Ahoj, vím, že mi těžko někdo poradí, ale už nějak nemůžu. Mám třítýdenní miminko, které moc nespí. Hodně trpí na prdíky, na ublinkávání, pospává spíš přes den a v noci je opravdu téměř celou dobu vzhůru a chce se chovat. Jakmile ji položím do postele (spí s námi) tak spustí povyk. Usíná až k ránu, přesně ve chvíli kdy se budí starší dcera. Vzhledem k tomu, že mám tedy ještě starší dvouletou, neexistuje, abych se šla dospat přes den, když malá spí. Od návratu z porodnice spím v noci max 3 hodiny a ještě ani ne v kuse. Už to na mě začíná docela padat, jsem slabá, neustále mě bolí hlava a všechno mě bolí. Nevím, jak dlouho to takhle můžu ještě vydržet. Manžel mi pomáhá a snaží si brát starší ven, ale stejně ten půlhodinový nebo hodinový šlofík párkrát do týdne ten spánkový deficit prostě nevykompenzuje. Vím, že se to zlepší, že to takhle nebude napořád, ale jsou to tři týdny a já už nemůžu, nevím jak dlouho to takhle můžu ještě vydržet. Večer mám nervy, co nás v noci zase čeká a ráno mám vztek na obě děti. Měl jste to někdo podobně, jak dlouho jste zvládli takhle fungovat? Máte nějaké fígle jak si udržet fyzickou i psychickou svěžest? 🙂
Naprosto te chapu, je to sileny ale musime to vydrzet! :(
Partner by nemohl pomoci, kdyz starsi uz vecer usne? Ze by si vzal miminko a ty by sis lehla a byla k dispozici jen na kojeni? Muj manzel to tak delal s nasi dcerou do 22h nez usla a ja lezela vyrizena na gauci. A o vikendu dat starsi babickam a dospat se trochu? Chapu, ze se 2 detma to je extremne narocne a snad se to brzy zlepsi. Mozek bez spanku nefunguje.
To je dobrý nápad...co se s manželem prostřídat, že by si jí u sebe nechal třeba od osmi do půlnoci, vy byste max nakojila, ale alesponˇ se vyspala a pak jste si jí převzala vy a on se šel spát. Nebo aby si jí nechal třeba z pátku na sobotu celou noc u sebe, vy byste spala v jiné místnosti a on ji nosil jen na kojení.I ten jeden den v týdnu Vám hrozně pomůže...
Ahojky, tohle se opravdu nedá dlouhodobě zvládat, musíš být na pokraji zhroucení. Já se s tím setkala jen v porodnici - "pouhé" čtyři dny, a kdybych nešla pátý domů, kde jsme se s prckem konečně vyspali, asi by mě odváželi na zcela jiné oddělení. Když je to takhle zlé, tak bych se úplně vykašlala na nějaké fígle typu "jak to zařídit, aby miminko spalo více" a hledala bych spíš možnosti, jak co nejvíce využít pomoc jiných lidí. Takže dvouletou nejraději šoupnout k jedné babičce a druhá babička by mohla přijít pomáhat s miminkem nebo s domácností. Pokud to z nějakého důvodu nejde, tak natvrdo chůva - ty se zavřeš v pokoji, budeš spát a mimčo ti bude nosit jen jednou za 3 hodiny na kojení. Klidně třeba dvě chůvy nebo paní na úklid a chůvu. Ať to stojí, co to stojí, i kdybys kvůli tomu měla prodat půlku svého šatníku. Hlavně se vykašlat na COKOLI jiného, žádné gruntování, vaření, žehlení.... To ať dělá manžel. Ale to je asi jasné. Když už musíš být v noci vzhůru a kojit nebo utěšovat plačící mimčo, pusť si k tomu něco strašně napínavého. To jsem dělala já, abych přežila. Pouštěla jsem si na etapy nějakou napínavou detektivku a pak jsem se vždycky těšila na další kojení, že se třeba už konečně dozvím, kdo je vrah🙂
@mysicka_lb Dvě chůvy, paní na úklid a chůvu, atˇ to stojí co to stojí ? Nezlobte se, to je sice pěkné, ale kdo to : atˇ to stojí co to stojí bude financovat, to rozhodně není levná sranda a většina průměrných Čechů má tak akorát peníze na to, aby měsíčně poplatilo nájem či hypotéku a uživili sami sebe. Je to sice pěkné, ale málokdy realizovatelné. A já osobně ( ale to je čistě má věc ) bych cizí ženě takhle malé dítě nesvěřila...
@baterie ahoj, když se narodil syn, bylo dceři 22 měsíců. Oprotí ní, která prospala prakticky celou noc již od narození, malý se v noci budil co hodinu a půl, přes den ty 4 vydržel, měl prostě otočenou noc a den 🙂. Jenomže jak to vysvětlit novorozenci 😀 Ještě ke všemu měl lehčí reflux, trápilo jej bříško....přesně jak píšeš, kvůli dceři jsem se zase nemohla natáhnout přes den.
Vyřešili jsme to s manželem tak, že jsem okolo 19h dala spinkat dceru, nakojila malého a šla si lehnout k dceři do dětského pokoje. Manžel se o syna staral cca do 1 ráno, přinesl mi jej mezitím jenom na kojení. Okolo té 1 šel spát on, aby ráno vstal do práce a já malého většinou houpala na míči. Naprosto unavená a přetažená jsem byla, někdy jsem si fakt sáhla až na dno svých sil a zjistila, že když už člověk myslí, že nemůže a že to beze spánku už dál nevydrží, vydrží ještě několikrát tolik.
Zkuste to, aby se manžel staral o miminko do té půlnoci a ty sis odpočala, alespoň maličko. A hlavně si pořád opakuj, že to fakt PŘEJDE!!!! 😎
Ahoj, mrkni na tento článek a nakonci je i video. Je to metoda od Harveyho Karpa - Nejšťastnějsí miminko v okolí. Opravdu to funguje.
http://backontrees.blogspot.cz/2015/01/novoroze...
Miminko se neuvěřitelně uklidní během minuty. Držím palce.
@amazonka.k Radši svěřit dítě cizí ženě, než skončit v nemocnici kvůli vyčerpání. Tady nediskutujeme o tom, co je za normálních okolností "dobré", tady jde už opravdu o to, jak odvrátit totální kolaps organismu. A ano, v tomto případě, pokud by se nenašlo jiné řešení, bych si tu chůvu (chůvy) zaplatila. Nejde tady o měsíc, ale o několik dní. Za 100 Kč na hodinu (to se jich přihlásí za 5 minut tak 50 - vyzkoušeno) máme na 8 hodin denně 800 Kč, na 16 hodin denně (dvě chůvy po sobě 1600 Kč). I tři dny by stačily, aby se dostala z nejhoršího. Buď má teď mateřskou, která velmi pravděpodobně převyšuje rodičák o vyšší částku, než je 5 tis Kč. Nebo nepojednou na dovolenou, nekoupí si nový vysavač apod. Nebo pokud opravdu žijí jen z ruky do huby (nikde o tom nepadlo ani slovo, takže je to jen Váš dohad), prostě něco prodají.
já jsem oba kluky přes den hodně budila a nedovolila jim spinkat- max. po obědě dvě hodiny... ale jinak jsem se je snažila držet vzhůru....pak oba spali celou noc ;) na prdíky nám hodně pomohla rektální rourka a espumisan... a taky doporučuji balení na noc do pleny dle Karpa ;)
Také doporučuji zkusit Karpa. Já jsem na to bohužel přišla až když bylo malému měsíc a půl. Od první chvíle co jsme to zkusili začal být nejhodnější miminko pod sluncem a bolení bříška minimální. Teď lituju, že jsem si mohla ušetřit měsíc řevu a nervů. 🙂
Měla jsem něco podobného, tři měsíce jsem vydržela spát v noci max. 2x 1h. Nechápu, jak jsem to přežila 😕 , nicméně můj manžel přišel jednu pernou noc na to, že malá je schopná spát, jen pokud je sama v místnosti. Od těch 3 měsíců spala sama v pokoji ve své postýlce (měli jsme chůvičku+monitor 2v1 od AngelCare, takže jsem byla klidnější) a spala CELOU NOC!!!!
A za sebe doporučuju přespříliš se nepřepínat, udělala jsem to u druhorozeného a skončila otravou krve. Vyčerpaný organismus si to prostě někde vybere 🙄
Sice neporadím, jelikož jsem si s tím sama u svých dvojčátek neporadila, ale chci tě povzbudit, vydržíš to, neboj se! Je to šílené, taky jsem si říkala, že to nemůžu další noc a den fyzicky ani psychicky ustát, půl roku jsem jenom přežívala z hodiny na hodinu. Hodně mi pomohlo, když jsem si řekla, že nemá cenu být vyčerpaná a ještě k tomu naštvaná, když to miminka nedělají schválně. Už je jim rok, dcera spí líp, syn se budí neustále, pomoc nemám žádnou a pořád držím, takže jde to 🙂 Přeji hodně sil a ať se to brzy zlepší!
Knížka od dr karpa.. Nejšťastnější miminko v okolí. Nám pomohla
Ja moc nepotesim, u mne to tak bylo se starsi 3roky, Nikdy jsem neprisla na způsob jak to zlomit. Prakticky to poznamenalo manzelstvi, kde co. Ale nemela jsem k ruce zadnou pomoc. To je celkem vstupni problém při takovem diteti. Cele tri roky jsem zila jen ve stavu prezit to. Menit se to zacalo az ve 3letech. Tenkrat jsem taky pomc nenasla, jen rady, ze pokud jsou tydle problemove deti, tak se to fakt tak lame ve 3 letech. Ale 3 tydny je desne brzo, většinou trva mesic ci dva nez se dite nejak aklimatizuje. Bude to urcite cita - na prdiky používejte baby calm ve velkem, zkuste zavinovat fest - magickou zavinovačku, pak ještě svázat do klasicke a do hacky. No ale pokud se opravdu projevi nespavec, coz je ted brzo tak fakt pomoc pomoc. A hlavne ac je to na hlavu, přizpůsobte domacnost jeho rytmu, pokud nejak usne, vykaslat se najedlo, obed, a zalehnout. sama si pamatuji, jak jsem nesnášela sedmou vecer, zacal největší tatr, trval do rana do dvou, pak když bylo stesti zabrala, nekdy az v per a v 8 vzhuru. Přes den bez spanku. Doted nechapu. v 2,5 letech zacla pak z niceho nic spat po obede, když jsem byla tehu, ve trech vecer spala sekave, ael spala s pomoci uz ve svém pokojiku. Jen porad s ni někdo musel byt a ve 4rech letech najednou chce sama do sve postel, zavre se v sedm do pokojku, zaleze do postele spi téměř celou noc. Cely zaver je ,jen ze to nejak je od psychiky, ale pomoc bych si nevedela zase opetovne znova co delat. kdyby to mel druhy stejne. Jen u těchto deti, je potřeba byt pedansky na rytmus, vecer v pet zklidňovat a uz fakt nechodit ven a hlidat jakekoliv zmeny rezimu. Obvykle se pretahnou strasne rychle do stavu, ze pak nezaberou. A taky zkuste prave to spani sama ve svém pokoji, to jsem vypozorovala, ze je pro deti často fakt lepsi, jak jsou s rodicem v posteli jsou desne nevrli a často se budi zbytecne protože je to znervoznuje a chteji se mazlit, ci dozadovat pozornosti.A zkuste ritual - každý vecer stejnou pisnicku, dudel, flasu pokud nekojite. NEpovolovat.
U nás jsme se první týdny střídali s manželem,ale převážně jí měl manžel, protože má širší hrudník 🙂 🙂 🙂
Malá nám spala v noci jedině, když někomu z nás ležela otočená bříškem na hrudníku a slyšela tlukot srdce... 🙂 Peřinu jsme přes ní měli omotanou na pevno až pod sebe, aby při našem "tvrdém" usnutí nemohla sjet do boku 🙂 a byl klid... Ráno byl potom sice trochu problém s rozhýbáním (celá noc v poloze na zádech a držet prcka) 😉 , ale nějaký ten spánek proběhl... 🙂 🙂 🙂 po pár týdnech už potom stačilo, když spala uprostřed postele mezi náma a cítila, že jsme u ní. Od 3měsíců spinká v postýlce - pořád v ložnici, ale i přesto dodnes a to už má 5 měsíců musí mít ručky zafixované napevno v zavinovačce, aby spinkala. Hrozně se budila kvůli ručičkám, kterýma tak dlouho mávala, až se vzbudila... 🙂
Miminko tatínkovi do šátku/kočárku a starší dcerku na vycházku a máš na 2-3 hod klid. Nic nedělej a spi.
Nebo o víkendu ať odjede tatínek s dcerkou k babičce, a Ty se starej jen o sebe, jídlo ať Ti nachystá dopředu nebo si něco objednej.
Pokud nemají kam odjet, kočárek a celodenní výlet, nebo aspoň půldenní. Jako to nezvládnou být venku dýl než 30-60 minut? 😖
Venku už e teplo, tak to snad není problém... dá se někam jet vlakem, jít do ZOO, to jsou všechno akce na celodenní výlet teď jsou 2x 3 dny volna, tak ať se tatínek činí a taky bude všude spousta akcí pro děti.
Prdíky: hodně dětí má problém s věcma kynutýma nebo kypřenýma - jak jsou tam kvasnice, tak hodně, i z kypř. prášku, ale míň zpravidla. Můžeš zkusit vynechat pečivo, udělat si kaši - ovesnou, jáhlovou,. rýžovou - rychlé, jednoduché, syté, do toho nějaký ovoce třeba. Ovesný vločky do jogurtu/mlíka, nechat nabobtat, je to mňam, syté a výživné.
Vynechat luštěniny, někdy vadí cibuloviny, a určitě loupat jablka atp. ta slupka nadýmá. Postupně se to zlepší a časem taky víc poznáš, co vadí.
... také za sebe doporučím tatínka na noc ... u nás to teď tak funguje ... u prvního syna jsem vstávala tak 5x za noc do snad 2 let běžně sama ... teď přišel nový partner a po tom, co náš druhý syn praktikuje na chlup to samé (nechápu to, zřejmě mám cosi v krvi 🙂 ... abych mohla přes dne normálně fungovat, začal k němu přes noc vstávat i on a střídáme se ... sice je občas také unavený, ale tak miminko je obou a víme, že to takhle funguje mnohem lépe a časem to přejde ...(vždy si říkáme, jo za rok, to už bude fajn 🙂 ... proto si myslím, že když máš takového super ochotného partnera, - asi bych s ním hodila řeč, aby se na nějakou tu noc v týdnu také obětoval a ty ses se starší hezky vyspala a načerpala energii . Držím pěstičky a hleď do nastávajících dnů, kdy už se to jistě brzy začne lepšit 🙂
@baterie Ahojky, měli jsme to stejně, s tím rozdílem, že mi malá nespala ani ve dne 😨 Přes den jsme to hodně řešili vycházkama s kočárkem. Já jsem si sice neodpočinula fyzicky, ale aspoň jsem mohla "vypnout", starší se vyřádil, malá prospala. V noci jsem časem přešla na taktiku, pochovám, počkám až zabereš, nechám si tě v náručí a "spím" v polosedupololehu. Případně "vladkovo" křeslo bylo taky super. Nebylo to sice úplně ono, ale aspoň něco. Časem jí stačilo ležet v posteli vedle mě. Jak jsem to přežila netuším. Dnes jen s údivem kroutím hlavou 🤐 😎 😲 . Určitě se to časem zlepší. Držím palečky a posílám pár hodin spánku od nás 😉