Nekontaktní miminko. Je to normální?
Ahoj. Mám první dítě, tak nevím jestli je to běžný. Máme 7měsícniho syna. Od počátku velmi uplakany a nespokojený. Dr říkala, že je dráždivý a hypertonický. Rád se nechá nosit. To mu nevadí, když ho pohladime a dotykame se ho. Ale když ho dám na podložku a chci ho pohladit nebo vzít za ruku nebo dát pusu, tak si ruce furt strká před obličej nebo kamkoliv kde ho chci pohladit a když ho chci třeba vzít za ruku, tak se nenechá a vždy ji vytrhne a stále uhýbá. Je to normální? Nějaký mazlení vůbec nejde.
Dcera byla jako miminko docela nekontaktní a je pravda (smutná mozna), že i já jsem docela měla problém se s ni mazlit. Tak do teď uvazuju, jestli prvně bylo to, že se mazlit nechtěla a ja to mateřskou intuici vycítila. Nebo to nějak nenaskocilo mě a ona si prostě na to nezvykla nebo ji to nějak odradilo. Teď má pět a je docela běžné dítě. Jako asi úplně dotyk není nějaká spontánní věc. Ale mazlí se ráda, ovšem musí to vyjít z její strany. Jinak když nezačne ona, tak se nechá jen výjimečně. Pusu na pusu dá jen výjimečně, dává na tvář nebo na čelo. Tak jsme si tak nějak našli vlastní cestu. Za ruku tedy nechtěla jako mala nikdy, ale to ani syn. Já si myslím, že to je časté, že to děti jakoby omezuje. Oba tomu přišli na chuť, až když začali samostatně chodit, tak jit za ruku. Přizpůsobila bych se a vyckala, jak se to bude vyvíjet. Ono stejně nic moc jiného dělat nejde.
U prvního syna jsem to měla stejně, vlastně je takový doteď, když chce přijde sám, obejmout, pusu a stačí mu to 🤷🏻♀️ ale nošený byl hodně, to mu nevadilo 😃
Není to obvyklé, ale dítě to tak mít prostě může. Mazlení má být příjemné oboum, ne?
Mám "lehce auistického" syna, teď už osmiletého. Právě tyhle smyslové věc má dost jinak, než by člověk čekal - pohlazení, pusa a podobně, jsou pro něj prostě strašně nepříjemné vjemy (stejně jako třeba stříání vlasů, nehtů, převlékání triček atd... prostě 'jemný dotek' je průšvih). Naopak skákání, válení zalehávání, balení do deky utažením a pod. jsou prý skvělé a super a chce víc!
Tím neříkám, že tvé dítě bude autista. Tím říkám, že to tak někteří prostě mají.