Poporodní deprese nebo jenom nervy?

Upřímně - lomcovani postýlkou a bouchnutí do ní ho utiší? Ne, neutisi. Možná bych řekla, že ho to i více rozruší. To už je lepší jít vedle bouchnout si do zdi. Fakt. Lomcovanim s postýlkou ničemu neprospejes, nedělej to.
Nastala vám doma nová situace, všechno je zase jinak a je přirozené,že je to pro tebe těžší. Mě pomohlo se zkusit nad vše povznést, nesplnovat ničí nároky a jet si podle toho, jak chci já. Brečící miminko je náročné o tom žádná,prostě tak to je. Ale je to miminko, neumí se vyjádřit jinak. Zkus ho chovat, mazlit, dát si dostatek času na to ho utišit, zkus mu pustit šum, třeba to pomůže. U nás když bylo nejhůř, tak zabrala digestoř.
Nejsi hrozná máma, jen je toho teď na tebe moc a musíš si najít způsob, aby to znova fungovalo tak jak ty potřebuješ a jak ti to vyhovuje. A pokud sama cítíš, že to nejde/nezvládaš, neboj se říct o pomoc a vyhledej odborníka.

Jako nemela jsem to vubec jako ty , ale kdyz uz me zacinalo neco stvat ... (treba 356x za noc vstavat ) , tak jsem si za odmenu a pro klid duse udelala dalsi den nejakou zabavu co me bavi ...

Treba jsem sla s detma do nove otevreneho detskeho koutku , dala si kafe , dortik a rikala si ze je to bozi , ze si vladtne muzu delat co chci . Nebo sli na rozhöednu , zoo , detske muzeum...

Udelala si make up , hodila neco hezkeho na sebe - udelala super den starsimu a zaroven sama sebe obdivovala , ze nejenom ze se citim fajn, ptz mi to slusi , ale ze jsem to s mini prckem a starsim super zvladla ... a delala i neco co bavi me - koukat na zvirata , nebo zkouset pokusy se svetlem...( zoo , museum)

Maly byl bud v kocarku , nebo v nositku , ja byla v pohode a on byl v pohode ...jo neslo moc o neho , ale byl u me , dostal prso a mel ciste plinky 🙂

Me proste uz nasiral ten stereotyp akorat nekdy ( vareni , posrana plinka , uklid , starsi sourozenec ...a tak porad dokola a timhle jsme meli zmenu , nove zazitky a treba jsme i jedli venku takze odpadlo vareni a odklizeni nadobi atd...

Nerikam ze to bylo kazdy den , ale parkrat do tydne jo 🙂

Radsi jsem koupila oblecky z bazaru a rozfofrovala penize takhle ...

Konzultace s odborníkem určitě neuškodí. Raději jít zbytečně než si to vyčítat, určitě kdejaký psycholog slyšel i horší věci.

Měla bys to řešit. To jsou pak ty případy jak matka v tomto afektu ublíží dítěti nebo ho i zabije. Určitě vyhledej pomoc a to co nejdříve.
Já jsem měla holky obě uvztekana a ubrecena mimina, ale tohle jsem nikdy nedělala. A lomcovani s postylkou je už úplně přes čáru. To mimino nemluví, tak brečí. Já jsem dcery vždycky vzala do ruky, nosila jsem je, aby neřvaly.

Mela jsem to podobne. Ten vztek na moji bezmoc nejak dite utisit. Asi to chce psychologa. Vypovidat se a najit jine vypoustece stresu, ktere ti ulevi

Zkus usmevmamy.cz nabízí i sezení s psychologem za celkem slušnou cenu (i online)

Nevím kde to začít řešit a asi úplně nám ani chuť to někomu vykládat. Nevím no stala se že mě hnusná zla a nervní matka. Když to někomu řeknu tak přestanu být nervní ? Prášky že mě udělají lepšího člověka ?

Muze to byt zacatek poporodni deprese. To se resi bud na gynde, s psychologem, nebo s psychiatrem. A fakt ti tito odbornici vetsinou pomuzou😘

Prášky z tebe udělají mámu, co nebude lomcovat posteli a řvát, ať miminko drzi hubu.ano, za mě budeš lepší matka. To dítě si to nezaslouzi. Sama musíš tusit, že je to pres čáru a reagujes prehnane. Stačí to říct svému obvodakovi, nebo gynekologovi, zkušenosti s tím mají jistě oba, ale gynekolog by mohl mít lepší znalosti, které leky můžeš při kojení, pokud kojis, může Ti pomoci hned, než na tebe přijde řada u psychologa.

@barmil na gyndu jdu až za měsíc...

Tak si tam prostě zavolej ne?

Ty jsi ted uzlicek nervu a potrebujes se “rozmotat”. Myslim, ze tech pricin a spoustecu bude vice. Doporucuji investovat do pokecu s psychologem. Spousta z nich dela sezeni i online.
Mne, kdyz jsem se kdysi ocitla dlouhotrvajici krizi, neskutecne pomohla Misa Zdrahalova (michaelazdrahalova.cz). Uz je to nekolik let, ale cerpam z tech dvou rozhovoru doted. Je to pomerne draha zalezitost, ale je to zivotni investice, ktere nebudes litovat. Je bozi a jsem si jista, ze ti pomuze.

Když to někomu řekneš tak ti pomůže jak to řešit. Léky té trochu utlumí a taky pomůžou. Už teď jsi udělala první krok, že ses svěřila tady, tak udělej i další a res to. Pokud chceš zůstat anonymní, tak si stáhni aplikaci nepanikar. Jsou tam telefonní čísla nonstop linky s psychologem, nejednou mě pomohli. Je možné zvolit i chat pokud nechceš volat. Výhoda je anonymita. Já jsem hrozný nervák a taky jsem několikrát v nervů udělala věci, které mě mrzely a dělaly že mě horší mámu. ale hlavní je si to uvědomit a říct si, že to takhle nechceš a začít pracovat na tom to odbourat. Neříkám že teď je u nás vše slunickove a nikdy nebuchnu, ale mnohem mnohem líp se sebou umím pracovat a neodnáší to zbytečne děti.

Když bys tam zavolala, co se Ti děje, vezme Te hned. Tohle měsíc nepocka. Za měsíc se můžeš zhroutit a skončit v blázinci, nebo dítěti ublížit.

Ano, máš problém. A ano, je to na psychoterapii, protože nejde, abys na to bezmocné miminko sprostě řvala, lomcovala mu postýlkou, čímž mu můžeš ublížit, mlátila pěstí do postýlky, čímž ho děsíš, atd. A není to jen o tom miminku, ale i o starším dítku, které to všechno sleduje.
Jinak pokud pořád pláče, řešila jsi příčinu? Většinou za to může alergie na potraviny, alergie na nosič vitaminu D, fenyklový čaj, přípravky na prdíky, laktobacily, atd.
Rozhodně to řeš co nejdříve, protože pokud už teď jsi schopná takové agrese vůči miminku, může vést otálení k mnohem závažnějším důsledkům, než "jen" k vyděšenému kojenci.

Proč pláče samozřejmě řeším jsou to bolesti bříška a už jsme zkoušeli vše možné a pořád nic úplně nezabírá. Doktorka mě předepsala Lexaurin tak uvidíme jestli to pomůže. Psychologa zkusím pohledat v hlavě mám spoustu strašných myšlenek a uzavírám se víc do sebe jsou to myšlenky které.se prostě nahlas neříkají ani bych to asi nezvládla....napsat bych to snad.mohla tak zkusím najít něco online.

Já myslím, že pokud je terapeut dobrý, nebude mít problém akceptovat fakt, že nejsi schopna na počátku formulovat myšlenky slovně a domluvíte se na písemném projevu. Takže pokud nenajdeš nikoho on-line, klidně se obrať na terapeuty, co pracují face to face a řekni mu, že minimálně zpočátku potřebuješ myšlenky házet na papír, že ti o nich hovořit nejde. Je fajn, že sis nechala pomoct zatím léky, i to chce odvahu. Co se bolestí bříška týká, tak pokud kojíš, přejdi na stravu bez mléčných bílkovin a sóji, pokud je na UM, nech mu předepsat testovací balíček UM na bázi rostlinných aminokyselin. Ve většině případů je to dané alergií na mléčné bílkoviny. Současně můžeš prcka objednat na fyzioterapii, aby vyloučili kiss syndrom.

Ahojky , jestli chceš můžeš mi napsat email ,nechci to tady moc rozepisovat ,ale určitě se neboj nejsi v tom sama. Máme skoro stejně staré děti a i já mám chvíle ,kdybych si nejradši zavolala do Bohnic a nebo mám chuť skočit z okna. Přitom mám zdravé děti , skvělého manžela a přesto jsem nervni. Každopádně drž se ,já si říkám ,že za dva roky to snad bude lepší ,až budou děti starší ,teď už zbývá to jen přežít...

Mně až třetí dítě pomohlo uvědomit si, jak miminko ta nic nemůže. Když se mě ptali, zda je miminko hodné, tak odpovídám, že miminka NEZLOBÍ. Pláčou jen proto, že něco potřebují. A to si připomínám i v noci, když musím vstát k miminku a vůbec se mi nechce. A pomáhá to! Naše sousedka nám říkala taky: Užívejte si to, ty děti tak rychle vyrostou! Tohle je to nejkrásnější období.
Takže k tobě. Jsi stále v šestinedělí, takže odpočívej, pomoc manžela máš, tak ať se věnuje dvouletému, ty buď s miminkem, koj, zpívej mu, nech si manželem uvařit.
A na bolavé bříško nám pomáhá Bezplenková komunikační metoda. Vem malého do klubíčka nad umyvadlo, ať se vyčůrá, vykaká, uleví se mu. My jsme pak pořídili i nočníček pro BKM a je to super. Když v noci pláče, sundám plínku, dám ho na nočníček, v této pozici i kojím, on si uleví, vyčůrá se, vykadí, kolikrát se ani úplně neprobudí. A spinká dál. Jo, a ještě nám pomáhá zavinovačka Swaddle me. Spinkal nám jako malinkej celou noc. Musela jsem spíš ze začátku budit já jeho🤭.
Takže žádný nervy, ovládej se, protože čím víc budeš nervní ty, bude miminko víc plakat. Buď v pohodě, koukej se na něho, když spinká, směj se na něho, povídej si s ním. Když spinká přes den, taky si lehni, jsi vyčerpaná po porodu. Poslechni si něco, co tě zajímá, relaxuj, jez zdravý jídlo, hodně pij.
Kašli na poblitý oblečení, úklid. To je jedno. Hlavně, že miminko bude spokojené🤗.

Nemám přímo takovouhle zkušenost jako ty. Ale mám dvě děti přesně 2 roky od sebe a po porodu druhého jsem si prošla depresí. Totálně jsem se hroutila, že jsem prvorozenému zničila život, později jak dcera rostla, tak se to přeměnilo v to, že jsem špatná matka pro ně pro oba. Bylo to šílené intenzivní, nenáviděla jsem se. Trvalo to 9 měsíců, než jsem se z toho nejhoršího svépomocí dostala. A zpětně fakt lituji, že jsem nešla hned na začátku k psychologovi, klidně i pro prášky. Strašně jsem tím ublížila sobě, zbytečně přenášela stres na děti a okradla se o radost z nového miminka.. takže moje rada je, aby sis co nejdříve někam zašla. To co popisuješ nejspíš poporodní deprese je, věřím že odborník ti pomůže a pomůže to i tvým dětem. Každopádně držím ti přeji, aby se vše ustálilo a bylo ti brzy lépe 🙂

Když se svěříš a řekneš si o pomoc, tak tě nikdo neodsoudí jako matku a to jednoduše protože hledaš řešení jak z toho ven. Špatná matka by to neřešila a dal řvala na novorozence. Lexaurin pomůže rychle z toho nejhoršího. Jinak to chce odborníka a čas. Všechno bude jednou zase dobré 🍀