Ahoj maminky,malé je 15 měsíců.Už si nevím rady,jak v noci tak odpoledne se probudí s pláčem.jen párkrát jsem zažila,že si povídala a byla veselá.S usínáním nemá problémy.V noci se takhle probudí třeba 3x za noc musím jí dát mlíčko jinak neusne a plače .Moc mě mrzí že není po probuzení veselá,když přes den je jak sluníčko.Taky jsem si říkala že to může být tím,že se věčně ve spánku přetočí na bříško a spí v poloze s vystrčeným zadečkem a je celá zkroucená.Prostě jinak ona nespí.Jestli máte nějaké rady jak z toho kruhu ven ,budu moc vděčná.
Pomazlit, uklidit dítě 🙂
měla jsem to stejné se synem, i přes den po spaní, i po nočním spaní, jen co otevřel oči řval, někdy chvíli, někdy třeba půl hodiny, pak to přešlo samo, zničehonic, musí se to vydržet, nemá cenu to nějak hrotit, je to nepříjemné, ale přejde to, bud samo časem, nebo jak přestane spávat
Alespon vím,že je to normální.Bála jsem se že jí něco trápí.Někdy má noční děsy a já jí nemůžu probudit.Přitom se každý den usmívá a nic hroznýho se jí neděje.Nijak mě nevadí že musím vstát,hlavně jestli je v pohodě.
@handula83 Radu nemám, každá rada drahá. Ale moje dcerka dělala to stejné. Porbudila se odpoledne a strašně plakala. Někdy pomohlo nakojit, někdy pomohlo pustit na chvilečku pohádku, ale jinak jsem chovala, nosila, chovala, nosila, než se trošku oklepala.
Syn dělal to stejné, rozmrzelý, ještě dlouho si dlachnil dudlíček a mazlíčka, plakal, protivný, až se přímo vztekal.... a zase nepomohlo nic. Nakojit, pochovat, pustit pohádku, ukecat na něco zajímavýho, třebas že půjdeme na traktor se podívat.... Málokdy se děti probudily dobře naladěné... Přičítám to tomu, že když já po obědě usnu, tak se potom probudím taky taková zmačkaná a musím se nastartovat. Akorát já jsem dospělá, chápu to a nepláču kvůli tomu. Ty dětičky si s tím asi neví rady... 😕
Přešlo to, až když děti přestaly po obědě spinkat.
No a noční buzení s pláčem máme u dcerky prakticky dodnes... Syn spí celou noc, když se probudí, tak řekne, co chce. Ale dcerka se probudí a pláče, neřekne vůbec nic. Po nějaké době nám došlo, že potřebuje čůrat (i ještě v době, kdy měla plenečky na noc) a že ji to probudí. A jak ji neseme čůrat, tak strašně pláče. Zase si myslím, že jí je nepříj+emný ten pocit na čůrání, že ji to probudilo, že musí vstát z vyhřáté postýlky, ono ani my nejsme nadšení, že musíme vylézt a reagovat. 🙂 Mlíčko v noci nikdy nedostávala, krom kojení, postupně se přechází.
Ted třebas dcerka spí se mnou v posteli v noci a je klidnější. Kolikrát se v noci probudí a řekne mi, co se děje. Ale stejně občas pláče....
Není to rada, jen má zkušenost. Pomohlo nám uklidnit především sami sebe, abychom dokázali s jasnou a vyrovananou myslí uklidnit dítě, dát mu najevo, že jsme s ním, že je to v pořádku, že to spolu zvdláneme, že j¨sme tu pro něj. Když nás totiž děti probudí v nevhodnou dobu, tak trochu vrčíme a to situaci hrozně zhoršuje.... 😒