Podnikání a děti. Jak to zvládnout?

jenže problém je, že mě to doma nebaví... prostě chci - i kdyby den, dva v týdnu něco dělat... vždyt tam nemusím být denně

my mame s manzelom tiez kopec moznosti..ale neda sa.Musime vyckat kym pojde mala aspon do skolky a potom sa bude dat robit cokolvek
aj teraz sme ju parkrat vzali zo sebou do prace a prisli sme na to ze je to onicom.....
Tak uz ked musime nieco spravit ide k babke--ale nerobime castejsie ako by sme chceli,lebo nie vzdy sa to da a nie vzdy aj babke vyhovuje vziat malu 😒

to je sice hezký, jenže pokud něco dělat nezačnu, tak se doma zblázním... Ne že bych neměla své dítě ráda, ale na druhou stranu jsem společenský tvor a jestli mi něco chybí, tak jsou tolidi... a ne jen si sednout do MC,ale vůbec...

a hlavně, po mateřský s tím podnikáním nezačnu - to se mi nevyplatí - v práci jsem měla 15t čistýho a abych šla do podnikání, které ze začátku může být nulové, nebo ztrátové první měsíce, a táhlo se vše jen z jednoho příjmu, tak to si fakt dovolit nemůžem... Proto to chcem s kamarádkou rozjet už ted, s tím že by to bylo jen třeba dva tři dny v týdnu a to se ještě budem ob týden střídat...
A pokud se chytnem tak se to pak rozjede dle situace víc a po mateřské naplno. _Ale to ukáže čas... te´d to chcem jen jako něco navíc, něco co nás bude bavit...

Ahoj, já pracuji při mateřské a poměrně hodně. Pracuji ale z domu a hlavně v době, kdy syn spí. Na jedné straně je to fajn, až se naplno vrátím do práce, budu vlastně pořád v obraze. Ovšem... původně jsem myslela, že té práce bude míň, takže bys měla mít zcela jasnou představu, kolik času ta Tvoje práce skutečně reálně zabere. Co bude, když Ti třeba děti onemocní, co vím od kamarádek, obvykle jsou nemocné obě dvě najednou ☹ atd. Přes den mám někdy i dost telefonů a ty vyřizovat, když mi syn visí na noze, to je něco 😅 Takže to kolikrát neberu a vyřizuju taky, až když usne. Každopádně je to na úkor mého volného času a taky na úkor společného volného času s přítelem 😖
Teď se to ale pořád ještě dá, taky chci mít ještě jedno dítě. Kdyby bylo stejné jako můj syn, co se týká spaní atd., tak to zvládnu, první roky budou o hubu, ale co už nadělám, pracovat musím. No ale, co když bude syn nespavec? Bude mít třeba tu miminkovskou koliku? Bude hyperaktivní... To je to, z čeho mám tak trochu obavu. Zvládnout jedno dítě a práci určitě jde, třeba maminky s dvojčaty jsou na tom jistě hůř. Ale dva prckové a práce? Určitě by to nebylo na úkor dětí, ale abych to zvládla já a v mém případě prostě budu muset... 😖
Takže pokud do toho půjdeš, tak ať máš kdyžtak možnost to třeba ukončit, ať to opravdu není na úkor dětí nebo Tebe samotné 😉 Protože jestli se to dá opravdu zvládnout, zjistíš, až když to prostě sama zkusíš 😵

ja by som chcela zacat, asi budem robit instruktorku jedneho programu pre deticky, ale je to onicom, u nas, lebo ti vezmu ten "uzasny" prispevok 4700 sk, a dostanes len prispevok na starostlivost o dieta nejakych 1100 sk
Takze si zaplat zdravotne poistenie 1200 sk a si v debete...
A kym sa to podnikanie rozbehne, tak clovek musi HLAVNE investovat...
Sprosta Tomanova,...

valentová - ahoj, možná pozor na to, že máš sice představu, že jen dva tři dny, ale pak zjistíš, že i deset hodin denně by bylo málo. 😝 Když člověk dělá "na sebe" a pro sebe, věnuješ tomu mnohem víc času a energie, protože to má smysl a je to tvoje. Až když se do toho zabředne, najednou vyplave na povrch, co vše podnikání vyžaduje.

Já jsem si před rokem při mateřské vymyslela takový malý přivýdělek - myslela jsem si - rozjel se z toho ovšem byznys, který už chce svoje - netušila jsem, že budu tak úspěšná 😀 a najednou to bude takový kolos, který si žije vlastním životem Zrušit to nejde, nejsem trouba, že. A to mi taky visí dvouletý kluk na noze. Dělám u počítače, šicího stroje, každý den běhám na poštu - věnuju tomu několik hodin denně. Včetně toho, že se musím starat o propagaci, komunikaci se zákaznicemi atd.
už se těším, až malý půjde za rok do školky a já budu mít pár hodin na práci a pak budu už jen s ním. Fakt je ten, že ven nechodíme "jen tak", ale téměř většinou "účelově", i když to bereme třeba procházkou pomalu. 😒 Není to to bezbřehé volno. A to mám výhodu, že jsem pořád s malým, takže mou nepřítomností netrpí. Jsem mu pořád k dispozici - z ruky bych malé dítě rozhodně nedala. To bych raději nic nezačínala. Potřeba dítěte je nadřazená té mé... Dítě je maličké jen chvilku.

Ono to "kolik dní v týdnu" chceš podnikat nejde moc odhadnout. Kavárnička podle mě dá docela dost zabrat. To je na celý úvazek. Zbytek souhlasím s garfielmail

kubaka : taky si říkám, jaká to bude pohoda, až budu chodit do práce, tam si vše v klidu udělám, přijdu domů, práci "hodím za hlavu" a budu se jen věnovat rodině a domácnosti. A jak děti usnou, hodím nohy na stůl nebo sebe do postele... 😀
Těším se, ale zároveň teď si taky užívám dítě v tom nejhezčím věku 😵

ja sice nepodnikam, ale napadlo ma, ze co tak mat to male pri sebe v satku, to mozes nakojit kedykolvek 😉 zaroven moze miminko aj spat ked sa mu bude chciet, nebude vnimat tvohju nepritomnost a mas volne ruky 😉
takze v podstate mozes pracovat, telefonovat, hovorit so zakaznikom a pod.

Inak presne o niecom takom som uvazovala aj ja. Akurat chyba kapital...My tu prave nic take ako kaviaren pre deti nemame. Sice je tu jedna s detskym kutikom ale to je nic moc...Do nejakeho MC musim dojizdet ☹

Holky zase se toho nebojte, není to tak hrozné, čas to spolkne to jo ale s dítětem se to skloubit určitě dá. Já vám za rok poreferuju, jestli to tu pořád bude 🙂 snažíme se ted o díte a jsem zároven podnikatelka a budu muset a i chci chvilku po porodu do práce a sice uz to mam naplanovano akorat doufam v hodne a zdrave dite, clovek nkdy nevim.

Ahoj, já bych do toho asi nešla. Pomáhám kamarádce s prcí. Není to každý den, ale jen občas. No a potom je to děs. Dělám to většinou když malá spí - občas přes den, ale většinou večer. Kdybych jí s tím nepomáhal už leta, tak se na to vykašlu. Je to na úkor toho, že bych mohla v době, kdy pracuju pro ni dělat něco pro sebe nebo pro malou. Sice znám pár holek, které buď podnikají nebo studují, ale je to vždy na úkor dítěte. I když mě kontakt s lidmi vadí, tak si říkám, že malá bude mimčem jen jednou a to co nestihnu teď už se mi nikdy nevrátí. Když promeškám její první krůček tak mi to bude mrzet daleko víc, než když promeškám něco z práce. To je můj názor.

No tak holky, už jsem byla vyjednávat něco bližšího a bude to vypadat asi následovně - jelikož bychom byly v komplexu již fungujícího multifunkčního zařízení pro děti a budem se tahat o částečné prostory s lezeckou stěnou, tak bychom to měli na každý den v týdnu, ale jen dopoledne. pak už ne, pak je tam jiný program... A děti bych měla s sebou. Syn už bude starší, bude si hrát s dětma - te´d v MC o něm celou dobu nevím... a to druhé? to bude v kočárku nebo v šátku... A když budou marodit? to bude muset vypomoct babička.
tak to snad zvládnem... S kamarádkou kterou to chcem rozjet jsme domluvené, že bude počítat, že po dobu mé nepřítomnosti bud bude omezený provoz, nebo bude to muset zvládnout sama...

ahojte holky, čtu si tuhle diskuzi,a moc se moc mě tohle téma zajímá z toho důvodu že mám také svou soukr. firmu, dvě děti, a chtěla jsem se zeptat, naznačilo vám někdy okolí že svým podnikáním děti ochuzujete o něco co by jste jim jinak daly kdybyste nepracovaly, ale věnovaly se jenom jim?

myval, no jasně, kritika nechybí. já pracuju na částečný úvazek, do kanceláře chodím dva dny v týdnu, zbytek dělám z domova. protože babi pracuje, tak hlídat nemůže, takže na jeden den mám úžasnou chůvu, kterou malá zbožňuje a na druhý chodí do baby klubíku s výtvarkou a cvičením. ale protože nejsem na 100% doma, tak jsem pro některé krkavčí matka 😉 . upřímně je mi to fuk, já jsem do práce chtěla, protože mě baví a když pak jsem s malou doma, tak se jí věnuju na 100%, žádná zapnutá televize atp. je to sice kolotoč, ale mě to vyhovuje, jen doma bych být nemohla, potřebuju se občas oblíct jako člověk a myslet na něco jinýho než co bude k obídku 🙂 .

já to mám trochu jin: taky se potýkám s podnikáním - mám živnost (internetový obchod)a rozjíždí se mi to tak, že musím tři dny v týdnu nechat malého hlídat, abych něco udělala - jen té administrativy je hromada a po večerech šiju. Už to dělám rok, chtěla jsem si jen přivydělat, ale nějak to začalo žít vlastním životem - kdyby se mi takhle zadařilo až malý bude ve školce, uvítala bych to - teď mám opravdu spíš pocit, že mě ta práce odvádí od malého., V tom smyslu, že jsem nervní, co toho je, pak jsem netrpělivá na něho a to si nezaslouží. Na nic jiného nemám čas a že bych šla s malým jen tak bezstarostně na procházku, to nehrozí. Vždycky jdeme účelově... Na poštu, pro materiál, zařídit to či ono...
Je to absurdní situace: stěžovat si, že se mi daří a že chci být hlavně s maličkým vklidu na MD a užívat si ho každou minutu - to je na hlavu. 😒 Jsem oběť vlastního úspěchu 😝 , který jsem neplánovala a neprosila se o něho. Mám radost, co jsem dokázala, jenže se to špatně načasovalo.
Jinak okolí mi nenaznačuje absolutně nic - to si spíš naznačuju já sama sobě 😅

sisi, díky za odpověd zkušenost, jsem na tom podobně jako kubaka, kdy při podnikání chodím 2-3x do práce na odpoledne, ale vyřizování telefonátů, administrativy aj. dělám při hraní si s dětmi, vaření, uklízení aj. co doma prostě musí fungovat. Když jdu ven, tak mobil s sebou. Už mi to začíná lézt na nervy, sama k sobě jsem kritická, a navíc i okolí mi sem tam naznačí že "nejsem ta matka kt. bych asi měla být" - navíc bydlím na skoro vesnici, kde se podnikání při mateřské moc "nenosí". Budu ráda za každou radu jak tuto situaci zorganizovat.

Já být tebou, tak do toho podnikání jdu. Já sice nepodnikám, ale už víc jak 3 týdny jsem v práci a užívám si to. Malého mi hlídá mamka- když mám porady- nebo ho mám s sebou v práci.

Valentovavasa,to je super nápad-Baby caffé 😎 😉 Napíš,ako to dopadlo,či ste to rozbehli a tak..

Brzo zdědím trochu peněz, tak taky přemýšlím, co s tím vyvedu...Baby café je pěknej nápad ale dle mého názoru bude potíž se uživit...