Poslaly jste první dítě k babičce, když jste byly v šestinedělí s druhým?
Ahoj, maminky, normálně tohle nedělám, ale asi se hlavně potřebuju vypsat. Po dceři čekám druhé dítě - kluka, budou od sebe bez měsíce tři roky. Přes týden jsme samy, manžel jezdí do práce a babičky jsou daleko (200 km a 80 km). Obě mají přes 60 let a obě se nabídly, že dceru po narození syna pohlídají u nich doma. Jenže já nechci. Naše matky nás přesně takhle "odložily" k babičkám, když se nám narodili mladší bratři (můj i manželův jsou o dva roky mladší) a nějak jim to připadá normální. Řekla jsem, že pokud chtějí pomoc, ať přijedou, ale dcera je momentálně můj nejbližší človíček a nechci ji poslat pryč. Sice se děsím toho, jak budu unavená, ale když se na brášku tak těší, přece ji takhle nezapudím. Navíc babičky jinak v podstatě nefungují, hlídají maximálně půl dne za čtvrt roku. Jsou spokojené samy se sebou, vnučka u nich nikdy sama nespala. Možná jsem na ni fixovaná víc, než si chci připustit, možná nechci opakovat stejné postupy - kojila jsem do 2 a čtvrt roku, kdežto babičky půl roku, rozdílů je celá řada. Částečně se bojím, že budu na vše sama, ale tohle si chci uhájit. Jak jste období po porodu zvládaly s druhým dítětem vy? Dá se to zvládnout i bez pomoci?
To je teda fakt blbej nápad! Bude to náročné ale zvládneš to, navíc malé mimco skoro furt spí...trvejte na svém ale určitě jim podekuj, že se starají a nabidly.
Ja bych neodlozila,za zadnou cenu. Rodina ma zustat pohromade. 🙂
Neodložila jsem a měla děti 21 měsíců po sobě. Je to extrémně náročné, ale dá se zvládnout, resp. nějak se zvládne🙂
Já jsem byla o něco starší, než tvoje dcerka, když se mi narodila ségra a já chtěla jet s našima i do porodnice a přišlo mi děsně nefér, že musím čekat u babičky 🙂 Pro miminko do porodnice už jsem mohla jet s tatkou a od prvního dne jsem byla s mamkou doma. Strašně bavilo pomáhat, podat mamce co potřebovala, podržet, počkat u kočárku... když jsem si mohla v křesle miminko pochovat... bylo by mi nesmírně líto, že miminko je doma s mamkou a já kejsnu u babičky... Takže za mě ne, já bych starší dítě k babičce neposílalala, pokud by to nevyžadovala mimořádná situace (nemoc apod.)
Já budu mít druhý teď v lednu, dcerce bude rok a půl, a vůbec neuvažuju, že bych jí "odložila" k babičce, i když moje máma je s náma skoro pořád a hlídá jí často. Asi to bude maso, ale dcerka k nám patří a potřebujem se hlavně sžít všichni dohromady. Spíš mě trápí, jak to vydrží, co budu v nemocnici, přeci jen je ještě malá a takhle dlouho beze mě ještě nebyla... tím spíš bych jí nedala.
Mam deti 15 mesicu od sebe a zvladli jsme to. Syn se na segru strasne tesil,pomahal sroubovat postylku,pripravil ji hracky... nedovedu si predstavit ze by tam nebyl kdyz jsme prijely z porodnice. Urcite bych dite k babickam nedala.
Situaci jsem nezazila,ale osobne bych odmítla.Pokud by to bylo hodne narocne,domluvila bych si hlidani treba na odpoledne abych se prospala.To clovek muze udelat vzdy.Jinak bych to vse chtela prozivat s celou svou rodinou,takže bych chtela byt s malou a s manželem 🙂
Kvůli staršímu dítku jsem rodila ambulantně, abychom mohli být hned všichni spolu a udělala bych to tak vždy. I doba, kdy jsem se po porodu necítila fit, byla nesrovnatelně kratší, než po prvním, hned vlastní postel, klídek, dobrý jídlo, procházky,..
Tak syn mel v listopadu rok a lednu se narodila dcerka. První týden byl doma manžel a byla tu tchyně s tchánem ale to byla spis větší otrava než pomoc. A jak píšou holky. Mimi většinu dne prospí a dcerka už je určité rozumná a bude s miminkem rada pomahat😉a bude si připadat důležitá 😍
To by mě nenapadlo. Dítě, posléze děti, byly pouze na chvíli porodu u babiček, jinak normálně doma. A to mám mezi prvním a druhým dva roky. A nebyl s námi doma ani chlap, prostě hned hup do všeho se dvěma. 🙂 Pokud dceru pryč dát nemusíš a nechceš, tak odmítni.
K babičce bych neposílala - zejména, pokud tam dcera nebývá často. Spíš bych babičky požádala, ať jsou připravené (jedna nebo druhá) v případě nouze na pár dní přijet a pomoci... ale záleží hodně na okolnostech, zdravotním stavu, celkové kondici... Mám děti 4 roky od sebe, rodila jsem bez větších komplikací, po porodu pár dní vodil do školky a vyzvedával staršího tatínek, tak cca po týdnu, možná dvou, jsem už normálně chodila i do školky, na procházky... Je to určitě hodně individuální, ale myslím, že to s dcerkou zvládnete.
Dceru(necele2roky) jsem k babicce odlozila na par dni pred porodem-asi 2 ,s tim ze jsem se tam stejne stavila cestou, kdyz me poslali z porodnice z poradny dom, abych se tam v poledne znovu vratila rodit😅 . Po porodu se staral o dcerku tatínek a pak jsme byli doma všichni 4 asi 2dny a pak uz přes týden nonstop ja sama s oběma dětma . Muž jezdil dom jen na víkendy . Sestinedeli v poho, mimi dost spalo, maso to začlo bejt tak za půl roku,co začal lozit😅
čeká mě to v lednu a o odložení syna (2,5) k babičce opravdu neuvažuji. Mohl by se cítit odstrčený a žárlit. Nějak se to zvládne. Moje mamka teda bydlí blízko, tak počítám s tím, že ho vezme třeba na chvíli odpoledne (chodí do práce) ven nebo tak něco, ale na noc ho nikam dávat nehodlám. Minimálně prvních 14 dní bude doma manžel, tak se to snad nějak zaběhne
@ligeia určitě e ti dá zvládnout... Já jsem měla sice rozestup 5 let ale znám holky co mají třebas 3 děti do 3 let a babičky na baterky (vybitý)....
Dcera byla dost smutná když zjistila že je ségra tak malá a zdraví si s ní nemůže hned hrát a že potřebujeme tolik pozornosti ale když jsme byli doma a ona se mohla aktivně zapojit, vše bylo rázem jinak, pořád chtěla pomáhat přebalovací a koupat, zpívala ji písničky, hladila jí a utěšovala když jsme někam jely vše hny autem, protože jízdu autem nesnášela dobře.... Vlastně byla můj malý -veljy pomocník.... 😋
Hlavně ji nikam neposílej, bude smutná, nebude tomu rozumět. Dá se to zvládnout neboj.
@konidana muzu se jen zeptat , mam dcerku která bude mít 25 mes az se druha narodí . A porad si rikam jak to budu dělat organizačně vecer pri koupání a pod . Kdyz manžel nebude doma . Nechávala jste starsi samotnou treba v obýváku kdyz jste obstaravala mladší jako koupání kojeni uspavani ? Nebo byla s vami ? Starsi ma sice volnost po baráku ale preci jen je jeste mala a občas se stane ze ji nachytam jak treba leze tam kam nema 🙂 prosim o vaši zkušenost . Dekuji
Dcerka bude ráda, že se můžete zzivat všichni společně, všechny ty první chvilky, i jí to pomůže do vztahu s braskou, naopak by to vztahu uškodilo a mohla by žárlit. Nebojte se, dá se to dobre zvládnout, my to měli holka 4, kluk 1,3 a miminko.
🙂
@gnozka vím že otázka nepatřila mě, ale hodím svou zkušenost třeba pomůže. Já mám děti přesně 24m od sebe. S přebalováním mi dcerka chodila pomáhat (sama chtěla) když sem mladýho uspávala tak sem jí většinou šeptem četla pohádku nebo si šla nachvilku hrát do pokojíčku, koupala jsem je společně a večerní uspávání (dokud dcera chodila i po obede tak i to ) jsem zase dělala společně. Prostě jsem si je oba nakýblovala do postele a pak je spící roznosila do postýlek a někdy jsme tak zůstali i do rána 😀
@gnozka mam 3,5letou dcerku a pulrocni dvojcata a manzel velmi casto nebyva vecer doma. Dceru si beru nahoru do loznice, kde ji dam tablet, ona si tam pousti pisnicky nebo mi nachysta rucniky pro kluky a ja mezitim okoupu a uspim kluky. Nekdy mezitim dela opicky na toho druheho, ktery ceka, az na nej dojde rada. A nekdy mi to cele bojkotuje, tak mi tu rvou tri decka naraz...a to jsou teprv nervy. Na dceru prichazi rada, az kdyz kluci spi, ale kolikrat se vzbudi a musim odbehnout zase k nim. Je to narocne, hlavne ze zacatku, ale naucis se si to zorganizovat.
Určitě nedávat k babičce, zvlášť když na ně není moc zvyklá. Těžko se to plánuje, člověk neví, jak dopadne porod, zda budou komplikace atd. ale viděla bych to až jako poslední možnost. To bych radši využila manžela (nemá nárok na otcovskou dovolenou? už to schválili, ne?), nebo si nechala dovézt jídlo nebo cokoli. Navíc, ve 3 letech je už opravdu dost velká, já měla doma syna starého rok a tři čtvrtě, když jsem si přivezla miminko, takže dvě děti na plenách (látkovaly jsme) a taky jsme to zvládly. Myslím, že by to fakt mohlo hodně narušit Váš vzájemný vztah a důvěru, a tyhle věci pak už zpětně nespravíš, ať je Ti to sebevíc líto. Babičky to vždycky myslí dobře, ale bohužel často to nedopadne dobře - vidím to často ve svém okolí. Rozhodně se nenech zmanipulovat a rozhodni se, jak se cítíš Ty.
zařiď si to, jak sama cítíš - i kdyby babičky byly miliónové, je to tvoje rozhodnutí. A vzhledem k tomu, že to hlídání normálně nefunguje, dá tím spíš rozum, že o takovou pomoc nestojíš.
Já mám děti necelé 2 roky po sobě a zvládala jsem (a to nejsem žádná "supermatka"). Tříleťačka se navíc určitě na sourozence těší a místo toho, aby s ním mohla být, by byla někde mimo. To by ani vztahu dětí určitě nijak neprospělo.
Navíc, pokud bys chtěla nějaký argument pro babičky (i když "děkuji, ale nechci" mi přijde jako naprosto plnohodnotný argument), kolikrát s tím prckem není skoro žádná práce - zvlášť, když už to není první dítě a člověk ví, co a jak. A náročnější jsou později, když už třeba tolik nespí.
@alcar
@metallico_mondo dekuji za zkušenosti 🙂 prave se toho trochu desim , ale věřím ze se po čase zžijeme a bude to dobry . Dcerka usina sama ve svém pokojícku což je veliká výhoda . Ale zatim nevím co s ni kdyz budu uspavat a kojit mladší 🙂 je to dost dablik tak aby ji nerusila kdyz tam bude s nama 🙂 no uvidíme 🙂) každopádně dekuji 🙂
čekám třetí a zkušenost je taková že to první dítě bylo "nedoložitelné" .. zajímá ho nový sourozenec stejně jako ostatní členy rodiny - takže deportace k prarodičům by se pro našeho rovnala odmítnutí ze strany rodičů (a to byl na ně zvyklí a čas tam trávil rád..)
příjde mi normální mít v takovýto okamžik rodinu pospolu (tj máma táta děti)
jo a nic těžkého se nedělo - byla to pohoda
@ligeia cítím a cítila jsem to úplně stejně jako zy, protože jako prvorozená mám tytéž zkušenosti a ještě si pamatuji, jak jsem pak mamku šíleně odmítala a měla amoky vzteku, když jsem měla jít domů k tomu vetřelci, kvůli kterému jsem o mamku přišla, bylo mi něco málo přes 2 roky a bylo to tak silné, že to ve mě utkvělo jako jedna z prvních vzpomínek, taťka býval taky často několik dní v kuse pryč, tak proto mě nabička asi hlídala a já ji dokonce přemlouvala, aby byla moji novou maminkou, kterou bych měla jen pro sebe, já bych tohle prostě neunesla. Ano, prvorozený tak jako tak bojoval se vztekem a žárlivostí k mé osobě, ale já věděla proč a prostě jsem věděla, že to dělá protože mě tak moc potřebuje jen pro sebe. Partner taky nikdy neměl volno, nebyl tedy úplně pryč, ale když, tak celý den a vrací se, až když děti spí a vše se dalo, každé další šestinedělí bylo lepší a lepší 😉
@ligeia Jás is osobně myslím, že pokud jste s dcerou v pohodě a ona se na brášku moc těší, tak já bych ji nikam neposílala, kdyby to někdo udělal mě, tak bych se cítila hodně odstrčená a byla bych hodně smutná. Vypadá to, že jste dobré parťačky. Normálně bych ji nechala doma, uvidíš, třeba ti bude hodně pomáhat, já bych ji k babičkám asi neposílala. 🙂
určitě bych takto dítě neodložila. zadělala bych si podle mě na psychické problémy celé rodiny. zvlášť, když babičky do teď pořádně nefungovaly a neměly dceru ani třeba na víkend. unavená asi budeš, to je jasné, ale neochudila bych sebe ani dceru o to sžívání se s čerstvým miminkem. upřímně bych ale ani nestála o to, aby mi maminka nebo tchýně strašila po dobu šestinedělí komplet doma. něco jiného je vzít ven starší dítko na hřiště nebo přinést v kastrůlku oběd, nákup...to je velká vítaná pomoc. ale to u vás kvůli vzdálenosti nejde. já jsem ten typ, co by se s tím raději popral sám. já třeba měla maminku kousek, takže syn byl u ní, když jsem rodila, aby muž mohl být u porodu a pak přišla třeba kolem večeře, chovala dcerku a my tři se společně v klidu najedli. donesla třeba ten kastrůlek navařený.
@gnozka za mě můžu říct, že syn s koupáním pomáhal a hrozně ho to bavilo. nebo si chvíli hrál, koukal pohádku. zrovna v tomto jsem organizační problém neviděla 🙂
Ja tedy zatim nemam zkusenost s druhym ditetem, ale myslim, ze by se mohla dcera citit zrazena a mohla by na maleho o to vic zarlit... naopak se ma po narozeni sourozence tomu starsimu stale rodice venovat a mazlit se s nim, aby se necitilo najednou na druhe koleji... drzim palce, ale tohle odlozeni jinam, protoze je nove dite, si myslim, ze neni dobre pro to starsi..