Necháváte vybrečet dvouměsíční miminko?

tvl jako že si ho nechala 40min brečet?radši už nic nepiš

Jezis to je hrozný, 2 měsíční miminko fakt? ☹
Potřebuje tebe! Nejspis ho neco trapi a je na světě teprve 2 měsíce.. neporizuj si další.

Máma roku 👌

Ne! Nikdy. Člověk je hold jedinej savec, kterej dobrovolně odloží svoje dítě.

Udelala si velkou chybu. Je malinkate miminko. Bylo u tebe v bříšku 9 mesicu a ted jedine co potřebuje jsi ty! Maminka! Vím o čem mluvím. Mam taky náročné miminko, ale vyrvavani bylo pro me vzdycky tabu. Naprav to.. Více mazli, nos, koj. A uz to nikdy nedelej. A na reci okolo se vykasli. Kazdej bude radit, ale jenom ty jsi máma!!

Ne, nedokážu si představit, že bych nechala miminko takhle dlouho brečet, nikdy jsem to nedělala.

My jsme nechávali "vybrečet" tak, že jsme dítko dali do postýlky a drželi za ruku, aby vědělo, že jsme u něj. Sice plakalo, ale za 20 minut usnulo. Každou nocí se doba uspávání zkracovala a v nějakých 4. měsících se jen otočilo na bok a usnulo zcela bez řevu. Ale u nás byl problém, že vadilo nejen chování a houpání, ale kontakt obecně .

doufám, že seš trol, ty *pííp* *pííp* *pííp*

No nene, to fakt nene. Není možné, že by byl někdo tak pitomý, že by nechal 40 minut plakat 2 měsíční miminko, zatímco by v obýváku vesele kvokal s chotěm o nesmyslech. Já tomu prostě nevěřím.

to nemyslíte snad vážně.. na rady tchýně bych opravdu nedala.. spíš přemýšlejte nad tím, proč brečí - bolí bříško nebo chce být jen s maminkou? prostě musíte to vydržet a dělat "svoje věci" si můžete jindy..

Nikdy jsem syna vybrecet nenechala. Prijde mi to uplne odporné. Jako ze dite 40min brečí a vy si u toho neco v klidu děláte?!?! Kdyz dospely clovek ma nejake trápení, tak ho nikdy jen tak neodbudeme, ale miminko je ok nechat v jeho trápení samotné? Pro to miminko je matka jeho cely svět a pláč není nic jiného nez smutek nad tím , ze nema u sebe to jediné, na cem mu záleží a cemu alespoň trochu v tom novem svete rozumi - maminku.

Ano, miminku to opravdu může ublížit.Víš proč miminka v kojenaku nepláčou, vědí, že nikdo nepřijde.. nechtěj, aby se tvoje miminko cítilo stejně, aby se cítilo samo.. jsi jediná jeho jistota, potřebuje tě, potřebuje tě mít u sebe... Miminko jste chtěli, tak buďte s ním.. je to náročné, únavné, ale jste jeho středobodem vesmíru a je to normální, jsou mu jen dva měsíce!!!!

Proč si myslíš, že brečí, jakože jen tak z nudy? Má prostě nějaký problém, nedokáže to dát jinak na jevo, na tobě je přijít na to. Může ho trápit bříško, mít nějaké blokády po porodu, nebo třeba jenom potřebuje tvoji blízkost...Nechat řvát dítě 40 minut! není normální, to se fakt dá vydržet nechat tam toho drobečka a nejít ho utěšit?! A dělat si radši svoje věci tvl 🙈

Nebudu tě soudit nejsem soudce ale chudák mimino ! To mimino nikdy nebrečí jen tak. Ale asi ho něco trápí , má hlad atd . Jak by bylo tobě ? Opravdu jsi bez citů a nebylo ti ho líto ? 🥺🥺🥺 Jako neřeknu brečet chvilinku ale 40 minut ? A říká ti něco že si může vybrečet kýlu ?

Nikdy

Fuj :( to je odporný co ti radi tchyně a ještě odpornejsi ze jsi to udělala. To je babicka a matka za trest. Co když ho bolí brisko a má alergii na BKM?

Když necháte dítě vybrečet, zprvu Vás hledá, představujete pro něj bezpečí. A když nepřicházíte, pochopí to jako stav, kterej je život ohrožující a zmlkne. A pak i usne. A ne, není to v pořádku a ano, jsou následky. Mně překvapuje, jak lidi často přehlíží možný psychický dopady, který se můžou táhnout i do dospělosti, jen protože to není hnedka vidět. To dítě Vás potřebuje, i když brečí, protože má strach, nebo se cítí nepohodlně, nebo cokoli a Vy tam nejste. To je přece nepříjemný i pro dospěláka třeba v partnerství, natož pro někoho, kdo to ještě tolik nechápe a jede pudově.

Nechala jsem deti si pobrecet aby vedeli, ze nedobehnu hned jak fnuknou.... Ale jen chvil, takhle dlouho uz je hodne..... Jinak zkus zjistit zda to nema pricinu (boleni briska, malo najezene, klidne i zuby, ty umi nadelat paseku a i brzy atd....).

@viktorieraketka tyhle texty me vzdycky rozbreci, od porodu me vse co se tyce deti strasne dojima…
Zakladatelce: zajimalo by me, co mas dulezitejsiho na praci, nez chovat a utesovat svoje dvoumesicni miminko? Vse ostatni co bych k tomu rekla uz tu bylo napsano…

@pampeliska1313 chvile nevadi (zalezi, co kdo bere jako chvile) .... Kdyz polozim mimco a ono zacne rvat, pritom jsem udelala vse, co potrebovalo... Tak tu chvili, kdy si zajdu na zachod vydrzi. Me prijde, ze si to někdo spatne vylozi + tu mame rady starsich, kdy museli opravdu litat kolem baraku atd..... Ja to videla tak - Nejit treba hned jak fnukne, ale v klidu si zajit na tu toaletu (vedeli pak, ze nedojdu hned, ale dojdu a asi to pochopili nebot jsem deti polozila a byl chvili klid, kdyz se jim to nezdalo zavolali a dosla jsem). A pak je tu nekdo, kdo si to vylozi tak, ze ho nechat rvat desitky minut

@zrzeckas jako jasný, taky si odběhnu třeba na toaletu a pak jdu za synem, z dvou minut nebude mít trauma. Ale nechat desítky minut si myslím už je ta situace, kdy to není dobře.

@zrzeckas jasně chvilku nevadí,pokud sem ná záchodě je jasné že to neurychlím ale nechat brečet jen at ví že nepřiběhnu hned?to mi taky normální nepříjde

V ŽÁDNÉM případě!
Ten stres, co zažívá... Je malinkej, Ty ses pro něj existenční jistota, teplo, jídlo, bezpečí.... 3/4 roku na něj čekáš, než ho budeš moct sevřít v náručí.... A potom? Nechas ho osamocenýho plakat?
Člověk je tvor SPOLEČENSKÝ, žije a potřebuje žít v tlupě, ne izolovaně. Pokud chceš, aby usinal šťastný, lehni si k němu, dej mu prso a uzij si to. Pokud chces, aby ve stresu, strachu- pro ne je to existenční strach totalniho opuštění, kdy mu kde o zivot, male deti maji jen TEĎ. A TEĎ je v ohrožení- jidlo, bezpečí...
Ustavy jsou plné dětí, které byly ponechány, aby se vyřvaly. Usinaj samy, nic nechtej, zadne potřeby, k cemu, kdyz na to nikdo nereaguje? Hrozně "hodný" - čučí dál do zdi, když někdo vstoupí do místnosti...
Chces-li mit citove deprivovane dítě, ignoruj jeho potřeby, hlavně ty citove a psychické. Chceš-li mit zdravé vyrovnane dítě, ktere ma potreby uspkojene, a tudíž se na rodiče psychicky přehnaně nevaze, nema nahradni psychologicke mechanismy, aby zvládlo a prezilo svoji vlastní existenci, tak bud s nim. Ve 2-3 letech Te nebude uz moc potřebovat, zvlášť pokud má funkčního tatinka.

Do veku 7 měsíců si dite buduje jedinecnou a výlučnoz vazbu na rodicovskou osobu - tu, s kterou je nejvíc, obv mama. Potřebuje to pro schopnost hlubsich citovyxh vazeb, empatie, sebehodnoceni, sebeprijeti. Pokud to nemá, zustane citove oplostele, neschopno navazat hlubsi vztah, je "vykorene" emocni a psych.zivot ma posunuty. A uz se to nikdy nedá napravit.
Dej na svuj matersk inarinkt. Porid ai treba nositko, pokud nutně potrebujes neco delat...

Mně kdyz place mimino, stejně nejsem a to mexo delat - nezapnu knoflik, padaji mi vevi z eukou, ktere se mi tresou... kdyz nekdy nemůžu ihned, ale neco nutně musím jako otocit maso na panvicce....

Moje úžasná a naštěstí už ex tchýně mi to radila taky. Ano miminko přestane brečet, protože ani miminko nebude brečet věčně, když ho nikdo nevyslyší. Údajně tím v dětech od mala fixuješ pocit, že je lepší se spoléhat na sebe a že tě nikdy nikdo nevyslyší, tak pak nechtějí řešit problémy s jinými, jsou třeba nedůvěřivý, špatně tyto situace zvládají. Na kecy moje mamka mi to dělala taky a jsem naprosto v pohodě jsem úplně alergická. Můj ex je totální sobec, kurvník, nechce se mu pracovat a nedokáže řešit problémy, celkově mi dost často přišel sám v sobě ztracený. Radši před problémy uteče pryč, před vztahovými problémy utíká do kalhotek jiných. Jeho sestra velmi zdátně zahýbá svému dlouholetému partnerovi jen tak z nudy. A on i jeho matka touhle větou neustále argumentují při všech sporech o výchovu. Fakt si oba myslí, že to bylo naprosto v pořádku nechávat dítě řvát ať se naučí usínat samo a přes den ať si zvykne, že matka má i jiné povinnosti. Já pořídila šátek a vzala si malou do postele.

Druhá dcerka mi hodně plakala. Řekla jsem si, že tuhle metodu prostě vyzkouším. Když už nic jiného nezabralo. Dala jsem jí do ložnice a šla něco dělat. Vydržela jsem to asi 3 minuty, dýl to nebylo určitě. Nechápu, jak to někdo může praktikovat. Už jen za to, že jsem nechala nespící miminko ve vedlejší místnosti, bych si teď zpětně nafackovala.

Zvykne si možná na to, že se na něj matka vys* vždycky, když ji nejvíc potřebuje.

Při téhle radě se mi chce zvracet z lidí co jí dávají. Moje tchýně to předemnou zmínila dvakrát. Ona to tak dělala....a zkusila jsem to jednou na 3 minuty a nikdy víc. Největší mýtus s novorozencem je, že kam ho položíš, hned spí a nepotřebuje tě. Plačící mimino potřebuje cítit rodiče, aby se cítilo v bezpečí.

Skoro mě to rozbrečelo... Tohle bych neudělala ani teď, když má dcera skoro 14 měsíců, max ji chvilku nechám, když se nedá uspat a já už začínám být podrážděná, v postýlce, ale když pláče, tak jsem do 5 minut u ní. Stejně tak, když se jdu osprchovat a ona v průběhu začne brečet, tak to samé... Nemáš vlastní rozum, že musíš poslouchat takové skvěle rady od tchyně? Mně to taky dobří radcove radili, ale jen jsem si poklepala na čelo a prostě to nedělám