ráda.
Jako byste popsala mou dceru v roce. A je zdravá! Takže úplně normální roční dítě 😉
Jako, nedočetla jsem dokonce, ale dle popisu by byl autista i můj syn 😄 nechci si z toho střílet, tchýně dělala v ústavu a měla na starosti ty nejhorší autisty. Je to roční dítě, které se hledá, hledá slovní zásobu, ,vymezení se
Ježíši je ji rok, co bys po ní chtěla? Prostě se chová, jak normální roční dítě 🤦
Taky mám první dítě, je mu rok a jako bys popisovala jeho. A není to tak dávno, co jsem to probírala se svojí rodinou, protože se mi to taky zdálo divný a schytala jsem stejnou bídu, jako ty tady 😂 že je to zkrátka úplně normální roční dítě 😊 Tak buďme v klidu 😊
Nás syn byl úplně stejný, teď je mu 2,5roku. Konečně sem tam oční kontakt, když mu řeknu " podej mi prosím pití " - jsem se dusila, tak mi podal moje pití , i když jeho bylo blíže. Rozumí, co říkáme ( zavři dveře, dones si piticko, kde máš medvěda atd) a teď má sem tam chuť se kamarádit s vrstevníky, poslouchá čím dál víc - hlavně venku, kde to moc oceňuji ( mame ještě dvojčata 5.m a někdy prostě musí počkat). Zatím nemá potřebu mluvit, spíš říká "chci, nechci, kakao táta " , večer před spaním chce pomazlit a obejmout.
Některé děti jsou zamýšlené,když volám na starší dcerku(6,5r) tak mě občas taky nevnímá,když něco potrrebuji,tak jdu k ní,sáhnu na rameno a upozorněním jí,že jsem na ni volala.toto dělá často,když se dívá na pohádky.nikdy jsem z nich nedělala cvičenou opičku,vždy když jsem byla venku,tak jsem říkala co vidím (ať auta,autobus,veverku, kačenky,atd.),doma to samé,pak se ke mě přidali k vaření a teď bezproblému starší dcerka i syn(4r) umí nakrájet brambory,jablka,obalit řízek atd., upozorňuji,že malým ostrým nožíkem krájí oba dva.
Podle popisu bych řekla, že je úplně normální. Děti nejsou cvičené opičky a není potřeba, aby dělaly všechno na povel. Když si hraje, je zabraná a nevnímá co po ní chceš.
Je malá, na všechno si sama přijde, má hromadu času. Ani spouta starších dětí si nehraje sama a když, určitě u toho dlouho nevydrží.
Ty se mámo uklidni, nesrovnávej jí s okolím a užívej si dcerky.🙂