Pláč v postýlce. Rozmazlenost? Zoubky?
Ahoj holky, mám skoro 5.měsíční holčičku. Vždy když jsem jí dávala do postýlky, tak buď hned usnula bez problémů anebo si párkrát kňourla a usnula. Je tomu asi 14.dní co večer začala vyvádět. Přitom systém máme pořád stejný. Vykoupat, najíst a spát. Teď se začala šprajcovat. Nechce jíst, nebo si cucne málo, někdy se i v pohodě nají , ale jakmile jí dám do postýlky tak začne plakat. Slzičky nejsou a když, tak se leskne jedna nebo dvě malé. No a dneska už takhle začala plakat i při dopoledním usínání. Na to už nemám. Začíná mě to docela psychicky ničit. Prosím o rady. Děkuji všem.
PS: Do pusinky jsem koukala , ale dásničky oteklé nemá i když neustále slintá a všechno si cpe do pusinky.
@safety jak pise @zuzik24 , proste uz ti mimco roste a chce te vedle sebe 🙂 Taky bych zkusila si k ni treba sednout a povidat ji neco. U nas hodne dlouho zabiralo drzeni za ruku, jinak byl plac a plac. Do 5,5m usinal sam v postylce a spal celou noc, od te doby to uz mu to samotnemu neslo. Pak jsem zavedla usinani na nasi posteli, po usnuti presoupnu do postylky, i kdyz se treba cestou vzbudi, tak uz si potom usne sam. Pokud te psychicky nici plac male, tak to je naprosto normalni, proto ty deti placou, aby primely s tim neco rodice udelat 😉 Proste ji zkus zacit opravdu uspavat, treba se jen boji, ze ji nekam odchazis 🙂
Ach jo...stejně je i přes den tedka nějak ukňouraná. A takové to bylo zlaté dítě. Dnes jí tedy budu večer povídat a držet za ruku. Ale nosit ji nechci, aby si nenavykla. Už teď má 6,5 kg ☹
Safety, ono je opravdu hodně dané tím, že mimča kolem půl roku začínají vnímat více věcí, mění se jim jídelníček, začínají všechno objevovat, mají hooodně podnětů a tím pádem to potřebují nějak vyventilovat. Pro ně je jediným ventilem pláč, smích a tak podobně. Můžou se taky začít budit se strašným pláčem, to se nám taky stávalo ☹ A navíc dítě už si uvědomuje, že ty jsi jeho maminka a potřebuje tvou blízkost 😉 Je to naprosto přirozený vývoj a je to známka toho, že je dcerka v pořádku 😵 Hodně sil, já už jsem ráda, že to máme za sebou 😅 Jak to bylo dneska večer?
Chcela by som povedat k tomu noseniu..my nosime a hojdame od narodenia, zaspavali sme asi 10 mesiacov skakajuc na fit lopte (a to mal 6kg ked mal 6 tyzdnov 🙂 ), a potom mimco samo od seba krasne zaspinkalo na posteli, ked som vedla neho lezala.. A stale spievame uspavanky. Viem ze je vela nazorov na "zvykanie si miminka" na rozne veci, ale moj nazor je, ze ak mamka tym, ze je svojmu babatku v tom najutlejsom veku tak blizko, tak mu len dava pocit istoty a buduje doveru. Ja som pravdupovediac od narodenia mojho synceka nezazila co je to polozit do postielky a odist..ani jedinky raz. Ale moje dietatko je spokojne a mozem povedat ze hoci sa mu snazim dat to co mozno odo mna pozaduje (ako byt s nim), nema vobec tendenciu manipulovat alebo vyzadovat si veci odo mna a krasne poslucha. Tolko moja skusenost.
@safety Ahoj, já malého doteď uspávám v náručí houpáním, jelikož měl koliky jako miminko a neusnul jinak a je schopný mi hystericky plakat i přes hodinu a na to já nemám..jestli můžu doporučit, tak bych s tím nošením nezačínala pokud jsi to nedělala doteď-jako myslím při uspávání, oni si na to mimča asi fakt rychle zvyknou a můžu ti říct, že je to pěkný záběr na záda ☹ asi jak radí holky, sednout si k postýlce a trpělivě držet za ruku a broukat. jinak ještě s tím nošením, často jsem četla jak je to špatné a lidi kolem-jako tchýně, přítel atd..mi říkali, že ho mám furt přes den na rukách, kdykoli kníkne-protože se neuměl ještě pohybovat tak byl ukňouraný a dožadoval se přenášení z místa na místo, že ho rozmazluju, že bude nesamostatný, budu ho mít pořád za zadkem, že si na sebe pletu bič..no a je to úplně naopak, hraje si sám, vydrží zkoumat všechno možný a vůbec mě k tomu nepotřebuje, naopak stejně starý syn kamarádky, která se toho bála, takže ho do náruče nebrala a nechala ho plakat, aby ho nerozmazlila, tak teď s 10ti kg klukem lítá po bytě v náručí, protože malej si prostě neumí sám hrát a nedá bez ní ani ránu..neříkám, že j eto tím, že ho nenosila ale tím že každé dítě je jiné a podle mě je lepší řídit se instinktem, než tím, co ti někdo řekne, nebo se někde píše.. tak jak to cítíš tak to udělej. Tak přeju pohodové uspávání 😉
Ahoj -malej nema dudlik -takze od narzeni je uspavani -bud unosenim nebo v kocarku nebo u prsa. Nekdy se povede ,ze usne sam -jako zrovna vcera🙂, ale to je hooodne vyjimecne. Vim ,ze je to narocne ,ale uzivej si miminka -hrozne rychle to leti... A nemyslim si tak upln ,ze je to o tom jak si mimco naucis🙂 Syna jsem prvnich 14 dni uvozila postavila a on spal treba 2 hodiny -po 14 dnech zlom a musim jen vozit.... u dcery jsem to mela presne obracene.
U prvniho ditete jsem take resila veci typu -dite v posteli uspavani atd.....Nyni si to vsechno delam, jak to cititm ja a jak nam to vyhovuje
@k.jolanka jj to znam tchyne zas mi od tehotenstvi rikala- jen at si ho zas nenaucim do postele- mam ho tam a vsichni se svejma nazorama mi muzou vlest na zada 😀
Tak včera večer, postýlka, pláč, vyprávění, hlazení, pak jsem jsem odešla, za 5 min zase pláč. Takhle to bylo asi hodinu a pak usnula. Uspávat na rukou jí nebudu, pokud na to naštěstí není navyklá doteď, tak jí to přece nebudu učit a pokud doteď usínala ve své postýlce, tak jí nebudu brát k sobě. To radši budu sedět dvě hodiny u postýlky a držet jí za ruku. 🙂 😀
Musím říct, že jí moc nenosím ani přes den, je zvyklá hrát si sama a i doktorka ji chválila, že je strašně samostatná. Já si v pohodě vařím, žehlím, peru, mám jí na zemi na dece a povídám jí. Sem tam si k ní sednu a ukazuju jí hračky atd...Nechci aby z ní byl mamánek a doteď se mi to celkem dařilo, až na to spinkání....ale to co tu čtu , že nosila mamina desetikilové dítě, tak to prostě NE.
Vypadá to jako že jsem matka-saň, ale moje kamarádka, která má teď třetí dítě mi tvrdí, že taky musí rozložit čas mezi ostatní děti a domácí práce a nemůže pořád jen malého nosit a je fakt , že malej je strašně hodnej a prostě čeká než na něj přijde řada. 😀 😀 je to tam taková malá školka 🙂
I moje máma říkala, že když měla jen mě, že furt okolo mě lítala a pak těžko odnaučovala spoustu věcí a když už pak byla i ségra, že už byla chytřejší. Ty děti jsou prostě vyčůraný.
No ale musím říct, že to hlazeníčko na čelíčku a vyprávění jí strašně moc uklidnilo, takže moc děkuji za pomoc holky.
@safety no chudák miminko - v pěti měsících 6 kilo? mí kluci měli 6 kilo ve dvou měsících. Promuchlali jsme celé kojenecké období, až mi odešli z náručí sami v roce.
Miminka se potřebují chovat. Když pláče, chce k tobě. V samé snaze ji nerozmazlit, naučit řádu, čekat až přijde řada, neskočit na vyčůranost (co je to za hnusnou nálepku,) ji akorát zklamáváš. 😢 jako osoba, na kterou spoléhá. Když chce pochovat, tak ji pochovej. V kojeneckém období se rychle střídají období, kdy se silně mění potřeby a ty musí být uspokojeny, aby se vývoj posunul dál. Když se potřeba uspokojí, přestane ji dítě vyžadovat. Mě se to potvrdilo u obou v tisíci případech. Nebála jsem se, že něco pokazím dopředu, ale prostě jsem to udělala jakkoliv, aby dítě bylo klidné a spokojené. Nic z toho ho nerozmazlilo ani mu nezůstalo. Prostě z toho vyrostli. Miminka nejsou vyčůrané 😖 A je podle mě hnusné, když si tohle může myslet matka malého miminečka. Když maličký plakal, srdce mi jihlo a ne abych si myslela, že je vychcaný. I do postele jsem si ho brala - zahnízdil se a usnul okamžitě a spal i po přenesení do postýlky. Když ne, zůstal u mne. Pokaždé jinak, ale vždycky ke spokojenosti miminka.Mě to neobtěžovala - měla jsem dobrý pocit, jak jsou děti veselé a výbojné.
Ty si v pohodě vaříš, žehlíš pereš - a co takhle si v pohodě pochovat miminko, když jemu se chce?
... a vůbec - kde se bere ta otrlost a necitlivost, neempatie... zhusta to tu čtu zas a znova a prochází to všemi témati. Děti tu vyznívají jako nějací otrokáři a vy jako otroci, jako koně, kterým se musí od narození zkrátit uzda, aby vám nepřerostly přes hlavu, jako manipulátoři, vychcánci, na které musí být odmalička pevná ruka, bránit jim v tom, abyc nebyli "mamánci", závisláci na vás, aby k vám náhodou příliš nepřilnuly.... Pořád je něco učíte, odnaučujete, musí se chovat tak, jak si usmyslíte vy a nutíte jim řád a systém, které jdou úplně proti tomu, co ony vyžadují. Schválně se mrkněte, kolik názvů témat má v sobě slovo odnaučit, naučit, donutit, zabránit...
neberte si to žádná tady osobně, tohle je obecná poznámka...
Safety, já malou nosila deseti měsíců, protože to potřebovala. Takhle malá miminka opravdu nemůžou být vyčůřaná, jen potřebují cítit máminu náruč. Já osobně jsem měla doma bordel jako v tanku, všecho jsem dělala po nocích, ale přes den jsem se prostě věnovala dcerce. A jak tu psala k.jolanka., malá je teď samostatná, krásně si sama hraje, pomáhá mi. Ano, při uspávání mě bolela záda jako prase, ale zase mi zaspala do pěti minut a mám to štěstí, že mi spí od miminka celou noc. Takže proč bych ji neměla nosit, přijde doba, kdy se se mnou už chtít mazlit nebude a to mi pak bude líto času, který jsem promrhala. Ale ať si to každej dělá, jak chce. Já budu mít klidně doma nepořádek, kterej si večer uklidím, ale každou minutku si budu užívat s dcerou. Jinak gratulace, že vám ta metoda trošku pomohla 🙂
no a nakonec ti empatičtí budou ti, kteří chodí do zaměstnání, protože jejich chudáčkům děťátkům někdo ubližuje - podle manažerů to právě teď začíná - dospělé dítě jde do práce, někdo na něho houkne, ono si doma postěžuje a maminka letí ředitelovi vynadat.
Takže chovat ano, ale lítat s 10 kilovým děckem, tak na to zase nemám a nikdy jsem neměla já.
Dítě musí vědět, že ho někdo má rád, že se mu někdo věnuje, ale taky musí vědět, že na světě není samo a nestačí zabrečet a všechno se kolem něho zastaví.
Ale jinak je to každého věc, co a jak se svým dítětem dělá, když myslí, že je to v pořádku 😉
@safety Kubaka to napsala trochu drsnější způsobem, ale má pravdu. Když se malá chce chovat a uklidní se nejvíc v náručí, tak ju chovej. Je to malý miminko, u tebe se cítí nejlíp, tak jí to neodpírej. Mně malá taky skoro do roka usínala v náručí, no a co.... Teď si už víc jak rok spokojeně spí ve své posteli. Uvědom si jak to miminko rychle roste, kdybys mu na to usínání vypěstovala návyk minimáně na 10 let, tak neřeknu, ale za pár měsíců může být zase všechno jinak. Malej usíná jenom se mnou v posteli. Jakmile usne, tak ho přenesu a přijde mně teda lepší, když u mně spokojeně usne za pár minut, než kdybych na něho měla koukat dvě hodiny u postýlky.... Třeba když byl ještě malý mimuško a budil se po třech hodinách na mlíko, tak sem si ho jednu noc nechala u sebe v posteli a spal v kuse pět hodin. Ty mimča se opravdu nejlíp cítí u mámy 🙂
A nechcu teda aby to vyznělo nějak zle, ale když mamina říká to ho nebudu učit, to nebudem dělat aby si na něco nenavyklo, tak si říkám proč si ta ženská dítě vlastně pořizovala. Žádná nemůže čekat že si pořídí dítě a zůstane jí stále stejný pohodlí jak předtím.
@safety -tak na co potrebujes rady kdyz v tom mas jasno🙂 nemyslim si ,ze tim, ze mam obe deti v posteli nebudou samostane....ba naopak. Jak jsem uz nekde psala pokud chcete hodne miminko ,ktere je dokonale -poridte si panenku.
@kubaka moc se mi libi tvuj nazor a souhlasim s nim. Nekdy take teda musim nechat maleho chvilicku poplakat, ale nenechavam ho dlouho plakat. Vemte si jaky to je sok pro to mimco -bylo zvykle byt 9 mesicu porad mamkou a najednou ma tolik povinnosti, tolik problemu -brisko, zuby atd.....a od toho tady jsme, abychom jim to ulehcili....
Je rozmazlenost to ,ze chce byt dite s mamou???
S tím,že by bylo dítě mamánek naprosto nesouhlasím.Na to je ještě malá.Ale ani nesouhlasím s Kubaka.Všechno má mít svůj režim a to že dítě neví co příjde je chyba.Ale každého věc.Nejsem zastánce ani nechat vyřvat ani nosit a momentálně řešíme jak Brigitku odnaučit spinkat ve dne v noci houpáním v kočáru.Ale rozhodně nebudu dělat jen to ,co dítě chce.Že se mu bude líbit kadit po koberci,tak ho nebudu učit na nočník? A navíc..dítě potřebuje psychicky zdravou a fyzicky schopnou matku aby právě ten čas mohla věnovat dítěti.A né strhanou hysterku. Souhlasím s tím,že se čas musí děli spravedlivě mezi děti.Kdyby né,tak se dítě naučí sobectví.
@romana29 Naprostý souhlas.
A naučit dítě spaní nemá nic společného s tím,že bychom je chtěli mít k obrazu svému.
Naprosto souhlasím s kubakou. Je to fenomén dnešní doby, pořídit si dítě a očekávat, že mi zůstane starej způsob života. ☹ Je mi z toho zle. Domácí povinnosti povýšit nad malé miminko. Jednou jedinkrát jsem s Verunkou zkoušela mýt nádobí, když jí byly čtyři měsíce. Měla jsem ji na zemi v lehátku, zpívala, povídala pohádky, ale vydržela tak pět minut a poslouchat a pak ji to přestalo bavit a řvala jak tygr... Takže si nějak nedokážu představit, že bych třeba hodinu žehlila a ona mě pozorně celou dobu poslouchala. Ale to jsem trošku odbočila.
@kubaka - naprosto souhlasím, vůbec, tvoje příspěvky mají vždycky hlavu a patu. 😉 Taky jsem před několika měsíci byla občas bezradná (a taky jsi mi radila) a dneska vše funguje. Dítě je na prvním místě, přes den se mu věnuju, když potřebuju něco udělat, dělám to když spí nebo si s ním pohraju, pak ho nechám samotného. Teď už je ve věku, kdy se začíná vztekat, takže k němu neběžím při prvním zakňourání, ale když se po chvíli sám neuklidní. Večer ho dávám spát ne ve striktně danou dobu, ale když jeví známky únavy, takže není třeba ho násilím držet v postýlce. Někdy ho musím chvíli nosit na rukách jindy naopak na rukách být nechce.
V noci většinou skončí u mě v posteli, ale aspoň jsme ráno oba do růžova vyspaní.
Nijak se tím nestresuju, protože vím, že tohle období taky za chvíli přejde - za těch 9 měsíců, co mu skoro jsou, už se toho u něj vystřídalo hodně.
Jen mám malou výhradu 🙂 a to ohledně poznámky o hmotnosti dítěte - můj syn váží něco přes 8 kg a je normálně prospívající (je prostě drobnější).
jo, a neříká se: "bordel v bytě - šťastné dítě"?? 😀
Super, děkuji za názory všech. A všechny je beru.
Asi jsem to špatně napsala, mojí dcerku samozřejmě chovám, hraju si s ní, krmím, přebaluji, dělám vše to co vy tady. Jen při každém zakňourání hned neletím jak splašená, tak jsem to myslela.
Nejsem žádná krkavčí matka, nemohla jsem spoustu let otěhotnět a pak se nám po IVF podařila dcerka. Při porodu se ale něco zvrtlo a já skončila na operačním sále, s transfuzí a s rupturou 3.stupně. Mám přes 40 stehů, před sebou plastiku konečníku bez které za pár let neudržím stolici a další dítě půjde už jen těžko. Malinká nám po porodu začala hubnout a já kvůli antibiotikům jsem jí nemohla kojit. I přes všechno co jsme prožili máme malou naprosto zdravou a je to naše všechno a jsem strašně moc zavázaná mému manželovi, který po příchodu z porodnice, kdy jsem malou nemohla ani zvednout aby mi nepopraskaly stehy, mi strašně moc pomohl a dodnes pomáhá. A když měli teď malé píchat ouška, tak jsem 14 dní přemýšlela jestli jí vůbec mám nechat dát takovou bolest dělat.
Kubaka : Myslím , že jestli moje dcera má 6 kilo ted v pěti měsících a ne ve dvou měsících myslím není chudák, ale normální váha. A jinak si myslím , že jsi šáhnutá a to solidně. Napadáš mě tady naprosto bezdůvodě a myslím , že jsi to dost přehnala, dalo se to napsat i jinak.
@safety hlavu vzhuru! tvuj porod a nasledky je mi lito, drzim palce, at to dobre dopadne!!!
jenom abych te podporila, i ja jsem zhruba pred pul rokem byla docela bezradna z toho, ze mi mala furt visi na noze, nic neudelam, dozaduje se me maximalni pozornosti... jak se to sbiralo, tak jsem z toho byla taky uplne vystavena, kolem nas maminky s detma, ktere byly uplne samostatne (samy usinaly, samy si hraly, maminky uvarily, uklidily a jeste pobrouzdaly na netu 😝 atd atd)
u nas se od narozeni zhruba do 5.mesice skakalo na balone (vzdycky pred spanim i ve dve/tri/ctyri v noci po kojeni - hruuuuza 😉) - ted uz se na to divam s usmevem, pominulo to, sice uspavame stale, ale cim je mala starsi, tim je samostatnejsi, samozrejme, ze ma sva maminkovska obdobi... ale napr. minuly tyden se s ni podarila uvarit svickova (vse nachystat, postavit na sporak, umyt nadobi) - pro nekoho mozna usmevne, ale pro me pred 5 mesice uplne scifi!!! a ja jsem byla tak stastna 😉
takze ti jen chci rict, ze mas vydrzet, malou v jejich potrebach maximalne podpor, neohlizej se na druhe - ono se ti to vyplati a nebude to trvat vecne! drzim palce 😵
@safety chapu, ale opradvu to trosku vyznelo, ze malou ani nepochovas🙂 jinak neboj ono to je vse obdobim -me deti taky chvili spi v pohode chvili ne.
kdyz jsem mela dceru- me jedine usinala u prsa jaj i jedina mela v posteli -pripadala jsem si blbe -vsechny maminky mi rikali to sis naucila vec.... u syna to uz neresim. proste usina u prsa spi s nami a vim ,ze to neni na porad🙂 a hlavne hrozne to utece -uzivej
A muzu potvrdit -holcicky jsou mensi -dcera mela take 6,400 na pul roce a syn ma temer 8,000 na 4 a pul mesicich
luci_enka a eloana děkuju , že mě chápete
Ona malá jak už zaspí, tak spinká celou noc, budí se až ráno kolem šesté dám jí mlíčko a ona vesele pokračuje ve spaní až do osmé. Je fakt hodná , moc hodná.
Jen jsem nevěděla co se děje, že z ničeho nic začala v postýlce plakat, proto jsem založila tuhle diskusi.
A hned mě tu ukamenovaly za to že jí večer před spaním nechovám, jenže ono to do teď nebylo ani potřeba. Ona se napapala , já jí dala do postýlky a ona za pár minut spinkala. Proto jsem chtěla poradit jestli má někdo nějaké poznatky nebo metodu. Na to abych jí před spaním chovala, na to jsem nemusela zakládat diskusi (na to bych snad přišla sama 😀 ), chtěla jsem jen zkusit něco jiného. To je celé dámy....
@jijitka ne, hmotnost jsem nemyslela, že je špatná či dobrá - ale že moji měli mnohem víc a taky jsem je chovala. Váhu jsem neřešila a to jsem stará matka 😀 byla jsem po císaři. Když jsem je neunesla, sedla jsem si s nimi, pololehla, usnul mi na prsou, já si četla. Všechno jde využít.
jinak jste mě uzemnily, jak jste vesměs souhlasily. 😉
@romana29 romi, jde o to nehnat věci do extrému - režim ano, ale ne drezura. Chovat ano, ale ne mu vnucovat pozornost, když ji dítě nepotřebuje a zrovna si vystačí samo. Být nablízku, ale nebránit v separaci!!! Přiskočit na pomoc, ale povzbuzovat ke každé samostatné akci, neřešit za starší děti problémy a nechat na nich přiměřenou zodpovědnost a nechat je zakusit následky svého jednání.
Láska a obětavost ano, ale ne opičí láska. To, co popisuješ není empatie, ale nezdravá, sobecká, majetnická láska. Nic dobrého. Kojenec vnímá a funguje úplně jinak a právě tu bezvýhradnou podporu a odezvu matky potřebuje na základní naprogramování v citové oblasti. Já rozumím, co chceš říct, ale je to jinak.
Všechno, co tu píšu jsem dělala - podle někoho tedy špatně.. A přesto jakmile byli kluci tříměsíční, dávala jsem je na zem, kolem nich hračky - zabavili se, mluvila jsem s nimi, když je to omrzelo, změnili jsme aktivitu. Výsledek byl, že ačkoliv jsem je chovala, spala s nimi, uspálala kojením, v náručí (měnilo se to) když byli rozhození porušili jsme i režim - jsou to nezávislí kluci, kteří od miminka byli schopni být třeba hodinu a půl jen s tátou, když jsem šla cvičit. Nebáli se od mne vzdálit, nedrželi se za sukně. Marián byl ve dvou letech týden s tátou u tchánovců a naprosto v pohodě ani jednou si nevzpomněl. Nebojí se, že bude opuštěn, protože jsem nedopustila, aby se tak cítil jako miminko. A to jsou oba kluci úplně rozdílní - jeden citlivý a křehký, druhý otrlec přidrzlík 😀 Ale princip přístupu byl stejný.
@k.jolanka to popsala u své kamarádky, jak nechávala chlapečka plakat, aby ho nerozmazlila. Docílila akorát toho, že se bojí být bez mámy- bojí se, že bude opuštěn, tím víc se drží mámy. Nenabyl tu základní jistotu, bezpečí, důvěru, že svět je dobrý a stojí za to ho prozkoumávat. To je učebnicový příklad, píše se to všude možně a pořád dokola.
už jsem tu několikrát použila přísloví z knížky Cesta životem od Pavla Říčana: Čím bezpečnější přístav, tím větší chuť z něho vyplout. Je v tom ohromná pravda.
eloana :
Ona nám, jak už jsem psala, po porodu hrozně zhubla, narodila se a měla 3,8 a když jsme šli po 10 dnech z porodnice tak měla 3 kg, takže myslím, že teď je tak akorád.
Navíc mamča říkala , že já byla chcípák a MĚLA 8 KG V ROCE, takže ona má ještě veeeeeelkou rezervu 🙂
@safety no neni zac 🙂 bud rada, ze mas takove vzorne miminko.. to ja jsem NIKDY nazazila 😉
ja jsem kojila az do 15 mesicu a vyspim se relativne az ted, jinak jsem byla vzhuru nekdy i 10x za noc, byla jsem na mrtvici ze zacatku, pak jsem si nejak zvykla ☹
jak psaly holky vyse, ty miminkovske nalady/potreby/chovani se docela meni - nekdy je ze dne na den vsechno jinak - at uz v pozitivnim nebo negativnim smyslu - a verim, ze maminka pak z toho muze byt vykolejena (zejmena pokud existuje nejaky rezim/ritual, ktery opravdu ze dne na den prestane fungovat)
uzivej si krasne dny s mimineckem 😵
@safety teď jsem dočetla - no právě že se kojenci rychle mění - proto se ti začala chovat jinak - za měsíc to bude zase jiné - takže fakt nevěš hlavu. Taky už jsem tě pochopila, co myslíš. I režim se bude měnit postupně. Nechej tomu víc volnosti . My měli nějaký systém a za dva měsíce povyrostl a už to bylo zase trochu jinak, takže přestal systém fungovat. Po roce už je to ale celkem stálé. Když se kojí je to všelijaké a nemyslím, že by se z toho až tak střílelo.
Zkus něco jiného v tom smyslu, že zkus, co se jí líbí , co chce 🙂 😅 - to je celé, fakt žádná věda. 🙂 Děsně ten první rok uteče, jak psaly holky, tak si tu užij.
To moje maličké bylo nedávno miminko a už to tu líta a rozbíjí vázy 😀 Moje chyba, že jsem ji instalovala na zem -ale vydržela tam skoro 2 roky. 😅 😅 😅
Ja si osobne myslim ,ze miminko ma nejaky duvod kdyz place....a neni to proto,ze by bylo rozmazlene - neco jineho to je po roce-to uz chce trosku usmernovat ....
to , ze chce byt s mamou neznamena, ze je rozmazlene. Malej mi take pred usnutim v kocarku rve jak pavian -slzicky zadne.. kdyz je to dlouho vezmuho a uklidnim, ale obvykle tak do 10 minut usina -dele ho plakat nenecham
Neni to, ze by byl rozmazleny, ale proto, ze nemuze usnout -dela mu to problem.
Ahoj Safety, v téhle době začíná miminko více vnímat svět kolem sebe a začíná se všechno měnit 😉 Bohužel, hodně to ovlivní i usínání. U nás jsem na to neměla nervy a tak jsem nosila a uspávala na rukách, ale to už od šesti týdnů ☹ Zkus si k ní lehnout k postýlce a zpívat, povídat pohádky. Třeba to pomůže 😵 Bude vědět, že jsi u ní a usne. Radím to, i když vím, že u nás tahle metoda začala fungovat až v deseti měsících 🙂 Ale za pokus nic nedáš. Držím palečky, ať se to co nejdříve zlepší 😅