Příliš mateřské pudy. Je to normální, že?
Včera jsme se s manželem bavili o naší dceři (13 týdnů), a on mi řekl že se ve mně probudily až moc velké mateřské pudy. Vůbec nevím jak to mám brát, přece je správně když se o ní nonstop starám ne? Je ještě malá... Myslím jestli do něj nehustí jeho matka... Ta má vždycky takové narážky, teda i moje rodiče... Nechci ji dávat na hlídání, a jen se mě dostává odpovědi že jsem přecitlivělá, a že moje sestřenice dává svou 4 měsíční dceru svojí mámě na hlídání klidně na půl dne...
Mě problém nedělá ji dát někomu pochovat, ale nesvěřila bych ji zatím nikomu 🙂
Syna jsem na hlidani nedala do roka a pul. A je mi jedno, co si o tom kdo mysli. Jednam podle toho, jak ja to citim a potrebuju.
Já spíš nechápu, proč furt řešíte okolí. Vy jste matky, vy jednejte podle sebe. Některý jsou extra "mateřský" a dítě nedají na hlídají pomalu do 4 let a některý jsou zase víc "free" a jsou rády, když může dítě někdo ne chvilku pohlídat. 😀 nic není špatně. Vyser se na kecy okolí a dělej tak, jak to cítíš.
@me_druhe_ja Líp by to nikdo nenapsal, naprostej souhlas 🙂
Syn má za 14 dní 3 roky a s přítelem jsme se oba shodli, že ho nedáme ještě ani na noc. Přes den hlídá jen tchyně (bydlí pod náma) nebo naši (500m od nás). Asi do roka a půl ho nikdo bez jednoho z nás neměl. Ani na výlety ho nedáme bez jednoho z nás. Prostě to vidím jen jako opatrnost a jsem ráda, že to chlap vidí stejně. Mám už hrůzu i ze školky od září
A nezanedbáváte tím manžela? Pamatuju si jeden super článek od mé kámošky. Tady je výcuc (zbytek zde:https://www.online-psycholog.com/l/proc-muze-s-ditetem-...)
O pocitech maminek malých dětí toho bylo napsáno hodně. Ale co tatínci a partneři? Kdybychom se jich zeptali, tak by nám řada z nich řekla, že své ženy a partnerky obdivují a milují. Řada z nich by své partnerky nevyměnila. Ale řada z nich by - kdybyste se jich zeptali, jak se opravdu tam někde uvnitř cítí - přiznala i to, že je jim líto, že se s příchodem dítěte téměř všechen zájem ženy obrátil k němu. Že chápou, že dítě potřebuje péči a že je to náročné a vyčerpávající. Nicméně by nám taky pravděpodobně řekli (pokud by se nebáli, že budou vypadat jako sobci, kteří myslí jen na sebe), že se cítí odstrčení, přehlížení, že jejich zájmy šly stranou, že se jejich ženy mazlí s dítětem, ale na mazlení s nimi už jim chybí energie. Že se jejich ženy usmívají hodiny na děťátko, ale pro ně už jim úsměvy často nezbývají. Že jejich ženy věnují hodiny péči o dítě, ale na půlhodinu povídání s manželem jsou už příliš unavené. Možná by si posteskli, že ženě už nestojí za to, aby se pro ně namalovala, učesala, sundala vytahané tričko a pěkně se oblékla, o erotickém prádle či zapálených svíčkách ani nemluvě. Pravděpodobně by vám řada mužů přiznala, že ač chápou únavu svých žen a snaží se jim i všemožně pomáhat, dlouhodobé odmítání mazlení a sexuálního kontaktu jim obrovsky chybí. Fyzicky i psychicky. Ženy - matky jakoby o ně ztratily zájem. Ve vztahu muž - žena - dítě/děti se muž cítí nejvíce "bokem". Mužům by nevadilo, že dítě má přednost. Co je trápí, je fakt, že v očích žen má najednou a dlouhodobě absolutní přednost.
Jinak já jsem matka "macecha" a nikdy mi nedělalo problém dát dítě na hlídání nebo dokonce na přespání. Protože pak to budete někdy potřebovat a dítě nebude vůbec zvyklé být s nikým jiným a to taky není dobře... Ale dělejte, jak to cítíte Vy...
@g_m no, není dobře....Jako nedat na hlídání 3m miminko mne osobně přijde jako naprosto přirozená věc a vyvozovat z toho nějaký začátek mamánkovství a závislosti na dítěti bych v tom fakt neviděla...Mne samozřejmě bodlo, když někdo povozil kočár a přišla babi/tchýně, ale nějaké opravdu echt hlídání třeba přes noc nastalo až když dětem bylo cca 2 roky. Prostě dříve by tam bečeli a proč je "lámat" ? Teď jdou k babi kdykoliv si zamanou, my s manželem jásáme, že jsme se dočkali této fáze a všichni jsou happy, nikdo není stižen sociální patologií😊
@g_m tak to nevím, u nás na to naopak prdi manzel. Já se maluju, cesu, holim atd celé tehotenstvi, v životě bych doma nebyla neupravena. ted jsem hned po porodu hubla, uz jsem na svém, iniciovala jsem sex do poslední chvíle a po 6ti nedeli hned znovu, jakmile syn usne, snažím se věnovat muži, koukame na to, co chce on, povídáme si večer na terase, snažím se, abysme společně jedli, dali si přes den kafe..
On? Intimní partie neholi snad už půl roku, obličej jen než jde do práce, během těhotenství nabral víc než já, doteď neshodil, vecer luxuje lednici. Přestal chodit s kamarády behat, na kolo, cely den jen sedi doma na pc, nebo mobilu, jde jen ke svým rodičům, nebo spi.. Takze bych to tak jednostranne neviděla.
Ja naopak potrebuju videt/vědět, že tu nejsem jen kojna, že mě pořád vidí jako sexy babu a nejsem jen matka jeho dítěte a aktuálně mi tahle cast vztahu dost chybí.
Je to normální, ale... Proč to probíráš tady s námi, jestli to do něj hustí matka, nebo se cítí špatně sám od sebe - a ne s ním? Tohle jsou přesně situace, kdy chlap křičí o pomoc, protože někde něco drhne. Jasně, je super, že jsi skvělá máma s mateřskými pudy, ale nezapomínej být taky manželka s partnerskými pudy. Zeptej se ho, proč to říká, co tím myslí, proč má takový pocit. Možná je za tím fakt něco, co nemůžeš vyřešit. Ale jde o tvého manžela, takže zajímat by ses o to podle mě měla.
@rebe přesně tak 👍
Začneš se v tomto snad chovat jinak, pokud ti 10 holek na netu napíše, že by malou hlídat daly? 🙂
A obráceně - myslíš, že tvého partnera přestane daná věc trápit, pokud mu reknes, že holky na MK si mysli to a to?
Vy dva jste partneři a musíte si to zařídit podle sebe 🍀
@barmil Taky jsem asi v šestinedělí neměla dávat malou z ruky... Asi jsem si tím udělala nějakou "blokádu"a nechci malou půjčovat ani na chování...
@g_m Právě že manžela nezanedbávám... Všechno je úplně jako předtím, nabízím mu sex (ještě víc než on potřebuje) , dělám mu masáže... starám se o sebe, chodím namalovaná, upravená...
Ono to, že se muž cítí zanedbávaný, nemusí vůbec znamenat, že ho zanedbáváš. Ale situace se změnila, tak se mohly změnit i jeho potřeby, a to, že děláš všechno jako předtím, najednou nestačí. Snad bude jasné, že je to jen přirovnání - když se narodí druhé miminko, často nestačí věnovat se staršímu sourozenci stejně jako doposud, protože on vidí, že péče o miminko je mnohem intenzivnější a chce najednou taky víc.
Pamatuju, jak mě po narození dcery šokoval rozhovor s manželem, v němž mi řekl, že ji miluje a zemřel by pro ni, ale jednoznačně víc miluje mě a kdyby někdy musel třeba volit, koho zachránit, neváhal by ani vteřinu a zachránil mě. Já to tehdy takhle necítila a necítím doteď, asi bych se jako první vrhla pro děti. Ale hodně mi to otevřelo oči. Nechci hodnotit který postoj je přirozenější, logičtější, správnější. Vím, že třeba přírodní národy to mají stejně jako muži: děti si uděláš nové, ale žena, se kterou si vyhovuješ, je poklad. Já se na to takhle úplně koukat neumím. Ale asi si dovedu představit, jaké to je, když někdo, kdo je pro tebe absolutní jednička a nikoho nemiluješ víc, najednou zcla viditelně miluje někoho mnohem víc než tebe. I když logicky na svoje dítě nežárlíš, i když dokonce chápeš, že mimino ji potřebuje víc a že není dost času na mazlení, na sex, na péči o zevnějšek či cokoli z těch jasných "zanedbávání", tak je asi strašně těžké v sobě přeprat to, že tvoje žena reálně dokáže milovat mnohem víc, než sis dosud myslel. A chceš taky víc. Proto je potřeba o tom mluvit, abyste ty i on věděli, jak to je.
Anebo ho taky možná jenom manipuluje tchyně. Ale pokud ona s ním o tom mluví a ty nebudeš... Tak jako tak s ním prostě musíš mluvit.
@rebe Tak to já bych zachránila taky nejdřív dítě - chlapů běhá po světě dost 😆 A on nemá potřebu se mnou o tom mluvit, tohle z něj "vypadlo" a zas jako by nic. Ale ten den kdy mi to řekl jsme byli u tchýně, tak bude problém asi tam. Protože jsem z malé nespustila oči, a ona měla řeči jak moooc se o ni starám, a že jsem s ní nonstop... Jako kde jinde bych měla být než u svého dítěte... To že ona se o děti skoro nestarala, to je její problém. Manžel je naopak rád, když se mu nechci moc věnovat, že má čas na PC hry.
A ty jsi ráda, když se manželovi nevěnuješ a on se věnuje PC hrám? Jasně, chlapů po světě běhá dost. Ale já bych toho svého vyměnit za některého z těch ostatních nechtěla ani náhodou, to ho raději od těch her odtáhnu násilím. Ty ne?
On každý extrém je špatný... a známý fakt, že vše je o komunikaci má taky něco do sebe.. Co si říká tchyně a okolí by mi bylo sumak.. zajímal by mě názor mého partnera a rovnou bych se zeptala jak to cítí on.. i nekolikahodovy hovor, dokud se nedojde ke kompromisu. U nás kompromisy a uznání chyby funguji. Deti máme dvě a já spis patřím do skupiny free matek a partner spokojený po všech stránkách. A deti maximálně😃.. vsude se jim dostává pozornosti. Od miminek jsem měla hlídání 1x týdne na 4h od moji mamky a od 4.mesice 2x týdne na půl dne. Měla jsem nutkavou touhu si jít zašefovat do prace a neridit to jen z domova. A strašně jsem se nadechla.. a domu se vracela s obrovskou energii se zase o všechny postarat a poňuňat. A hned bylo večer spousta energie na partnera. Já trosku chapu i ty chlapi. Chtějí mít doma spokojene dítě, uklizeno, navareno a trosku kousek z te svoji původní dračice.. Která se dokáže bavit i o jiných věcech než o dětech a porad je tak trochu normální..
A pak jsou pro mě “idioti”, který to nedaj, neumí si to doma srovnat, nakonec ani ve své hlavě a od rodin odchází...
@rebe Já 8 let bojovala s tím, aby místo PC dělal něco se mnou... Byly z toho jen hádky. Poslední rok teda se věnujeme chvíli i sobě (nějaký výlet, nákupy, občas hra na PS), ale většinou on je na PC, já třeba čtu, vyšívám, a jsme spokojení... Ale teď nás spojuje i mimčo, pomáhá s koupáním, někdy nachystá sunar...
@loylii Tak to já stíhám vše... Jak říkám v legraci, jsem tři v jednom - hospodyňka, maminka i milenka 😃 to manžel teď nedokáže probrat i něco jiného než mimčo. Ale mně to problém nedělá...
Mě přijde, ze on ani neví co chce... a je nějaký naočkovany.... správná otázka zní - kolik mu je let? Pokud 25, možná do nej fakt šíje ta matka a on její názory uznává a pokud mu je přes 40? Tak má už svoji hlavu..... a taky to je špatne😉))
@loylii Je mu 32...
To slýchám taky a řekla jsem, že jsem si ne pořídila dítě, abych ho odkaldala, nebo "půjčovala". V 6ti nedělí jsem ho nedala zruky, teď mu je 8tydnu a zatím chovala jen má máma. Prostě se na to necítím. A dítě potřebuje nejvíc mamu a máma jeho, dělej vše tak, abys byla spokojená Ty a na ostatní kašli. Pokud chceš nechat pohlídat, po chovat, nechej, jinak se do ničeho nenuť. Já ty nervy odnesla zánětem prsa, nestojí to za to. U nás to došlo tak daleko, že k tchanovcum odmítám chodit, včera ho viděli poprvé po třech týdnech, ale tchyně si neodpustila kecy ani u nás doma, tak má prostě smůlu.