Necháme syna seznámit se s novým sourozencem až doma?

ahojky 🙂 tak nad tím já taky často přemýšlím, ale říkala jsem si, že spíš řeknu tatinovi ať ho tam nebere, protože by to pro nás pro oba bylo těžký ☹ myslím, že by pak moc plakal, že chce být semnou a já bych taky brečela ☹ i tak už budu hotová bez něj ☹ takže raději těch pár dní vydržet a pak se uvidíme doma a nebudeme se muset už loučit 🙂

Ahoj, zkušenost nemám, ale čeká mě. Každopádně nevidím důvod proč by malej neměl jít za miminkem do porodnice 😅 Tedy jasně pokud zrovna bude chřipková karanténa tak je to jasný, ale za jiných okolností ho určitě manžel přivede 😉 A když se narodila sestra, tak druhá se na ní taky šla podívat do porodnice (byli jí čtyři) a když jsem rodila já tak se za mnou sestra taky byla juknout (5 let) a vždy to pro ní byl zážitek jak hrom 🙂

tak ja mam stejny nazor jako @fialinka, rodila jsem v rijnu, dcerce tehdy byly dva a trictvrte a vubec me nenapadlo aby za mnou nechodila, naopak jsem ji tam chtela uz par hodin po porodu a ona se tam pro zmenu chodila divat na televizi 😀

já v tom nevidím problém, proč by nemohl sourozenec přijít za miminkem a hlavně za maminkou do porodnie, myslím si, že je to zcela normální věc 😉

nech to na něm, dcera taky beze mě neudělá ani krok (teď jsme jí pracně naučili, že čte pohádku před spaním tatínek) 😉 , furt se dušovala, jak si pojede pro bratříčka a nakonec skutek utek a šla radši k babičce 😀

Ahoj,
když se narodila Eliška, tak Honzíkovi bylo 23. měsíců. Byl občas zvyklý spát u babiček, takže s odloučením problém nebyl 😉 V porodnici za mnou byl jednou, ale bavilo ho to chvilku a navíc Elišku nesměl pochovat nikdy jiný než já. On potřeboval ke mě, takže jsem měla u sebe obě děti 😉 Takže se ségrou se seznámil už v porodnici a pak více doma 🙂
Jako druhorodičku mě pustili domů dřív, i kvůli místu, takže jsem porodila v úterý ráno a v pátek už jsem byla doma 🙂 Víc už jsme ho do porodnice radši nebrali, aby to tam nezboural 😀
Myslím, že hodně záleží na dítěti a i mamince jak to cítí 🙂 Mě to přišlo trochu nefér ho nechávat tak dlouho beze mě a aby se seznámil se ségrou až doma....

Taky jsem to dlouho řešila, malá měla 2 roky a měsíc, bála jsem se, že bude vyvádět, až mě uvidí a plakat, až budou odcházet, protože taky nebyla zvyklá být beze mě. Nakonec jsem to riskla a bylo to úplně v pohodě, jak píše fiallinka, Aničku víc zajímal pokoj, schovávala se pod postelí, kramovala ve skříňkách 😀 Na Leontýnku se podívala, píchla do ní, jestli žije 😀 , mně dala pusu a za chvíli už chtěla jít, řekla pá pá a šlo se v pohodě bez pláče, nechápala jsem 😀

u nás v porodnici děti do 10let za maminkou s miminkem nesmějí.Takže pokud maminka chtěla starší dítě vidět,musela ven do "předsálí",ale bez miminka...

Já zase řeším, jak to udělat, aby syn za mnou mohl přijít. Mostecká porodnice má návštěvy do 10 let zakázány. Nechápu proč, ale snad ho tam nějak propašuju. Nebo si radši vezmu ndstandard, aby za mnou mohl 😉

ahoj tak já jsem taky nad tím zvažovala zda by měli přijít s dcerou do porodnice se podívat na brášku nebo ne. Nakonec s ní přišli. Jediná výhoda byla že chodili vždy dopoledne s manželem, protože tam chodilo méně lidí a tak jsemměla čas i na dceru. Dceři tehdy byl 1 rok a 7 měsíců. A při odchodu nebrečela, jen chtěla ať jdu s ní, ale nakonec odešla beze mě a v pohodě. Malý bráška ji ze začátku nezajímal a bála se ho,ale při druhé návštěvě už se na něho koukala a jak jsme přijeli domů, tak z něho byla nadšená a dodneška ho má mooooooooooooooooooc ráda a nikdy by mu úmyslně neublížila. 😉

ahoj, no ja mam podobnu skusenost ako marinka 🙂
Malá mala len 16,5 mesiaca ked sa Kubíček narodil a do porodnice prišla za mnou hned prvý den 🙂 akurát sme mali svačinu, takže ju najviac zaujalo to najlepšie zo svačiny - suchy rohlík 😀. Potom sa pustila po skumaní izby, naštastie som ešte bola sama, takže všetky šufíky a skrinky si prešla v rámci prvej návštevy 🙂
Nikdy som dovtedy nebola bez nej /teda max ked som si odskočila k dr, alebo na nakup/, tak som sa bála ako to všetko zvládneme. Malá úplne ale úplne v pohode, pri odchode mi dala pusu povedala papa a už otvárala dvere. Bez slz a kriku, bez problemov. Zato ja som po jej odchode brečela jak želva lebo mi bolo bez nej strašne smutno 🙂
takže sa toho vobec neboj, decká to zvladaju fakt super, len s maminkami je to horšie 😀

Když se narodila Míša, měla Monička 17měsíců. Do porodnice za mnou na návštěvu nepřišla, když jel tatínek byla doma s babičkou. Měla jsem strach, jak to zvládne a doma to přijala bez problémů jak nutnou skutečnost, tak jsem to nechtěla nijak narušit tím, že mě uvidí někde s miminkem a kdo ví, co by se jí honilo tou malou hlavičkou. V den odchodu si pro sestřičku přijeli všichni a to jsme společně odešli. Musím říct, že to doma s tatínkem zvládli na 1* a měla jsem zbytečné obavy 😉

Daneček byl beze mě do porodu (měl 3 roky a kousek) max. dva dny. Gábinka se narodila ve čtvrtek (ve středu jsem byla v nemocnici), Daník přijel na první návštěvu až v neděli. Zvládl to mnohem líp než já, mě se chtělo hrozně brečet, že ho zase vidím a on se napřed trošku ošíval, přeci jen v bílé šílené košili doma nechodím 😀 . Ale pak se rozkoukal a byl v pohodě. Každému doma říkal, že jsem v porodnici a vůbec neměl trauma, natož že mě viděl a musel jít pak pryč. Neboj, určitě to zvládne i tvůj synek 🙂

chodil každý den. ten první byl s tátou vybrat dárek pro miminko a od miminka taky jeden dostal 🙂 pořád si to pamatuje 🙂 myslím, že to bylo fajn i proto, že viděl, jak to v porodnici chodí - všechny maminky tam mají miminka apod.

Chodili za mnou každý den(po 72.hodinách nás pustili domů)a byla jsem ráda,protože by se mi jinak po Adámkovi stýskalo.Alespoň vzal na vědomí to,že má bráchu a nebylo pro něj tak těžké,aby si na něj zvyknul.Takhle by si myslel,že jsem Matěje koupila někde v obchodě a chtěl by pak po mě,abysme ho šli vrátit. 😀

Mojí starší bylo 22.m když jsem zkončila v nemocnici na rizikovém na 14 dní do té doby nikdy nespala nikde jinde neusnula s nikým jiným než se mnou a chraň bůh když k ní vstával manžel. Jak jsem byla v nemocnici manžel chodil normálně na směny do práce každý den spala někde jinde (u jiné babičky) zvládala naprosto vpohodě, chodili za mnou skoro denně nikdy neplakala a jak už holky psali zajímalo jí vše kolem dycky podlezla po břiše všechny postele vytřela to tam dokonale po hodince nebo po lů zavelela že se jde a s úsměvem odkráčela dřív bych nikdy nevěřila že to tak zvládne, když jsem pak porodila bylo vše vklidu návštěvy jsem tudíž vůbec neřešila

Když se narodila malá, bylo synovi dva roky a osm měsíců. Chodil za námi do porodnice každý den, bych umřela steskem nevidět ho 😕 . Doporučuju připravit "od miminka" pro toho staršího nějaký dáreček. Já koupila před porodem sadu angličáků za pár korun u čongů 😅 a malej, když za námi chodil, pokaždý našel u miminka pod peřinkou jedno autíčko + nějakou drobnost (lízátko, bombonky, žvejku, omalovánky...), aby vydržel na návštěvě a nezboural při tom porodnici. A proběhlo to naprosto v pohodě.
Spíš bych měla strach, když by byl starší menší, třeba rok a půl, to jsou ještě takový "miminka", který se jen tak uplatit nenechají 😉

no ja to taky resim hlavne ted, protoze se budu muset registrovat v nejake porodce. Vzhledem k tomu, ze do Motola uz za zadnou cenu nechci (strasny pristup personalu) a navic tam maji zakazany navstevy deti do 12 let, nevim jestli mam zkusit rodit nekde, kde je pristup deti povolen. Naopak tam maji nejlepe vybavenou novorozeneckou jednotku, kdyby nahodou, tak me manzel premlouva, ale ja z toho mela takovy trauma a kdyz tam za mnou nebude moc prijit mala, tak jsem na rozpacich 😒

No, já zatím plánuju, že Honzík za námi do porodnice nepůjde (bude mít 2,5 roku - je totiž hrozný divoch). Doufám, že těch pár dní , co budu v porodnici, si ho u sebe nechají mí rodiče (maminka učí a v srpnu bude mít prázdniny).

Já bych brala do porodnice na návštěvu až větší děti a ani ne kvůli dětem, ale kvůli sobě. Já když jsem rodila podruhý, tak prvnímu bylo 2 roky a 5 měsíců a nechtěla jsem aby za mnou chodil na návštěvu, hrozně se mi stýskalo a neudržela bych se tam před ním nebrečet a on by pak byl z toho zmatenej a nechtěl by odejít. Tak to ty 3 dny vydržel u babičky a bylo to lepší pro oba 🙂 Já jsem ale hrozná cíťa.

já bych nechala chlapečka si přijít pro tebe a miminko do porodnice - ve smyslu až ten den, co budeš odcházet...asi bych fakt měla strach, že tak malé dítě nedokáže v klidu odejít od tebe po návštěvních hodinách - může to zbytečně podpořit žárlivost od počátku...

Záleží na každém dítku, naše Adélka se na miminko moc těšila a chodila za námi každý den 🙂 a v pohodě pak s taťkou odcházela domů.

Já mám holky od sebe dva a čtvrt roku a dcera tam za mnou byla, bylo to krásný, dojemný, k miminku se měla hezky atd. Ale při odchodu hodně brečela a já pak samozřejmě taky, když se za ní zavřely dveře. Naštěstí druhý den už jsem šla domů, ale musím říct, že jsem pak trochu litovala, že jsem ji tam brala, že akorát z toho měla trauma, že já tam zůstávám s miminkem a ona jde s babičkou pryč ☹

@ined77 podle mě je to spíš o povaze toho prcka... jestli je takovej lítostivější, maminkovštější tak pak bych to zvážila ale jestli si myslíš že by to zvládl v pohodě tak pak proč ne... ale hodně asi záleží i na tom s kým by na tu návštěvu přišel... asi se mu třeba bude líp odcházet s tatínkem než třeba s babičkou (nebo obráceně)...
já třeba tu návštěvu v porodce plánuju a budu chtít aby došel nejen s tatínkem a velkou ségrou ale i s tchýní, myslím že s nimi se mu pak bude ode mě odcházet líp.... budu mít skoro stejnej věkovej rozdíl jak ty... 😉

já bych teda dítko rozhodně vzala sebou. Vždyť je to člen rodiny, tak proč by se na sourozence neměl jít podívat? Když se moje sestra narodila, tak mi sice bylo 8, ale na mamce jsem byla hooodně závislá, ale já byla šťastná, když mě můj táta vzal sebou. Vůbec bych nad tím ani nepřemýšlela
Se mnou byla v porodnici maminka, měla 2,5 letýho chlapečka a taky tam byl a bylo dojemný, jak si k ní vlezl do postele a byl šťastnej, že vidí mámu 🙂

Určitě jsem pro, aby sourozenec přišel do porodnice. Ondráškovi bylo 23 měsíců, když se Jiříček naridil a první i další návštěva proběhly v pohodě. Ondra dostal od míma dárek, který byl u Jiříčka v zavinovačce a udělal mu obrovskou radost. Doteď když sihraje s tím autobusem říká mimi mimi Jury🙂-

Rozhodně jsem pro seznámení v porodnici. Spíš se připrav na to, že dítko bude v pohodě a žádné srdceryvné přivítání se konat nebude 😀 Staršímu bylo 23 měsíců. Ignoroval mě, což se mnou docela zamávalo (6nedělka, hormony a tak 😀 ) a jak už tu někdo psal. Spíš ho bavilo hopsat na posteli než se mazlit s mámou, ale zvládl to v pohodě. Hlídal ho tatínek a tchýně. Chodili za námi každý den a pak si pro nás přijeli i do porodnice.

Za mně ne. Resú záleží jak staré a závislé dítě. Vandě bylo 2 a čtvrt roku když jsem rodila,byla na mně docela fixovaná a já se bála že když s ní neodejdu,bude to dávat za vinu Alici. Znám i případ kdy se takhle nenapravitelně pokazil vztah staršího sourozence k mladšímu. Takže byla u mojí mámy a viděly jsme se až doma už i s Alicí.

asi je to vylozene o diteti, pokud neni zavislacek, tak jsem samozrejme pro. U nas to bude asi v pohode, pac Mie bude prinejmensim 5 let, az budu podruhe rodit 🙂