Plaché dvouleté dítě.

A co je na tom spatneho? Kazdy je nejaky. Muj syn se taky nejak zvlast nedruzi, minule mu chtela dat holcicka pusu tak pred ni utikal, schovava se za mnou nebo za manzelem, vubec mi to neprijde divne. A kolik se mu venujes je prece tvoje vec ne?

Názor kamarádky bych ignorovala, je zatížená vašimi osobními zkušenostmi a nejlepší prostě nesrovnávat. Moje dítě by se ve dvou letech chovalo naprosto stejně, ještě ve třech ho děti nezajímaly, když byl někdo na hřišti, nechtěl tam, když se potkal na mostku v herničce s druhým dítětem, vycouval. Ve čtyřech žádný velký posun, teď téměř v pěti lítá s bandou dětí po vesnici. Zlom doslova ze dne na den. Děti jsou prostě připravené na různé životní věci v různou dobu a nelze jim to naordinovat podle Aničky od vedle ani podle začátku školky atd. Takže prostě hlavně klííííd 😘

@matyldik vúbec bych kamarádku neposlouchala, syn se okouká v klidu sám a obejmutí že zadu pod krkem asi moc příjemné není tak není divu že se malý lekl, kamarádka by měla svému synovi vysvětlit jak se objímá že vše každému příjemné není.

Přesně takový byl můj starší. S věkem se to trošku zlepšilo, teď je mu 5 a ve školce má i kamarády. Ale prostě je introvert, stydí se a v kolektivu se neumí moc prosadit. Je takový, s tím nic nenadělám.
Jinak reakce tvého syna na to, jak se na něj kamarádčin chlapeček vrhnul, mi přijde naprosto v pořádku.

Děkuji za reakce. Donedávna deti miloval,i ted je má rad,ale už je opatrný. Dnes k němu pribehla holcicka a navzájem se pohladili,ale jakmile se za nim pak rozběhla znovu a natahovala rucku,tak už couval a nechtěl,smál se na ni,ale běžel ke mne..zkratka má strach mi přijde.
Kamarádka má takovou raznou výchovu,ale úplně ji respektuji,každý vychovává podle sebe,jen mi mrzí její poznámky typu: Jezis,ty se bojis všeho. Vždyť ti nikdo nic neudělal atd..
Jsem také velký introvert,spíše zaprdla,manžel naopak je extrovert,sama srandicka,tak uvidime,po kom náš syn nakonec bude.
Ale děkuji moc za podporu a uklidnění 🙂

@matyldik A ty poznámky má na syna, nebo na tebe? To by mi vadilo (v obou případech) a vymezila bych se vůči tomu.

@matyldik mám dvouletou dceru a také se nenechá od jiných dětí obejmout. Většinou se v dětském kolektivu drží v povzdálí a sleduje ostatní jak si hrají. Časem se osmělí a jde za nimi, ale když je nějaký prcek na ní moc rychlý (chytá jí za ruku, ať si jde hrát s něčím jiným nebo se jí začne dotýkat), tak jde za mnou. Jako dítě jsem se taky stranila kolektivu. Ve školce jsem si taky s dětmi nechtěla hrát, spíš jsem koukala a hrála si sama. Až ve škole jsem se otrkala. Takže dcera bude asi po mě. Nehledám v tom žádnou chybu, časem si najde kamarády až se na to bude cítit 🙂. Takže buďte v klidu 😊 a hodně štěstí 🍀.

Ja mam triletou dcerku a je to muj hodnej ňoumík. Na hristi nekdo chce jeji hracku, tak mu ji da s usmevem a pak jde zamnou ze ji vlastne chce. Ns skluzavce se nechs predbihat a rika ze chcd taky. Mezi cizejma lidma hned prestava mluvit az casem se rozjede. Zacls trd chodit do skolky, rikala jsme si, ze se bud otrka nebo ji uslapou a uz se zacla otrkavat a dle ucitelky uz mluvi a radi s ostatnima po 2 tydnech. Za to je ale bezproblemova, krasne tam posloucha. Proste je to jeji povaha. Ja taky s manzelem neprijdu do kolektivu cizich lidi a nezacnu hned delat bavice a vsechny objimat, ale nejdriv pozoruju co si ke komu muzu dovolit a tak. A nvm proc by se vsechny deti museli objimat a pusinkovat. Jak me nekdo neni sympatickej s nekdo jo, tak ty deti to maj stejne. S co se tyce nejskych konfliktu v kolektivu, bez to vzdycky resit s malym a ukaz mu jsk se to dela. Poradila me to kamodka a dost to pomohlo. Uz i umi rict nekomu NE.

@matyldik ahoj jj každý jsme jiný, ale veřím, že se mohlo stát i to že trochu své paniky přenášíš na syna...mnohdy se to díte cítí ohroženo proto, že z dospeleho cítí že se mám proč bát...například přeženu..díte se bouchne venku...je trochu v šoku alůe mozwk to teprve zpracovává..jedna maminka z povzdáli sleduje situaci má pod kontrolou, dítě v klidu prohlídne a dál se tomu nevěnuje...Třeba pohladí řekne takových boulí ještě bude..druhá máminka vytřestěn vyletí začne zmatkovat a apniku přenese na sve dítě které v tom šoku začne brecetr nebo ještě více brecet a jsou tam dva panicky vystresovaní lidé...nechci poukazovat že si jedna z nich..neznám, nebyla jsem u toho....je to pouze příklad...ano naše děti si berou věci od nás a naše reakce..zkusila bych na tom pracovat s ním ukázat mu že to není nic špatného a podobně pluds určitě už má nějaké svoje já...a třeba bude více introvert nemuzou být všichni stejní...jen si zkus sama na sobě všímat tvých reakcí atd..nebrat ho hned do náruče..ale raději si k němu kleknout a mluvit na něj...odvést pozornost..musí cítit pevnou pudu pod nohama a tu mu vytváříte vy rodiče...pokud sama ses nejista přebírá tvuj model i tvuj strach o něj samotného..najdi si svou vnitřní hranici... přeji hodně šteští

Ja nemam rada tady to deleni ,,MOJE dite,hodne dite,, a ,,jine dite,zle dite,,. Nejsou hodne ani zle,jsou to dvoulete decka,paneboze. Je to povaha,obdobi,milion vlivu. Vyjadruji se tak, zkousi hranice, to ze to jedno dite nedela, neznamena, ze zrovna to dite je hodne a vsichni okolo mu ublizuji. Pokud je dite neprubojne,je to povaha a taky se s tim musite ucit zit, menit to. Stejne jako zeny,ktere maji deti zas prubojne az moc a padaji na hubu aby je byly schopné uhlidat a prave si o nich ostatni matky nerekly, ze maji ZLE dite. Pokud je ale matka takového ditete lhostejna, je na case to resit s ni, ne s jejím ditetem. Rict o dvouletem dítěti ze nekoho ,,sikanovalo,, to teda byt jeho matka,tak si myslim spis sve o vas, nez o diteti.

Každé dítě je jiné. Naše dvouletacka je ta, co křičí a všechny děti tahá. V dobrém, ale je prostě prudká a já vidím, jak se ji jiné děti bojí. Takže řeším opak. 🙂
Nemá cenu to nějak lámat, je to povaha. Prostě jen vysvětlit, že každý je nějaký. Znám děti, které na sebe nenechají od cizích ani sáhnout.

Reakce tveho syna je naprosto v poradku v tomhle veku. Nemam rada, kdyz se z deti delaji cvicene opicky a diktuje se jim stylem “bez dat pusinku kamaradovi/tetě” apod. Tohle moje decka neucim a ani nechci, aby to delali. Pusu si davame proste jen tak, spontanne a ne protoze zrovna ted reknu “dej mi pusinku”. Chovani kamaradcina syna mi tento zpusob vychovy pripomina, podle toho, co pises. Uci sve dite se prehnane druzit a mit rado sve okoli. Tohle je proste u dvouletaka nacvicene a ne spontanni. Takove chovani bud prijde prirozene s pribyvajicicm vekem nebo taky ne. Tvuj syn se chova uplne normalne na svuj vek a za me...takove deti jsou mi sympatictejsi, nez ty, ktere prijdou k cizim lidem a zacnou jim zvanit diru do hlavy a nedaji jim pokoj. 😃 Bud v klidu, kamaradce vysvetli, ze mas jiny zpusob vychovy a ze je proste kazde dite jine. A stuj si pevne za tim.😉

Díky za reakce 🙂
Nerozděluji deti na “hodne a zle”,ale na plaché a akční 🙂 proste jsem chtěla znát názory a zkušenosti ostatnich,zda i z placheho ditete den pak stal prubojny člověk 🙂
Můj syn,když někde spadne,bouchne se,tak nebreci,přijde mi to ukázat a já řeknu,ze je to dobry,pohladim a on zase jde,nejsem taková,ze hned panicky skáču kolem a chovam ho v náruči 🙂 ale když ho zalehne jiné dítě,povali ho na kameny,ze pak mel po zádech modřiny,tak pláče,tak samozřejmě jsem šla a zvedla ho a pochovala 🙂
Jinak slovo “sikanovala” jsem dala do uvozovek,protože tomu tak proste říkám,neznáte mě,nevíte,jaká jsem,ale myslet si samozřejmě můžete o mne,co chcete. Ale nepřijde mi proste v pořádku,aby dcera kamarádky mého syna strkala z klouzacky na zem,mlatila ho pěsti do hlavy a schválně ho povalila do křoví nebo ho pak za ruku vlacela po zemi! Když ji její maminka šla důrazně rict,ze se to nedělá a placla ji po zadku,holcicka šla a prastila ji zpátky,pak bouchla mne a nakonec opět mého syna do hlavy. Tak jsem napsala,ze ho “sikanovala”. Ale jasné,sto lidi,sto názoru,možná jsem já ta špatná. 🙂

@matyldik Me prijde spise divne, jak se chova syn kamaradky😉. Objimani zezadu muze vydesit a byt neprijemne. A proc by se deti mely vubec pri hrani navzajem objimat?

A myslím prave,ze deti to vše vyciti,když to jedno je plaché,tak vědí,ze si mohou více dovolit 🙂 v žádném případě jsem nikdy neřekla,ze nějaké dítě je zle a to moje je hodne 😀myslím,ze jsou hodne všechny deticky,občas pozlobi,to je přece normalni,vaše reakce k tomuto tématu mě zaskočila no..
@svntvt

@hanka_333 kamarádka mi rekla,ze se takhle její syn objímá s jinými dětmi,pak spolu spadnou na zem a smejou se tomu..já to beru,ale můj syn by se tomu proste nesmal,každé dítě nemůže byt stejne no🤷🏽‍♀️

@matyldik Mně někdo obejmout zezadu bez varování, tak mě celkem vyděsi, je to přirozená reakce.
Spíš než nad chováním syna bych přemýšlela, co řeknu kamarádce... Děti se přetahují o babovky, ale na klouzačce dodržují mezery a neshazují se...

@cuuza on se ho ted už proste boji,pamatuje si,ze ho držel a nechtěl pustit..kamarádka to moc nechápe,ze přece neudělal nic špatného. Já jsem taková,ze spis pak ve mne hloda,jestli nemá pravdu,ze se malému věnuji až moc,ze pak bude nesamostatny atd,než abych ji rekla,,co si o tom myslím 😔

Moje dcera je naprosto stejná. Prostě je to povahou a neřeším to, byla jsem stejná. 🙂 Kamarádku neřeš, nemá ti co strkat nos do výchovy. ;)

Kašli na to, co ti rika kamaradka, ale řiď se svým instinktem a synem!! Muj syn si taky necha vse libit, je teda hodně akcni a je ho vsude plno, děti miluje, ale neumi rict NE! Nebo se jinak ohradit. taky mame v okoli jednu holcicku, ma uz teda 4 roky ale "sikanuje" meho syna uplne stejne jak ta vase kamaradka. Bije ho, vlaci ho po zemi, shazuje. Jeji matka ji nerekne ani pul slova. Tak jsem ji 2x vynadala ja a uklidnila se. Uvidime, jestli se syn otrka. Ja jsem tu abych ho branila, chranila, mazlila, utesovala a naucila ho slusnemu chovani. Kdyz uz jdu něco resit za syna, tak mi kamaradky rikaji, at si to decka vyresi sami, ale ja zastavam nazor, ze se ty decka musi naučit spolu vychazet. Mozna by tvoje kamaradky mluvily jinak, kdyby meli doma to plache dite.