Osmiletý syn po noční můře nemůže večer strachy usnout
Ahoj děvčata, mám na vás dotaz a moc prosím o rady. Můj osmiletý syn měl asi před 5ti dny škaredý sen nad ránem, prý noční můru o nějaké příšeře, co mu žrala nohy. Volal mě z pokoje, má ho hned vedle naší ložnice, tak jsem k němu doběhla, plakal a byl počůraný, ale úplně celý, až na hlavě. Musela jsem ho vykoupat v noci, převlíct postel a všechno vyprat. Bál se být do rána ve svém pokoji, tak ležel se mnou v posteli v ložnici. Prý se počůral, proto, že se bál jít na záchod, že ho ta příšera sežere. Taky se bál odkrýt peřinu.
Od rána se hrozně bál, celý den jsem s ním musela chodit na záchod, do pokojíčku, do koupelny, prostě sám strachy neušel beze mě ani krok. Večer jsme ho dávali spát s manželem oba (normálně se střídáme a čteme mu pohádky jeden den já, druhý manžel). Usnul hodně pozdě. Pak jsem ho dávala spát já a nemohl usnout zas, bál se. Nakonec usnul, ale zas pozdě. Pak ho dával spát další den manžel a syn se dvakrát probudil, a šel si pro manžela, po třetí si došel i pro mě až do koupelny, ťukal mi na dveře a byl celý uplakaný, prý se mu zdál zas škaredý sen. Dnes jsem ho dávala spát já a zas stejný scénář, nemohl usnout, držel mě za ruku u pohádky i u usínání, a když sem jeho ruku pustila v domnění, že už spí, probral se a prosil, ať ještě nikam nechodím. Už nevím, co s ním, přeci se nemůže donekonečna bát. Podotýkám, že aby usnul, dávám mu dithiaden a meduňkový čaj, jinak neusne. Ráda bych aby spal jako dřív a nechci ho cpát prášky. Nepomohlo vysvětlení, že to byl jen škaredý sen, že ho budu hlídat celou noc, že mu nechám otevřené dveře do pokojíčku, že mu nechám celou noc svítit lampičku . . . ., a když už jsem vyčerpala všechny možnosti a nadala mu, že už má táhnout spát, že takhle to teda dělat nemůže, tak řval ještě víc. Jsem zoufalá, prosím poraďte, jak mu mám pomoct? Přemýšlím, že s ním zajdu k doktorce, už fakt nevím :(
jednou jsem tykala a pak zase vykala...😀
Ahoj , mije ditko je jeste malé ale ja mam osobni zkušenost s nočními murami. Mela jsem je uz jako dite . V noci se budila s křikem . A mela jsem je do dospělosti . Uz jsko mala si pamatuju jak to bylo strasne . Ty pocity . Přesně vim jak se asi cítí vas syn . Jsou to noci plne strachu . Mela jsem pak problem i jako pubertak u nas na chatě jit sama do koupelny vždycky semnou musel
Nekdo jit . Mamka byla
Vždycky úžasná . Nechala
Me jako malou spát s nima v ložnici kdyz bylo nejhůř ale pak tomu tak nedavala moc váhu . Respektive porad rikala ono to přejede . Ale nikdy me nenadala . Skončilo to tak ze v mých 22 letech uz to bylo tak neúnosné se budit spocena a hlavne jsem se zacala bát i přes den ze jsem sla k Dr a skončila na psychiatrii . Rok jsem odcházela potom jednou tydne na hodinu na terapii k úžasné psycholozce a díky ni jsem konečně uz leta fungující člověk co se nebojí a v noci klidne spí . Takže za me . Neoodcenovat s klidne se synem nekam zajít . Léky určite nedávat . A vzhledem k tomu ze pracuji v lékárně tak rozhodne nedávejte dithiaden . To je lék na alergii který tlumí . Bud te tam pro nej. i kdyz to bude náročné ale to dite to strasne prožívá . Znám to .
Omlouvám se za preklepy !! Pisu na telefonu . Kdyby jste se chtela na cokoli zeptat klidne napište !
Já bych teda dítěti co má noční můry a všeho se bojí nikdy nenadala!! Nedivím se že to pak bylo ještě horší, maminka je jeho středobod vesmíru která ho má chránit a ne toto...
Moje dcerka se taky občas budí, pláče... Nám pomáhá prohlédnout pokoj s baterkou, opravdu poctivě, jestli někde není nějakej bubák, podívat se pod postel... Pak jsem s ní dokud neusne, občas usnu u ní. Ona je hodně na talismany, tak jsem jí udělala vílu na zlé sny a to docela pomohlo... No a když chce spát s náma tak at klidně spí (jeden čas usínala výhradně u nás). Ono se to snad srovná, ale rozhodně to chce bejt oporou a ne....
@anetka1701 přesně jak říkáte !!! Delate to moc dobre !!!
@gnozka no on je mimo jine alergik.Ten dithiaden jsem mu dala,ale prvne jsem ho nechala bez nej,ze usne.Ale pokazdy,kdyz sem pustila jeho ruku,nebo se pohnula,vzbudil se a nechtěl mě nechat odejit.Takhle bych u nej proseděla celou noc. A ani jednomu z nas by to neprospělo,jsme oba po nemoci.Tak pak,aby se vyspal jsem mi ten dithiaden dala.Vcera uz jsem mu ho prave dala hned,abych predesla tomu nekonečnými buzeni a aby lip usnul.Usínal špatně,budil se,ale nakonec spal celou noc.Co byste mi teda poradila pro osmiletý dítě na spani z krku,kdyz uz po nich musím sáhnout?
@anetka1701 no ja vim,ze neni spravne mu nadat,ze tam mam byt pro nej . . .,ale už jsem vyčerpána,manžel taky,uz jsem nevěděla,co dal.Vycerpala sem všechny rady ohledne strachu z usinani a nic nezabíralo.Navic uz neni tak maly,ze by mu byly 2 roky,je mu 8, tak by se mel tomu taky snažit postavit, jsem si myslela. Navíc ja mam problémy se spaním po zamlklém potratu a beru od psychiatra,kam sem se s tim az dostala,prasky na spani.Takze uz na me i působily a bylo mi zle únavou.
Jako talisman na muj syn kazdou noc v posteli svého plyšového medvídka,ale i s nim se bal.Tak jsem mu dala do postele i další jeho milovane plysove medvídky,první noc pomohli,ale další uz ne.
Zkusím to s tou baterkou,to je dobry nápad,to me nenapadlo.Moc si přeju aby spal jako driv.Ja jeho problémy chápu,jako dítě jsem taky mela strach z usinani,bala jsem se.Nasi mi nechali rozsvícenou lampičku a pootevřené dveře a stačilo mi to,Synovi to ale nestačí :(
Na klidnejsi spanek muzete zkusit homeopaticky sirup Sedalia. Nas maly zacal mit nocni desy, treba i 5x za moc a ted se temer neobjevuji. Ale sun bude MIT tep
Ale syn bude mit teprve tri, ale za zkousku nic nedate. Treba trosku pomuze. Kazdopadne bych vyhledala psychologa.
@anicka1211 Zkuste trochu magie. Např. spolecne se synkem příšeru zahnat do krabice a tu nasledne odnést ven; dat synkovi hračku, ktera umi prisery odehnat; dat před spaním synkovi "vzácný lék" proti priseram (lentilku🙂),.. proste magický rituál, co synka uklidní. A pokud o to syn stojí, nechat ho spat s vámi..
Vemte si ho k sobe do postele. Vas syn vas potrebuje! Ja mam ted take to same, synovi je osm! Ale neopustila bych ho, kdyz ma strach. A nechodila po doktorech a cpala ho praskama, potrebuje pocit jistoty a bezpeci..
@anicka1211 nepomohlo by, spát s ním v pokoji? Můj syn bude mu 7 let také trpí na zlé sny. Budí se také často. Mám postel vedle něj a spíme takto spolu. Jinak aplikovat vše, co popsala
@anetka1701
Také bych se na něj nezlobila, nemůže za to a jen by to situaci zhoršilo. Také bych si promluvila s učitelkou- ve škole problémy nemá? Šikana atd... Možná kontaktovat dětského psychologa.
Práškama bych ho nedopovala, takové malé dítě! Maximálně tu sedalii.
@anicka1211 ja bych si ho vzala k sobe do postele. Miminko to neni,to mate pravdu,ale preci jen,je to dite... Rozhodne bych mu nedavala leky na spani. To neresi jeho problem! Zkusila bych s nim spat a psychologa. Casem ho to prejde.
@wenduliks no to uz jsem si taky říkala,ale syn se občas jeste počurává,sedím se,ze by se mi počural do rana v posteli Jeho postel mam na to zařízenou,ma na ni igelitove prostěradlo ze zdravotnických potreb pod normálním prostěradlem,ovsem peřinu a polštář to nezachrání.A druha věc,které se bojím,je,aby se neopakovala situace,kdyz od nás odešel synův pravy otec,ze syn se mnou spal v posteli a tak se na me psychicky upnul,ze jsem ho to spani pak nemohla odnaučit a ovlivnilo to i jeho psychické upnuti na me během dne kdy sem od něj nesměla na krok Vidim,ze i ted k tomu ma sklony.
@anicka1211 z toho co píšeš mi přijde, že má nějakej zásadnější problém než 'jen' noční můry. Osobně bych se zašla zeptat do školy jestli se tam něco neděje a poprosila o kontakt na ped.psychologickou poradnu nebo psychologa, ať si s ním promluví... Podle mne v tom je něco víc...
Mužů k tomu jen říct toto. Já si to v dětství prožila taky, ale naše to tak deptalo, ze furt brecim, ze me nechali. Volala jsem na ne, nepřišli. Byli to hrozny, jaký jsem mela strach. Je mu 23 a do ted neusnu ve tmě, nebo sama. Když není manžel doma, nespim i několik dni, do ted nekdu sama v noci na WC, protože se bojim. A az ted jsem to řešila s psycholozkou. Takže byt vámi navštívil dětského psychologa. Hezky si se synem popovida a možná přijde na úplně jinej důvod původu strachu. Zkuste to, at se to s nim netahne jako se mnou..
Tak jestli se syn ještě v tomhle věku počůrává a navíc teď má tyhle úzkostné stavy, tak tam taky vidím nějaký hlubší problém a někam bych s ním zašla....a nebo se nejdřív zašla k psychologovi poradit bez něj, vylíčila mu situaci a pak se uvidí.... Mám taky 8 letého a zhruba v 5 letech jsme si taky prošli obdobím šílených nočních děsů a úzkostí přes den....nešel ani nahoru do patra pro nějakou věc, odmítal mě pustit z dohledu, v noci se budil, špatně spal, přes den se bál všeho a všechno ho rozbrečelo....postupně to přešlo samo, ale až za pár měsíců a jediné co pomohlo, bylo být tu prostě pro něj....netlačit na něj a nenamítat, že se nemá čeho bát, že už je velký apod....ale naopak přijmout jeho strach a snažit se mu dát pocit bezpečí, opakovat mu, že všechno je v pořádku.....takže jsem klidně chodila s ním všude, kde to bylo možné, v noci spal se mnou v posteli - někdy on u nás, někdy já u něj....bylo to náročné, ale přešlo to...tenkrát jsem se radila i s psycholožkou ve školce, v podstatě mi poradila totéž, co jsem tak nějak instinktivně už dělala....
@anicka1211 vse co tady holky pisou je dobre . Ten dithiaden dávejte opravdu jen kdyz ma alergické potíže ale ne na to aby spal . Můžete vyzkoušet z Sedalii je to homeopatie ale jak uz tady zaznělo pravděpodobně se jedna ho hlubší problem. Nepodceňujte to a vyhledejte psychologa ! Na tom neni nic špatného naopak pomůže vam . A nenecha jeze ted syna samotného . Dětská duše je tak křehká .
Tak dnes jsme to zvládli, vyzkoušeli jsme radu trocha magie, ale v jiném směru. Dali jsme nad postel lapač snů s kouzelnou historkou, že je od pravých indiánů vyrobená z per vzácného indiánského ptáka, který se vyskytuje ve světě jen velmi málo. Očividně to zabralo, docela klidně usnul, pomazlila jsem se s ním před spaním, ubezpečila, že ho budu chránit, manžel taky, no a usnul do půl hodiny. Doufám, že už to zvládne i další dny.
Holky je to skvělý, fakt to zabralo, od té doby, co jsme mu dali ten lapač snů nad postel, tak krásně spí celou noc, nebudí se, nepláče, nezdají se mu škaredé sny . . . . 🙂, mám z toho velkou radost 🙂. Našel v ten lapač důvěru, že ho chrání před špatnými sny a v klidu usíná 🙂
Tak to je moc fajn !!!! Ale určite to hlídejte 🙂 kez bych mela neco takového ja kdyz jsem byla dite 🙂
Ahojky....já se moc omlouvám, ale asi neporadím...můj malý má rok a půl, takže takové zkušenosti nemám, ale je mi to moc líto, až mě píchlo u srdce, jak jsem si Tvého malého představila, jak je vystrašený...já to tak měla taky, ale to jsem čuměla do dvou do rána na horor a pak nemohla usnout ☹, ale to je něco jiného.....
Ale vzpomněla jsem si na film, kde bylo něco podobného, že se dítko bálo jít spát...zlé sny atd, no a tak tam malé holčičce někdo řekl, že musí myslet na to, aby se jí nezdálo o králičkovi....a furt jí to opakovala a ráno se malé ptala a že bohužel, že se jí o něm zdálo....malý růžový atd....prostě pěkný sen...
Já vím, že to byl film, ale možná na tom něco bude.....já mu i vám s manželem přeji, ať je malý co nejdřív v pohodě....a určitě bych se nestyděla za radu od psychologa, pokud to nebude polevovat, tohle jsou, podle mě, věci, co se u dětí stávají....