Proč jste se rozhodli mít tři děti?

@tyf já mám teprve jedno dítě, ale s manželem chceme mít tři. Důvod - já i manžel jsme ze tří dětí, takže nám to nepřijde jako velký počet. Prostě chceme mít krásnou a veselou domácnost.

Já mám 2kluky 19m od sebe. Mladšímu je 1rok a víc a víc mluvíme o 3. Ani nevím proč, mám děti ráda a i když máme malý byt tak to pro mě není překážka. Nedávno tu byli kamarádky s dětmi a 5dětí úplně super 🙂 a i od kamaráda vím že 3a víc je super děti si vyhrajou😄
Jen mám dilema když 3bude holka tak by to chtělo ještě druhou holčičku😄

ja mam 3 deti - tri uzasne krasne a zdrave holky 😀 nemenila bych ....ale je fakt ze nejstarsi uz je skoro dospela 17let ..takze mam vlastne ted 2 male deti 2.5roku a 7.5mes - a klidne bych brala ctvrte / vlastne jako 3 male 😀 / nebala bych se toho ...holky si krasne ty mensi vyhraji uz ted ...starsi ma malou moc rada takze pomaha a je k ni moc mila a chova se hezky ..je to uzasny ...no kdyby padlo na 4te / ja bych teda chtela zase holku 😀 / holek neni nikdy dost 😀 / tak nejdriv az nejmladsi bude rok..takhle nam to vyslo kdyz byl prostredni rok 😀 a parada da se to vse zvladnout a je to pohoda ..ale zalezi proste ...me se libi mit velkou rodinu 😀 je to mozna pro nekoho narocne / financne / ale ono je to v dnesni dobe skoro jedno jestli mas 1dite nebo vic ...jedno kolikrat muze byt narocnejsi nez vice deti .....

Jsem ze tří dětí, tak jsem taky vždycky chtěla tři. Máme to stejně jako vy, první dvě holky - naštěstí pro mě, protože manžel by jinak do třetího nešel - a po 8 letech se nám narodil kluk. Jsem hrozně spokojená, užívám si to, holky jsou už rozumné, samostatné, pomůžou, občas pohlídaj, blbnou s malým - to se mu hrozně líbí, prostě paráda. Odstrčený rozhodně není, spíš bude rozmazlený. 😀

Já mám 3 děti 8 letou holku 4 letého kluka a 3 měsíční holčičku. Vždy jsem chtěla velkou rodinu. My jako rodiče tu pořád nebudeme a čím víc sourozenců budou mít tím to bude lepší. Nebudou tu samy. Já jsem vyrůstala s mladším bráchou který je o 3 roky mladší než já a nikdy jsme parťáci nebyly. Ten si na mě vzpomene jen když je v průseru jinak me nezná. Jsem prakticky sama nemám se na koho obramtit protože je nespolehlivej a samej průser. Kdybych opět otěhotněla tak se tomu nebráním. Své děti nadevše miluju.

Zatím mám dvě lentilky, třeťátko jsme se rozhodli řešit adopcí... Strašně se na něj všichni těšíme, už aby bylo mezi námi!!!
K rozhodnutí mít tři děti jsem dospěla časem, pořád jsem měla intenzivní pocit, že ještě nejsme kompletní, že nám do party ještě někdo chybí... Upřímně je mi jedno, jestli si přivezeme třetí princeznu nebo broučka, pohlaví dítěte jsme řešili na posledním místě, každé dítě je dar a zázrak, tak proč si ještě nárokovat pohlaví (to už mi příjde fakt jako rouhání 😉 ).
Máme s manželem ještě dost lásky, trpělivosti a pokory příjmout další dítě, tak proč to neudělat, počtem dětí se rodičovská láska násobí... 😉

Přišlo to samo.🙂 Tedy vždy jdem chtěla dvě děti a třetí už ani náhodou!😀
Jenomže touha byla tak velká,že jsme do toho šli.
Všechny tři jsou plánované a milované!😉 😉

U nás třeťátko vzniklo náhle rychle a plánovaně . Sice původní myšlenka byla u nás, aby se chlap mohl postarat o neumístitelného tátu ležáka. Dvě děti k tomu nedává a od ledna bychom se z toho asi zbláznili. Hlevně by byl problém o mé odpolední. A já jsem ráda, vždy to byl můj sen a já jako jedináček jsem hodně trpěla absencí parťáka. Bojim se dne až nebude mamka, budu mít za spolehlivé parťáky, už jen děti. Až bude řada na mě, nezustanou tu sami. Mají užasný zaklad, snad jim ta vzájemná láska vydrží doživorně. Miluju velké rodiny.

Já jsem si vždycky přála mít čtyři děti 😅 😀 Manžel dvě .. Popravdě po druhém porodu u kterého jsem měla tak strašný nesnesitelný bolesti do zad a hrozně dlouho, mmch. z té bolesti žiju ještě teď 😅, jsem se zařekla, že dvě děti budou tak akorát 😝 Osud s náma rozehrál hodně ošklivou hru, když jsme pár týdnů po porodu zjistili, že náš mladší syn je hodně vážně nemocný a tak nějak postupem času, kolem jeho roku jsme se s manželem rozhodli, že bychom přece jen ještě jedno miminko chtěli, že bychom chtěli zase zažít tu radost ze zdravého (modlím se a doufám, že zdravého) dítěte 😉. I když z třetího porodu mám tak strašně neuvěřitelný strach, pořád mám v živé paměti tu nehoráznou bolest, tak ta touha byla jednu chvíli silnější a jsem moc šťastná, že jsme se tak rozhodli a těhotenství přišlo v pravou chvíli..

Mam jedno decko a za 2 mesice cekame druhe, pospichali jsme s druhym, abychom pripadne mohli mit treti, dcera me neustale naplnuje, je to uasne koukat, jak roste, co umi atd. Manzel je ze 4 deti, takze chce take velkou rodinu.

Tak my se také snažíme o miminko, dnes jsem 10 DPO a už mě srbí ruka, jestli zkusit test. Jinak mám doma holčičku 6 let a kloučka skoro 3 roky. Já jsem sama ze 4 dětí, takže mi 2 děti přijde málo. Myslím, že je lepší mít děti po sobě, než třeba s odstupem a pak jediňáčka 🙂. Moje kamarádka je ze 3 dětí a mají rozestup vždy 7 let a vždycky mi říká, že byli vlastně 3 jediňáčci. Jako malý si nikdy nehrály a teď když je jí 37 a má odrostlé děti, tak zase její 30 letá ségra plánuje rodinu a bráchovi je 23 let, takže společné téma nemají. Snad se schodnou na stará kolena 🙂.

Máme doma tři holčičky (6,5let , 5let a 2roky). Všechny jsou plánované, chtěné a do měsíce od rozhodnutí ,,udělané,, 🙂 Vždy jsme s manželem mluvili o dvou dětech (manžel je ze dvou a já ze tří sourozenců). Jednou jsem večer věšela prádlo a zjistila, že nám ještě někdo chybí...své pocity jsem tlumočila manželovi a nechala jsem ať si to přebere. Po dvou měsících manžel zařídil hlídání dětí, uvařil večeři a mohlo se vše v klidu prodiskutovat. Příští měsíc jsem byla těhotná a čekali naši Verunku.
První dvě holky jsou od sebe o 1,5roku, takže jsou parťačky a vše dělají společně...mají spolu i pokojíček. Verunka už více méně vyrůstá sama a druhý pokojíček má pro sebe...zároveň se snaží ve všem vyrovnat starším sestrám.
Neměnila bych a myslím si, že vztah sourozenců do jisté míry ovlivňují rodiče svou výchovou a přístupem k jednotlivci i ke kolektivu.

No keď sme sa s manželom prvý krát bavili odeťoch,zhodli sme sa na tom,že chceme mať veľkú rodinu.Pôvodne padlo číslo 7......... no moje zdravotné problémy to trošku skomplikovali hneď po narodení dcéry,tak sme na to druhé chvíľu čakali a potom,keď už som si bola istá,že som fit,dali sme sa na to a do mesiaca som bola tehotná,takže keď som potom už bola po pôrode,čakala som na prvú menštruáciu a ďalšia už potom znova neprišla,to bol náš tertí poklad.Sú s tým druhým ako jedna ruka,je krásne vidieť ich,ako si pomáhajú a staršia sestra ich "vedie" ! Od čísla 7 sme samozrejme upustili,zdravie,financie a tak,ale to 4 už máme na ceste a teším sa ako prvorodička!!!
A dôvod je vlastne ten,že s manželom milujeme deti a chceme,aby sa v našom dome stále ozýval detský smiech!!!

Já chtěla vždycky 4děti, zatím máme tři ve věkovém rozdílu cca 2,5let, děti jsou úžasné, spolupracují spolu, mají se rádi a pomáhají si navzájem. Já si nejsem nějak vědoma, že bych se někomu věnovala více nebo méně, snažím se k ním lásku rozdělit rovnoměrně, někdy samozřejmě se člověk věnuje jednomu více než druhým, ale vždy je k tomu důvod (nemoc, trable, lítost apod.), ti ostatní to umí pochopit, navíc si myslím, že nejstarší dítko to má strašně těžké, ale dneska vím, že by děti klidně dalšího sourozence uvítali, třeba jednou někdy tomu tak bude 🙂

Já doufám, že z podvědomí lidí vymizí názor, že 2 děti jsou standard, ideál. Populace vymírá, přitom se máme lépe, než třeba generace prarodičů, kdy bylo běžné mít dětí i 6. Já chci tři, dohodli jsme se s manželem už před svatbou. Tři jsou prostě už skupinka, parta na různé aktivity, ale pořád se vám vejdou do oktávky🙂
Taky myslím na budoucnost, na stáří chci co nejčastější návštěvy a pokud budeme potřebovat nějakou zvláštní péči nebo někam vozit apod., více dětí se o to líp podělí.

Na úvod chci napsat, že mam velkou radost z příspěvků výše. Čekame teprve druhé, ale třeti je take v planu. A duvod? Po narozeni prvniho sme oba zjistili jak je to úžasné a rodina nas velmi naplňuje tak chceme aby nas bylo vic. 🙂

.... milé čítanie... http://spuntik.zoznam.sk/cl/1000706/1453895/
ako to chodí,keď máte tri deti....

Protože to třetí se rozhodlo přijít nezvané samo od sebe 😀

A 3 jsou neideální počet,takže máme čtyři 😉

Proč?
Já jsem ze 3.dětí a manžel z 5i,takže pro nás to už od začátku byl ideální počet,na dnešní dobu.Konečně jsme po letech dosáhli na přídavky 😀 a skoro všechny rodinné jízdenky,vstupenky apd. počítají se 2.dospělými a třemi dětmi.Jen je tedy problém,dostat do některých aut 3 dětské autosedačky tak,aby se tam vešli i dva dospělí 😀
Finančně je to náročné pořád stejně a jsem ráda,že si některé okamžiky(narození dítěte,první slova,krůčky,nástup do MŠ,do 1.třídy....................)můžu díky nim ještě 2krát zopakovat 🙂

@antoinet ,záleží na tom,jak si děti vychováte a jak se k nim budete chovat v jejich dospělosti.Ale spoléhat se na to,že si s nimi budu rozumět i po 20.letech a budou na nás mít náladu každý víkend,není dobrý nápad.Z velkého očekávání většínou přichází velká zklamání ☹

@madre1 vycházím ze zkušeností🙂 Skoro každý víkend jsme u jedněch z rodičů a potkáváme se tam se sourozenci a jejich rodinami. Jít příkladem je nejefektivnější výchova🙂

proč?protože jsme chtěli do třetice všeho dobrého holčičku 😀 o třetího prcka jsme se snažili 4 roky a celou dobu jsem věřila,že to bude holčička 🙂 ale nevadí strašně moc ty naše kluky milujeme 🙂
akorát časem bych chtěla jít ještě do jednoho miminka,ale manžílek mi klepe na čelo zda jsem normální 😀 strašně moc bych jsem si přála tu vytouženou holčičku 😀 😀
a jak si vezmu tak teď ten nejmladší bude jak jedináček 😀
prvnímu bude tento rok 8 let,druhému bude tento rok 5 let a třetí má měsíc 🙂 takže bych chtěla ještě jedno za ty cca 3 roky aby si měl ten nejmladší s někým hrát 🙂 ale manžílek už o žádném dítku nechce ani slyšet 😀

Chci třetí, až budou kluci trochu větší, tu holčičku ♡ No vlastně možná bych ji pořídila ještě malou ségru, že by sme skončili na čtyřech 😀 Ale uvidíme jak to bude vypadat doma i v peněžence - zase kdyby meli děti strádat na úkor dalšího sourozence, plánovaně bych ho asi nechtěla 🙂

Uz od mala jsem vedela, ze chci byt maminkou 🙂)) Mou predstavou bylo mit 5 deti 🙂)) Ale zacala jsem pozdeji, takze jsem to zaokrouhlila na tri 🙂)) Muz chtel jen dve. Mam kluka a holku a muze jsem nakonec nejak prekecala a v cervnu budeme mit treti - mit deti me naplnuje - to byl muj nejvetsi zivotni sen -muz, deti a domov!

Protoze jsem cvok a povedlo se mi premluvit manzela 😀

Cakam druhe s 21 mesacny odstupom a planujeme tretie,tak o 4 roky... ak by druhe bolo dievcatko, uz by som manzela neukecala, ale kedze to bude zas chlapcek, ukecat sa nechal.Podla mna je tri idealny pocet, sama som z troch deti a vzdy je na koho sa obratit, ked sa povadim so sestrou ej tu brat, viem, ze starost o rodicov sa dobre deli, ze vzdy sa niekto u mami stavi...sme sa teraz rozrodili,takze zrazu je okolo mami krdel vnucat, vekovo blizko u seba. Mne proste pride normalne mat tri deti a nepride mi to ako velky pocet, zvlast ak na to su financie a priestor...ono je to radost. Navyse podla mna najvacsi sok zazije clovek s prvym dietatom, vsetky dalsie sa proste uz len pridaju....

Krásná diskuze, přečetla jsem všechny příspěvky a moc hřejí u srdíčka. Můžu mít otázku na vás všechny, zasloužilé matky ? 😀 Taky jsem odjakživa chtěla velikou rodinu, děti 2 minimálně, ideálně 3, ale po narození malé se nějak nemůžu rozhoupat jít do dalšího, měl někdo také strach ??? Z toho co bude, jak zvládnu další těhotenství, kdo se postará o malou kdyby něco, co s ní bude až budu rodit, respektive bude s tatínkem, ale já budu muset být v porodnici sama, a to si neumím představit, co kdybych měla problémy a musela být v porodnici dlouho už jako těhotná atd atd., jak zvládnu malé miminko a Stelinku, bylo to s ní ze začátku strašně těžké, tak se bojím, aby se to neopakovalo. Asi to chce na to nemyslet a říkat si, že to bude v pohodě, ale nemůžu to nějak vytěsnit ... malá nikdy nebyla beze mě, nikdy beze mě neusnula, hlídání nemáme, tak si to nějak neumim v hlavě porovnat 😀

@petrasipkova1 jsem matka kvocna -muj syn beze me nebyl nikdy pres noc-az poprve v tehotenstvi, kdy jsem musela do nemocnice na kapacky-strevni chripka-musim rict, ze mi bylo tak blbe, ze mi bylo sumak, co je doma 🙂)) a byla jsem rada, ze se muzu vylezet dalsi den tam a ne obskakovat dite 🙂)) zvladli to doma na jednicku, nasledne tech pet dni v porodnici-pripravovala jsem ho na to slovne, ze budu pryc, on s tatinkem, pak privezeme miminko-v klidu a pohode (jo a to jsem ho do porodnice radeji nechtela!!!)-navic byl porad jeste castecne kojeny 🙂)) u dcery jsem pak musela na operaci zlucniku (taky beze me nikdy nebyla, ve dvou letech stale kojena pres noc, uspavana u prsa)- zvladli to s tatinkem 🙂)) teda tatinek byl pote velmi unaveny, takze kdyz me privezli z nemocnice (byla jsem docela oslabena a klidne bych lezela a lezela) -tak tatinek si musel jit zdrimnout a odpocinout si a ja obstaravala deti 🙂))) ted v cervnu to budou muset zvladnout taky, hahaha -dulezite je to mit srovnane sama v sobe, ze to bude vse ok a bez problemu 🙂)) byt silna a verit tomu!

@petrasipkova1 vies, co...strach som nemala, moj muz zvlada vsetko, terza pocas druheho tehotenstva som s oblickovou kolikou skoncila na 7 dni v nemocnici a prisaham, ze z nas troch som to ja niesla najtazsie...pricom maly bol s otcom na totalku v pohode, len som obcas dala instrukcie cez telefon ohladne jedla, kedze maly ma ekzem... ja som si ziadne problemy dopredu nepripustam, ani strachy, vsetko riesim az to nastane a ono z tych 90% zlych scenarov, co sa clovek dopredu boji ani nenastane, len si vyrobis tres.