Ahoj, mému synovi byly nedávno 2 roky, tak jsem si řekla, že bych ho mohla postupně odnaučovat od dudáčku.. Přes den ho vůbec nemá, jen s ním usíná a občas i spí celou noc, pokud ho neztratí.. zkusila jsem mu ustřihnout tu špičku a on ho opravdu už nechce, chvíli ho podudal a dal ho pryč.. a od té doby dudu nechce, ale nemůže vůbec usnout. Při odpoledním spaní skáče po posteli div né mě po hlavě a nemůže se uklidnit, občas si lehne, je vidět že je unavený, ale prostě neusne.. pořád něco vymýšlí a dělá rošťárny.. Když ho chytnu a přivinu k sobě a držím ho tak začne ječet, zkouším potichu zpívat, nebo mu něco vyrávím, ale marně...občas mě plácne rukou a kope nohama.. přes den je protivný jak je unavený..večer už je tak hotový že usne dřív, ale chci aby spal i odpoledne..byl tak s dudákm naučený, nemáte nějaké tipy jak ho uklidnit aby spal... už nevím co mám dělat
Co zkusit jít odpoledne spát s ním? A kdo ví, jestli to rošťáctví má něco společného s dudlíkem. Třeba ho trápí něco jiného..
@crazim možná, že už ten odpolední spánek tolik nepotřebuje. Zkoušela jsi vynechat? Některé děti už prostě pak spát nechodí. Já se snažím taky odstavit od dudlíku, ale nejde to. Je pravda, že s ním pouze usíná a většinou ho po chvilce ze spaní vyplivne. Ale prostě ho má. Bez něj nelze usnout. Ale u nás to bude těžké - on nesnese ani jiný dudyn, máme jich asi pět, ale zásadně dudá jen jednoho, už od narození. Zkusíme ho asi dát nějakému zvířátku. Vím, že jsi o level dál ale ráda bych tuhle diskuzi sledovala, neboť je to naše aktuální situace.
@ivatko0406 ano, když neusne tak prostě spát nejde, ale je vidět, že je unavený.. večer mu dávám jěště mlíko a u něj občas usne tak ho jen přenesu do postýlky.. Je pravda, že měl tady dny kdy neusnul ani s dudákem to byly třeba 3 dny v kuse že odpol.nespal, a pak zase spal...ted už dudu nemá týden tak čase se to snad srovná..
@crazim A už mluví? Umí si říct, co chce? Věk kolem 2 let je dost ošidný v tom, že se dítě snaží být po malých krůčcích už samostatné. Chce dělat všechno samo a samo se i rozhodovat. Dva roky je období negativismu. Na všechno většinou dítě říká ne a zkouší, co všechno rodič snese. Tvoří si tím hranice. A pokud si ještě neumí samo říct, co chce nebo má málo prostoru se realizovat může z toho být agresivní (kopání, strkání). Je to prostě úplně normální vývoj, kterým jsme si prošli troufám si říct všichni 😉 A jestli je nerudný jenom z toho, že nechce spát tak jste v tom případě šťastná matka 😀 Já bych to řešila tak, že bych ho prostě spát nedávala. I pokud je unavený. Ono ho to časem přejde, protože tím, že mu dáte v rozhodování svobodu se naučí jít si lehnout sám pokud bude potřebovat. Ale je nutné, aby měl do postýlky sám přístup. Pokud ho do ní musíte dát tak to zkuste udělat tak, že mu uděláte do ní přístup (plošinka, schůdek, matrace na zemi). Bude vědět, že si do ní může jít kdykoliv lehnout a zase kdykoliv vstát. Zní to jako blbost, ale ze zkušenosti vím, že to funguje přímo magicky, protože to dítě vnímá jako obrovskou svobodu, je z toho nadšené a začne téhle příležitosti zodpovědně využívat 🙂 Jinak chci říct, že dítě ještě nemám. Zrovna ho čekáme, ale mám s nimi dost zkušeností coby vychovatelka a milovník Montessori pedagogiky takže to, co jsem vám tu psala není jen teorie, ale vím, že to mnohdy opravdu funguje 😉 Držím palce a dejte časem vědět, jak to dopadlo 🙂
Ještě se zeptám. Trochu off topic. Dá se tady smazat nějaký můj komentář? A je normální, že se dá přepsat jen tak jednou, dvakrát? Sem tu nová a jsem z toho trochu jelen 😀
Ahojky, nemám zkušenost s dudlíkem, jen s odstavením od prsu, u kterého dítě bylo zvyklé usínat, ale řekla bych, že je to celkem podobné. Vždycky jsme se spaním válčili a první týden po odstavení to bylo pekelné, to usínal okolo půlnoci, vstával okolo 6.30, v noci se několikrát budil s řevem a přes den usnul jedině uvozením v autě na 20 - 30 minut. Pak omarodil a spal víc, radovala jsem se, ale sotva se uzdravil, zase válčíme. Uspávám tak, že si ho položím na hruď a jdeme "poslouchat srdíčko" (kdybych řekla, že jdeme spát, ani by si nelehl). Nebo si ho takto položím na hruď a pustím nějaký uspávací program v TV. Dobré jsou třeba parní lokomotivy na yolutube, kdy je celý film o tom, že je taková mašinka natáčena, jak jede, šílená nuda a uspalo by to i mě. Malý spokojený, že kouká na mašinky, zklidní se a unudí se ke spánku. Konzultovala jsem problém i s dětskou lékařkou a ta mi doporučila homeopatický sirup Sedalia. Zatím nevím, zda pomáhá, protože jak byl nemocný, byl problém do něj nacpat normální léky a nechtěla jsem to ještě zhoršovat něčím dalším. Ale můžeš to zkusit a uvidíš. Jinak to, co popisuje @hani007, zní skvěle, jenže tuhle u nás spí od miminka na matraci na zemi a má svobodu v pohybu, a nepomáhá to☹
@hani007 Do postýlky má přístup kdykoliv, má danou pryč jednu bočnici a postýlka je přiražená k té naší.. právě teď cca od těch 2 let pozoruju jak je z ničeho nic negativní, jen ho chci posadit na noční, řeknu mu to pěkně a že mu na nočník přinesu knížky a budeme prohlížet .. ne on uteče tak pro něj jdu a vezmu ho za ručičku, on začne ječet a hned jde na kolena takže ho musim táhnout... 😖 ted byl přes celý den u babičky a prý odpoledne usnul pěkně.. že si vzal do postýlky zvoneček a ležel a usnul... dnes jsme byli na pouti a cetou zpátky si mnul oči a zíval.. odpoledne nespal protože vstával ráno v 9 hodin tk jsem ho vykoupala a uspává pro změnu atínek..ať si taky užije.. na mě pořád skáče, válí se po mě .. až se bojim aby si nedal hlavou o stěnu 😕
@crazim ahoj, mame presne to same. cerstve dva roky, taky se prosazuje stejne jako vas syn. Dudaka ma taky jen na usnuti, jakmile usne, vyndavam z pusy. moc na nej zatim netlacim kvuli dudaku, spi s nami, ale ve sve postylce, navic mame postel v obyvaku(prestavujeme dum), takze vetsinou vecerni ritual a pak v posteli proste je sam-vidi na nas a my na nej, a i sam usne..ale dodrzuji odpo spani, nemam rada pretazene a unavene deti, je to pak i zahul pro ne..
kazdopadne diky z tuto diskuzi, rada te podporim a ver, ze v tom nejsi sama 😉
@crazim Ten negativismus je kolem dvou let opravdu běžný. A u babičky možná spal kvůli změně prostředí. Hlavní pravidlo: když je v pohodě maminka je i dítě. Takže žádný stres, nech ho ať si v podstatě dělá, co chce, ale samozřejmě ho kontroluj, ať někam nezdrhne a tak 😀 Ještě mě napadlo zkus ho něčím hodně zabavit. Takhle velké děti se nejvíce unaví a zrelaxují u nějaké činnosti. V tomhle věku se hodně vyvíjí motorika a u spousty dětí nastupuje senzomotorické období tak mu třeba dej kabát, ať zapíná knoflíky nebo rozepíná a zapíná zipy, staví kostky nebo ať se přehrabuje rukama v mouce, cukru, čočce atd. nebo ať lije vodu z jedné nádoby do druhé. Nebo prostě něco, u čeho může dělat bordel a bude ho to bavit 🙂 U toho děti vydrží hodiny a díky tomu, že se tak soustředí jsou unavené, ale zároveň zrelaxované, mají lepší náladu a jdou kolikrát pak spát skoro samy. A ještě.. ptala si se ho přímo, proč nechce spát nebo co by místo toho chtěl dělat? 🙂
@crazim Ale to s tím tatínkem, skákáním, válením atd. zní takhle z pohledu druhé osoby fakt vtipně 😀 Myslím, že jestli si za pár let přečteš, co si tu psala budeš se taky bavit 😀 Jo a ještě mě napadlo zkus si půjčit v knihovně nebo koupit knihy "Vychováváme děti a rosteme s nimi" a hlavně "Koncept kontinua". Je tam spousta dobrých rad, jak zvládnout "nezvladatelné" děti a hlavně jak jim porozumět. Člověk si uvědomí spoustu věcí a pochopí samotné dítě ve smyslu proč dělá to, co dělá. Ve výchově děláme totiž spoustu chyb, o kterých si myslíme, že jsou důležité a že to ani jinak nejde, ale je to jen naše vnímání výchovy, které jsme převzali od našich rodičů. Jde o stereotypy, které dělají všichni, ale přitom by bylo vhodnější dělat to jinak. Jsou to vážně super knížky a garantuju ti, že si při čtení budeš pořád opakovat: "jo aha.. jo takhle.. no jasně, vždyť to dává smysl" 😀
@hz díky za povzbuzení, jsem z toho malinko zaskočená, protože do těch 2 let jsem tohle opravdu nezažila... prostě to musíme brát tak jak to je hlavně že jsou děti zdravý 🙂 přeji hodně sil a trpělivost.. taky přestavujmeme domek ale naštěstí už máme aspon tu ložnici a místo obýváku dětský pokoj... 😖 už aby měl svůj pokoj...
@hani007 to máš pravu, kolikrát si říkám, že už jsem jak moje mamka...:D ta mi říká on je jěště malej on musí odpolende spinkat, ale neřekne mi jak ho mám uspat.. asi přeslechla že se o to uspání taky snažím..:D pochybuji, že my jako děti jsme chodily spát tako hodinky..., jako nějak se z toho nehroutim, ale je to nepříjemné, jestli se tohle projeví i někde venku mezi lidma tak se mám jěště na co těšit.. Zkouším domlouvat ale nejde to parkrát mu to zopakuju ale pak ho nechám... na ty knížky určitě mrknu v knihovně..
Mám kamarádku, která má o pár měsíců mladšího syna než je náš a ten chodí spát nepravidelně.. někdy je přetaženej ale prostě po obědě neusne..
Někde jsem četla že by měi děti do 3 let spát zhruba 13 hodin 11 přes noc a 2h odpoledne po obědě, ale když spí od 9 večer do 9 do rána tak už se pak těžko odpol usíná.. yrovna dnes náš případ..🙂
Zatím neporadím, teprv nás to čeká, ale jak dlouho to trvá? Myslím, že časem se to zlepší....doufám tedy