První návštěvy s miminkem. Kdy?
Ahojte , zajímalo by mě, jak jste to měli s prvními návštěvami s miminkem, tím myslím kdy jste se odhodlaly nejak vyjet na návštěvu. Maly ma 2 měsíce a já si nikde netroufam, cesta by nám trvala autem přes půl hodiny , maly furt visí na prsu a já se bojím s nim někam jít, jiné prostředí, kojím jen v leze, procházka nám vyšla zatím jen 3krat jinak pláče že chce prso i když je napapany, dudlik nechce. V autě je klidný ale jak se zastaví už bývá nevrly. Doma z 90% jen ležím a kojím. Mela jste to některá podobně? Vecne být zavření nemůžeme zvlášť ted když začíná léto ale nějak pořád nemám odvahu jít dál než na louku za barak 😅🙈
jezdili jsme s manželem na celé víkendy mimo domov hned po šestinedělí. Ale musím přiznat že napoprvé to bylo náročné - hlavně můj stres a přípravy. Manžel mne podržel, pomáhal a donutil. Napodruhé už v pohodě🙂
Já se všemi dětmi pokaždé po tom sestinedeli už vyrazila i někam na delší dobu (na hory, na firemní víkend atd) 🙂 ale tohle má nastaveno každý jinak
Na výlety jsme jezdili už v šestinedělí, prakticky od narození jsou děti zvyklé cestovat. Na návštěvy mimo rodinu jsme jezdili tak od dvou měsíců.
Ven denne, několikrát, k rodine brzy, snad 3 tydny.. Ale nebyl covid, ze
K rodine vicemene hned ..14 dni v porodnici a pak tyden doma a pak sup za rodinou☺️Ale nebyl covid ..ve dvou mesicich uz byl s nama v lete na horach ☺️
Nech to, jak to cítíš. S prvním jsem někam jela snad v půl roce, druhému je 14 dní, zatím u nás byli jen babičky, ale klidně bych jela někam i sama 🙂
Noo, kromě nutných vyjizdek (např. lékař), si myslím, té nejdřív tak ve třičtvrtě roce, možná i pozdeji. Ale ven jsme chodily každý den. Jako my jsme zápecníci, ale ať si to každý dělá, jak to citi.
Dělej podle svého a po malých krocích. Nejdřív byla fuska i návštěva doktorky, v měsíci už jsme zvládli celodenní túru, ve dvou měsících třídenní pobyt na Vranove, pár dní na to jsem absolvovala sama trihodinovou cestu autem s miminkem k mojí mamce. Dělej podle sebe, miminka, zkoušej, hlavně se z toho nepos.at.
@martinatd Narodil se v červnu vloni, takže už covid, hned po porodnici jsme jezdili 2x denně ven na prochazku, na výlety taky, klidně hodinu autem jedna cesta. V 5ti týdnech už u vody, krásně vydržel 4/5h venku. Nakojila jsem, prebalila, spal v kocarku a ja se starsi plavala. Jezdila jsem s ním sama autem 70km za svou rodinou, rano tam a večer 70km zpět...
Tohle je ale fakt individuální. Někdo nemá problém sbalit 3 prcky ve věku 1-5 let a vyrazit s nima na léto chodit po Rumunsku a někoho stresuje i návštěva babičky, vzdálené 2h jízdy autem ;)
A nedá se říct, co je dobře a co špatně!
Spokojena mamka = spokojene mimčo
Tady 10 lidí napíše 10 názorů, ale ve finále je stejně ideální, zařídit se tak, jak to člověk cítí. 🍀
Jakože jste za dva měsíce byli jen třikrát na procházce? A to ti doma ještě nejeblo? 😀 Rada - nauč se kojit v sedě, jinak se z baráku nehneš...
Ve 3 týdnech jsme byli na dofče a bylo to super! Od prvního dne doma chodíme ven, kvůli koroně na návštěvy omezeně. Mě stačily 4 dny v porodnici a málem mi švihlo 🤭 doma bych se 2 měsíce zbláznila
Taky jsem kojila jen v leze, malej skoro porad u prsa a v jeho necelych trech tydnech jsme jeli 100 km na babicciny narozeniny.
@keksik002 moje stará, velmi zkušená a v našem městě vyhlášená pediatrička mi procházky venku dovolila když byl dceři týden, vážila dvě kila a byl prosinec se slovy, že bych se doma akorát zbláznila. A měl pravdu.
Autorko, po šestinedělí jsme vyjížděli na běžné návštěvy, ve dvou měsících jsme odjeli na jarní prázdniny na chatu (3h autem), to už pak byl standard, od půl roku jezdíme pod stan. A když jí byly dva měsíce , naučila jsem se vázat šátek a to nám zase dost rozšířilo pěší rádius. Ale to není určující, hlavní je, že jsem a tím byla v pohodě já i dcera.
Tohle je individuální. Spousta maminek jezdí úplně v pohodě. Ale taky ty jejich ratolesti jsou třeba úplně v klidu. 😀
Já mám teď druhé narocnatko. U prvního jsem fakt na vylety neměla náladu. Dcera byla šíleně uřvané miminko.
U syna jsem teď musela trochu sebrat síly. Ani s ním to není jednoduché, stále je hodně protivný, nespokojený. Ale kvůli dceři jsem nemohla být zavřená doma. Takže jsem se hlavně snažila, abych to zvládala. Aby mi to bylo příjemné. Ale jezdili jsme jen po rodině, a pak jednodenní výlety.
Takže nechala bych to na tobě. 😉 Ono se to usadí a půjde. A pokud ten kočárek nefrci, zkus nosítko, šátek. 😊
@martinatd Udělej si to podle sebe. Se starším jsme najezdili tisíce kilometrů od mimina, doma, zahraničí atd. Zažili jsme toho na cestách hodně. S dvojčaty jsme prakticky do roka na téměř necestovali, proběhlo pár pokusů, ale nestálo nám to za to. Kojení, když jeden řval a druhý spal, zastavili jsme a výsledek byl, že řvali oba. Nechat toho jednoho brečet bylo naprd. Nepomohlo cesty časovat na spaní, nepomohlo cestovat v noci, výsledek vždycky na dvě věci, takže jsme na to rezignovali a začali prostě později.
@martinatd My jeli poprvé na chalupu s ani ne měsíčním miminkem a teď par dni zpátky (jsou ji dva měsíce) jsme jeli na otocku do Prahy (máme to dvě hodiny tam a dvě zpátky). Nám dětská doktorka rekla, ze na co si dite do roka naucime, na to bude zvyklé. A my chceme cestovat, tak ji proste zbalime a hotovo 😊 Vůbec to neberu jako stres, zabalim ji malej batuzek na víkend a jede se 😊
Chce to myslet pozitivně a ono to půjde 😊
PS: doma taky kojim jenom v leze, ale o víkendu jsem kojila v aute přímo uprostřed Vaclavaku, když si muž kupoval kafe ve Starbucksu 😄
Nám děti v autě blinkaly... Tak jsme si vždycky rozmysleli, co nám za to stojí 😉 Prvorozený se kojil prvního půl roku vždycky hodinu, pravda, v přírodě jen 40 minut... V půl roce se to zlepšilo (už jen 30 minut 😀 ).
Dělej to tak, aby tě to nestresovalo. Zkus občas vystoupit z komfortní zóny, ale když to nepůjde, tak se netrap. Ven bych teda chodila, ať už s kočárem nebo nosítkem, nebo aspoň na zahradu, pokud máte.
@martinatd Jeď a zkus to 🙂 z tvého příspěvku chápu, že jsi nervózní, tak nebuď 🙂 jde přeci o to, abys to vyzkoušela a jakmile budeš vidět, že to zvládneš, budeš si víc jistá. Jezdili jsme autem dost často, děti teď auto milují. Kojení zvládneš na zastávkách v autě v sedě, natrénuješ si to a bude to ok, neboj 🙂 také jsem kojila jen v leže a auto mě občas donutilo jít do sedu 😉
@martinatd Uznávám, ze některé maminky zaplacou, ale my jsme si proste s mužem řekli, ze dite nebudeme brát jako nějakou “překážku” a nebudeme se přizpůsobovat jenom jemu. Proste potrebuju někam jet, dite do auta a hotovo 😄 Mám vždycky po ruce dudlik, kdyby bylo nejhůř, ale naštěstí to zatím vypadá, ze máme doma cestovatele, kterej vytuhne v první zatáčce 😄
Holka je únorová a ještě v 6ti nedělí jsem ji naložila a jela k našim. Ale máme to kousek.
Zkoušela jste šátek/nosítko? možná prostě chce kontakt... Prvorozený byl neodložitelný, neexistovalo dát do postýlky, nechat ve stojícím kočárku...ale v šátku klidně dvě hodiny sledval okolí a ani nepíp.
Jinak prvorozený byl v pěti týdnech na celý den v ZOO,,, druhorozený v měsíci na oslavě kmotřenčiných narozenin (taky celodenní akce). Auto jsme tou dobou neměli.
@cilkat doma máme šátek a občas zkoušíme, malemu i mě se líbí je to obcas fajn je v něm klidný ale mám strach ho tam mít delší dobu vždycky ma úplně červené nohy když je v něm, přitom.se mi nezdá že by to měl.nejak moc utazene, zase povolit to taky úplně nemůžu tam mám vždycky strach jestli mu tam dobre proudí krev 🙈
Malá se narodila v červnu a přes léto jsme nikde po návštěvách nebyli, když nekdo chtel, mohl přijet... Byli jsme dvakrát až na podzim, jednou cesta autem asi 15 minut, jednou něco přes hodinu, byla to hrůza, malá to špatně snášela, cizí prostředí, jízdu autem (tu delší)... Pak jsme přes zimu nikde nebyli, až teď na jaře a to už bylo moc fajn, cesta v pohodě, malá celou dobu ok, i v autě i na návštěvě... Prostě to tak samo 🙂 malá je teda na UM, jen píšu i z jiného hlediska, proč to "nejde"... Až se na to budeš cítit, tak zkuste a uvidíš 😉🙂