Ahoj holky, mám dotaz. Malý 15 měs. si poslední dobou všechno hodně vyřvává.
Třeba chce pustit písníčky na PC, ale jeho to až tak nezajímá, chce hlavně mlátit do klávesnice.
Když mu to nepustím/nebo neudělám to co chce on, začne šíleně brečet.
Mám vydržet, nebo mu dát co chce? Ják s tím bojovat? Nejhorší to pro mne je někde venku.
Díky
já se vždycky snažím dohodnout se, najít alternativy... ale když to nejde, tak to nejde - zakřičim, osprchuju ruce vodou nebo dostane přes zadek... případně vezmu do náruče a odnesu...
@pellullinka díky , právě toho se taky bojím, jen je mi to líto když tak křičí, ale asi mi nezbude než vydržet.
Je to první příznak toho, že u malého začalo fungovat tzv. jáství. Poprvé v životě si začal uvědomovat sám sebe. To, že má své potřeby, ale hlavně to, že má vliv na dění kolem sebe, že může věci ovlivňovat. V tomto věku naprosto normální. Je to období, které během pár měsíců přejde. Kdyby ne, tak pak bude na čase nechat ho vyřvat, ale většinou to prostě přejde.
@anetka1701 Ta alternativa vody je psychology dost nedoporučovaná. Způsobuje to koktání. Nevím, jak tedy u sprchování rukou, ale vím, že dřív se děcka strkala pod sprchu, aby se zklidnila. Mívalo to následky...někdy doživotní.
@uztotakbude já jí namáčela ruce, aby se uklidnila, nebo jí omyla obličej... a teďka stačí se už jenom zeptat, jestli chce do vody a je klid... celou do vany bych jí nedala, na to jsem moc hodná...
@anetka1701 Nedělala bych ani to. Stačí když jsem viděla ty následky... Asi nikdo neví, proč to má takové následky, mnohem horší, než třeba plácnutí po zadku. Ale má... PS: Ale je to jen můj názor, tak se na mne za něj nezlob.
@uztotakbude njn, co se stalo, už se neodstane... :oD Ale já myslím že následky to fakt nemá... jenom si to pamatuje a dá pokoj už jenom když pohrozím...
@sinorina je to prostě takové období... já se synovi snažím vysvětlit když něco dělá co je špatně jak to má být dobře a pokud to tak není odvádím pozornost. Nenechala bych ho vyřvat, je to prostě takové období a on neví, že je to ,,špatně" tak nevím proč ho za to nějak trestat. spíš člověk musí přijít na to, jak na ně 😉 je to o rodiči ne o dítěti...
@anetka1701 také bych nikdy takto neutišovala dítě...nelíbí se mi to.
@sinorina Odvádět pozornost, to je základ. Samozřejmě není snadné vždy v daném okamžiku vymyslet něco, co dítě zaujme ještě víc než věc, pro kterou vyvádí. Časem se ale člověk vytrénuje 😉 Pak je také důležité uznat emoce - nahlas okomentovat, aby dítě nebylo tolik frustrované. Tresty ani "nechat vyplakat" u svého syna nepraktikuju a opravdu bych se snažila tohoto vyvarovat.
mala 15,5m jeci a rve denne, kvuli vsemu, ze chce-nechce na auticko, ze chce-nechce papat ( navic nechodi, takze se vzteka, ze ji to nejde - venku je to vyzivnee). Co jde dela se mnou, varim, tak sedi u me a micha cokoliv, pere se mnou, vesi pradlo ( kdyz bilym vytre byt, nemusim vytirat, jen znova prat). ma rada ukoly - takze "dava ponozky"..no i tak me rekly 4 kamosky, kdyz vidi, jak Evela jeci, ze dalsi mit nebudou...
jo a nekdy odvedeni pozornosti, ze ji nabidnu neco zajimaveho funguje, nekdy ne - to se vztekne tak, ze ji tecou slzy, sopel, mokra a nenecha na sebe sahnout (pochovat- je chovaci), lezi na chodbe a rve...ja ji nechci nechat, ale nenecha se ani pochovat, jakej ma amok. Jinak ji nenechavam vyrvat, je fakt chovaci a mazlici typ.
Tímhle začínáme procházet taky..dneska jsem si toho všimla... 😉
@lv taky ho učím aby mi pomáhal a baví ho to, chce dělat všechno co máma, nejvíc ho baví vysavač. Když mi něco syčí na plotně už se běží podívat co tam dělám. Ale taky to někdy nejde odvést pozornost, jinak je to stejné, když se vzteká až moc, tak se taky nenechá pochovat
@tiburcia
@ivular snažím se odvádět pozornost, ale ne vždy to jde. nenechávám ho vyřvat, většinou mu to pro klid dám / povolím
Holky, jenže co dělat, když všechny ty dobré, správné způsoby nezabírají??? Syn má 3,5 roku, odmalička bojujem s jeho záchvaty hněvu, vzteku nebo kýhočerta. Jakmile něco není tak, jak je zvyklý nebo prostě chce něco, co já ne, je problém. Prostě se zasekne a řve a řve a řve pořád dokola já chci ... já chci ... já chci ..... Jak zaseknutá gramodeska (možná je tak nadprůměrně inteligentní a už zná asertivní metody 😀 )
Nefunguje odvádění pozornosti, on v té chvíli vůbec nevnímá.
Nefunguje normální vysvětlování, viz. předchozí důvod.
Nefunguje nechat být a odejít, protože on mě honí po celém bytě, aby mi předvedl svůj výstup 🙂
Ani nefungují moc fyzické tresty jako plácnutí, spíš naopak přidá na intenzitě ..... takže babo raď.....
U nás teda sprcha občas proběhne, protože to je jediný způsob, jak ho probrat z toho stavu. A
navíc teda já jsem zatvrzelá a povolit nechci, protože mám strach, že nakonec zjistí, že tímto chováním si to vymůže ...
@littlejane já bych ho prostě posadila na hanbu.. když jsi v kuchyni, posadit ho někam, abys na něj viděla a říct mu, že tam bude sedět za tohle, protože se to nedělá (za křičení na maminku, za mlácení s hračkama, nevím, co vše provádí). A bude tam sedět 3 minuty, po uplynutí doby k němu jít, on se omluví a pokračuje se normálně dál.(podle věku, každý rok, minuta navíc). Je jasný, že na začátku bude ječet, odbíhat, atd. Musíš vydržet, vracet ho zpátky na "hanbu", tam musí být v klidu... Zhruba po týdnu se to uklidní. Já tohle praktikovala v cizině, kde prostě na děti nesmíš ani sáhnout. Nakonec mě poslouchali tak, jak jsem potřebovala. Rodiče nechápali jak to dělám. Děti brzy zjistí, co můžou, co ne, jaká jsou pravidla. A budou pravidelně testovat 🙂
Odvést pozornost, nic jiného většinou nefunguje a vydržet pár let, než tohle období přejde.
Doporucila bych zachovat klid. A s rozumem. U nás mame taky 15 měsíčního. Mame teď starosti, ja musím jen ležet s rizikovým a partnerovi luplo v zádech. Do toho jsem musela ze dne na den přestat kojit. Maly chodí přes den k babičce, v noci spi oddelene s tatínkem. Kdyz vidíme, ze se vzteka, necháváme ho být, ale snažíme se přijít na to co chce a vyhovět mu. Pokud je to věc, kterou neni v našich silách splnit, musi si porvat neda se nic delat. Pokud vyloženě brečí, ze mu tečou slzy, tak děláme vsechno pro to, ho ukonejsit. Bohužel nahoru na ruce ho vzít nemůžem, a svete div se, za chvíli je ok. 🙂V noci kdyz brečí, tatínek spi tedy s ním, ale nechává ho byt, jen se ho dotýká, aby si lehnul a tak, ale nemluví na něj, to pak začne rvát víc, no a nosit ho nemůže, takze maly si pobreci, lehne a pokračuje ve spánku.
@littlejane Tu sprchu vynech. Fakt. Prostě ma dítě takový povahovy rys, a nebo jen reflektuje ovzduší v rodině.
Sprchovani dětí je sadisticka sexuální uchylka. Zapátrejte, jestli to znáte z dětství, nebo vam to někdo poradil, nebo jste na to přišly samy. Kdo sprchujete, stalo by za to si o tom promluvit s psycholozkou. Pomůže. Minimálně dítěti.
@littlejane Tři a půl roku je už dost staré dítě na to, abys ho mohla odvelet do svého pokoje a vyřvat tam. Pokud neposlechne, tak z tebe asi nemá respekt a to je špatně.
Tak starý dítě zatím nemám, takže radím pouze hypoteticky. 😀 Nechala bych ho brečet. Snažila bych se mu to vysvětlit, ale pokud by se vztekala dále, tak bych nechala.
@sinorina zkusila bych vydržet...prostě ho ignorovat s říct mu proč ti teď nemůžeš udělat. Myslím,že když mu daš vše tak toho bude zneužívat