Nechci mít konzumní děti! Denně chtějí nové hračky

Ahoj,
řeším poměrně závažný výchovný problém a byla bych ráda, kdyby mi někdo poradil. Vyvdala jsem dva předškoláky, respektive od zítra už školáky 🙂. Dva roky se o ně rodiče tahali, až děti nakonec soud svěřil do péče otce (mého partnera). Ta dlouhá doba, kdy se jak matka, tak i otec snažili získat děti na svou stranu se ale projevila. Můj partner je materiálně slušně zajištěný, tak dětem vždy kupoval o co si řekly a matka dětí, která naopak hmotnými statky příliš neoplývá, děti vždy rázně povzbuzovala aby si otci o věci říkaly (rozuměj: aby sama dětem moc věcí sama kupovat nemusela).Výsledek? Obě dvě děti (zejména sedmiletý chlapec) jsou naprosto závislé na kupování nových a nových věcí. Každý den několikrát žádají svého otce i mě o nové hračky, dobroty, oblečení a to i přesto že je rozhodně nedržíme zkrátka a všeho se jim dostává. Největší potíž je s hračkami. Je jich plný pokoj, mnoho různých druhů a většina nebyla právě nejlevnější. Děti si přesto hrají jen a pouze s tím, co mají nejnovější a hned druhý den po nákupu se ptají, kdy zase něco dostanou. Na hromadu starších věcí si ani nevzpomenou. Abych řekla pravdu, vůbec se mi to nelíbí, nejen, že nás to časem začne finančně zatěžovat (čím větší dítě-tím větší nároky na dárky...), ale hlavně nechci aby z nich vyrostli povrchní rozmazlenci, kteří odměřují svým nejbližším náklonnost jen podle toho, co od nich dostanou.
Můj partner si problém také uvědomuje, nicméně neví, jak rozjetou hrabivost dětí po tak dlouhé době zastavit. Nejlepší by samozřejmě bylo vyhlásit na hračky alespoň na nějakou dobu STOP STAV, který by děti snad přiměl k tomu, vrátit se ke svým starším věcem. Věřte mi, přeju dětem jen to nejlepší a mám je ráda, ale pocházím z velmi skromných poměrů a tudíž nemám pocit, že by děti byly šťastné jen v případě že pokaždé dostanou to, na co si ukážou. Navíc, hračka kterou dítě dostane za zásluhy je mnohem víc ceněná než ostatní a dítě k ní má lepší vztah (to že u nás není něco v pořádku je vidět i na tom, že děti nemají žádnou oblíbenou hračku, to kvantum co mají jim neslouží pro radost z věci jako takové, ale pro radost z množství). A navíc: děti by snad neměly zajímat jen hračky, jdou do první třídy, chtělo by to jim ukázat že kouzlo mají i knížky, sportování, zážitky...
O září půjdou do skauta, tak snad jim to trochu pomůže. Ale co dál, jak jim ještě pomoci?