Na dně na mateřské
Dobrý den, jdu se spíše vypovídat než asi pro nějakou radu. S manželem máme dvě děti, které jsme si moc přáli, tříleté a druhé je necelých půl roku.Již před prvním dítětem jsem byla doma na rizikovém těhotenství skoro od začátku a nikdy mi nevadilo být dá se říct pořád doma, Ale momentálně mám pocit že se asi zblázním. Starší si Brala tchýně na hlídání už možná od 2. nebo 3. měsíce, tak jsem měla kolikrát i nějaké to volno. S druhým dítětem si to bohužel změnilo, z nějakého důvodu jí tchýně odmítá hlídat, preferuje stále jen tu první. Neříkám, že bych jí tam dávala pořád, ale chybí mi alespoň chvíle klidu. Když malá spí, tak běžím uklízet, potom se vzbudí a musím běhat kolem dětí, tak je to pořád a stále dokola. Vlastně nemám ani hodinu času na sebe. Manžel tu mladší taky hlídat nechce, prý je ještě na to moc malinká. Starší má teď hrozné období, co se týče mě, absolutně žádný respekt, neposlechne žádné slovo, je drzá a fakt hrozně zlobí, až nevíme co s ní. Pravděpodobně žárlí na malou nebo nevím jak si to mám vysvětlit. Posledních pár dní jsem protivná na všechny okolo, nemám ani chuť jít třeba uklízet nic. Manžel dělá 12 nebo 24 hod. směny, tudíž jsem s dětmi téměř pořád sama doma. Ani nevím, zda chci slyšet jestli to má někdo stejně, nebo jestli je to takhle opravdu jen u nás? Rodinu sice miluji, máme nový dům, ten taky, ale opravdu mám pocit že už nezvládám. Spát chodím s tím, že zítra to bude katastrofa od rána do večera a vstávám s pocitem že budu brečet, no prostě hrozný.
Me to pripada takhle uplne normalni. Ze to takhle ma spousta mamin a mozna jeste i horsi. Mas bonus v tchyni,ktera si bere starsi. A to uz od miminka. To je preci fajn. Je to babicka,ne hlidacka,aby tys mela cas. Neni to jeji povinnost. Moji a manzelovi rodice pracuji,nejde,aby v tydnu hlidali. Nekdy taky samozrejme pohlidali,kdyz skoncili driv nebo meli dovcu. Vzali si syna na hriste atd...A nebo i o vikendu... Po narozeni mladsi,si ho taky brali. Ale miminko mi zustalo doma. Byla jsem rada,ze mi pomuzou se starsim,i to pro me byla pomoc. Neni jednoduche pro prarodice hlidat obe deti. A navic jsem byla rada,ze starsi je bude mit jen pro sebe a uz si uzijou nejakou zabavu nez aby jeste meli na starost mimino. Dcerku si pak zacali ke starsimu brat kdyz ji bylo cca rok a pul. Neco jineho tedy bylo,kdyz jsem potrebovala neco vyridit nebo jit k lekari. Tak to vzdy bylo na chvilku nebo hlidal manzel. Ale i ten preferoval do urciteho veku jen starsiho. Kvuli kojeni,ne ze by jinak nechtel. A taky si bral manzel starsiho ven. O vikendu treba...Nebo oba pak hlidal a ja si odskocila...Mel by se zapojit i manzel. Aby sis odpocinula. Jsou to i jeho deti. Ale babicce to nezazlivej 😀
Jak manžel tu mladší hlídat nechce? Ona není jeho? Já tohle fakt nechápu, rodiče jsou vždycky dva. Být tebou tak si s manželem promluvím. Každý potřebuje čas pro sebe, i žena co je na mateřské. Takže mladší do kočárku, starší za ruku a šup na hřiště s tatínkem aspoň na dvě hodinky denně. 😊
Když mu nevoní hovínka, ať uklidí a navaří, když má volno... Nebo dělá přesčasy a volna má minimum?
Muj muž je hodně v práci, ale když je doma tak uvaří, uklidí, prebalí, nakrmí. Musim mu o to říkat, pořád, sám se k tomu nema, nastesti když reknu, tak udelá.
Jste přetížená a unavená, je jasné, že takhle to dál nepůjde.
Poproste manžela upřímně o pomoc. Bez výčitek. Jen s tím, že by vám pomohlo se třeba dospat nebo kdyby tentokrát uklidil či navařil on. Nebo si obědy někde vyzvedávejte a na vaření se vykašlete. Je to o tom, jak si to nastavíte. Mluvte spolu, pomáhejte si navzájem, dejte sama sobě odpočinek a budete zase spokojená ženská.
Na tchyni se nezlobte, není její povinnost hlídat ;) A buďte ráda, když si vezme aspoň na chvilku starší cácorku.
I ta vás ale potřebuje. Chce si uhájit svoje místo, vždyť doteď měla plnou pozornost všech ona.
Zkuste hledat Nevýchovu - na fb nebo jinde. Snad vám to pomůže a pochopíte spoustu věcí 🙂
Já jsem to měla podobně. Měli jsme sice jen jedno dítě, ale v roce už jsem začínala propadat depresi. Manžel po práci ještě chodil do školy a víkendy měl brigády abychom si vydělali na barák. Takže jsem ho viděla jen přes týden třeba od 6 od večera. Malý v noci vůbec nespal, babičky ho vůbec nechtěly, prý až bude větší. Takže já zavřená v 1kk s nespavým uplakaným miminem pořád sama, žádná kámoška, žádný čas pro sebe, nic. Kolem holky dávali děti na prázdniny, babičky jim hlídaly kdy potřebovaly. Pomohlo až když manžel dodělal školu a jednou týdně pohlídal malého v pátek se vším všudy (koupání, krmení, uspávání) a já mohla v 6 vyrazit cvičit děcka do tanečního kroužku. Tehdy se mi hrozně ulevilo a nám jako partnerům to hrozně pomohlo. Protože dokud byl manžel pořád pryč tak měl hodně zkreslené představy o tom, co nonstop péče o dítě obnáší. Chytil se za nos a pak se o malého staral jak jen mohl, vybudovali si tím krásný vztah 🙂
Mám jen jedno dítě, ale první půlrok byl hroznej 🤦♀️ Potom to začalo být lepší. Teď je mu něco přes rok a půl a jsou dny, kdy toho mám taky plné kecky. Manžel se snaží, takže mívám chvilku pro sebe, někdy jedou k dědovi, a to několikahodinové ticho je balzám na nervy. Moje mamka malého bere ven už od miminka tak jednou týdně. Jenže to je za cenu toho, že mi tady potom několik hodin sedí a vymlouvá mi díru do hlavy 🤦♀️ Bývám z toho unavená víc než normálně. Tchyně malého nepohlídala nikdy. Tvoje tchyně si možná netroufá hlídat obě děti najednou, s tříletou už je to přeci jen větší pohoda (dají se podnikat zajímavější věci, řekne si, co chce, atd.), tak ji preferuje. Uvidíš, až budou děti větší. Zapracovala bych ale na manželovi. Ten můj se taky ze začátku do "hlídání" nehrnul - bál se s ním manipulovat, bál se, že nepozná, co syn potřebuje. Ale u všeho asistoval nebo mě zastal v domácnosti (nádobí, vysávání, nákupy,...). Kolem pěti měsíců jsem už byla nekompromisní - syn držel hlavičku, už to nebylo křehké miminko, nebyl důvod se čehokoli bát. Dvakrát ho sám přebalil, zjistil, že to opravdu není žádná věda a začal s ním jezdit v sobotu na dopoledne ke svým rodičům. Já šla spát nebo jen koukat na televizi, číst si... Prostě čas jenom pro mě. Tvůj muž může vzít kočár a jít se starší dcerkou třeba na hřiště. Pokud dělá dlouhé směny, má potom "dlouhé" volno. Část toho času si prosaď jenom pro sebe, jinak se z toho brzy zblázníš... 🍀
@jola777 U nás jsou slova PROSÍM a DĚKUJI známkou slušného vychování a učíme to i děti. To, že manželovi řeknu "mohl bys prosím vyklidit myčku" není znak podřízenosti, ale toho, že tu práci potřebuji udělat teď, a taky mu za to poděkuji. Stejně tak on mě poprosí, že potřebuje s něčím pomoci a poděkuje. To nesouvisí vůbec s tím, že se o práci v domácnosti a péči o děti dělíme, protože to je práce nás obou.
Měla jsem to stejně. Vlastně jsem neměla žádné hlídání, výjimečně si manžel vzal starší dvouletou na celý víkend na výlet, a k tomu doma mimino. Byla jsem po těch 3 letech doma s dětma už fest vyhořelá. Když bylo mladšímu rok a starší 3roky, tak už jsem fakt byla zoufala a zralá na psychiatra. Vyhořelá, zpruzelá, protivná na všechny a kvůli všemu. U nás jsme to vyřešili tím, že podobně zpruzelý manžel z práce, šel místo mne na rodičák, a já naplno do práce. Kdybychom to takto nevystřídali, tak skončim fakt v Bohnicích, bez nadsázky.
Ve vlastním zájmu dělej doma jen nejnutnější, úklid neuteče (podlahy ti vytřou děti jak tam lozí, to neřeš) uvařit by občas mohl manžel nebo babička? Je prostě potřeba nějak zvrátit tento nevyhovující stav...
@somalicats Tak pokud on před tím tebe poprosil aby si tu myčku naplnila a poděkoval tak v pořádku. 🙂 Já manželovi tyhle základní věci říkat nemusím, sám pozná co je doma potřeba udělat a prostě to udělá. S dcerou to je jiné, té to říkat většinou musím, ale té je dvanáct tak na to má ještě nárok. 🙂
@jola777 Tak můj manžel mi myšlenky nečte ani ho nemám neustále za zadkem, aby sledoval, co dělám a zda není náhodou něco potřeba. Takže když vidím, že dojela myčka a zrovna mám jinou práci, tak ho poprosím, aby ji vyklidil. Stejně tak on jde poprosit mě, že by rád kafe (po mozkové příhodě neumí obsluhovat náš automat na kafe), nebo zda bych mu ohřála oběd. Tomu se říká slušné chování.
Ono to možná špatně vyznělo. Samozřejmě z tchýně nechci dělat chůvu, ale tu první si třeba vzala když byla malinká alespoň do kočárku nebo tak. Teď, když se zmíním, např. že má kamarádka příští léto svatbu, tak mi vlastně stejně řekla, že tu druhou hlídat nebude. Moje mami bydlí daleko, tak ta mi pomoct také nemůže. A manžel neříkám, že občas doma něco něudělá sem tam, ale vesměs když má volno, nechám ho samozřejmě také odpočinout, ale potom jeho styl fungování je, být chvíli tedy s námi doma a buď jet na kolo, nebo za kamarády. Když řeknu, že jsem vyřízená, tak vlastně slyším akorát že jsem to tak chtěla a měla s tím počítat, že ženská patří k dětem, proto jsem doma na mateřské dovolené atd. atd.. U nás je hrozný problém si dojít i k lékaři, protože na nějaké hlídání se vůbec spolehnout nemůžu. Občas si přijdu, že první dcera je společná a ta druhá že je jen moje. Manžel je strašně hodnej člověk a ochotnej, ale co se tohohle týče, tak má hrozné názory.
@somalicats By mě jeblo, jsem mu řekla, že jednou pro vždy snad plný dřez pozná a když zapípá umytá myčka tak to slyší 😅 Funguje to, je to jeho práce, o kterou se prosit nemusím 👍
@jola777 Mě třeba taky přijde normální poprosit a poděkovat 🤷♀️ Třeba když si muž pere pracovní oblečení, vidí že program už je u konce, tak jde a poprosí mě, jestli bych mu to hodila do sušičky, až budu mít chvilku. Já byla se synem venku, že si muž pral bych si nemusela všimnout. On to neudělá, protože třeba zrovna dělá nějakou práci kolem domu. Nebo mě poprosí, jestli bych jim udělala kafe a odnesla ven, aby nemusel odcházetod rozdělané práce, zouvat se, mýt se, atd. A vždycky poděkuje. Takže nevidím problém ho poprosit (a poděkovat), aby vyklidil myčku, že já dělám něco jiného.
@martinka_33 Nám často ta myčka pípá, když nejsme doma. Takže když mu to neřeknu, neví 🤷♀️
@somalicats Tak já taky samozřejmě poprosím manžela když chci aby mi udělal kávu, nebo on mě když chce třeba ohřát oběd..... Ale ty nevidíš ten rozdíl? Káva, oběd - to jsou věci co děláš přímo jen pro něj, ale když on vyklidí myčku tak to dělá pro všechny, tedy i pro sebe. Nebo on ti řekne "prosím můžeš převléknout postele dětem, děkuji že jsi to udělala"?
@martinka_33 U nás třeba myčka nepípá 😀, jen cvakne, takže ji slyším jen když jsem přímo u ní.
Jaký si to uděláš, takový to máš. Zapoj chlapa, má děti, tak se jim bude věnovat a starat se...
@emillyhk ty to taky nevis, tak zrovnatak se on muze podivat, zda už domyla. Mně tohle hodně ulehčuje, hodit to na něj nadobro. Co se detí týká, to si musim říct, to on údajně nemá po covidu čich, tak ani bobek v plence prý nepozná, ze by šel sám od sebe přebalit 🙄 Ale opravdu mi ulehčuje, že jsou práce domácí, o které se nemusim zajímat když je doma 👍 Ono bohatě stačí, ze detem o vše musim říkat xkrát 😀
@jola777 O děti se samozřejmě staráme oba. Ale zpět k tazatelce.
Pokud je manžel v práci a paní se stará o děti, tak je zjevně více starostí o děti a domácnost na ní, že? Reagovala jsem na její post tím, aby manžela poprosila (požádala, řekla), že by si taky chtěla někdy oddychnout, a že potřebuje pomoc. Nevidím na tom nic špatného. Chlap většinou není svou přirozeností nastavený (nechce být) na to, aby se staral o domácnost a děti tak, jako je žena.
Každá to máme, jak si to uděláme. Vy jste si to zjevně nastavila k vaší spokojenosti, to vám přeju.
@jola777 Ne, oběd dělám pro všechny, ne jen pro něj, a za něj mi teda vždycky poděkuje a pochválí. Kolikrát se sám zeptá, zda je v myčce čisté nádobí a když je, tak ji sám od sebe vyklidí, to není o tom, že mu musím o vše říkat. Ale u nás třeba vařím já, nemám ráda, když se mi u toho motá někdo další, nádobí jsem zvyklá rovnou sázet do myčky a on ho tam neumí narovnat tak, aby se tam toho vešlo maximum (přeborník na tetris jsem u nás já). Je nás hodně, takže o víkendu kolikrát jede myčka i 3x za den. Takže když vidím, že myčka domyla, a on zrovna dělá něco v patře, tak ho požádám, zda by mi mohl tu myčku vyložit. No stress, no problem. Já si dělám svoje, on vyklidí myčku a já si tam hned začnu sázet další nádobí. Upřímně - já vařím, on se zatím věnuje dětem, takže já jsem ráda, že v klidu navařím, děti nezlobí, protože je manžel zatím zabaví. A to je na tom hůř po té loňské příhodě, protože spoustu věcí zapomněl - před ní zvládl být na rodičáku s naší starší, teď nezvládne vše, co zvládal předtím. Ale snaží se a to je hlavní.
@martinka_33 Já ji nezapínám pravidelně, někdy ráno, někdy odpoledne. To by musel kontrolovat několikrát denně. Navíc je dost tichá, v určitých fázích mytí není slyšet vůbec, otevírat dvířka v téhle fázi je špatně (pára a vlhkost se dostane, kam nemá). Ale když ji třeba zapnu na odchodu ven, tak manželovi, který je v tu dobu na zahradě, řeknu, že až dodělá co dělá, tak že myčka už bude hotová, tak aby ji vyložil. Ale chápu, jak to myslíš, taky jsem některé věci delegovala na manžela a už se o ně nestarám 😉
Hodnej a ochotnej, ale o par radek nahoru pises, ze jak muze zmizi pryc a vlastne jsou deti a domacnost Tvuj boj... To mi nejak nesedi.
Dikybohu ten muj brzo poznal, ze byt doma sam s detmi je narocnejsi nez sedet v kanclu a po prijezdu domu slupne svacinu a bud je s detmi nebo se zapoji do ceho je potreba. Ano, musim mu to rict, pokud to neni mycka-kos-vysavac, to dela automaticky.
Sednete si, sepiste co a kdy je doma potreba, vcetne Tveho a jeho volneho casu a proste tyhle dny ma obe deti a Ty klid, zadny uklid. A paneboze tata nehlida, neni chuva... Tech par sekund prijemne ucasti v dobe D se taky pocita 🤔 Jak to pak poskladas az pujdes do prace??? Jo a o chuve ci uklizecce jsi neuvazovala? I jen 1x tydne treba. Chlap mozna radsi zaplati pomoc, kdyt pak bez problemu muze vyrazit za kamarady...
Když chlap dělá 24, tak má určitě potom odpovídající volno. Jeho nezajímá, že se trápíš? Prostě až bude mít den volna, ať vezme starší třeba na celé odpoledne sám na výlet, dítě bude rádo, že je středem pozornosti a ty to budeš mít volnější. Mladší alespoň na hodinku do kočáru zvládne vzít. Že s mladším není zatím žádná.sranda? To říká někomu, kdo s ním je 24/7? Je to otec a ne chůva, on nehlídá, on se stará.
Pokud je pro něj péče nepřekonatelná, tak ať navaří, uklidí. Je strašné jak se ženy nechají, ale chápu a podporuji: braň se.