Problém se spaním v postýlce. Má to některá maminka?

Ještě bych si položila otázku, zda tě to nějak omezuje? Problém to přece není, pokud ne. Vadí to manželovi? Je to tak krásné a přirozené spát spolu.

Ano, měla jsem to tak u obou dětí, přestěhovala jsem je k nám... ( ... a spí tam do teď, ale nevadí nám to 🙂 ).

Nikdy jsem to nechtěla, ale obě děti cestovaly behěm noci k nám. Aktuálně mladší skoro 4 letá dcera k nám stále kolem půlnoci přijde, usne u sebe (někdo s ní musí ležet), ale celou noc prostě spát sama nevydrží. Staršímu synovi jsem to před porodem dcery vysvětlila, že to už prostě nejde, čtyři ses do postele nevejdeme. Ale dcera to zatím odmítá akceptovat, tak spíme ve třech a já už s řadu let kloudně nevyspala - dcera to mě šťouchá, kope, hladí mě... všechno mě budí. Vadí mi to, ale nevim, jak ji z postele dostat.

Moje nejstarší nikdy nespala v postýlce, to byl řev uz první noc 😀 Spát sama se uvolila v sesti letech, nez sla do skoly 🤣 Za to ted ji bude deset a je jediná z mých třech detí, kdo mi neleze uprostred noci do postele, ze se bojí bubáků 👍

@ivis_b soucítím, mně tohle na střídačku delaj dve ze tři dětí (nejhorší kdyz se sejdiu oba v jednu noc). Prostřední je ta lepší varianta, ten lehne a nehemží se, ale s nejmladší se nevyspim, to tu dostanu facku, tu mam v puse nohu... 🙄 Ale nic nenadelam, "bojim bubáta" je heslo do máminé postele 😀

Bych řekla, že je spíš výjimka, když někomu funguje to, co vám nefunguje, ale jo, jedno z mých 6ti dětí to tak mělo, ale neodkládala jsem jej uspané, prostě odložené usnulo. To odkládání (a přenášení) je celkově dost problematické a poruchové, nejlépe dítko snáší, když se probudí za stejných podmínek a na stejném místě, kde usnulo, no popravdě, kdo by to tak neměl i jako dospělý?

@ivis_b za nama decka taky couraly, ja se nevyspala... vyresila jsem to tim, ze jak nektery dite prislo, ja se zvedla a sla spat do jeho postele (meli od malicka normalni velkou postel). A nastesti jim nase postel a tatinek stacil.

Obě moje děti spali s náma v posteli.Manžel se časem odstěhoval do jiného pokoje ,aby se vyspal.Spali s náma do 6-7 let .

Ano, syn to tak má ..potřebuje me vedle sebe … není to o tom jestli postel nebo postylka… proste musím ležet vedle😂ale už je to lepší … 1-2 hodiny po usnuti mužů vstát a něco si udělat .. pak už je ve strehu a reálný to není 🤣

S nama spal v posteli od tři měsíců. Proste to nedal, měla jsem postýlku hnedka vedle postele, chvíli pomáhalo drzet za ruku, ale jako abysme se fakt vyspali, musel bejt u nás. Teď, ve třech letech, tak kdZ má možnost vlastní postele (u babi, na vyletu) volí si to sám, nemusím ho lákat. A vydrží tam noc. Ale myslím, ze je to tím, ze už potřebuje prostor, máme fakt malej byt a není pro nej běžný bejt v postýlce, tak to chce zažít )

Nene vy jste to špatně pochopili holky, samozřejmě že spinká semnou v posteli s tím problém nemám, prostě to tak mám od narození i s manželem, chceme ji mít u nás. Ale já myslela to, že když večer uspávám cca ve 20:00, a dám jí do postýlky tak se furt a furt budí. Ale když ji uspim v naší posteli tak hned usne a spinká. Já chodím spát později, třeba ve 22:00-22:30, manžel buď se mnou nebo později, ale nechat ji v posteli když se pomalu plazí je hrozný, furt se chodíme dívat a jsme nervózní aby nespadla, samozřejmě je obložená deky a polštáři z každé strany, ale měla jsem na mysli jestli třeba ji vadí postýlka že se pořád budí když ji tam dám, z celého týdne to klapne tak jednou. Že tam usne a spinká tam do doby než jdu spát i já a vezmu k sobě.😃

Já to pak řešila tak že postýlku jsem měla ve výšce postele a usnuli tam ale přitom u mě a byli jsme spokojení všichni a nemusela řešit přenášení

Spanek má několik fàzí, v té mělké člověk tak nějak kontroluje, zda je vše v pořádku a může spát dál, když dítě v té fázi zjistí, že není vše v pořádku, protože jednoduše už není u maminky u které usínalo, tak se probudí a potřebuje pomoci, cítit se v bezpečí a to mu často poskytuje právě maminka, že učiní na co je při usínání zvyklé, když je maminka v blízkosti, tak částo procitne jen částečně, ubezpečí se přicucnutím a spí dál. Také uspávám v naší posteli a odcházím, děti pak mohou mít obsobí, kdy si člověka víc hlídají, protože po usnutí možná mají i dříve tu lehčí fázi spánku nebo jich třeba mají víc, prostě procitají,častěji, ale i to přejde a nakonec přijde doba, kdy vše zvládají samy, nepotřebují se učit samostatnosti při spánku. My máme přechodně třeba postel dokola obloženou tak, aby dítko padalo do měkkého, jsoo i zábrany nebo je možnost nízkého lůžka, ale většinou je to tak, že dítě spadne a pak iž si dává větší pozor, brzy se z postele naučí i bezpečně slézat, samozřejmě ne vždy se povede..

Ano, obě moje děti spí s námi ve velké posteli. Je to v pořádku. Dělej to tak, jak je ti to pohodlné.

Pořiďte si vysoké zábrany okolo celé postele a budete mít klid 😉

Mně taky ani jeden nespali dobře po přendání do postýlky. Dejte zábrany a pro úplný klid můžete pořídit třeba videochůvičku😉

My to vyřešili zábranami ze všech stran manželské postele. Teď spí starší 2,5r ve své posteli a v noci přijde, tak máme jednu bočnici dole. Když přijde, dám tam nohy, aby nespadl. Teď máme doma čerstvě dalšího, necelé 2 měsíce, tak spíme často ve čtyřech. Mladší taky nechce spát ve své postýlce, kvalitněji spí u mě.
Jinak starší se naučil víc spát ve své, když dostal větší postýlku s autem, ve 2 letech. Ze začátku tam vydržel i celou noc.