Neumím být máma?
Ahoj holky. Asi chci spíše vylít srdíčko a hlavně doufám, že se třeba ozve někdo, kdo to prožíval stejně a dá mi naději v tom, že to bude lepší. V dubnu se mi narodila malá, čekali jsme na miminko 3 roky a já si vždycky myslela, že to dá mému životu smysl. Jenže ouha - těžké těhotenství, těžký porod a následně po 14 dnech jsem skončila na psychiatrii s podezřením na laktační psychózu. V nemocnici jsem strávila měsíc - samozřejmě tím se prohloubila moje neschopnost nějak se sžít s malou. Nyní se léčím u psychiatričky - tzn. prášky a jsem s malou doma. Jenže mám pocit, že neumím být máma. Malé nic nechybí, ale prostě já se cítím pořád neschopně, pořád přemýšlím, co s ní dělat, jak ji i sebe zabavit, strašně se nudím. Malinká je většinou hodná a já nevím, co doma dělat (nechci provokovat, taky je občas protiva). Chybí mi kontakt s lidma a nějaká normální "zábava". Pořád nad vším moc přemýšlím, jsem perfekcionista a chci mít všechno naplánované a dokonalé, což s malou samozřejmě nejde a mě to strašně ubíjí. Mám pocit, že prostě neumím být máma. Závidím všem maminkám, co jim to jde jako by nic. Byl na tom někdo podobně?
Nevím jak se vám nakonec podařilo dítko mít,jestli přirozeně nebo přes umělko,ale pokud takto,tak prostě příroda někdy ví přoč některé ženy nemají mít dětti....no....ale to jste asi slyšet nechtěla..Myslím že u prvního dítka je to normální,kor po psychcikých vypětích,který mi jste si prošla,malá je maličká,stále se vaše tělo i duše srovnává s novou dlouho očekávanou rolí,chce to čas,vaše povaha vám nezlehčuje situaci,taky jsem puntičkář a organizuji co jde,ale občas to se 4 dětmi neumím,ale s jedním,to mi šlo dobře,i když je fakt že nuda s jedním miminem doma byla otřesná,ale já nejsem moc koletivní typ,kamárdky a pod,těch moc nemám,hodně si vystačím sama.
Prostě žíjte jak doposud jen s dcerkou,nemáte vlatně prácci,takže jen zábava,něco z domu,kamrádi,přátelé,je léto,je toho tolik co dělat.............
choď hodně ven, malou do kočárku nebo nosítka a užívej si sluníčka, malá teď potřebuje hodně spát a jídlo, nějaké hračky na hraní. Do kočárku si dej deku a dělejte si pikniky a hrací pauzičky na dece v parku. Najdi si nějaké kamarádky s dětmi a choďte spolu (třeba nějaký kroužek pro děti a mamči v mateřském centru). Moc nepřemýšlej. S malou můžeš chodit tam, kde to zajímá tebe. Pořiď si ergomonické nosítko nebo šátek a nebude tě omezovat ani kočárek, k tomu batoh se vším, co potřebuješ a hurá ven a do přírody...
@zdenis jak píšou holky, choď hodně ven, do přírody a klidně si i zajdi koupit něco hezkého pro sebe, nějakou radost si udělej 🙂. Myslím, že žádná "prvomaminka" 🙂 není dokonalá a všechny se to s prvním miminkem učí. Můj syn prořval celé první 4 měsíce, a to bylo opravdu psycho, ale pomáhal mi manžel, když přijel z práce a taky moje mamka, u které bydlíme v domě. Bez nich bych se zbláznila po prvních 14-ti dnech nebo i dřív. Můžeš si najít mateřské centrum a tam poznáš maminky, které mají podobné nebo stejné pocity a starosti jako ty, uvidíš, že v tom nejsi sama 😉 . A jistě se dobrá máma neměří tím, jestli má uděláno vše 🙂 . Jak bude dcerka růst, bude tě potřebovat čím dál víc, bude si chtít hrát, lézt, vše poznávat a když to vše budeš prožívat s ní, budeš ji vše učit, určitě už se tolik nudit nebudeš. Drž se a raduj se z krásné dcerky!!!
@saminomimino Opravdu byla ta první věta nutná? Nemohla sis ji odpustit? Žasnu, jak dokážou být některé matky zlé a nejspíš i zakomplexované.
@saminomimino Tvoje uvodni veta je trosku drsna, ne 😖
Souhlas s @evulina77 jen si dopln, že T taky "hodně jez a pravidelně spi" a hodí se něja a ý pevný bod programu - ráno nějaký rituál hygiena snídaně, kol poledne oběd, kol 18. či kdy večeře a do nějaký hodiny obvkle spát. O víkendu přiřad čas pro sebe, když malá spí a/nebo ji dej na 2 hod ven tatínkovi. Potřbuješ čas sama pro sebe - je to v pořádku. A čas spolu s mužem.
Trošku se brzděte, @saminomimino, znám případy snadného přir. otěhotnění a násl. těžké laktační psychózy... To, co píšete není nic z toho, co autorce dotazu v její situaci pomůže. To, že někdo bude mít laktační psychozu se nedá předvídat, a některý ženy jdou do mateřství za mnohem nesmyslnějších okolností, a tím ani tak nemám na mysli zdravotní stav. To, že Vy máte 4 děti nejspí snadno není Vaše zásluha, tak nedosuzujte ty, kterým to tak samo nejde. Žena, která nemá dítě a netouží po něm, není svým způsobem normální. Trošku empatie prosím.
@saminomimino tak řeči o moudrosti přírodě bych opravdu vypustila... stačí sledovat zprávy 😝 či zajít na ÚP a kouknout se na ty fronty rodiček, kterým slušné množství dětí zajišťují příjem a nicnedělání 😝
Jinak s takhle malým miminkem ve vedrech chodím jen ráno a večer, obecně to horko dost špatně snáší (já taky) 😉
@zdenis neboj nejsi v tom sama! I ja čekala na malé přes 3 roky. V těhotenství jsem se bála že se něco pokazí a po porodu jsem skončila na antidepresívech. Jen s tim rozdílem že mě rodina udržela doma ikdyž mi psychiatr doporučil nemocnici. Vím jak je to těžké a bolestivé. Taky jsem k malým měla rozporuplné city. Zaměřila jsem se na zajištění základních potřeb malých a sledovala jak jim lásku dávají ostatní. Dnes je to přes rok a nejsem úplně v pohodě ale je to lepší a k životu 😊. Malé miluju . Jediné co opravdu pomůže je čas a ten se nedá bohužel brát ve větších dávkách 😊. Držím ti pěsti a věřím že to určitě zvládneš.
Jak kdybych to psala já před pár měsíce.. vůbec se nebojte 🙂 všechno se srovná, tohle je pro Vás stále nové. Až malá začne lozit, smát se nahlas a pořádně reagovat, tak to bude lepší a lepší.. a brzy z ní bude super parťačka na celý den. My to tak ted máme, naší je 10 měsíců 🙂 První měsíce jsou hold nuda, ale uteče to jako voda 🙂 Když se nudíte využijte ten čas k něčemu co by Vás bavilo.. 🙂 Nebo se třeba vzdělávejte, Vždyť je tolik možností. Určitě pro Vás bude nejlepší, když budete často venku i s lidma- dlouhodobě samotnému doma není nikomu dobře.. A hlavně si nic nedělejte z řečí uživatelky saminomimino...Už jen to, že s tím chcete něco dělat a není Vám to jedno značí, že jste dobrá máma.. Tohle období rychle uteče. držím Vám palce ať se s novou rolí brzy zžijete. Páá 😉
@saminomimino Tak to, ze máte 4 děti ještě neznamená, ze máte patent na rozum a rozhodovat, kdo by měl nebo neměl být matkou. Jinak zbytek příspěvku super, ale ta první věta fakt otresna.
ja vam také rozumím, miminko jsem si dlouho přála, tak nějak jsem toužila byt maminkou odjakživa, takže když jsem otěhotněla byla jsem v sedmém nebi. Dnes je malé rok a půl,a můžu vam říct, že jsem si nikdy nemyslela jak na psychiku náročné může být mateřství. Když byly malé 3 měsíce, prošla jsem si nejhorší krizí, měla jsem o ní až úzkostlivý strach,byla jsem z toho nervozni na parnera jsem byla protivna, přišlo mi že se na mě všichni vykašlali, přátelé atd. musím podotknout že doma mam partnera, který se mnou vše sdílí, každou nemoc malé, umí se o ní postarat na 100procent. V zimě (cca kolem 1roku) přišla další krize, tentokrát mé identity. Měla jsem pocit že jsem jen MATKA a kde jsem já?... malá ještě nechodila, ale zabavit ji byl oříšek, dny mi přišly monotóní, kamarádky žijí jiným životem, zatímco já vstávám v 5 a uleham v 10, ony v 5 večer začínají žít a vyspávají do 10....parnersví šlo taky malinko stranou...a pak jsem si řekla DOST....takže jsem začala víc chodit mezi lidi, nabídka brigády 1x týdně v bývalé práci byla jako vysvobození...mám pravidlo, 1x týdně si zajít s někým na kafe, pivo, kolo...nebo jen tak sama nakupovat...jinak bych se zbláznila..(.už ted se děsím zimy, protože ted s malou jezdíme na kole, pískoviště, zahrady atd.,ale co v zimě).....dokonce jsem začala občas kouřit, když jsem na víně s kamarádkou, myslím že je to tím abych to byla zase mladistvé bezstarostné já 🙂.....takže ma rada zní, nezoufejte, bude to lepší, pokuste se věnovat trošku i sobě...víte myslím, že je to tím, že když se člověk snaží o dítě má nějaký životní cíl, otěhotnět...přivést na svět miminko, být máme...a ted? co ted....ja mam nový cíl najít si práci, nebo začít podnikat .. malinko něco dokázat i v pracovním životě....
To co prozivas neni nic neobvykleho...ja sama si musela cestu k vlastnim detem delsi dobu hledat..rozhodne to nebylo tak, ze jsem je hned po porodu milovala, jako vetsina maminek...nemela jsem zadne psychicke poporodni problemy, to vubec, ale proste mi delsi dobu trvalo navazani vztahu s temi novymi bytustkami...zacatky nejsou lehke, ale cim bude mala vetsi a komunikativnejsi, tak bude lip i tobe...ja sama jsem ted doma s 8m dcerkou a taky me to moc nebavi a "nudim se"..jedinou zachranou mi je 3,5lety syn, se kterym si muzu popovidat apod...
btw. obe deti jsme chteli a pocali je prirozene, takze teorie o prirode, ze to ma zarizene, je myslim, zcestna...
@zdenis Nevím, jestli Tě to uklidní, ale asi jsem to prožívala podobně. Po porodu měl malý komplikace, musel zůstat v porodnici a já šla domů. Rozjela se mi poporodní deprese. Prožívala jsem podobné pocity, jak popisuješ. Sice to trvalo sice pár měsíců, ale je vše v pořádku, malého miluju nadevše. Snažím se být dobrá máma, snad jí jsem. Pokud chceš, napiš mi zprávu do pošty, jestli Ti to pomůže, můžem si psát.
@zdenis ahoj, já jsem doma s dvěma dětmi (3.5 roku a 1,5 roku) a pocit neschopnosti mám denně, např. děti se začnou přetahovat o hračku a brečet já hned přemýšlím, co já dělám špatně, myslím, že to takto stačí🙂, je to zcela normální...
@saminomimino tak to je hlaska jako hrom "prostě příroda někdy ví přoč některé ženy nemají mít dětti" .. uplne stejne by se dalo "logicky" pausalizovat, ze ti "nejchytrejsi se mnozi nejsnaz".. jak muzete tohle napsat?? prece to, ze nekomu trva otehotnet (a neotehotni hned na prvni pokus) nevypovida NIC o jeho osobnosti, vlastnostech, rysech ci schopnostech byt rodicem! Asi stejne inteligentni hlaska, jako ty Vase neustale "informace" o ockovani a obcuravani skolky apod..
Děkuji za podporu! Děťátko jsme počali přirozeně, i když to trvalo déle. Teprve od včerejška se cítím jaksi "normální" po psychické stránce a doufám, že za pár dní, týdnů už mi to s malým půjde "samo". Prostě teď úplně nedokážu dělat vše s miminkem. Fakt děkuji všem, co přispěli za podporu.
@ilonne nikde nepíši nic o tom že mám patent na rozum,nechápu,kde to uvádím 🙂
@bunny123 nemám komplex ani nejsem zlá ,ale prostě je to tak a zatím si stojím....
@filajka1 otěhotnět za dlouho ano,ale spousta žen něotěhotní bez pomoc z okolí znám dvě maminky co moc chtěli mít děti díky IVF je mají a zpětně samy říkají,nemělo to být,já nikdy neuměla být mámou,prostě příroda ví ....
@saminomimino takze podle 2 kamaradek pausalizujete.. mozna rada, kterou lepsi spolknout a zamlcet, kdyz tu ctete, ze maminka skoncila s laktacni psychozou a leci se na psychiatrii.. treba Vam nedochazi, ze tim, co tu pisete (jiz po nekolikate) hodne skodite.. (a znovu, moralizovani ve vlaknu o akutni sekci, a tady hned tit do ziveho.. ano, kazat vodu a pit vino..)
Nevím jak se vám nakonec podařilo dítko mít,jestli přirozeně nebo přes umělko,ale pokud takto,tak prostě příroda někdy ví přoč některé ženy nemají mít dětti....no....ale to jste asi slyšet nechtěla
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
To snad ani není možné, neuvědomujete si dámo, jak tímhle můžete ublížit? Tohle mi hlava nebere, jak může být někdo tak podlý a zlý.
@saminomimino kdepak, příroda ví leda houno 🙂
Je vidět, žes nikdy neměla problém s otěhotněním a empatie ti nic neříká.
Já znám plno matek, které matkami být neměly a těhotnějí jak na pásu... ehm, jak si to vysvětlit? 😕
No nic, hezký den 😉
@zdenis ono to bude den ode dne lepsi! Je to tezke s tak malinkym miminkem nemate od neho zadnou zpetnouvazbu..az se zacne smat, povidat apod., tak to zase bude lepsi...tyhle zacatky jsou narocne..moje dcerka prvni mesice jen plakala a plakala, to bylo teprve hrozne...uzivejte si malou, materska dovolena tak rychle utece...
@zdenis Neměla jsem to tak jako ty, ale rozumím ti. Když měl Eliášek 6 měsíců, postihl nás šílený bojkot kojení - já byla nasprosto v háji ahlavou se mi honila velká spousta myšlenek, za které se třeba i dodatečně stydím. Drž se a věř, že bude líp. Děťátko roste a je čím dál lepší a zábavnější. Pokud budeš chtít "pokecat", napiš klidně i do IP. A z některých odsuzujících komentářů si nedělej těžkou hlavu, tak to tady prostě chodí...
@medwidkowa Jj, mimoto zakladatelka psala o podezření na laktační psychozu a medikaci .. To není žádné poporodní blues,to je velmi závažná věc, a kdyždá žena, která o tom má nějaké info, nebo nedejbože prožila něco podobného, může tak akorát se zakladatelkou soucítit a ne vynášet takovéto soudy jako maminka 4dětí co psala výše.. Já mám jedno vymodlené, přirozeně počaté i na svět přivedené, a příroda mi to kupodivu dovolila i přes můj zdravotní stav a diagnozu..
@zdenis V první řadě bych hledala způsob - terapii, psychoterapii, jak se co nejdříve bez té medikace obejít - samozřejmě pod dohledem odborníků. A nezaobírej se tolik sama sebou, a nad tím, jestli jsi dobrá máma, nebo ne - už jenom to, že o tom takhle přemýšlíš znamená, že jsi, protože ti na tom záleží.. 🙂
@saminomimino Vám bych přála si to zažít! Snažit se bez úspěšně roky, toužit po rodině .. a koukat na všechny ty nány, co dítě mají lusknutím prstu a pak prcka někam hodí do popelnice ..
Uplne me zamrazilo co dokaze zena a matka
@saminomimino vypustit z "ust" a ze si to vubec muze myslet :( kdybyste jen tusila jake tezke to je slyset, ze sance na prirozene poceti je 1% urcite byste tohle nerekla. Ja jsem vdecna za ivf, ktere dopadlo dobre, samo ze mam strach jaka budu mama, ale budu se snazit udelat pro miminko nejvic. Pani zakladatelko, jste dobra mama, mate zajem a starost, presne jak se pise, delejte co bavi vas, s malou vyrazte ven, na nakupy, najdete si jine maminky ty urcite trapi take samota..udelejte si cas na sebe, rodina urcite pomuze 🙂 fandim vam, budete s malou bezva partacky
Tak to tě uklidním.Pocit neschopnosti mám někdy i teď a to bude mít malá 18 měsíců.Zkus se domluvit s partnerem aby malou pohlídal,vyraž si někam ven s kamarádkama ať přijdeš na jiné myšlenky.Choďte na procházky aspoň na 2 hodiny.Časem až malá povyroste bude to zase jiný,trošku zábavnější.