Tak mě tak napadlo, jak vypadá den krátce po příchodu z porodnice?
Sedím u hrnku s čajem a přemýšlím, jak bude vypadat ten den kdy se vrátíme z porodnice domů 🙂
Jak to probíhalo u Vás?☺️
Ještě v den propuštění ráno jsem nevěděla, ze nás pustí, takže muž šel hrát fotbal. Těsně než začali jsem mu volala, ze už můžeme, ať přijede. Z porodnice jsme jeli rovnou na fotbalové hřiště, on odehrál druhy poločas, doma si dali pozdní oběd a šli jsme zase na procházku. Večeře, uspat dítě, televize, proste klasika.
@chasing_rabbits Já měla ambulantní porod, takže po porodu jsem manžela poslala domů pro věci pro malou a autosedačku, a já čekala na propouštěcí papír. Manžel si nás vyzvednul, jeli jsme k mým rodičům ukázat malou (je málem kleplo) a vyzvednout kočárek. Pak domů, já šla ukázat malou svému bráchovi. A potom doma manžel skládal postýlku, já se kochala naší malou,mezitím jsem vyplňovala papíry na úřady, a nějak to uteklo, byl večer, a šli jsme spát 🙂
@chasing_rabbits Pri prvom pre mna prišiel muz z prace, vylozil nas doma a znovu isiel späť do prace. Doma nic ani kúsok chleba...a ja hladna ako pes lebo som dostala len raňajky a s obedom uz so mnou nepočítali aj ked sa prepúšťanie pretiahlo-sobota. Ale zachránil ma sused-som mu volala a doniesol mi šunku, maslo, chlieb...😀😀😀😀 Muz zije.🤪🤪🤪
Pri druhom bol našťastie s nami doma a vsetko v pohode, užívali sme si spoločne chvile ako rodina.
já jsem první teda řešila ryze praktické věci typu, že si dojdu konečně v klidu na svůj záchod a na jídlo si dám na co budu mít chuť a ne co servíruje porodnice :D :D .. ale jinak si pamatuju ten neskutečný pocit úlevy, že jsme konečně všichni spolu po 5ti dnech (porod cs+ komlikace s kojením a novoroz. žloutenkou) mixnutý únavou a strachem jestli a jak to zvládnu 🙂
@klokanka31 šla jste první porod ambulantně nebo už jste nějaký za sebou měla?
@maaaadlaaaaa První porod
@klokanka31 Také to zvažuji, vím právě že známé šly až další porod ambulantně, že věděli co a jak. Předtím se bály
@klokanka31 Jste odvazna, ja bych prvni porod ambulatne nedala, rady sester v porodnici mi pri peci o maleho moc pomohly. Byla jsem vyplasene tele.
@maaaadlaaaaa Pokud je miminko v pořádku, není čeho se bát. I když to je moje první miminko, ihned jsem se do všeho dostala automaticky. Přebalování, převlíkání, koupání... Podle mě je to ten mateřský instinkt 🙂 a nikdo nebuzeruje, v porodnici za mnou hned přiběhla sestra nebo co to bylo, a se strašně důležitým výrazem na mě, že jsem prvorodička, tak že potom odpoledne za mnou přijde a naučí mě jak malou přebalit a koupat. Já jí to s úsměvem jen odkývala, protože jsem věděla, že to té doby už budeme doma ☺ mě trochu děsilo že si vše budu muset oběhat sama, ale nebylo to vůbec hrozný. Den po porodu jsme šli jen k pediatrovi, za další dva dny do porodnice na test z patičky, tam nám dali hned rodný list pro malou, a bylo...☺
@meronym To mě by právě rady akorát vytáčely... Já si myslím že každá žena to má v sobě, a ví co a jak ☺
A nechci tady nikoho přesvědčovat o ambulantních porodech, ale myslím že obzvlášť teď v koronakrizi je to dobrá volba.
Já přijela a šla jsem dát prát věci a uklízet tu porodní tašku. A možná i něco pak rychlýho vařila a pak už jen odpočívala.
@klokanka31 Jo jo také si myslím, pokud je miminko v pořádku, tak proč ne. Já právě bych zmizela domů, jsem informovana, teoreticky vím co a jak a to se stejně uvidí až na ostro a kdyby cokoliv, tak mám kontakt na dulu. Raději budu v klidu doma, pokud se zadaří 🙂.
Taky si to tak nějak představuju 😁 sprcha, jídlo, odpočinek a kochání miminkem❤️
@chasing_rabbits Mně vařil celý týden manžel ☺ se šéfem se dohodl že ihned nastupuje otcovskou dovolenou, a tak si mě rozmazloval dobrůtkama ☺
Já přijela po týdnu v nemocnici. Jako první vítání se psem 🙂 a pak rychle nastudovat jak se připravuje UM, jak funguje sterilizátor apod., protože se mi nerozjelo kojení. Večer jsem pak seděla nad postýlkou, pozorovala ten zázrak a plakala jsem štěstím, protože až doma mi došlo, že ten krásný chlapeček je opravdu náš 🥰
@maaaadlaaaaa Přesně, a když bude porod bez komplikací... Já po porodu byla ihned čilá jako bych ani nerodila, takže super. Ale doporučuju pro klidnější duši hned koupit monitor dechu pro miminko.
Potřebovali jsme ještě vyřídit věci na matrice (byla jsem dlouho po porodu hospitalizovaná a úřední hodiny...), takže matrika, zpátky na oddělení, propouštěcí papíry, chlebíčky sestřičkám (neonatologie, byl tam měsíc). Domů jsme dorazili kolem šesté. A ukazujeme malému celý byt, zda se mu tam bude líbit a tak. Nevšimla jsem si času, jekot šílený - hlad. A já panika, jak odměřit mlíko, v čem ho ohřát, jak ho ohřát a na závěr, že nemám vysterilizovaný dudlík. Malý celou dobu ječel hlady.
V ložnici smrad z tisku na tiskárně (chlap necítí), tak větrání ve velkém a uchýlení se do kuchyně. Tam ale zima, zapnu topení, vyhořela pojistka, neseplo. Nahřívala jsem ho pak v koupelně pod infrazářičem. Mezitím se vyvětralo a vytopila ložnice s obývákem.
Fakt na román 😀. Tohle nevymyslíte.
Takže - hlavní - vyvařit savičky z flašky před odjezdem do porodnice! 😀 A pokud by hrozilo, že nebudeš kojit nebo je ta možnost, sehnat ohřívačku na lahve. A pak se sesype něco jiného 😀.
Přišli jsme domů, objednali pizzu, manžel seděl, malou na rameni, já šla do sprchy, dala jsem prát pračku, dali jsme si oběd a vlastně jsme prostě jen byli spolu, to byl tak krásný pocit. Večer jsme ji šli vykoupat a v osm jsme si šli lehnout, malou jsme měli mezi sebou a nemohli jsme z ní spustit oči. U druhé dcery to bylo podobné, jen jsme v té posteli leželi čtyři 🤣.
Srovnani: 1. dite, dlouho v porodnici: pri jizde autem jsem byla totalne namekko, ze uz nas konecne pustili domu, jeli jsme max 30, aby nam nas poklad moc nenadskakoval 😀 Doma nevim, polozila jsem autosedacku a cekala, kdy se dite vzbudi, jinak nebylo co delat, doma od manzela vygruntovano a navareno.
2. dite: Prijeli jsme domu, v kuchyni na zemi rozsypane nejake jidlo (divoke rano se starsim), vybilena lednice (nestihli za tri dny nakoupit). Vzala jsem smetak a pak vyndala z mrazaku vyvar a zacala varit polivku k obedu. Takze zalezi 😀
@klokanka31 Ten mám, děkuji za radu. To bylo první, abych se v klidu vyspala. 😄 Jsem schopná stát nad postylkou a hlídat.
@maaaadlaaaaa My koupili monitor po cestě z porodnice, a co se nestalo, večer jsme zjistili že nefunguje. Já paniku, co budeme dělat, tak jsme si nařídili budíka po hodině na celou noc, abysme malou kontrolovali. No stejně jsme víceméně nespali a radši hlídali 🙂 a ráno manžel jel monitor vyměnit. Ale stejně, i když máme monitor, člověk se chodí přesvědčit jestli je malá v pohodě (a to jí je už 8 měsíců) ☺
@klokanka31 moc moc závidím, já nemít císaře a malá žloutenku, hned bych to brala, rodila jsem ve středu a pustili nás až v neděli, ale je teda fakt, že ten čtvrtek pátek byly doost naprd ... A taky mě ty rady spíš stvaly, odmítla jsem v porodnici i koupání, normálně jsme pak malou okoupali doma druhy den po návratu z porodnice... A přebalování i oblékání mi přišly tak nějak automatické 🙂 ale původně jsem se trochu bála, že to nebudu umět nebo tak, to jo
@jako_mala_holka Moje malá měla naštěstí jen slabou žloutenku, to má prý snad každé novorozeně, tak jsem ji doma vystavovala na sluníčko, a asi za týden to měla pryč ☺
Jinak my jsme teda byli propuštěni v neděli, přijeli jsme domu, malá pak spala v kolébce u okna (kvuli žloutence) a my na ni furt chodili koukat, přijeli se na nas podívat naši a pak už nějak nevím, byla jsem hrozně unavená, nespala jsem přes 20 hodin, takže jsem večer odpadla ani nevím jak a neprobudil mě ani plac malé, manžel mě nebudil a postaral se o ni krásně... Jsem hotová matka roku, no 😆🙂 druhý den byl o dost krásnější, klidnější 🙂
@klokanka31 my taky davali jen k oknu, ale to byly pořád řeči, že jestli se to nezlepsi, nepustí nás... Na druhý den měla malá takové hodnoty, že ji doktorka dvakrat premerovala, že takové zlepšení ještě neviděla 😄 asi i ta malá už chtěla dom... Takže jsme pak jen dal dávali sem tam k oknu a dobrý 🙂
@jako_mala_holka Nevím jak silnou žloutenku měla tvoje malá, ale oni někteří doktoři rádi děsí... S mým ambulantním porodem neměl problém nikdo, až na starou a tlustou dětskou primářku, ta do nás hustila že nám malá do rána umře, a bla bla bla. Ale malá byla naprosto v pořádku, tak jsme byli neústupní, a domů jsme šli.
Nas propustili nekdy kolem poledne, muz nas odvezl domu. Vypravel, jak uklidil, coz zmenalo, ze vsechny svoje kramy, co casto nepouziva vyndal z polic a dal je doprostred jidelniho stolu 🤔🙄🤦♀️😁 Takze neporadek. Ale nakoupil dobroty, tak aspon tak. Malymu jsem sla ukazat cely dum, polozila ho do postylky, aby vedel, co je jeho 😄 A pak jsme si myslim sedli na gauc a takovy co ted, najednou tu nejsme dva ale tri 🙂 To bylo takove vtipne. Pak uz byl vecer a hezky jsme si najeli na takovy mirny rezim. Maly na rozdil od porodnice uz doma i v noci docela hezky spal.
@klokanka31 Jezismarja, tož to není normální... Myslím, že malá měla tu hodnotu cca 190? Možná kecam, snad ne 😁 tuším, že někdo říkal, že nad 200 by musela už pod světlo, ale byla u okna a pak najednou měla 120 myslím... Ty čísla si nepamatuju přesně 🙂
U prvního jsme dlouho čekali na propouštěcí zprávu (musela psát primářka a měli fofry), takže jsme domu dojeli až cca v 18 hod a to jsem si akorát vybalila tašku, popovídala s manželem a šli jsme spát. A u druhé jsme byli doma někdy po poledni a vím, že jsem byla strašně na měkko, když jsem po týdnu viděla staršího. Do té doby jsem bez nej nebyla ani jednu noc. A pak tak nějak vybalování, rozkoukávání se doma, trochu péče o domácnost, trochu hraní se starším, trocha odpočinku (po císaři)...