Ahoj,potrebovala bych poradit od maminek,co maji taky deti blizko za sebou.Mam holcicku (2,5 roku ) a ta porad mlati brasku (10 mesicu ) po hlave.kdyz si hraje,tak mu sebere hracku,flakne ho a rekne,bez za maminou nebo mami vem si ho.Dokud nezacal lezt,stoupat si a proste delat podobne veci jako ona,tak ji vubec nevadil.Nemyslim si,ze by zarlila,nikdy ji nevadilo,kdyz jsem ho kojila,chovala nebo tak.Kolikrat jde jen tak kolem a natahne mu ji, nebo do nej strci,az upadne dozadu.Snazim se je hlidat,ale nekdy je to tak najednou,ze ani nestacim koukat.Mam ji placnout,domluvit ji nebo to prejde?
Prijde mi,ze ona tomu ani nerozumi,ze mu ublizuje.Domlouvala jsem ji,rekla,ze uz ho bouchat nebude a za 2 minuty ji mel zas,chudak malej.No,pevny nervy mam,ze uz ani pevnejsi bejt nemuzou,manzel je na tyden v nemocnici,jsem doma se vsema 3 sama a mam toho nad hlavu 😝
@ninach já si myslím, že 2,5 letý dítě už ví, jen ti to zřejmě nechce říct. asi bych se jí snažila říct, že by se jí tohle taky nelíbilo, kdyby jí bouchal on. a kdyby domluva byla dlouhodobá, tak bych možná uvažovala nad tím fyzickým trestem. pokud máš velký pochyby, obrať se možná radši na psychologa, třeba problém bude jinde. každopádně si myslím, že v takovýmhle případě problém je, jen se musí přijít na to kde, což bude určitě obtížný... možná by se dcera rozmluvila na tohle téma, kdyby jsi strávila celej den jen s ní samotnou, ale to by chtělo právě pomoc tatínka, nebo rodiny...
Ale kdyz jsem si tak prohlizela ruzny diskuze,tak se sourozenci mlati skoro vsude 😉 ,nejakej skrytej problem bych v tom nehledala.Jen bych potrebovala poradit,jak na to
No já mám zase synovce. Ted mu byly dva roky. Ten jak může tak bije naší Terku. Už se k ní blíží a Teri dává ruce nad hlavičku a fňuká, protože ví, že ji dostane. Upozorňuji, že ani já a ani sestra téměř nepoužíváme tělesné tresty, takže od nás to nemá. Vysvětlujeme, vyhrožujeme, posíláme do kouta, ségra už mu dala na zadek. Ale nic platné. On vidí malou a ječí "Teji, má lád,(překlad Teri, mám rád) a jak se ohlédneme už ji Terezka má, nebo ji kousne, nebo stčí prsty do oka. Ale u nás to bylo od malička. Někdy se stane, že vezme hračkou po hlavě i starší (7 letou) ségru. Taky nevím, co s ním. Můj syn, kdysi vzteky kousal. Nepomohlo žádné vysvětlování, jednou jsem ho kousla taky a měla jsem pokoj, ale jen já. Tatínek byl měkkej a malej ho hryzal vzteky každou chvilku. 😀
Já prostě radím jen vydržet. Ona asi neví, co mu dělá. Nebo když do něj strčí, tak ji vzít a vysvětlit že ted do ní strčíš taky,aby věděla jak to bráchu bolí.Samozřejmě že ji nestrčíš, aby si nějak významně ublížila, jen aby pochopila, že to bráchovi vadí. A taky bych chválila ty chvilky, kdy si s ním hezky hraje. Zdůrazňovala, že je veliká sestřička a ochránkyně bráchy. Neboj, oni se z toho vylížou a dopadneš jako já. Když jsem těm dvěma velkým pak vynadala oběma, tak se zamkli společně na záchodě a špitali si tam jaká je maminka kráva.-)))))))))))A to dělají dodnes. Ta kráva mi sice nelichotí,ale já jsem v tu chvíli pyšná jak jsem z dvou naprosto geneticky nepříbuzných dětí vychovala skvělé sourozence.-))))))
@ninach no tak já jsem začátečnice, teprve mi začíná období vzdoru a těším se ze všech naschválů 🙂)) druhý dítě nemám, synovce, neteře taky ne. jen laicky mi tyhle útoky jen tak z ničeho nic nepřijdou normální a mám pocit, že něco v tom bejt musí a tím nemyslím nějaká dceřina pochroumaná psychika, spíše ta žárlivost... že třeba doteď se držela, protože byl brácha malej, křehkej, ale teď už ví, že si k němu něco dovolit může, tak ho testuje. logicky se mi jen nechce věřit, že je to běžný, bže doufám, že pokud se to u nás stane, tak to nějak vyřešíme 😀)))) no ale jak říkám, jsem zelenáč 🙂) tak nezbejvá než držet palce a číst rady erudovanějších .) 😉
😀 tak na to se taky tesim.Vaneska taky obcas natahne i starsi segru.A kdyz ji vynadam,ze bije brasku,tak se k ni chodi nechat utesovat,ze ji mamina zlobi.Ja to vydrzim,hlavne aby to vydrzel i malej 😉
@ninach ahoj, u nas to bylo to samy, podle me to zarlivost je 😀 nas nejstarsi segru strasne mlatil, navic se vratil do "miminovskyho" obdobi...bylo to sileny a pak najednou se srovnal (kdyz se narodil treti) a v pohode 😅 nezbyva nez vydrzet, ono to casem prejde... moji se ted obcas taky porvou jak kone, ale vetsinou spis mensi mlati vetsiho a on stoji a rve, protoze uz pochopil, ze tim, ze ji to vrati nic moc nevyresi 😀
@ninach Ahojky, mám děti 21měs. od sebe a syn taky sem tam dceru strčí, bouchne jí něčím nebo dřív jí občas kousal. Není to teda nějaký extrém, že by jí ubližoval neustále, ale několikrát za den jo. Přitom jí má moc rád, přijde mi, že zkouší, co si může dovolit nebo co dcera vydrží. Nemyslím, že by na malou žárlil. Ze začátku si při kojení tedy pozornost vyžadoval a pokud to šlo, tak jsem holt malou na chvilku odložila a věnovala se jemu. Nejdřív jsem ho taky plácala, ale to nebylo nejlepší řešení, pže si z toho "odnesl" akorát to, že když se nám něco nelíbí, tak ho plácneme, takže to taky tak praktikoval - když se mu něco nelíbilo, plácnul nás.... takže ho trošku pokárám a snažím se mu domlouvat... ale ani to nesmím moc přehánět, pže jinak to udělá naschvál znova.
Sousedka má holčičky 2r. od sebe a tu teda lituji, protože ta starší má agresivní období vzdoru (jsou jí 2r a 4m). Ostatní děti pořád bouchá, strká, štípe, ale fakt je to děs. Tu mladší 4 měsíční nemůže nechat opravdu ani na vteřinu bez dozoru, protože ta starší toho hned využije a něco jí udělá 😒 Nepomáhá nic, ani domlouvání, ani pár na zadek.
Jinak teda musím přiznat, že toho mám taky někdy až nad hlavu a nervy ujedou ☹ a to mám jenom 2 děti. Myslím, že mít děti s menším věkovým rozdílem je pěkný, protože už teď si spolu celkem pěkně hrajou a rozumí si, ale je to i hodně náročný. Přeju pevné nervy 😉
@hpaja presne jak rikas,taky se mi zda,ze zkousi,co braska vydrzi.Kdyby byli stejne stary,tak se budou postuchovat oba dva,takhle ji holt koupi ten mensi.Vcera vecer mi spadla chudinka mala z gauce,uhodila se do hlavicky,zvracela,stravili jsme noc v nemocnici-lehky otres mozku.Jeste se z toho nemuzu vzpamatovat,ted mi to jejich postuchovani prijde jako uplna prkotina..
@ninach , u nás je to také, ale starší brácha zkouší na mladšího... Zatím je malej "malej", tak jsem pořád ve střehu a poblíž a jak vidím, že se něco chystá (zvednutá ruka s hračkou, čerti v očích 😀), tak důrazně: Tobi, žádné bití! Obvykle ho to odradí. A když ho přece jen praští, tak velkému řeknu, že bít se nesmí, že to bolí a hlavně si malého vezmu na ruku a konejším ho (římám, že bráška neví, že to bolí...) a staršího si už nevšímám, aby neměl šanci si tak vynucovat pozornost. Snažím se neujet - neječet, neplácat staršího - aby si nemyslel, že plácat je normální (ovšem jsou vyhrocené situace, kdy tato načtená a nacvičená pravidla, kterýma jsem se inspirovala od kamarádek - z knížek Respektovat a být respektován, Sourozenci bez rivality - jdou do háje 😅).
@ninach Moje dcera to takto plácala po hlavách (a plácne občas si doteď) cizí děti. Když jsem jednou mluvila s psycholožkou, tak mi řekla, že jakýkoli útok je vymezování pozice a že se to odstraní samo v kolektivu, až jí jednou natáhne někdo jiný... Že dominantní povahy dětí tohle dělají. No nevím...Je fakt, že většina dětí se rozpláče a nikdo jí to neoplatí. U náš žádné domlouvání ani příklad nefungoval (pozn.dělá to od 2,5 let), tělesné tresty doma nevedeme. Takže doufej,že na to příjde sama...
@ninach ajéje já teda zkušenost zatím nemám ale koukám že máme asi stejný věkový odstup mezi dětma tak se obávám že něco takového taky budu řešit, zatím se spícím miminem je klid... asi bych to řešila nějak důrazně, už by měla rozumět že prostě NE a že se to nesmí a hotovo. vykázala bych ji z pokoje, nebo nějaké gesto co jí jasně řekne tak takhle ne milá zlatá. moje dcera je taková tvrdohlavá paličatá takže na ni budeme muset nějak takhle protože už teď na nás zkouší všemožné a béká jak na porážce když se jí něco nelíbí... ale prostě mlátit bráchu teda fakt ne.
Ale asi to máš náročné když jsi teď na ně sama, tak vydrž a snad tohle období přejde. Třeba potřebuje parťáka ale malý je ještě moc malý aby tyhle kritéria splňoval...
@ninach jakou měla dcera reakci, když jsi jí vysvětlovala, že tohle se nedělá, že mu ubližuje? situaci ti teda vůbec nezávidím, byla bych z toho hodně paf. připadá mi to jako dokazování si moci a skrytá žárlivost, která se projevila až teď, kdy se brácha stává pomalu konkurencí. asi se to časem ustálí a plácnutí bych se bála, aby si pak tu lítost na něm nevylívala ještě víc, ovšem nepopírám, že mě osobně by se lehce mohlo stát, že by mi asi nervama ujela ruka :( přeju hodně pevný nervy.