Dobrý den.
Chtěla bych se zeptat, jak se psychicky připravit na naše první cvičení vojtovky? Zítra jdeme poprvé, a po shlédnutí videí kde ty miminka celou dobu pláčou mi je úzko. Vím že je to nebolí, ale při představě že budu koukat jak mi malá po celou dobu cvičení pod rukama doktorky pláče mi rve srdce, jak jste to prožívali vy? :( Děkuji
Asi bych doporučila najít v sobě trochu odvahy zůstat klidnou a vyrovnanou maminkou v tu danou chvíli cvičení. Je jasné že o ty naše uzlíčky se bojíme ale oni z nás vše vycítí, a nejvíc naši nervozitu a není asi nic horšího pro dítě když maminka s tím ještě vnitřně zápasí… cvičím už své druhé dítě a kdybych to u prvního mohla udělat jinak, nebyla bych při tom tak úzkostná, nedávala bych mu najevo že se mu děje něco hrozného, že je mi líto že to musím dělat…atd. Teď zpětně vím že to bylo zapotřebí. Ke druhému jsem proto přistoupila s větším pochopením k celému tomu procesu proč to dělám a pro co je to dobré. S miminkem by jsem o tom hodně mluvila už před samotnou lekcí, vysvětlovala co ho čeká, říkala mu že to zvládnete a že budeš celou dobu u něj. To je pro něj beztak nejdůležitější a pak to budeš doma ty kdo ho bude cvičit, k tobě má největším důvěru a pokud i ty věříš tomu, že to děláš pro jeho dobro, ucítí to i mimčo. Chce to pak mazlit se a ujišťovat že bude v pořádku a radovat se z malých úspěchů co budou přicházet. Protože pokud je skutečný důvod pro cvičení Vojtovky, ne jen nějaký ten problém, který by šel vyřešit i jinou Fyzio cestou, ale opravdu něco hlubšího co by ho mohlo ovlivnit na celý život, tak to opravdu má smysl ji cvičit. Časem určitě vycítíš kolik tvoje dítě snese a i přes možná těžší začátek si lze vytvořit dobrou cvičební rutinu se zdravou psychikou pro tebe i mimčo. To jen tak můj osobní pohled za 4 roky s Vojtovkou, ale samozřejmě každý to může vnímat po svém. Držím palečky ať vše dobře zvládnete.😉
Ještě doporučím pokud fyzio dovolí natocte si ty cviky ať pak víte jak má cvik doma vypadat. Dost to pomůže na uklidnění zda to člověk dělá správně. Hlavně to pak bude doma o vás jak budete cvičit. Já když cvičila doma s malou první cvik odpoledne co mi to ukázali tak jsem byla totálně v háji protože jsem si nemohla vzpomenout kde a jak mám mít prsty. Od té doby žádám vždy o natočení videa abych věděla co a jak.
Jak píší děvčata - uvědomit si, proč to děláte. A být si zcela jistá, že vám to za to stojí. Ono situací, kdy bude dítě plakat, zažijete ještě hodně. Mnohé z nich i způsobíte (ukončení kojení, loučení ve školce a pod.) Vždycky to chce mít v hlavě srovnané, proč to děláte a že (jestli?) to tomu dítěti přinese dlouhodobě větší přínos, než je současné nepohodlí.
Držte se.
Dcera lezela jak placka; takže motivace byla veliká, věděla jsem ze ji to neboli, jen proste nechce byt napasovana v pozici, kde se nemá jak pohnout sama … říkám si ze vojtovka umí malé zazraky 😎a jsem rada ze je .. jinak .. nedělat mezi cvikama pauzicky na utěšovali, vzít na sebe a utěšit až je docviceno- jinak bude zmatené, nebude vědět kdy je fakt konec se cvičením .. takže Nunat až po cvičení … pak se dá rychle do klidu pac bude vědět ze je hotovka 😎celkem problém najít správnou chvíli … nemá byt unavené, hladové, najedle… hlavně byt v klidku.. dcera se u nějakých těch cviku na začátku i smála.. z toho to prorvala
Záleží kvůli čemu budete cvičit. Dneska se Vojtova metoda píše na vše. První doktorku jsem málem poslala do prdele i manžel takže to nebyli moje hormony 😄změnila jsem doktorku a ta byla skvělá vše hezky vysvětlila nikam nespěchala prostě úžasná. Takže je to i na vás když se vám něco nebude zdát utíkejte pryč 😄ano dítě bude plakat protože se mu to nebude líbit. No a jestli to k něčemu je no nevím, každá doktorka říkal trochu něco jiného proč cvičíme, na kontrole jinde mě řekli že pokud cvičím jenom 2-3x za den tak to nebude mít žádný výsledek....no cvičila jsem max 2x a čím byl syn straší tím víc jsem to flakala. V 8 měsících už stál. V roce chodil a vždy nás na rehabce chválili 😄 nejsem vás doktor nevím proč vám předepsali Vojtovku ale jsou i jiné metody ale nejsem váš lékař u nás to mohla být banalita u vás to být nemusí tak vás tím nechci pobízet k flákání nebo k neděláni. Spíš si o tom něco zjistit hlavně když se vám to nebude zdát jako fakt zdát tak prostě odejděte a běžte jinam i to miminko musí cítit že v jste v pohodě 😊
Syn u vojtovky nebrečel. Někdo říkal, že to je blbě. Já na to říkala, že když u toho zpívám a dělám opičky, tak nemá důvod brečet. Já si vždycky představovala sebe v posilce - jak se mi občas vůbec, ale fakt vůbec nechtělo. Dítěti se taky nechce. A brečí fakt jen když chce dělat něco jiného, než do čeho ho "tlačíme". Teda u fyzio možná chvilku někdy brečel, ale nepamatuji si, že by brečel nějak moc. Spíše fakt maličko. Já byla vysmátá a vyklidněná. A dítě taky.
@lidija1234 úplně souhlasím. Vojtovka je úplně úžasná věc, líbala bych ruce panu Vojtovi, ale je pro opravdu vážné případy vývojových a neuro poruch. V ČR jede vojtovka jak na běžícím pásu, stačí, když dítě Dr nenapasuje do tabulek a šup vojtovka. Strašně moc maminek a dětí u nás cvičí vojtovku úplně zbytečně.
Naopak tady ve Francii téměř neexistuje a já měla ohromny štěstí, že jedna z opravdu pár Fyzio, co to cvičí, bydlí 20min od nás. 😀 Synovi děsně pomohla. 🙂 ale on (bohužel) opravdu spadal (spadá) do te kategorie vážných poruch. 🙂
Ve zkratce: Je to strasny, musel to delat manzel, ja jsem na to nemela absolutne. Dost nam to pokazilo ty prvni tydny s miminkem (4krat denne toto cvicit je fakt masakr, kor kdyz si predstavim, ze takhle maly deti vetsinu casu prospi, takze toho malo casu, co spolu mate musite travit takto - des!). U nas si myslim, ze to bylo taky dost zbytecny. U druhyho uz bych to nedelala ani omylem, pokud by nebyl opravdu vazny duvod. Dost jsem tehdy procitala diskuze, a plno bab psalo, ze na to cviceni kaslaly a stejne dostavaly pochvalu, jak se miminko lepsi.
@lidija1234 Presne tak. My jsme to ke konci uz taky flakali, ale syn diky tomu v 7 mesicich stal a v 11 mesicich chodil.
@pilzzee Tak ono to je dost diskutabilní - syna poslala na vojtovku neuroložka, kde jsme byli sledovaní jen kvůli tomu, že byl nedonošený. Jinak by si problému asi nikdo nevšiml. Zdánlivě se to vše srovnalo, ale teď jsme byli na akci, kde bylo možné ho postavit na podoskop - a pořád tam ta asymetrice, kvůli které jsme cvičili, je vidět. Přímo mi to ta fyzioterapeutka řekla, já na nějakou vojtovku dávno zapomněla. A to mu je 5.
Cvičila jsem s dcerou dva roky od 6 týdnů
...jen díky vojtovce nemusela na operaci- při porodu došlo k poranění levého kyvace. Omezená hybnost krku, veliký hematom na krku, hlavička na stranu, preferování jedné strany..v den operace , operace zrušena. Fyzio mě řekla, že u těchto poruch si není jistá tím, zda to to dítě neboli. A i přes to jsem s dcerou cvičila. Protože díky tomu, nemá takové následky.
@me_druhe_ja absolutní souhlas. Naše doktorka tam podle mě posílala každé druhé dítě - s dcerou jsme cvičili, protože preferovala jednu stranu, pak jsem u fyzio při jedné návštěvě zjistila, že to evidentně cvičíme úplně blbě a stejně jásala, jak se malá zlepšila, tak jsem se na to pak už vykašlala. A syn tam měl jít taky - kvůli tomu stejnému a na to jsem se vykašlala rovnou a prostě mu střídala strany v postýlce. Jak píšeš, v některých případech je to záchrana, ale kolikrát je to prostě zbytečné.
Jak už bylo napsáno. Uvědomit si proč to dělám. Místo lítosti dítě povzbuzovat, jako by chodilo na nějaký sport a vy jste mu fandila. Dítě to nebolí, "jen" děláme něco co se mu nelíbí a tomu se bohužel občas nevyhnete ani v průběhu jeho života např. v období vzdoru. Malý z počátku taky plakal ale velmi brzy si na cvičení doma zvykl a plakat přestal. Večer jsme pak měli rituál že hned po cvičení šel do vaničky, doteď miluje vodu. Snažila jsem se mu to vždy spojit s něčím příjemným. Navíc záleží proč cvičíte ale když budete cvičit poctivě a důvod není moc vážný nemusí to trvat ani moc dlouho. My cvičili Vojtovku pouze 2 měs. a pak už jen doplňující cviky které malého bavili a do roka už jsme chodili jen na kontroly. Teď je mu skoro 2 roky a je moc šikovný, zdatný plavec. Držím palečky ať to spolu co nejlépe zvládnete ♥️
Já věděla, že mu to pomůže, takže jsem ten pláč nijak špatně neprožívala.
Náročně ale je důležité si uvědomit že to děláte pro její dobro. Hlavně ji během cvičení neutesujte, dítě vycítí že ani vy s tím nejste ok. My cvičíme 14 dní a vidět pokrok