Opravdu už nezvládám svého syna

Deti teda nemam, ale moc se mi libi zpusob ,,vychovy,, Katky Kralove - Nevychova ..zadej do googlu a zkus ji napsat, jsme si jista, ze ti pomuze.
Jinak s tou miniskolkou - na tom neni nic divnyho, vzdyt uz neni uplne malicky, ja treba chci jit jen na materskou a pak pujde male taky do skolky...vzdyt driv to bylo bezne, dite od 3 mesicu v jeslickach a taky zijem :D

@jasminecek a druhe bych si urcite neporizovala, dokud to s malym nedate trochu do kupy....opet nemohu soudit, deti nemam...ale treba u psu to tak je ..mozna blbej priklad, ale vychova, jak vychova

Úplně Vás chápu. Mám stejného raracha, jen o nějaký měsíc mladšího. O to hůř, že jsem před tím měla zkušenost s dcerou, která se v jeho věku nehnula od mojí nohy, dokázala se sama zabavit s hračkami a vztekala se jen jednou za týden. 🙂 Nebojte, ono se to časem spraví. Vyroste, bude s ním lepší domluva. Myslím, že podobně to prožívají všechny maminky. Jen ho klidně dejte sem tam do kolektivu a trošku si odpočiňte. Pečovat o dítě 24/7 je náročné i když doma člověk nemá malého raubíře, ale klidné batolátko.... Jinak já také doporučuji dvě hodiny poledního spánku využít pro sebe a odreagování se. Vařte večer, po dobu co hlídá tatínek. Já hlídání moc nemám (manžel ale velmi pomáhá, když je doma), dcerka do školky také v podstatě nechodí, takže pečuji o dvě děti a polední spánek využívám opravdu co to jde ke klidu. Udělám si kafe a mám čas sama na sebe. Jinak bych se už dávno zbláznila...🙂

Myslím si že tohle je normální chování dítěte,Je to tzv.období vzdoru...Je to uplně normální. 20m nevysvětlíš že nesmí do silnice.Ono si neuvědomuje to nebezpečí...
Myslím si že i částečně chlapeček z tebe cití nervozitu a i tak se chová.Zkus se uklidnit.Neřešit to jestli jí nebo ne.Nedá si ted ,tak si dá dýl atd... Vím že to je náročný,taky jsem z maleho občas vyřízená...Ta školka je dobrý nápad,Pokud se tam bude malemu líbit a ty budeš v pohodě vztah mezi vámi dvěma bude určitě lepší🙂
P.S. Nám se malí taky furt v noci budí na mlíko:-/

@jasminecek klasické období vzdoru, jak začalo, tak skončí 😉 . Školičku určitě vyzkoušejte, aspoň malý bude mít jiné podněty a ty si odpočineš.
Já měla to štěstí, že jsem se za dva roky celou noc vyspala dvakrát 😀.

Jsem ráda, že je tento stav normální, už jsem měla strach, že jsme snad jediní na světě ☹

@jasminecek miniškolička je super, je to pro jeho dobro - kvůli budoucí školce. Doporučuji brát pravidelně magnezium (to nejsilnější, co prodají v lékárně bez předpisu) a v poledne spát s malým.

Lituju Tě a chápu.. moc dobře to znám.. Dcerce je teď 18 měsíců, ale máme to doma hodně podobné.. Jednu chvilku se to malinko zlepšilo, už jsem začala doufat, že bude dobře, ale teď je to zase při starém. Od narození pořádně nespí - ani v noci ani přes den a sama si hrát skoro nevydrží. Nic ji nebaví dýl než pár minut a to u ní samozřejmě musím tajtrdlikovat. Nejhorší je, že jak nespí, tak je o to víc unavená a mrzutá. A já taky. Skoro třičtvrtě roku jsem spala tak 3 hodiny denně (a někdy ani to ne!!) nechápu, jak jsem to mohla vydržet. Teď je to lepší, ty 4-5 hodin dávám, ale bohužel naprosto rozkouskovaně. Dcerka je náročná na pozornost, nic s ní neudělám. Mám pocit, že se jí sice věnuju, ale všechno ostatní nezvládám. Naštěstí máme super babičky a dědy, takže někdy pohlídají, to se pak na ní těším 🙂 doporučuji! Ale s manželem to je to samý, pohlídá na nutnou chvíli a většinou u toho má noviny, takže když si malou přebírám zpátky, tak si chce o to víc hrát a o to víc vyžaduje pozornost..

Já mám doma něco podobného, ale v holčičím provedení 😉 Úplně nejvíc se mi osvědčilo zaujmout dítě nějakou " dospělou" činností např. já věším prádlo, ona podává kolíčky, zametáme spolu, zaléváme kytičky, dává mi prádlo do pračky. Určitě najdeš něco, co bude bavit i Tvého synka. Má to výhodu, že dítě vnímá fakt, že existují nějaké domácí práce a že je třeba se do nich zapojit, zabaví se a Ty máš alespoň něco hotového. Sice to zabere 5x více času, než pokud bys tu činnost dělala sama, ale na druhou stranu, co cennějšího můžeš svému dítěti dát, než svůj čas ?
Také mi hodně pomohlo zredukovat hračky nechat cca 4 hračky, zbytek schovat a po čase obměnit. Hodně hraček rozptyluje pozornost.
No a také to chce nastavit pravidelný režim, který budete dodržovat Takhle malé dítě režim potřebuje a např. moje dcera přímo vyžaduje ( sama mě upozorní, že je čas jít spát), je to pro něj jistota. Pokud cítí jistotu a bezpečí, je v klidu, pokud je v klidu , nezlobí 🙂
Ale úplně nejdůležitější ze všeho je vyrovnaná láskyplná maminka 🙂

Ja bych taky zkusila tu Nevychovu. Jmeno je zavadejici, jde o vychovu a hodne lidem to funguje. Drzim palce.

Já myslím, že máš naprosto normálního kluka, který má „jen“ období vzdoru. Zkus si o něm něco přečíst, abys lépe pochopila, co se s ním teď děje. Je to náročné období, které každé dítě prožívá trochu jinak, ale jak moc náročné je, záleží částečně i na tvém přístupu. Můžeš na něho křičet a plácat ho (i když sama vidíš, že to moc velký efekt nemá), nebo zkusit něco jiného. Zapojit ho do práce, najít mu činnost, která ho baví (baví ho bouchat dveřmi, najdi mu něco, čím může bouchat, baví ho tahat polštáře, tak mu jich nachystej co nejvíc, ukaž mu, jak do nich může skákat, stavět z nich věž, postavit si domeček). Ty dvě hoďky po obědě využij pro sebe, spi, čti si, zacvič si, cokoliv, co ti pomůže načerpat energii. Vařit můžeš, když je vzhůru, holky při vaření vykramovaly šuplíky s krabičkama, vařečkama, když to pak viděl m, jak vařím a překračuji všechny ty krámy, tak nechápal 😀 Když má problém m hrát si s malým doma (oni ti chlapi často nebaví stavět s dítětem komínky, nebo číst knížku), pošli je ven, na písek, jezdit na odrážedle, na skluzavku, tyhle činnosti bavily m s holkama víc. I ta miniškolka je fajn, když to bude dobře snášet.

Je to složité období, které přejde... Chce si to co nejvíc ulehčit, takže ta školička mi připadá jako dobrý nápad.
Tak hodně sil, bude líp. 🙂

Jak je na tom syn fyzicky? Dal by se uchodit? Syn asi od dvou let chodí až 5 km a je to s ním lepší. Samozřejmě, že ho to moc neunaví, aby šel spát, ale chová se pak aspoň jako člověk.

Školička je jednoznačně výborný nápad,potřebuješ si odpočinout 🙂 Mysli taky trochu na sebe a ne jen na ně,aby měli čisto,uklizeno,navařeno,nažehleno.... Věčný kolotoč pořád dokola. A víš jak se to říká- spokojená matka=spokojené dítě 😉

Moc držím pěsti... za 2měsíce se mi narodí první mimčo a mám docela strach jak takovéto věci zvládnu, když přijdou..obzvlášť když chlap je dost často v práci a žádné hlídací babičky, tetičky ani kamarádky nemám..dá se tomu nějak třeba předejít? s dětmi zkušenosti nemám.. ale co říká spusta rodičů, že nervozita rodiče je to co dělá nervozní dítě..a spokojená matka co udržuje klid zas mnohem snáz má klidné dítě..doufám že to zvládnu..

Úplně chápu, jak člověka vyždímá jen to nespaní, natož ještě takové dítko. První řádky znějí šíleně, neřešitelně, ale školička zní dobře. Myslím, že člověk si prostě jen někdy potřebuje odpočinout, aby všechno zvládl. Držím pěsti.

Soucítím.. Tvé pocity dobře znám, prožívám teď podobnou krizi a hledám cesty, jak to zvládnout. K dceři přibyl syn a začalo to být neúnosné. Hodně mi pomohla Nevýchova Katky Králové, Respektovat a být respektován a manželé Kopřivovi a sdílení s ženami, které prožívají podobné věci a jsou podobně naladěny. Pomoc tu je, jen ji hledat a požádat o ni. V Brně vím o jedné skvělé ženě, která v těchto věcech může pomoct (napíšu do zprávy).
Pár věcí, které si opakuju a snažím používat:
- nejsem špatná já, ani dítě - špatná je komunikace
- žádat o pomoc - není to privilegium žádat o pomoc, ani slabost
- neporovnávat se s nikým, každému funguje něco jiného
- přijímat své negativní vlastnosti a pocity
- nedělat nic z povinnosti
- oceňovat sebe i dítě, vidět to pozitivní
- vidět celou situaci jako výzvu, šanci změnit se k lepšímu pro sebe, partnera i děti - někdy mám pocit, že mě to úplně rozdrtí a pak ze mně bude nový člověk - už nikdy nebudu stejná, jako před tím
- být empatická, projevovat emoce, nedržet to v sobě
- dítě není zlé, nedělá věci naschvál z nenávisti, je velmi citlivé a zranitelné
- mít dostatek odpočinku a pečovat o sebe
Je to velmi těžké. Dlouho mi nešlo některé mé reakce změnit - až teď s druhým dítětem, kdy to začalo být ještě náročnější, jsem intenzivně hledala řešení a pomalu se věci mění. Stojí mě to hodně energie, někdy bych jen brečela, jak je to náročné, ale vidím výsledky a občas i věřím, že to zvládneme. Včera jsem dostala velkou motivaci nevzdat to - dcera mi poprvé sama od sebe řekla, že mě má ráda. I přesto, že tomu předcházel hysterák, kdy mě kopala a škrábala.
Držím palce, ať najdete řešení a začnete si to spolu užívat..

Opravdu hluboce s Tebou soucítím. Mám ročního syna, který je taky velice náročný - nevydrží chvilku sám, neumí si sám hrát, umí se pořádně vztekat a někdy mi připadá, že celý den jen prořve. K tomu strašně špatně snáší růst zubů - to pak ani nejí, pořádně nespí a je protivný a ukřičený. Přitom když ho nic netrápí a vymyslím mu nějaký nevšední program, tak je to zlatíčko 🙂 Na co si nemůžu stěžovat, je nedostatek spánku - pokud synovi nerostou zuby, tak spí krásně celou noc - myslím si, že je to i tím, že jsme opravdu od příchodu z porodnice nastavili režim, stejné rituály a neustupovali. Ale každé dítě je jiné, na každé funguje něco jiného. Pokud se Tvůj malej v noci budí a vyžaduje mlíko, zkusila bych ho večer před spaním víc zasytit (nějaká kaše?pečivo?) Kojíš ho nebo je na UM? Chce to zkoušet, co na něho zafunguje. Náš syn se taky jednu dobu v noci budil a vyžadoval mlíko, tak jsem se snažila, aby se v tom případě moc neprobral (nerozsvěcovat, nemluvit nahlas, okamžitě po nakrmení uložit do postýlky, zase stejný rituál jako při uspávání-pusa, popřát dobrou noc...), postupně jsem noční dávku mlíka snižovala a naopak se snažila, aby se dostatečně najedl večer a potom ráno. Nerostou mu zuby? Když nechce přes den jíst... My tohle právě prožíváme - někdy vyzkouším i 3 nebo 4 jídla a stejně nakonec nic nesní. Ale už jsem se naučila tím nenervovat, zkusím to třeba za hodinu a většinou si aspoň trošku vezme a když ani to ne, tak většinou u nás vyhraje banán nebo jogurt (to mu moc chutná a nepohrdne tím ani když ho bolí zoubky a já jsem ráda, že aspoň něco snědl). Hlavní je, jak tu píšou holky, snažit se nestresovat, udělat si i chvilku času pro sebe a na všechno se dívat s tím, že to jednou přejde. Možná má období vzdoru - to nevím, s tím zatím nemám zkušenost a taky se toho děsím... Držím pěsti, aby bylo brzy líp a posílám srdíčko 😉