Poporodní blues. Jak ho přežít?
Ahoj ženy...
Máte zkušenosti s poporodním bluesem či depresí??
Mám 12 dní mimčo a 3,5 leté dítko. Mám hrozný stavy... Furt brečím, jsem taková emočně prázdná a vpodstate furt smutná. Nevím co s tím dělat? Všichni říkají že to přejde.. věřím tomu měla jsem to i u staršího ale co mě trápí je to, že jsem neskutečně výbušná a hrozně mě to trápí a kazí to vztah se starším. Tak ráda moc se snažím být v klidu ale není den abych 1-2x nebouchla 😶🙏 a jsem z toho už fakt nešťastná. Nedělám to naschvál fakt ne.
Starší chodí do školky ale je už dlouhou dobu doma protože nemoc... Kašel, rýma. Nudí se a já to chápu.. Pořád se snažím vymýšlet nějaký program, zabavit, krátké procházky. Jenze co se narodil druhý syn dělá mi naschvál. Je to nové a musí si to sednout já vím... Jenže jak jednat ve chvílích když 20x něco řeknu a stejně si jede svoje ... Např.
Nekopej do té zdi, vedle spí brácha! Kouká na mě a jede dál...tak začne mlátit pěsti do zdi.
Oblékám ho ven, dělá všechno proto abych ho neoblékala, blbne, utíká...pak mě praští do obličeje a já se automaticky oženu 😶😭..
Prostě mě přijde, že všechno je problém, všechno naschvál, furt řev, vztek, hluk...
Jak to přežít 😭😭😭???
Zažila jsem u obou.. bylo to strašný.. oba jsem musela přestat kojit, vždy to přišlo s laktací... U druhého už jsem chtěla bytt připravená, tak jsem si pořídila aspoň Bachovy esence... Pomohly.. začátek byl ale hodně špatnej.. přeji pevný nervy, a hodně si o tom povídej, probirej všechny svy pocity a obavy... Mně to hrozně pomáhalo 💐
Jsem na tom podobně. Měsíční miminko a dvouletak k tomu a aby toho nebylo málo, tak mám chlapa co pracuje v zahraničí, takže jsem momentálně 20 dní sama doma. ( Není to výjimka, že je tak dlouho pryč). Je to těžké, moc těžké. Já se třeba zkouším zaměřovat na to pozitivní a taky jsem si pořídila magnézium což mi pomohlo trošku na nervy. Taky být hodně venku. Chodíme i v lehkém dešti i v zimě. Mladšího dám do nosítka a staršího vypustím venku, div ho nenechám svému osudu. 😀😀 I venku je to náročné až brutální, on je fakt typický živel s velkým Ž.
Ale když ho unavím, tak pak nedělá takový bordel. Hodně se mu věnovat a ono je to taky pak malinko lepší.
Nejsi v tom sama, oni ty děcka vyrostou raz dva.
Ale jak já ti rozumím, až se brečet chce. 😀
Neporadím, ale jsem na tom podobně. Nebo já tedy nenadavam, ale rozbrečím se a nadává pak muž a já jsem ještě víc hotová. Ale říkám si ono si to sedne