Ahojky všem, chtěla bych vás poprosit o radu a typy. Malému je 2roky a 5měs, ano, vím, že už by měl nočník zvládat, ale! Chodil mi na něj v pohodě od 9měs. (od 10.měs.chodil, tak si došel i sám), cca okolo 13 měs. křičel čííí a čůral do nočníku (trošičku si učurnul tedy do plenky nebo kalhot, ale zadržel a dočůral to do nočníku), tak jsem si myslela, jak do roku a třičtvrtě nebo do dvou let bude v pohodě bez plen, ale ouha. Úplně pak začal čůrání (někdy i kakání) ignorovat, to bylo někdy kolem roku a třičtvrtě a sice je více než půl roku bez plenek (mimo spaní, i na odpolední spaní mu ji dávám, spí tak 3hod a to většinou má plenku počůranou), ale je bez plenek tím stylem, že ho člověk musí dát vyčůrat, jinak se prostě počůrá. Takže sice ano, dítě je bez plen, ale ne samostatně. Někdy jsou světlé okamžiky, kdy si řekne, ale je to opravdu hooodně málo. Když jsem ho nechávala a na nočník nebo záchod nedala, aby si sám musel říct, tak se prostě počůrá. Jediný, kdy si sám chodí na nočník - tedy nehlásí, ale mám nočník postavený stále na stejném místě a když byly ty vedra, nechala jsem ho doma běhat bez spoďárků a to si sám došel na nočník,sedl, vyčůral a zase běžel dál a jediná "nehoda" nebyla. Když mu ale navleču i třeba jen spoďárky (o tepláčcích nemluvě), tak se prostě počůrá. Už fakt nevím, co s ním, začínám být docela hysterická, protože neustále jen peru, žehlím počůrané oblečení (x-krát za den) a drhnu počůraný koberec 😅 Tak prosím o typy a rady, pokud jste někdo měl podobný problém... díky moc!!!
když mě nehlásí vůbec, učůrával dřív, ale to nahlásil a dočůral do nočníku. Teď na to prostě nějak nemá čas 😨 O odměně jsem taky přemýšlela, ale když já se bojím, že když za to bude dostávat odměnu, že ho naučím na odměnu a on pak nebude chtít, už je přeci jen docela velkej a "vychytralej", třeba když se počůrá, tak mi pak řekne, příště, maminko, neboj, a příště to dopadne úplně stejně. Ví, že má říct čůrat, ví kam se má chodit čůrat, jenom se mu prostě nechce.
a druhá varianta, udělat pořádnej čurbes, eventuelně dát na zadek? náš malej hodně zbožňuje tátu a když táta zahartusí, tak si to bere možná o něco ví k srdci - tak třeba taky zapojit tatínka ... a nebo vzhledem k tomu, že oni fakt už chápou, tak vyjednávat ve stylu, že když se počurává, tak nebudete moct chodit na hřiště, návštěvu, do herničky ... prostě tam kam chodí rád?
To jsem zkoušela, když má puštěnou pohádku, tak mu řeknu, že jesli se počůrá, tak to vypnu a nebude moc koukat na krtečka (pejska....), tak to slibuje, ale stejně...většinou neúspěšně. Jediný co fakt pomáhá je nechat ho nahatýho, jenže copak to jde pořád? Za chvíli bude zima a i tak venku to takhle pořád řešit jaksi nejde. Jsem myslela, že to přes léto vychcytáme, když mu to takhle nahatýmu opravdu jde a ono ejhle, nahatý si na nočník dojde, to to pozná, ale jakmile má na sobě byť i slaboučkou vrstvu oblečení, tak je problém. Já už vážně nevím, prý trpělivost, to se to řekne, jenže když už to trvá tak dlouho!
A nesouvisí to třeba s tvým těhotenstvím? Někdy to prý děti vycítí, že jsou "v ohrožení" a začnou se počůrávat. Když jsem si tak četla váš "příběh", tak mi to připomnělo ten náš. Skoro to stejný. Úplně bez plenek byl syn dokonce až ve dvou letech a třičtvtrtě (tedy přes den, na spaní - i odpolední - je má doteď). Taky jsem to porůznu zkoušela a když to nešlo (tzn. během týdne nepochopil), tak jsem zase nandala plíny. Až teď v květnu se to zlomilo a zvládl to během pár dní. Říkal si na malou i velkou, ale stejně jsem ho preventivně dávala čurat, i když si neřekl. Hezky jsem si mnula ruce, jak jsme šikovní. V červnu se narodila dcera a začalo to nanovo - durch pročuraný oblečení, hovínka do trenýrek. Ale zpátky plínky už jsem se rozhodla nedávat, nechtěla jsem přebalovat dvě děti. No, nervy nám tekly řádně, jednou vybuchl manžel, jednou bouchly saze mně. Jako nikdy jsme ho za to nebili, ale prostě když zapracujou nervy, člověk kolikrát křikne, řekne, co by ani nechtěl. Pak mi k tomu napsal jeden kamarád mail, že je to podvědomá reakce na stres (narození sourozence), ať ho za to v žádným případě netrestáme, že on to prostě vůli ovládat nedokáže. A asi je to fakt, protože chodil v noci u babičky s pláčem, že se pokakal (stalo se to odpoledne) a že nechtěl. V podstatě vždycky říkal, že nechtěl, jen jsme ho neposlouchali. Teď už je to za náma snad, ale doteď si ty svoje reakce vyčítám, takže doporučuju to, co mi poradil ten kamarád: "Jednoduse, nekarat, obejmout a resit s laskou." Je to těžký, já vím, člověk má pocit, že selhává jako rodič, ale není to tak - pár počuraných tepláků přece nestojí za to, aby se to dítě cítilo ponížený. A čím klidnější budou naše reakce, tím rychleji to zvládne. A že to zvládne, tím si můžeš být jistá na 100%. Slibuju! 😉
Nevím, jestli by to mohlo souviset s těhotenstvím, ale začal to dělat ještě než jsem vůbec zjistila, že jsem těhotná, takže myslím, že tím to není. Hlavně je mi divný, že nahatej si na ten nočník sám dojde vyčůrá, prostě bez problémů. Neumí si moc sundavat trenýrky, slipy ani tepláky, tak já nevím, jestli pak se mu nechce říct si nebo co, ale to ani k tomu nočníku nedojde a prostě se počůrá tam kde je. Jojo, nervy taky tečou, je to síla, protože už se v tom patláme měsíce. A venku se tomu snažím předejít a dávám ho raději čůrat já, takže to většinou bez problémů zvládneme přijít domů suší. Přesně definováno - člověk má pocit, že selhává jako rodič, tak to je přesný, reakce okolí jakože už mu bude dva a půl a pořád se počůrává?! 🙄
Takže radíte vydržet? A mám ho dávát každou chvíli čůrat nebo ho nechat jestli si to uvědomí? A pleny mu mám vracet? Ono za dopoledne je to třeba 6oblečení, odpo to bývá lepší, protože jsme většinu času venku a tam ho dávám já. Ale prostě se mi k nim vracet nechce!
@map07 tak za prve, nech sa ostatni staraju do seba a do svojich deti. Poznam mraky nadmieru sikovnych, krasnych a zdravych deti, ktore este v 2,5 rokoch na plienky kaslu, aj ked inak vedia skladat 30dielne puzzle a podobne...
Ja som to s malym robila cez deb tak ako ty, ze doma som ho nechavala behat naostro bez gati. Byvame v byte, v zime som trochu viac zakurila, a cez zadok mu aj tak viselo bodzycko, teraz cez leto to neriesim. V prvom rade som musela pockat, kym na nocnik chce sadnut SAM OD SEBA. Obcas som tam dala vycurat akoze krtecka alebo hracku, ale to len tak mimochodom. Ziadne nutenie a vyhrazky v tomto veku neplatia, a uz vobec nie u chlapcov (teda aspon u nas veru nie 🙂 Odo dna, kedy si uplne dobrovolne sam od seba na nocnik sadol sam, tam chodi curat (alebo sa pyta na zachod).
Vonku bola VELKA motivacia curat na nejaky ciel - aha, tam je krasny stromcek, skusime ho ocurat? Aha, aky kanal a v nom je vodicka, skusime tam nacurat? Aha, aky kvietok, ten by potreboval poliat, ocurame ho, aby vyrastol?...atd. Potom sa uz pytal sam, dobrovolne, trvalo to skutocne chvilocku.
Chapem, ze si z toho nervozna, ale natlak nepomoze, musi chciet sam. Tiez doporucujem, nech chodi na WC curat s tatinom, u nas to bolo naozaj terno 🙂 Istu dobu chcel chodit len na WC (bez sedatka).
Zda sa ti, ze za chvilu je zima, ale dovtedy je moooore casu na behanie bez gati. Drzim palce.
@map07 Hele, když na ten nočník chodit umí (třebaže jen nahatej), tak už bych mu ty plíny nevracela. Nauč ho stahovat si gatě. Třeba formou nějaké hry. My jsme si je jednu dobu stahovali celá rodina najednou. Zní to potrefeně, ale zabralo to. Co jsme dělali my, dělal i on. Určitě vymyslíš něco, co by ho "chytlo". Taky jsem mu dávala za vyčurání a vykakání do záchodu razítka do "pochvalníčku". Některým holkám to zabralo, u nás na chvilku taky. Já jsem se radila i s doktorkou co dělat, když se vyčurat do záchodu umí, ale sám to neohlídá. Rada jediná: hlídat za něj a dávat ho čurat. Já to v podstatě dělám pořád a jsou mu tři pryč. Ale pak taky třeba zapomenu, něco dělám a on sám přijde a říká, že potřebuje vyčurat. Třeba už má trochu cvrknutý, ale nepočurá se durch. Takže pokroky tu jsou a to je hlavní. U vás to půjde taky, neva, že to dýl trvá. Já jsem si taky říkala, proč je to takový martyrium, když jiný matky s dětma ani nevěděj, jak je to naučily, ale pak se zamyslím a zas si říkám, že jsme nikdy třeba neměli problémy se spaním, s jídlem, ani s odloučením nebo agresivitou...nic...tak holt s něčím ten "problém" být musí 😀 V září jde mladej do školky, tak očekávám další dobrodružství, ale počítám, že učitelky jsou zvyklý, samy něco takovýho na informativní schůzce naznačovaly 🙂 Držím palce a přeju hodně trpělivosti. Nestresuj sebe ani synáčka, už jste blízko 😎
ahoj holky, chtěla jsem se vás zeptat jak to řešíte, když odnaučujete od plínek - když třeba s dítětem někam cestujete?? Dáváte plínku? My to totiž máme takhle - prcek chodí na záchod, ale musím ho kontrolovat a dávat pravidelně čůrat, sám si prostě neřekne a pokud se stane, že třeba nemám čas apod., tak se počůrá. Už nevím jak mu to vysvětlit, že si musí říct, že se mu chce. Jinak když na něj opravdu dohlížím a pravidelně ho vysazuju, tak třeba nemáme za celý den žádnou nehodu, ale jindy převlíkáme třeba 3x 😒 . Teď právě řeším, jak to dělat, když třeba jedeme na nákupy apod. - teď mu dávám vždy plínku a příjde mě, že je z toho prcek asi zmatenej, jeden den se čůrá do záchodu atd. a z toho druhý den ho nikdo nekontroluje a on čůrá do plínky. Tak nevím - jestli risknout to počůrání a vzít sebou haldu věcí na převlečení?? Jak to řešíte vy? Už jsem z toho taky na palici, v únoru čekáme druhý mimi, tak bych strašně ráda, aby byl Adam bez plínek aspoň přes den, ale nějak tomu přestávám věřit.
@usounek25 My začali odplenkovávat teď v červnu,bylo teplo,tak máte smůlu 😀 Asi týden jsem je převlíkala snad co 15 min,ale neřešila jsem to-učí se 😉 ,od července jsme totál bez plen,přes den-v noci jí dávám a oproti teda tobě,bych někdy dala cokoliv za to,aby aspoň jeden den chodili čůrat až jim řeknu,jelikož čůráme všude(myslím venku kdekoliv a doma do nočníku,anebo záchoda) a někdy mám pocit,že nedělám nic jiného než vylévám nočníky 😀 😀 ,ale teď vážně-plínu jim dávám,jen když jedeme třeba někde do supermarketu,přeci jen nemůžeš vyjet s vozíkem jen kvůli tomu,že dítě chce čůrat,ze začátku jsem jí dávala i když jsme jeli jen u nás nakoupit,nebo i k dr. Jen jsem řekla,že jedeme pá a radši dáme plínku a oni šli dobrovolně-je fakt že za ten měsíc i když jsme pryč 1,5hod,tak příjdeme domů,oni okamžitě sundavají plínu(která je suchá) a jdou čůrat.Asi bych to neřešila,dej mu klidně plínku 😉 mě se takhle odplínkovali za měsíc.Jen mu třeba říct,že mu dáš plínku,ale když si řekne bude to lepší 😉
@usounek25 já jsem to řešila tréninkovými látkovými kalhotkami.
Starší byl bez plenek ve 2 letech, krátce před narozením bráchy si začal sám říkat a vše šlo super, i když byli s mm sami a já v porodce, ale asi týden po návratu se začal počurávat a nešlo to jinak, vrátili jsme se k plenám asi na 3 měsíce, než přešel ten nejhorší šok z nového mimča... pak byl sice bez plenek, ale do 3 let si sám nehlásil, dávala jsem ho čurat každou hodinu a byli jsme bez nehody, ale běda, jestli jsem zapomněla třeba o čtvrt hodiny, už byl počuraný nebo aspoň učůrnuto... na cesty, výlety či jen tak do obchodu jsme to řešila pro jistotu tréninkovými sliipy, jinak doma jsme převlíkali a prala naštěstí pračka.... hodně se to zlepšilo pak s nástupem do školky, i když i tam bylo pár nehod, ale naštěstí to učitelky nějak neřeší, jsou zvyklé.... a te´d si chodí úplně sám na WC, jak potřebuje.
S mladším zatím žádný úspěch, ale zkoušíme to...škoda, že léto nebylo moc teplé na chození venku s holým zadkem...
map07:nebuď z toho zoufalá,ani se nenaděješ a malý bude bez plen.Mám skoro stejně starého chlapečka a už jsme tři týdny bez plínek i na noc.Když pročítám tvé příspěvky byli jsme na tom úplně stejně.Pokud jsme byli doma bez kalhot, chodil si sám na nočník a v pohodě.Pokud jsme byli venku musela jsem ho hlídat já,sám si neřekl.Tak jsem ho co chvíli chytla a šli jsme čůrat i když vytlačil jen pár kapek.Řekla bych, že nejhorší bylo dát mu plenku třeba jen na cestu autem.Byl z toho zmatený.Tak jsem to zrušila úplně a brala radši více oblečení a hlídala.Dávala jsem ji pouze na noc.Na odpolední spánek jsme taky přestali dávat plínku.Vždycky jsem ho dala před spaním vyčůrat a zvládl to a hned po spaní znovu.Během týdne měl i noční plenku třikrát po sobě suchou a den ze dne začal hlásit čurání i kakání.Teď jsme bez plen, ale občas se nějaká nehoda stane.Za tu dobu asi dvakrát.Myslím si, že na to ty děti musí přijít sami.Taky jsem měla pocit, že ho hlídám jen já a jemu je to jedno.Nejhorší jen mu jednou plínku dát a pak zase ne.Toť náš příběh.Snad ti to nějak pomůže.Taky jsem si myslela, že to nikdy nezvládneme.
ahoj, díky za rady. Mě právě taky příjde, že je Adam z toho trochu vykulenej - jednou tu plínku má a na záchod nechodí a pak zase ho matka uhání, aby si řekl, že se mu chce a chodí na wc. Asi to risknu a i když někam pojedeme, tak bude bez plínek, holt nabalím do batohu převlečení. Uvidíme jak to půjde, snad si brzy začne říkat sám. Nejlepší to bylo, když bylo teplo, na zahradě lítal nahatej a vždycky se jen zastavit, chytil piňďoša a vyčůral se. Dokonce ikdyž byl v bazénku, tak se do něj nepočůral, když se mu chtělo, tak si stoupnul a vyčůral se ven. No chce to trpělivost.
tak jsem tu a hlásím se do klubu, zkouším odplenkovat od 1.6. a zatím zvládáme jen doma bez plínky, ven a mimo dům se vůbec nechytáme
Dámy já vám závidim. Naše Alenka ví, že se jí chce, já vim, že se jí chce, klidně se na nočník na chvíli posadí, ale ani za nic se tam nevyčůrá. Sedí, spokojeně dělá čššš, ale nevyčůrá se a nevyčůrá. To se pak raději někde schová, tam trošku odpustí a počká než jí šoupnu do postele, kam jí samozřejmě dám plínu. Kdyby aspon jednou denně, co denně, i týdně se uvolila do nočníku vyčůrat, byla bych štastná 😀
@usounek25 zkus ty tréninkový kalhotky, dělaj se i papírovky. jen mu řekni, že jsou to prostě slipy a do těch se nečurá. Jakoby měl normální a i ho dávej s nima normálně čurat na záchod, jsou stahovací. Nemusíš se pak bát, že se pročurá a on přitom ví, že by měl raději do záchoda a nebude tak zmatenej. Ale samo, že je lepší nechat ho úplně bez a vzít náhradní oblečení, pokud jsou podmínky. Já jsem ale tréninkovky používala, když jsme jezdili po dálnici k našim 200km a nechtěla jsem mít pročuranou autosedačku. Protože ten náš jakmile usne (což je v autě pravidlo), tak to jde ven všechno... 🙂
@map07: Mikuláš taky chvíli kadil jenom do záchoda, pak ho to přestalo bavit, teď to zvládá, ale musíme u toho číst tátovy časopisy o autech 🙂
Jenom mě napadlo - proč žehlíš? Mikuláš běhá v nevyžehleným a je mu to jedno. Na pískovišti nebo v bahně se to stejně tak po 10 vteřinách nepozná 🙂
My máme zase všude rozvěšený počůraný slipy, protože se mi nechtěj mokrý házet mezi ostatní špinavý prádlo. Paráda...
Trochu na něj zabírá, když ho nechám se počůrat, příště si to víc hlídá. Ale taky někdy ne, prostě jak se zabere do hry, tak zapomene. Mám pocit, že to u něj souvisí s tím, že chlapi prostě nedovedou dělat víc věcí najednou - prostě nezvládá myslet na čůrání a ještě k tomu si hrát.
Jo a v první chvíli taky zabralo, když jsem mu řekla, že nesmí počůrat tu mašinku, co je na slipech. První počůranou chudák obrečel. Tak jsem toho pak nechala, přišlo mi to jako zvytečný citový vydírání...
Tak mi jsme bez plíny už týden. Máme to podchycený už na půl. Motivací jsou bonbony a čokoládky (podotýkám, že jsem je vůbec doteď nedávala, jo a nedávám ve velkém asi 2 části z lipa 🙂). Venku občůráváme trávu, nějak ji ale musím pokaždé na něco nalákat. Zatím radši připomínám, jen občas si řekne sama. Prolomili jsme i kakání do nočníku, to je u nás běs..moc ji totiž ,,bobky" vadí. Jo taky jsme koupila kalhotky s Pepou a taky říkala, aby ho nepočůrala. Jo ještě u nás zabírá....já jdu čurat, ty taky??? většinou jde.No zatím se neraduju, jak to tady čtu, nemusí to být ještě výhra.
anička164: no žehlím, protože by mi to nedalo vydat se někam do města s dítětem v nevyžehleným zmuchlaným oblečení(např. když jdeme i jenom na to hřiště, tak prostě město projít musím, jinudy se u nás nedostanu), písek tam sice je, ale pod prolézačkami, takový ten světlý, o ten se tolik nezmaže, na zahradu by mi to nevadilo, ale jelikož většinou chodíme někde "venku", tak mám ráda svoje dítě alespoň v rámci možností upravené 😉 Písek máme doma, takže když se zmaže tam, tak je to putna jestli má na sobě vyžehlený nebo ne, ale přišlo by mi divný jít někam "mezi lidi" a dát mu zmuchlaný kalhoty a triko, ikdyž jemu je to taky samozřejmě jedno 😅 😉
Jinak plínky nedávám ani na nákupy, dám ho vyčůrat než vlezeme do krámu a pak zase až vylezeme, nákupní centra teď moc nenavštěvuju, ale i na procházky pořád sebou nosím náhradní kalhoty a slipy 😅 Taky mi přišlo, že je z toho trošku zmatený. Ty tréninkový kalhotky jsem ještě nezkoušela, ale asi budu muset, autem cestujeme pořád, na kratší vzdálenosti to zvládáme, ale přesně jak píše afiserova, tak při delší trase usne a to je pak hotový.
Teď musím říct, že se to trošku zlepšilo, asi jak bylo hezky a běhal svlečený. Sám si sice neřekne, ale občas se ozve, tak snad jsme konečně zase na tý správný cestě 😝 🙂
Ahojky holky, obnovuji diskuzi a prosím o radu. Mám 22m dcerku. V osmi měsících jsem ji začala vysazovat na nočník. Nic nikdy neprovedla, ani velkou ani malou. Od deseti měsíců jen při pohledu na nočník děsnej hysterák. Nočník putoval do skříně a dcerka na záchod. Párkrát si čůrnula, někdy i vykakala, ale vždycky to byla jen náhoda. V létě si venku klidně čůrala po nohách. Stejně tak za ní padaly i bobky. Teď čekám dvojčata a při představě přebalování tří dětí mi běhá mráz po zádech. Vyndala jsem tedy opět nočník a začala malou zkoušet. Už neřve, klidně si na něj sedne. Pvní dva dny se tam i vyčůrala. Ovšem teď zase těžkej bojkot. Celej den nedělám nic jinýho, že se jí ptám, zda nechce čůrat nebo kakat. Už mi ani neodpovídá. Sundala jsem plínu, dala kalhotky a posadila na nočník. Ona tam dřepí půl hodiny a nic. Když se jí zeptám, tak nic dělat nebude. Tak jí oblíknu a pustím do světa. Ta malá potvora ujde 4 kroky, roztáhne nohy jak štafle, nahodí provokativní výraz a prdne to do gatí. Už fakt nevím, co s ní. Máme taky 10 kalhotek, punčocháčů a tepláků na den. Problém je, že si sama neřekne, ani neodpoví a když už tam sedí, tak nic nevykouzlí a pak má mokrý gaťky. Nemáte nějakou radu???? Díky
@ladybugie nesmis ji nutit. ja obcas nutila protoze mi ruply nervy a bylo to jen horsi. mi se syn odplenkoval az skoro ve trech letech. proste nektere deti to umi driv nektere pozdeji. strasne me to deptalo ale nenadelala jsem s tim nic. odplenkoval se sam behem nekolika dnu akorat se pak jeste obcas pokakaval. podle meho nazoru u tve dcery to neni jeste ono. asi bych chvili pockala, treba do leta? jinak to te chapu ze nechces mit doma tri plinkace. ja mela sice jen dva ale taky mi to stacilo...bohuzel to obdobi kolem narozeni druheho ditete to zrovna neulehci spis naoapak. chce to pevne nervy. a co davas papirove?
@meleri já ji ze začátku nenutila, ale teď už mě chytá nerv s každejma počůranejma gatěma. Dávám papírový plínky. Od značkovejch, ve kterých ani necítila, že je mokrá, jsme přešli k těm nejlacinějším a musím říct, že jí děsně vadí, když je počůraná nebo pokakaná. Až po mi to nahlásí vždycky, ale před ne. Když jí přebaluju, tak si dokonce tu papírovku pořád sundává. Když jí řeknu, že jí dostat nemusí, ale musí si dojít na záchod nebo nočník, tak mi řekne, že ne. asi bude problém v mém těhu. Ona si teď dokonce místo jménem začala říkat MIMI, jak se kolem ní pořád mluví o miminech. Za pár dní jdu na císaře, tak asi cítí tu napnutou atmosféru. Říkám si, že to na jednu stranu nebudu hrotit a nechám ji v plínkách, ale to zase za chvíli nebudu dělat nic jinýho, než přebalovat ☹
@ladybugie nechci te rozesmutnit ale kdyz jsem cekala druheho syna tak muj starsi se notne zhorsil. proste se zacal chovat jak mimino a hlavne s tema plenama. ale i s jidlem, dudlikem, uspavanim, vsecko se zhorsilo. vyvrcholilo to po porodu. mela jsem toho dost prebalovat oba dva, narodil se mi v breznu no a v zari se odplenkoval mel necele tri roky. ale co se odplenkoval tak udelal pak velke pokroky, zacal jist sam a spat ve velke posteli, proste to vsechno tak nejak prekonal. ty deti za to nemuzou a nedelaji to schvalne, a pokud budes moc tlacit tak to stejne nepujde. zkus to brat jako pozitivum ze mate ty papirove pleny a ze je jen vyhodis a basta. ja jela a jedu na latkovych u kterych je zas vyhoda ze jim vadi ta vlhkost. preju pevne nervy!
@meleri já látkovala prvního pů roku, pak jsem na tři měsíce omarodila a o dceru se staral kdo měl ruce, takže nastoupily papírovky a už jsme u nich zůstali. Je fakt, že u nás jsou teď boje i s usínáním. Přitom od narození usínala sama v pokoji. Teď mě vyžaduje u sebe, ani tatí ji nevyhovuje. Asi se tedy budu muset smířit s tím, že budeme 3 plenkaři 🙂 A mám ji ty plínky vrátit a nechat to bejt, nebo se ještě snažit???
Holky, přidávám se, mám syna teď mu budou 2 roky, začala jsem taky posazovat kolem roku, to se vždy vyčural jen po spani, pak jsme to nějak nechali a propásli asi nebo já nevím, ale když jsem ho začala zkoušet dávát zase, tak si prostě na ten nočník nesedl, pak měl období, kdy si zase sedl, hráli jsme si, seděl pul h a nic, tak jsem zase nočník schovala a tak to jde pořád dál prostě dobrovolně si na něj nesedne, dneska mě kamoška nahlodala, že to nemám nechávat být, že takhle její známá má dotě, který ještě ve 4 letech kadí do plínek, tak jsem zase vytáhla nočník a posadila, nechtěl sedět, tak jsem mu řekla, že mu dám bonbon a dala jsem mu malinkej kousíček, on ho snědl a sedl si , seděl chviličku nic nechtěl čurat tak jsem mu sundala plínku a pustila ho, jen co se zvedl vedle začal čurat, tak jsem mu rycle stáhla gatě a šup na nočník, tak to dočural, tleskali jsme a dala jsem mu zase kousek bonbonu. Pak zase nechaa bez pínky, pak jsem zase vypozorovala, že začíná běhat jaksi kolem dokola nervozně a řekla, pojd na nočníček, sedl, hned se zvedl a nic, zase běhal jak pominutej, zase sem ho posadila a nic a zase stejně, začal čurat na zem, tak rycjle dolu gatě a na nočník a zase se docural a kokino a po třetí zase takto večer, prostě nevím, dke je problém, jemu se hrozně chce, posadím ho a nic a vyčůra se vedle a až po tom to dodělá na nočníku, já bych to tak zkoušela dál, jenže mám strach, aby z toho pak nebyl nějak zablokovanej, aby se pak nepocuraval ještě dýl, co myslíte? Ještě teda musím dodat že je to o nervy, jsme s manželem nervní, abysme to chytli včas, furt na to člověk myslí a celý den je tím takový napjatý, prostě to dítě i vycítí, mám to zkoušet dál, nebo na nějakou dobu zase schovat?
@zuzuza Ahoj, taky mám syna, který v 1roce hezky čůral do nočníku, neříkal si sám, ale pokaždé,když jsem ho posadila,tak se vyčůral, přes léto běhal po zahradě bez plíny a čůral do travičky, začal podzim a s nočníkem skoncil. Za týden bude mít 2roky a u nás je to takto: Máme plíny přes den i přes noc. Ptám se ho, jestli chce na nočník, pokaždé řekne ne. Po vyspání na nočník nechce, protože je rozmrzelý.☹ Ale když ho posadím na nočník kdykoliv jindy, sedí tam chvíli, nic nevykona a sam si rekne,ze chce plinu. Uz nevím, co mám s ním dělat. Když ho nechám bez plíny a dávám ho co chvilku na nočník,taky nečůrá,ale vždycky se počůrá.☹
mám něco podobného ... synek chodí na nočník od 22 měsíců a byl absolutně v pohodě a krásně hlásil. teď tak poslední měsíc si skoro vždycky ucvrnkne do tepláčků (slipů) a pak jde teprve na nočník (hlásí, ale později než je potřeba). Zatím to až tak moc neřeším, mám pocit, že prostě nemá jenom čas a že se to srovná samo. V cizím prostředí ho teda raději dávám vyčurat, aby nedošlo k nehodě. Jinak vím, že se říká že za nočník se nemá trestat, ale já teda tak trochu "hartusím". Nebo zkus nějaký pozitivní odměny - třeba lentilky ...
já mám pocit, že ty kluci jsou na ten nočník prostě trochu laxnější no ...