včera jsme byli na karnevalu,ale nechápu,proč je naše malá taková"nedružná"???seděla tam na zemi,děti kolem ní tančili skákali,hráli hry,jen ta naše furt jen seděla,vůbec se nesnažila něco dělat i když k ní přisedla nějaká maska aby ji vzala tančit,tak sedla ruce v bok ,hlava dolů a konec!!!byla naštvaná,že jí vůbec někdo oslovil...všude s ní musím chodit a držet jí za ruku,jinak nic dělat sama nebude!!!letos má nastoupit do školky,no to bude dílo,beze mě tam určitě nebude a bude řvát jak tur(už to vidím) myslíte,že bych s ní měla začít chodit někam mezi děcka aby si pomalu zvykala na kolektiv,a nástup do školky nebyl tak drastický
pa petra
Chce to čas. Rozhodně do ničeho nenutit, to se spíš ještě stáhne do sebe.Až přijde mezi ostatní děti, zvykne si na ně, udělá kamarády. Kamarádka má takovou holčičku. Ani dárek od nikoho nikdy nechtěla, styděla se, dělala, že vlastně ani neměla naroz./svátek/vánoce.. I když to jinak byla doma čilá holčička, před ostatními se dělala neviditelnou. Takže pomalinku, musí sama chtít, až bude sama připravená se s někým družit. S nástupem do školy se to za pár týdnů obrátilo a je k nepoznání.
Ahoj ,moje malá byla taky taková a nezapojovala se do her atd.Je pravda že jsme chodili do většího kolektivu málo(kvuli staršímu synovi ,nemá rád moc lidí-je autista) .Velký zvrat nastal když se mi to už nelibilo a předčasne jsem ukončila rodičák aby mohla jít do mš.Šla tedy v 3letech do mš a fakt se za pár měsícu srovnala a dnes je jí 5let a bez své party v mš je smutná.🙂
se starší dcerou (bude mít 4) jsem chodila od roku pravidelně mezi děti, těšila se, ale její účast byla vždy absolutně pasivní - v roli pozorovatele, jen seděla a koukala jak si ostatní hrají, tancují atp. V průběhu třetího roku se to začalo zlepšovat, od září chodí do školky a úplně z toho vyrostla, né že by byla průbojná a organizátorka her, ale zvládá to úplně perfektně a vždycky se divím, jak jí spolužáci nadšeně vítají, že přišla do školky a hned jí táhnou někam si hrát...a ona odcupitá ani se neohlédne ☹ 😀
Naše malá je přesná kopie, dokonce i na karnevalu to vypadalo stejně. Do školky šla s kamarádkama ve třech a byl to stejně boj. Dneska je jí pět, do školky chodí ráda, ale pořád je to stydlivka a takovej ten pasívní človíček vzadu, co potřebuje, aby se ostatní zajímali o to, jestli s nima běží, jestli si s nima půjde hrát... jinak se zasekne a nejde, sama se do skupinky nepřipojí ☹
Myslím, že je to prostě o povaze dítěte a nebude to mít v životě jednoduchý, ale bude se s tím muset poprat.
Také se hlásím do klubu ☹ . Určitě je dobré chodit mezi děti, ale nám to nějak extra nepomáhá. U nás je tedy problém v tom, že když se má jít cvičit nebo tancovat, to bojkotuje a jen se chce dívat, jinak se docela zapojuje ( hraní, kreslení, tvoření, vaření, úklid atd ). Chodíme do školičky 1* týdně. Do školky nastoupí v září a to mu bude 3 roky a dva měsíce, pevně věřím, že se to zlepší. Malý má respekt z neznámých lidí od té doby, co jsem s ním byla v nemocnici v roce a půl kvůli zánětům průdušek, 3x během dvou měsíců, tak od té doby má trochu blok. Nezbývá nám, než doufat, že to bude lepší.
Se starším synem jsem chodila už odmalička mezi děti.Ať už ke kamarádkám,které měly děti ve stejném věku,tak třeba do cvičení,plavání.Přes letní prázdniny se tyto kontakty dost omezily a sama jsem viděla,jak se v září měl k dětem jinak než v červnu.Trvalo mu než se otrkal,nezapojoval se,držel se mě.Takže ano,podle mě je dobré chodit hodně mezi děti a získávat tak vazby.Na druhou stanu je to hodně o věku.Nevím,kolik je dceři let,ale pokud má jít do školky,tak předpokládám,že kolem tří a takovéto reakce jsou normální.Syn chodí do školky a sama na něm vidím,jak se sociálně zlepšuje.Tuhle jsme s ním byli nakupovat a on chtěl abychom ho dali do hlídacího koutku.Strašně mě to překvapilo,protože ještě nedávno bych si něco takového ani nemohla představit a on byl najednou zklamaný,že jsme ho tam nechtěli dát.Na druhou druhou stranu,když jsme s ním byli na představení Kouzelná školka,tak seděl jako zařezaný a kdybych ho neznala a nezvykla si na to,tak bych si mysela,že se mu to nelíbí.Ale už vím,že jo,jen necítí potřebu se zapojovat.Doufám,že z toho vyroste a pokud ne,tak prostě bude to dítě,které si to vychutnává v klidu a tiše (a to normálně rozhodně není klidné a tiché dítě).Takže vydrž,ono to přejde a když ne,tak ji budeš muset příjmout jaká je.
Školka je kapitola sama pro sebe a to,že se nějak projevuje ještě neznamená,že to nepůjde.Rozhodně se nestresuj dopředu.