Mám téměř tříletého syna a přijde mi, že nic neumí
Vím, že každé dítě je jiné a umí něco dříve, něco později. Ale intenzivně ho vše učím, vysvětluji, ale on mě neposlouchá a ani nechce. Je totálně nesamostatný a neposlušný. Mám z něho nervy na dranc. Tak například neusíná sám, musíme s ním ležet v posteli, dokud neusne. V noci když se vzbudí, hned jde k nám. Nosí na noc plínku a i když mu hlídám pití před spaním a vždy se před spaním vyčůrá, tak ráno je plínka totálně plná. A když jsem mu plínku nedala, tak počůral svoji i naši postel. Jíst sám nechce vůbec, to raději drží hladovku i několik dní. Ale čokoládu, bonbóny.... to mu jde hezky samo. Co se týče oblékání a vyslékání, tak to samozřejmě taky nedělá. Řekne, že to neumí a ani se nesnaží. Myslím, že by vše uměl, že je šikovný, chápavý, ale nic se mu nechce dělat sám. Chce být pořád jen u tchýně, protože tam jsou na něj všichni hodní (obzvlášť babička), obskakují ho, věnují se mu každou sekundu a nenechají ho ani na chvíli samotného. Vše mu dovolí, dají, vše si vydupe, vyřve, vymrčí. Máte některá podobné problémy? A kdy to Vaše dítě přešlo? S našim Kubou je kříž už od narození a už to po těch třech letech nezvládám......... ☹
@schnek díky za info. Mohu se zeptat, jak je syn starý? Náš nastoupí v září také do školky, tak mě aspoň tato naděje udržuje při dalším fungování. Doufám totiž, že tam opravdu něco bude dělat, jelikož bude muset. I když, nevím, zda to tam vydrží. Bojí se cizích lidí, neznámého prostředí, vím, že bude řvát, ale to asi každý. Tak snad ho to přejde a bude se mu tam líbit.
@neslusanka na konci března mu byly 3. Ona ta školka opravdu udělá svoje, dítě se tam úplně jinak chová, vidí ostatní děti, začne opakovat po nich, co dělají, chce se taky zapojit do hry atp., prostě ten kolektiv pomůže.
@schnek díky. Tak my máme tři v srpnu, tak třeba nás na tříletce doktorka taky někam pošle 😢 Ale mě nepřijde, že by byl nějaký pomalejší (max. v tom nočním počůrávání), jen se mu prostě nechce, neposlechne a dělá si co chce. Je to kříž s těma dětma. Teď máme druhého prcka, tak snad ten bude šikovnější
@neslusanka já jsem si o to vyloženě řekla, že bych byla ráda, aby na něj někdo mrknul. Netvrdím, že s ním vyloženě něco je, ale byla bych ráda, aby mě o tom ujistili, příp. poradili, co sním, pže on je nespolupracující a dělá jen to, co sám chce. Navíc to mluvení u něj úplně ok není. Kolikrát mě berou depky, když vidím, co děti v jeho věku nebo ještě mladší umí (kreslí, říkají básničky atp.) + máme srovnání se starším a on nic, jenom seká jeden průšvih za druhým 😔
@neslusanka ...ahoj 🙂 ,
také mám doma podobného beránka 😅 .u nás platí jediné, moc neustupovat a důslednost.
sladkost ano, ale po jídle, nechceš jíst, nejez, ale další jídlo bude např. oběd.krmit chce malý taky vidí to u sestřičky 🙂 ...tam jsem ochotná ustoupit, hlavně tedy u oběda, ale za podmínky, že hezky sedí a nedělá blbinky.
oblékání/svlékání....malý umí, ale musí se mu chtít.navíc se loudá, při vyzvání k větší rychlosti je to kontraproduktivní 😅 u toho u nás nejvíce pomáhá nabídka pomoci, pokud nechce je ale nutné aby si maličko pospíšil..většinou pak neodmítne.
ve vašem případě bych si určitě promluvila s rodinou (babičkou)...já beru, že babičky mají právo rozmazlovat a neupírám je, ale vše má své meze... 😉 .
u nás hodně pomáhají domluvy - úmluvy mezi námi dvěma....když navrhne něco co zrovna není možné, nabídnu mu jiné řešení popř. to vymyslíme spolu.samozřejmě že se to kolikrát (hodně často) neobejde bez pořádného křiku a vztekání, ale tam se mi vyplatí opravdu pokusit se zachovat klidnou hlavu, počkat až to přejde a pak se domluvit.neříkám, že mi to vždy vyjde....to bohužel ne 😔 .ale takhle je po křiku v co možná nejkratší době, malý se sám uklidní a pak je možné s ním danou věc v klidu probrat.
usínání...u nás bylo stejné, ale muselo to skončit...uložím, pohladím zádečka, chvilku si šuškáme abychom nevzbudili malou a odcházím...první dny byly dost náročné, ale pochopil to....i když dodnes občas přijde s tím, že ho neposlouchá např. peřina a pod. 😀 ....zkrátka vymýšlí a koumá, ale to patří k tomu 😉 .
plenkám bych dala čas a zbytečně to neřešila.občas bych nabídla jestli nechce zkusit jít spinkat bez plenky...vysvětlila výhody toho...horko, tlačí to a pod., ale pokud by nechtěl, zase bych počkala.u nás to bylo tak, že když plenku malý měl, tak do ní čůral, když ji neměl nečůral 😅 .ale pokud se v noci opravdu počůrá, tak bych to nehrotila 😉 ..
a kdy to přejde?.......ehmmm 😀 ...u nás v baráku je jeden chlapeček podobný povahou našemu malému a je mu už pět a tyhle "záchvaty" mívá dodnes 😅 .sice zdaleka ne tak časté, ale i tak...takže já si moc iluze nedělám 😀 .
řekla bych, že tyhle povahy potřebují zvlášť citlivé jednání, empatii a trpělivost....je to tvrdá práce pro rodiče, který je třeba jako já poněkud temperamentnější 😅 , ale vidím, že pokud se opravdu snažím a daří se mi udržet v klidu, je to daleko lepší🙂 .
nedávno mi malý řekl, po jedné z takových situací....maminko, mě už to samotnému vadilo jak křičím, ale nemohl jsem přestat 😕 ...prostě si myslím, že děti téhle nátury a v tomhle věku prostě jen prožívají svoje emoce neuvěřitelně silně a neumějí s tím naložit 😉 ..
ale i já toho mám kolikrát nad hlavu 😝 😀 .
@schnek aha, tak to jo. Tak ještě uvidím, třeba se za ty dva měsíce zlepší 😀 S mluvením totiž problémy nemáme. Do dvou let neuměl ani slovo, jen tata, mama, baba, děda, ale pak se rozjel a teď mluví krásně. Až moc 🙂 Ale také mě štve, jak ani ne dvou leté dítě si umí hrát na hřišti, umí pěkně čůrat, kakat, papat, kreslit ... a on nic z toho neumí.
@neslusanka ..no a už jenom to, že máte druhé dítko pro něj znamená obrovskou změnu a ne každé dítko se s tím dokáže srovnat lehce.do toho klasický vzdor a malér je na světě 😅 ..
@ined77 přesně tak, také se snažím neustupovat. Jen právě ta babička mi to kazí. Já se o něco snažím a místo toho, aby mi všichni v tom pomáhali a podporovali mě, tak je to naopak. Moje snaha je pak marná. A tchýni to říkám furt a změna žádná. Takže jsem se rozhodla ji ho nedávat. Bude to trest i pro ni a třeba si to uvědomí. Jinak sladkost mu taky dám až po jídle. A vždy když je něco dobré na stole, tak se zeptá, jestli jedl? Takže je to otázka, zda si může vzít 🙂 Z těch plen jsem nešťastná, to jo, on ji sám někdy ani nechce, ale vím, že se počůrá, tak mu ji dám. Ale doberem teď balení a jak uvidí, že už plínky nejsou, tak se to třeba naučí. Určo ho nebude bavit spát mokrý. Jenže nevím, kdy a jestli vůbec se to naučí. Včera odpoledne usnul na gauči, spal ani ne hoďku a vstal s pláčem a mokrý 😢
A jinak se bojí nejen lidí a cizího prostředí, ale i vody. Teď v tom parnu neche jít ani do malého bazénku si omočit nohy a večerní umývání hlavy, to je také vždy s pláčem. A taky mi řiká: "já vždycky pláču, když si umývám hlavu"
Co se týče usínání, tak kdybych byla na něj sama, tak by to možná šlo. Ale manžel vždy s ním jde spát, a když ho chci vždy něco nové učit, tak manžel to nezvládá a raději ho uspí, odnese do postele jak miminko, nakrmí... To má určitě po svoji mamince 😖
@ined77 nejde o řeč, on prostě není schopnej uzavřít nějakej kompromis, příp. ho dodržet, s ním se nejde na ničem dohodnout. Podle popisu mi tvůj chlapec přijde v pohodě, takovej byl v těch 3l můj starší. Fungovali jsme na domluvy, respektování a nenucení. S Matoušem nefunguje nic, jedině nasekat a stejně to valnej efekt nemá. Hranice jsou nutný, ale u všech, ne jenom že když zlobí, musíme ho drobet přitáhnout. každý dítě potřebuje hranice.
@schnek
@neslusanka
- jak kdybych četla o svém starším synovi. V září mu bude "už" 12let a jsou to roky nervů a starostí, i jsem si mnohokrát pobrečela proč a co dělám špatně - však se snažím co můžu. Myslím, že ty nervy neskončí nikdy, ne všechny děti jsou prostě "tabulkový". Prošli jsme si několikrát pedagogicko-psychologickým vyšetřením, poslední diagnóza - porucha krátkodobé paměti - já s ní nesouhlasím, protože pokud syn dělá něco co ho baví - jimi popisované potíže nemá a pamatuje si i krátkodobě vše. Prostě mi příjde "jen" flegmatický a líný - když mě to nebaví nebudu to dělat ani si nic pamatovat a nebudu se nic učit. Tak bych ho charakteristikovala od malička, počínaje učením na nočník, jídlem, zavazování tkaniček prostě vše. Mimochodem nad tkaničkami jsme zvítězili kolem 10roku 😒. Jinak žádnou dysfunkci mu nezjistili. Není agresivní, ani jinak zlý. Prostě jen líný učit se věci, které ho nebaví. Školu prolézá s odřenýma ušima, důtkami za zapomínání (neb je líný nachystat si věci dopředu - a já trvám na tom že není prvňák a tašku mu už fakt chystat nebudu).
Druhý syn je naprosto jiný (bohužel nemají společného otce) - tak nás snad čekají mnohem klidnější roky 😉
@neslusanka ...no tak si s manželem sedněte a snažte se domluvit na nějakých pravidlech ohledně výchovy....tak, aby jste byli jednotní 😉 .
ty plenky fakt nehroť..on je ještě malý a má na to nárok 😉 .prostě k tomu ještě nedozrál, ale to může být otázka pár dní.....může to přijít ze dne na den 😉 .
psala jsi, že půjde v září do školky...přijde mi, že se stresuješ co se týče plenek právě kvůli školce, ale vem si, že září je ještě hodně daleko...dám ruku do ohně za to, že se malý odplenkuje do nástupu naprosto v pohodě 😉 .
@schnek ..u nás to bude taky tím, že v září bude mít malý 4r. 😉 .v těch třech letech to taky bylo krapet jiné, ale vždy při vlídném jednání jsem dosáhla lepších výsledků...a že mi kolikrát ruka cukala a cuká 😔 ..tím nechci říct, že malý občas plácanec nedostane...dostane a mrzí mě to, ale většinou musím říct, že už je to "zasloužené"...i přesto vím, že je to moje selhání...nevyřešila jsem tak vůbec nic a ještě z toho mám výčitky 😒 .
hranice jsou nutné u všech dětí, s tím naprosto souhlasím.
a co se ještě týče těch domluv...i dnes se je snaží kolikrát popřít, pozměnit, nedodržuje smluvené....ale doufám, že věkem to bude lepší a lepší...snad teda 😅 .
@rina76 Jémine, tak to se máme na co těšit. A nejmenuje se náhodou Jakub? 🙂 A také si myslím, že prostě co ho nebaví, tak to neudělá a ani se to učit nebude a nehodlá. Ví, že to stejně za něj někdo udělá. Jenže já ho fakt nehodlám dávat na záchod a krmit do dospělosti. Prostě jsou věci, co dřív nebo později sám dělat musí. Ale jak na něj?
@rina76 ...to jsi mě moc nepotěšila 😀 .
ale ne...tenhle pocit mám z malého také...jak ho něco nebaví, kašle na to.....anebo ani ne tak nebaví než spíš, že mu to nejde...to se pak vzteká a je konec...např. s učením jízdy na kole....nejde to hned-samo, tak kolo letí na zem a je křik.trpělivost 0 bodů ☹ , ale zase si říkám...je ještě malý 😔 ...
občas pomáhá motivace, ale ne na vše mě napadá návod 😅 .
a co vám poradili v té poradně?...jak jednat s takovým dítkem?
@ined77 Matouš nepozměňuje, tomu je to prostě fuk. Mluvím na něj, kýve hlavou, jo jo jo a stejně je to k ničemu. Na pouti, než jsme stihli zareagovat, vletěl pod houpačky. Kdyby ho tam obsluha nečapla, tak nevim, jak by skončil (určitě pěkně blbě). Tak zatnu zuby, vysvětlím mu to, ukážu a co myslíš? byl by tam vletěl zas. Ale to už jsem byla ostražitá a chytila ho včas sama. Potom ještě jako bonus vystřelil manželovi ze vzduchovky... no asi na nás kolotočáři budou dlouho vzpomínat 😅 😀 Takhle se tomu už zasměju, ale za běžnýho provozu to moc k smíchu není. Fakt jsem ráda, že chodí do školky a můžu si od něj oddechnout, jinak bych byla zralá na nějaký léky 😖 Každej výlet někam je jenom stres, co zase vyvede. Prakticky s malou je lepší domluva, než s ním.
@ined77 ne, ze školky se nestresuji. Právě že se těším, že budu mít chvíli klid a snad se něco naučí. Ale tak možné to je, že k tomu ještě nedozrál, to mě nenapadlo. Se snažím ho vždy učit jednu věc a až to umí a zvykne si, tak přecházím na další. S jídlem teď bojuji dva měsíce, výsledek žádný, raději fakt hladový. A samozřejmě když už jsou to dva, tři dny, co nic nesnědl, tak do něj něco nacpu. Ale sám, max. co chce a co mu chutná (čoko, chips, zmrzka a prostě samé kraviny)
holky mám doma něco podobného, synovi byli 3 roky v lednu a je to tvrdohlavá palice, bez plen je sice dávno, spoustu toho umí ale když nechce neudělá nic, takže ač umí sám jíst, tak když si usmislí musím ho krmit, umí se obléct, svléct, ale když si postaví hlavu, tak musí maminka, s jídlem je to bída, nejraději by taky jedl sladké :( ale normál jídlo, jak kdy a stejně jako syn od @schnek , nemluví moc dobře, má opožděný vývoj řeči takže domluva funguje jen opravdu základní 😅
@schnek tak to ti rozumím. My na výlety ani nechodíme. Protože to není výlet ale horor. Už od jeho tří týdnů je to s ním všechno horor. Byla jsem opravdu zralá na psychinu. A teď mě to chytá zase. No nic, musíme to ustát. Co by bez nás dělali. Můj by to asi nezvládl. Stačilo, že ho měl týden, když jsem byla v porodnici
@neslusanka ahoj,
určitě si z toho nic nedělej. Každé dítě je jiné a má své tepro vývoje.
Jak už psali, opravdu nástupem do školky se dítě více osamostatní (uvidí to hlavně u ostatních dětí) a začne jíst sám, sám se oblékat ..... 😀
Já mám dvě holky. Starší poprvé sundala plínku až týden po 3 narozeninách!!! Do té doby neuvěřitelné hysteráky, jen, když se podívala na nočník či na záchod, počůrat kytičku ... nic nezabíralo. Pak ze dne na den sundala plínku a v noci do měsíce taky. Zkuste ho (pokud to půjde) s manželem v noci dávat na záchod, aby se vyčural. Může to pomoci. Mladší "sundala" plínku týden po 2 narozeninách, ale na noc pořád máme. Většinou je teda suchá, ale nechce mi v noci jít čůrat - chytne hysteráka, proč jí dávám na záchod.
Ke spaní - starší bude mít na konci srpna 4 roky a stále s ní musím usínat (pokud ne, je vzhůru i do půlnolci) a když se v noci vzbudí, tak mě s pláčem volá a musím si k ní zase lehnout. Přiznávám se, že někdy tam pak vytuhnu a vzbudím se až ráno 😖 Mladší spí celou noc - nebudí se.
K jídlu - mladší jí sama, starší musím často krmit 🙄 Ale neřeším to. Máme taky určitá pravidla, za které se nejde - sladkosti až po jídle .... Je to sice občas na palici, ale šli jsme do to toho všichni dobrovolně 😀 😀 😀 😀 (mít děti). Si říkám, že si jí musím užít, dokud ještě mě v posteli chce a chce se se mnou mazlit 🙂 Za pár let budu já "dolízat", aby mi dala pusu 😀
Jinak je hodná, vzorně se stará o mladší dceru, ikdyž je mezi nimi jen 17měsíců, nikomu neubližuje, v rámci možností poslouchá, nevstávají mi vlasy hrůzou nad tím, jak se budou holky chovat na náštěvě ..., tak proč se rozčilovat nad takovými "maličkostmi".
když to tady čtu, tak máme doma něco podobného. Adámkovi byly v dubnu 3 roky, sice už od dvou jsme bez jediné plínky i na noc, celkem hezky se dovede sám najíst (když na to má čas a nemusí nutně dělat nějaké ty svoje blbinky), ale jinak jsem z něho někdy taky nešťastná... vidím maminky na hřištích, jak mají třeba i mladší dítě a to je hodné, poslouhá, hraje si v klidu, hezky mluví... ten nás je jak z divokých vajec, všude musí vylézt, na NE vůbec neslyší, absolutně neposlouchá, když se mu něco nedovolí, tak se šíleně vzteká, leží na zemi, ječí a já ho táhnu jak pytel... co se nám narodil Petřík, tak je to trošku lepší, má ho moc rád a trošku "vyspěl", ale moc se bojím nástupu do školky, chodíme na takový školičkovský kurz na hoďku odpo jednou týdně a tam se chová taky úplně jinak než ostatní děti, všechny děti s maminkama sedí v kruhu, ale to naše dítě lítá okolo a ječí, navíc mluví jak hotentot, pořád opakuje to samé a dokola, ještě mu taky někdy nebývá moc rozumět, jsem si už x-krát říkala, že se někdy chová jak autista, ale asi je to věkem... na druhou stranu vidím jeho bezstarostnost, furt se jenom směje, nic nebere vážně, všechno je sranda, nebývá naštvaný nebo nabručený, všechno je pro něj hra, takový fajný život bez starostí 🙂 ... ale je to hodné dítě, má dobré srdíčko, jenom prostě žádný respekt... snad to v té školce zvládnem... můžou ho vyhodit ze školky? se taky bojím, že mi bude utíkat, školku máme rovnou za barákem, se na ni dívám, on je totiž moc chytrý a všechno si hned pamatuje, tak se bojím, že si rychle zapamatuje i cestičku domů :D jo, a taky více zabírá hezký přístup před "rukou nakládačkou", ale někdy se to prostě nedá...
@karchinka u nás slovo NE taky moc nefunguje 😅 když jsme chodili na cvičení s dětmi, všechny děti krásně seděli, poslouchali, zpívali ale to naše zvíře lítalo, nudilo se atd 😅
u nás je ještě navíc to, že pokud je fakt hodně unavenej a neudělám něco po jeho, tak se dostane do takového záchvatu vzteku až se klepe ☹ v tu chvíli si říkám zda je normální 😖
@schnek ...já ti rozumím ☹ ..u nás neproběhne snad jediný den v klidu.když nekňourá hned od rána, tak bere mladší na co přijde, dělá přesně to co nemá...prostě na sebe upozorňuje.i v jeho věku ho nejsem schopná naučit, že když s někým mluvím nebo telefonuji, že má počkat až domluvím...místo toho začne třeba nahlas zpívat nebo rovnou pištět 😖 .
s tou mladší mám stejný dojem 😅 ....ale zase si říkám, že možná kdybych na něj měla více času, že by to nemuselo být takhle náročné....snažím se ho pochopit, snažím se mu vyjít nějak vstříc....ale někdy mi to také přijde jako házet na stěnu hrách 😝 .
a ve školce je v pohodě?
jo, u nás je ještě ten problém, že je Adam strašně velký a vypadá tak na 5 let, místo 3 🙂 takže tahání dvacetikilového vzteklého dítěte zvládá už skoro jenom tatínek, já občas, babi to třeba vůbec nedává... navíc se na nás všichni dívají, takové velké dítě, mluví jak postižené a to chování... nikdo nechápe, že ještě nechodí ani do školky, natož do školy (jedna paní nám říkala, že si myslela, že je prvňák :D) musíme to asi přežít, že? však já si říkám, že už to přece musí být jenom lepší a lepší (ono se potom něco zlepší, ale on si vymyslí něco jiného :D)
no jo holky, přiznejme si, že slůvko NE na ty dětičky působí jako červený hadr na býka 😝 😅 .
hodně udělá způsob mluvy...ale někdy už mám zavařenou mozkovnu jak si vše musím dopředu v hlavě formulovat 😀 .
@neslusanka ..no tak když nechce jíst normální jídlo, zatrhni sladkosti a pod., prostě bez pardónu až po jídle 😉 .
@karchinka ...k té školce....my měli v přihlášce zkušební dobu 2 měsíce 😅 ...ale raději jsem se neptala co by dítko muselo dělat, aby bylo vyloučeno 😀 .
Přidám se - přesně ve třech šel do školky, a fakt jsem přemýšlela, jak to zvládne... bylo to jako u vás (plenku na noc má doteď) - a zvládl to tam úplně všechno, najednou se sám nají, obleče, při spaní ve školce se nepočurá, nebo jen výjimečně... ale je to moc šikovný kluk, tohle mi přijde jako právě taková typická vlastnost některých kluků, prostě lenost to dělat sám....
@schnek ....u nás když se pí.uč ptám co malý, tak jen slyším...nooo, je takový živější, ale zatím v pohodě, šikovný.ale když chodil třeba 3 týdny v kuse (to je náš rekord), tak už začal vystrkovat růžky, vzdorovat, nespolupracoval a dělal že neslyší...pak když se spolčil s kamarádem, taky podobným divochem bylo dílo dokonáno 😔 .pravda ale je, že malý není agresivní, děti nebije, nepošťuchuje, v kolektivu je velice oblíbený...tak si říkám, že to zase tak špatné není 😅 🙂 .
@neslusanka jsem jenom v půlce příspěvků, ale musím poradit. moje starší dcera je také velká svéhlava (mladší bude asi taky). vyplatilo se mi být důsledná. novinky jsem aplikovala, když muž nebyl doma.
večerní uspávání jsme měli to stejné. muž mi nebyl nápomocný - jeho problém. zavedla jsem pravidlo, že moje "šichta" končí předáním dítka tatínkovi k uspávání. holčička pochopila, že maminka odvede do postele, rozloučí se a konec. pokud byl tatínek, tak si to vyškrundala na něm a já jsem byla k ruce až ráno. tatínka tato povinnost brzy přestala bavit a bylo to raz dva odnaučené.
tchýně dítka taky rozmazluje - také její problém. pokud chce obskakovat, ať si to dělá. moje péče je taková.
a noční počůrávání - nočník u postele. když jsem šla spát, tak jsem budila na čůrání do nočníku. buď se povedlo a vyřůrala se a nebo nechtěla a většinou to vydržela do rána. když se třeba hodinu před probuzením kroutila, tak jsem ji posadila na nočník. ale malá spala (spí 😅 😉 ) u nás v posteli, tak jsme to kroucení docela vychytávali. a taky se dětem nevyplácí v noci budit tatínka - to je z něho bručoun nejprotivnější 😀 😀 😀 😀 😀
kdyby můj prostřední nechodil do školky, byl by na tom asi úplně stejně. Ve školce se naučil sám oblékat/svlékat, sám slušně jíst a trochu se rozmluvil /mluví pořád špatně a málo, ale aspoň něco). Kluci spí spolu, tím pádem nepotřebuje na usínání nás, plenky na noc má taky (nějaký hlídání pití atp už neřešíme, nemělo to smysl). Občas mívám pocit, že kdyby nechodil do školky, tak nic normálního nesní, doma by jedl jenom sladkosti, normální jídlo odstrčí, jedině když je to něco, co se dá sníst s kečupem. Dělá jenom to, co chce sám (nejsme schopni ho přesvědčit, aby něco udělal, nebo nedělal), nic na něj nefunguje, jedině dát na zadek, což mě dost mrzí ☹ V srpnu s ním jdeme na doporučení dět. dr. k psychologovi a na foniatrii, aby se na něj podívali, že je ok, jen prostě pomalejší a svéhlavej. Taky jsme z něj dost na nervy, ale neuděláš nic, musíš vydržet.