Nebaví mě to s miminkem

@ladymaky Takhle jsem to měla některé dny s dcerou - vydrž to, miminko je jen jednou a za chvíli to bude parťák ❤️ A ačkoliv se to zdá ve dnech na kosočtverec neúnosné, nikdy neříkej "už aby" - čas strašně letí a než se třikrát vyspime, naši malí satani půjdou na vysokou. A mmch, nemluví se o tom, ale hodně maminek prostě není na mimina, ale až vyroste, budete moct chodit na hřiště, doma tvořit, časem si řekne, co mu vadí, zabaví se sám 🙂

Já myslím, že Tě nikdo kamenovat nebude. Jsi unavená, vyšťavená, určitě to chce voraz na chvíli bez miminka. Přes den bych poradila nějaké nosítko nebo šátek, udělala bys alespoň něco a miminko by bylo u Tebe. Pokud je hodný v kočárku, jít prostě ven.
Vydrž, ono se to překulí a bude líp, protože od toho roku, jak bude průzkumničit, bude zábava větší...

@ladymaky myslim , ze takove obdobi ma hodne z nas☺️Ja proste vzalar a byla cele dny pryc☺️ Kafe s kanoskama,prochazky ,vylety atd..proste nebejt doma☺️

@ladymaky chápu tě.... já třeba chodila 2x denně na dlouhé procházky s kočárem - to mě bavilo (a dítě mi pak už nikdy nespalo přes den doma😅)

Bude lip, vydrz. Mam druhe, je ji 10m a taky me to moc neba. Ale vim, ze za rok uz to bude o moc lepsi, stejne jak s prvnim. Nespim, mala mi vube neji prikrmy, takze 100% kojim, v aute rve a kocarku taky dvakrat neholduje, takze na vyletovani to neni. Manzel je hodne pracovne vytizeny, jsem na ty dva rarachy sama. Casto mam stavy zoufalstvi, ze uz dal nemuzu, ale proste musime vydrzet, nebudou miminka navzdy. Miluju je oba a jsem vdecna, ze jsou zdravi, to si porad opakuju.

Měla jsem to úplně stejně. Malý náročný, já úplně KO ( i zdravotně), manžel v práci. Pořad jsem si říkala “Až začne chodit, bude to jednodušší, Až začne mluvit … a ono fakt jo. Jakmile z něj bylo batole a ne kojenec, mnohem víc mě to bavilo. Teď si dokonce pořizují druhé a počítám s tím, že první rok to nebude žádná sláva, ale stojí to za to.

Já pořád říkám, že děti se mají rodit tříleté 😀 Já jsem 5 let doma se dvěma dětmi a jsem ko a už se nemůžu dočkat, až za měsíc naklušu do práce... Vydrž! Bude líp!

@ladymaky můj bože, jak já nenáviděla u obou dětí ten první půl rok... nuda, nikam nesmíš, pořád jsou u tebe. Cítila jsem, jak vnitřně blbnu..😁😁 ale potom se to zlomí a kolem druhého roku začíná ta pravá zábava.. upřímně jsem nikdy nepochopila, jak někdo může mít rád miminkovske období...

@veritanas ja zas nechapu to batoleci... cca 2 az 5. Furt samej rev, vztek, hysteraky, hada se to s tebou, ale nenecha si nic vysvetlit...😅. Mimino do roka ok. 😎. Ale jasny, kazdy jsme jiny....

Kdyby se děti rodily dvouleté, mám klidně armádu. Protože se rodí jako novorozenci, nevím, jestli seberu odvahu na druhé. První půl rok byl za trest, výrazně se to zlepšilo, když v osmi měsících života dcery šla na jedno odpoledne do práce a pak v asi deseti na jednu záchránkovou dvanáctku měsíčně ( protozě tuhle práci extrémně miluju), na tu jsem se těšila celý měsíc. S dítětem žádná sranda, kvůli kojení se neda moc vzdálit, nevyspání (a to jsem měla pocit, že na nevyspání jsem fakt zvyklá). Co zachránilo mě byly každotýdenní psychoterapeutické procházky s kamarádkou, která měl stejně staré dítě a hovory o čemkoliv, vyjma našich dětí. Běhání (za krátký čas největší fyzické zničení). Sex ( i když jsem se občas musela přesvědčit spíš racionálně než že bych byla fakt chtivá). A práce z domova, psychicky ten pocit dementnění nedávám.

Mám to stejně… s první to bylo po 1.roce fajn, výlety.. pohoda… teď druhá 2 měsíce, přes den spánek jen na rukou… už se moc těším na další léto🙏🏼☺️ Vždycky nechápu, když maminky píšou u těch dvouměsičnich apod “zastavte čas” - já bych ho trošku popohnala🙊

Úplně te chápu. Já taky nejsem na miminka. Úplně, spíš mě děsí a nevím, co si s nimi pocit. Včetně vlastních. Takže akorát přežít. Za mě bylo nejhorší období ten začátek a pak zhruba od půl roku do roku. Do té doby pohodové miminko nevydrželo chvíli samo, musela jsem nonstop bavit. Večer jsem vždycky byla úplně s nervama v kýblu. Takže za mě tak, čím jsou starsi, tím líp. Nejsem fakt z těch, co lituji, že to miminko tak rychle roste a chtěli by zastavit čas. A je fakt, že do teď jsou věci, co mě fakt nebaví, jako je hraní. Jako je to lepší, ale celkově na to moc nejsem. Prostě to tak je, každý se v tom mateřství asi najde v něčem jiném, myslím, že málokdo si to užívá nonstop, od rána do večera, x let a úplně všechno, co to obnáší. Nedá se poradit nic jiného, než vydrz, bude líp. A fakt bude, mě vždycky pomohlo si ji představit starsi, co už bude umět, atd. Tím to člověk bere nějak relativněji, ne jako na doživotí. Pak tedy mít i své koníčky, zábavu, hlídání, mít na co se těšit, pokud to tedy jde.

@ladymaky vůbec není důvod tě kamenovat, tohle bych řekla, že jsou dost běžné pocity, kór když je mimčo náročnější.
Já jsem to měla podobně, už od malička byl neodložitelný, nechtěl ani nosítko ani kočárek.. celý dny jsem pronosila, veškeré práce s ním na ruce, záda na odpis, o spánku se mluvit fakt nedá (a to do 6m spal přes den jen na mně). Také mě to moc nebavilo, kolikrát mi bylo do pláče. Začalo se to lepšit nějak kolem 8m - vydržel i pár minut na zemi, pak přišlo sezení, lezení a já si to začala konečně užívat (cca v 10m). Takže neboj, opravdu se to zlepší a už to není tak daleko. 🙂 mě asi nakonec nejvíc pomohlo proti tomu nebojovat, prostě nad tím moc nepřemýšlet, dělat co je třeba. A najednou přišel den, kdy mě dokonce napadlo, že bych chtěla i druhé (masochismus je to, masochismus 😁).
A nemohla bys ho dát na hoďku dvě manželovi alespoň o víkendu, aby sis trochu vydechla a mohla se věnovat jen sobě? Jinak hlavně se vůbec netrap tím, že máš takovéhle pocity je to naprosto pochopitelné. A úklid neřeš, pokud to vyloženě nesmrdí 😁 trochu to pošmudlej přes den a větší úklid by mohl udělat třeba manžel o víkendu, nebo nějak spolu.. a nebo si jednou týdně pozvi nějakou paní na úklid,

V každém období jsem brblala na něco 😀 ať už drží hlavičku, ať už pase koníčky, ať už si sedne, ať už chodí, ať už mluví 😀 začátky jsou těžké a já bych čas rozhodně vrátit nechtěla. Ale na druhou stranu využijte toho, že ještě nechodí a neleze k kočárku. Výletujte, choďte na procházky, čerpejte energii z přírody. Na úklid se*re bílej tesák 😊 já prvorozenou vždy hodila do nosítka a šla do lesa. Až začne dítko běhat, budete trávit dost času na hřišti a to taky není žádný šlágr 😀

Tak já budu ta poslední,kdo tě bude kamenovat nebo soudit,jsem to samé. Syn zlaté dítě a dcerka..peklo. Uřvaná,blinkala mi,nespala..já skončila až prášcích, takže o tom -troufám si říct- něco vím. Dodneška mám stavy,že bych nejradši zdrhla. Ale jako ne tak hrozné jako předtím. Malá měla rok,celkově se zlepšila,ale její řev a vztekáni mě přivádí často k šílenství. Taky nejsem asi typ na ta malá mimina, ale věřím,že až začne mluvit, začne si opravdu hrát s hračkami apod., tak bude vše veselejší. Takže tak ještě toho půl roku to bude na prd a musím to přežít.

Naše malá byla jako miminko ok, žádná hrůza se nekonala, zato teď má 13 měsíců a to, jak dokáže vriskat, když není po jejím, to někdy šílím 😅 prostě někdy je hůř, někdy zas líp, hlavně to nějak přežít 😆🍀

Koho by taky non stop bavilo ukazovat hračky a chrastit chrastítkem.. Ale ja naopak 3-6m povazovala u obou jako nejlepší, uz to neni ten start, je vypiplane a nikam neuteče. Varila jsem s nimi, denne, byly v kuchybi na dece, v houpatku, uklizela taky tak, byly poblíž s hrazdou, ja na ne mluvila.. Az zacaly lezt a chodit, to uz jsi jim nonstop za prdeli, aby nespadly, neublizily si.. Pak vzdor, no diky, nechci. A ted si pochvaluju, ze uz jsou rozumny a naji se sami, uklidi..

Holky já už mám jednoho devíti leteho syna, ale on byl klidné a hodné mimi, snad ani neplakal, neměl Prdy, všechno jedl, o zubech nevím, takové mimi za odměnu, jak se říká...Ale teď tohle mimi je takový satanek. Taky nevím, co na tom miminkovskem obdobi někdo má. .. Já to úplně nesnáším no 🤦 čekám fakt na ten rok, až bude sám trošku něco dělat, jinak už pojdu, tlacim čas snad i očima a někdy se ten den táhne jak smrad 🤷ted máme jeden zub a dvě prorvane noci k tomu 😕

@ladymaky ja zase nedavam cerstveho petiletaka. V kombinaci s triletym a miminkem bych ho obcss uskrtila. Rve, odmlouva, knuci, chce to, co zrovna nemuze mit, kyselo je moc kysely, normalne mu preskocilo:( chci zpatky batole🙂 Jedina vyhoda je, ze miminko porad stouraji a tak si skoro uziva, kdyz ma chvili klid:D

Taky mě to nebavilo. Jsem ráda, že má 5 pryč a dá se něco dělat. Dokonce mě nechá třeba po obědě i dáchnout😂 návrat do práce a mezi lidi byl top z celého rodičáku. Ne každá je na to nastavená.

Normální stav. Nezbývá než vydržet. Někdy je to na skok z okna. Ani na to není rada jen to, že to bude lepší. ☀️

Mě to začalo bavit až ve věku minimálně 3,5 let dítete.. 4 roky lepší, 5 ještě lepší.. Je to tak 50:50. Některé matky to strašně baví.. jsou mateřský typ.. kočár, kojení, nošení, přebalování a ten zbytek to hold musí přetrpět..

Šátek mi zachránil život. Chodila jsem kilometry s prckem pod bundou ve snehu, jen aby neřval. A brečela taky. Po 3 měsíci to přešlo, pomohlo být pořád s ním, spát s ním. Kočárek ani postýlku vlastně neznal. Dnes je mu 13 a super kluk!
Takže hlavu vzhůru, to přejde. Mysli na to, že jednou budete parťáci!

@ladymaky No moc se netěš až mu bude rok a víc, pak bude mít období vzdoru a to je teprv fičák ☺ zkus nějaké houpátko, chodit hodně ven, a bude zas líp 😉

Jak já te chápu. Mě to mimco nebavilo do roka, pak to bylo lepší. Ale trochu vetsi zábava s nim byla až když začal chodit, a dalo se jít ven, kde se unavil. A na to jsem si pockala skoro do 16 měsíců. V tomhle věku jsou proste nudni. Já se s nim chodila na prochazky v kočárku do parku, tam ho dala na zem. A nebo jsem s nim ležela i přes den v posteli, měla ho pod hrazdickou, hračky. Jo a taky jsem chodila po kamaradkach, porad jsem byla s někým se stejně starým mimi. Mám 18 měsíčního, takže loni byl na stejným levelu. A léto dobrý, i začátek podzimu, kdy ještě bylo plavání. horší byl ten pozdni podzim a zima, kdy všechno bylo zavřeny. To fungovaly jedine návštěvy.

@ladymaky 1.rok je peklo v řetězech.
@konidana jo, tohle období je taky náročné 🙈

Ja to chapu, me taky miminkovske obdobi nikdy moc nebralo.. Ale proc si ty ,,nudne" dny necim nevylepsis? Chodite ven? My jsme s detmi ted porad nekde venku, doma by mi taky hrablo. Nacpala bych mimco do kocarku nebo nositka, zavolala kamaradce a hura nekam na spacir. Nebo rozhodit si deku nekde u vody. Je leto, moznosti je spousta. V zime je to teprve na palici.

V klidu. A mala navic rvala v kocarku, takze ani ty dlouhe prochazky, protoze v nositku ji to bavilo hodinu, pak se chtela protahnout, takze zase rev. Sundat, dat na nohy, chvilku nechat, zase zavazat.. no na palici. Ale nekdy kolem te doby zacala milovat byt na brisku, takze uz to pak bylo ok i v kocarku. Lezela na brise a cumela ven. Chodila jsem na cviceni s detmi (kdyz zrovna covid dovolil) a od pul roku i na plavani s detmi. To me vcelku zachranilo. Loni touto dobou mela mala pul roku. Koupila jsem piknikovou deku, domluvila aspon jednu kamosku/tetu a sly jsme se prasknout pod strom do parku. Kolem stejneho obdobi jsem zacla doma aspon zakladni uklid. Koupila jsem si Týc vy vysavac 3v1 s nastavcem na vytirani, uvazala malou na zada a za chvilku mela vysato i vytreno, kdyz jsem to delala pravidelne, tak i jednim vrzem (to vysavani plus vytreni jednim tahem totiz moc nefunguje kdyz je moc velky binec na podlaze, to se pak musi stejne zvlast). A jestli ma furt problemy s briskem, tak je to sice paradox, ale ja zkusila uz v 5 mesicich dat prvni prikrmy a problemy zmizely jak mavnutim kouzelneho proutku... Doktorka rikala, ze to tak nektere deti maji.

Hele já mám pocit, že do 6 let věku syna to bylo jedno velký koma, pak už to byla pohoda 😂