Malému vadí oblečení a pořád brečí, je to jen období?
Milé maminky,
potřebuji pomoc, protože už si nevím rady. Malému je 3,5 a je to pár týdnů co mu začalo vadit oblečení, prostě tyhle slipy jsou špatné, tepláky bolí, bolí mikina. Nedávám mu nic malého, obepnutého. Dřív neměl žádný problém. K tomu všemu ještě pořád brečí, řekne maminko a začne brečet nebo začne brečet, že ho bolí právě to oblečení. Říká na všechno, že bolí. Nerozlišuje jestli škrtí, lechtá..... Už nevím co s ním. Celý den je pro mě hrozný stres kvůli tomu, že zase bude brečet a já nevím proč. Ale pořád je problém. Nebo brečí, tak mu říkám, ať se uklidní a řekne mi co se děje, on na mě křičí, že neví jak. Vůbec nevím co s ním dělat. Nebo je to jen další období co musíme překonat?
@zazulka No on se někdy šprajcuje už při oblíkání a někdy se normálně obleče, tepláky, slipy a sedne si a začne brečet, že ho bolí slipy. Tak si je sundá, nandá si tepláky a třeba dobrý. Nebo si sedne a brečí, že ho bolí tepláky. Nejhorší je to s ponožkama, ty mu vadí hned při oblečení. Právě, že vůbec nedokážu odhadnout co mu vadí. Je jak vyměněnej.
@tonna Ahoj, tak ja ti rozumim naprosto, prozivame totiz prave uplne to same. Vsechno skrti, vsechno tlaci a hned jsou slzicky v ocich. Male je 5 let a zacalo to nedavno. Ver mi, je to jen obdobi, to prejde. I kdyz ne zrovna prijemne, ale musime si tim projit. Synovec (o rok starsi nez nase mala) mel neco podobneho, sestra musela tenkrat odstrihat z kazdeho obleceni veskere cedulky. Nas tlaci i svy, no proste vsechno vadi. To jsem na Vanoce nakoupila nove puncochace a ty ted vubec nechce, ze ty svy na zadku proste tlaci. Tak jsme udelaly kompromis a vymenily je za leginy. Je to lepsi, ale taky si na tom neco najde. Mikiny pod bundu narvat je s rukavy take problem. Nevim jak moc ti to v jeho 3,5 letech pochopi, ale urcite bych zkusila s nim tu konkretni cedulku odstrihnout (aby to videl) a rict mu, ze uz nema co tlacit. Takhle postupne vzdy to co bude mit na sobe a bude skrtit, tak sundat, odstrihnout co pujde (nekdy treba i jen symbolicky cast, vis jak to je 🙂 a snazit se mu vysvetlit, ze uz je to dobre. Taky nam pomaha, ze si obleceni vybere sama, jake chce spodni pradlo, triko atd. Je to narocne, kor rano pri vyprave do skolky, ale snazim se co nejvic v klidu ji rict, at se tedy svlekne a vybere si neco lepsiho. Take ji vysvetliji, ze je zima nemuze jit proste nahata, ze neco mit na sobe musi.
Moje dcera (téměř 6 let) odmítá například džíny, že jí tlačí. Některé tepláky taky nechce, protože jí tlačí, ale je fakt, že po výměně gumy v pase si je oblékla. Místo džín nosí vyteplené legíny. Ale na rozdíl od Vašeho malého to říká většinou opodstatněně...opravdu jí je některé oblečení těsné. Třeba místo klasických kalhotek jí kupuji takové ty boxerky. Jsou o dost dražší, ale nezařezávají se a jsou pohodlné.
Když byla menší, tak někdy dělala scény, že si nevezme třeba mikinu. Tak jsem jí vystrčila ven v triku a když začala ječet, že je jí zima, tak už jí mikina nevadila.
Pokuste se to malému vysvětlit, že lidé chodí oblečení, že by mu byla zima. Nechodí už do školky? Že by začal stávkovat tímto způsobem?
@donia Vážně? Ty jo fakt díky. Já si už říkala, že se asi zbláznil nebo má nějakou poruchu.... Je to fakt na hlavu. Jsem pár dní před porodem a teď tohle. Snažím s ním řešit vše v klidu, ale je toho za celý den dost. Taky starost, jestli není nemocný a tak. Dnes si stěžoval, že ho bolí v nose. Ale nosík měl čistý, občas má takové tvrdé holuby, ale neměl tam nic. Jsem z něj už hodně nervozní. Chci mu pomoct, ale nevím jak. Slipy si vybírá sám, ale stejně jsou špatný, ponožky taky - ty jsou úplně nejhorší, že ho tlačí ta špička, ale nenatahuju je úplně fest. Má tam trochu místa. Ten pláč je pro mě asi nejhorší, kdyby se jen vztekal. Ale tohle.
@tonna jéé tak tohle máme doma pořád 😀 Ale už asi od roku 😉 Začalo to ponožkama (oblíkame je již zásadně naruby, aby ho nedráždili ty spoje). Pak měl období, kdy nesnesl cokoliv z gumy - holinky, crocsy, sandále do moře...Rukavice začal nosit až tuhle zimu, dřív to prostě nešlo. Vždy to obnášelo šílenou scénu a stejně si je během chvilky sundal. Raděj nešel v zimě ven. Nebo nemá rád, když má někde skrvnu, má své oblíbené kousky a vnutit mu něco nové je problém...Často běhá jenom v triku. Popravdě - pokud zrovna není nemocný - tak to již neřeším.
Teď už se dokáže celkem v pohodě oblíct - když někam jdeme ale jakmile jsme doma, hned si všechno nenápadně sundáva. Taky často říka, že ho to bolí a škrábe. Vím, že je to z části i divadlo pro nás, ale myslím, že je prostě dráživejší a opravdu je mu to nepříjemné. Takže to beru jako takovou jeho "zvláštnost" a neřeším to. Ale je fakt, že Kvido to má opravdu odmalička. Pokud vám to začalo až teď, tak bych se asi zamyslela, zda nenastala ve vaší rodině nějaká velká změna a není to jeho forma protestu, případně volání o pozornost. Kvido se v době kolem narození segry odmítal oblíkat úplně a řešili jsme to s psychológem. Šlo prý asi o to, že oblečení znamená někam jít a on se asi podvědomě bál té změny, která se doma udála a proto by byl raděj doma a měl vše pod kontrolou..
Nebo může mít váš synek třeba suchší kůží a svědí ho to...držím palce ať to rychle přejde, vím jak je to na nervy porád řešit sundané ponožky 🙂
@sonik05 Bohužel do školky ještě nechodí. Hm, možná ty boxerky bych mohla zkusit, i když je doma taky má a tuhle si je vzal a hned letěly. Před tím si je bral radši než slipy. Chápu, že ho třeba může tlačit guma u slipů, pak na tom má punčocháčky a kalhoty, ale snažím se aby to neměl přes sebe ty gumy, aby ho to netlačilo. Jo jo to říkám, že je zima, že musí být oblečený. To chápe.
@tonna Joo, to my jsme u toho taky hodne smutny. Ponozky je take des, jak pises, vadi ve spicce jak jsou sesite a hlavne ty napisy dole na plosce nohy, krome jednech to mame na vsech, takze neni z ceho moc vybrat. Ale vysvetluji ji, ze to proste byt sesite musi, jinak by to na tele nedrzelo. No pred tim porodem je to jiste zahul, ale co ty vis, treba se to tim zrovna vyresi, az budes pryc a bude se o nej starat par dni nekdo jiny. Mozna bude mit pak jine vjemy a na tohle zapomene.
ááááá ... jako bych se viděla u nás doma, s tím rozdílem, že dceři je teprve 2 roky, takže vysvětlit ona mně a já jí je naprosto nemožné 😀 .... oblíbené slovo "bojí" (= bolí) . Ponožky "bojí", punčocháče "bojí", boty "bojí ", čepice "bojí" .... všechno "bojí", popřípadě teď začala se slovem "mají" (=malý) .... všechno jí je malý a všechno jí bolí 😀 😀 .... myslím, že je to jen obdobím. U nás je to vždy, když si má vzít něco nového, jakmile už to na ní narvu a nějak jí zabavím, už na to zapomene a pak několik dnů nesmíme měnit oblečení 😀 😀
Ahoj, náš sice nebrečí, ale vzteká se. První záchvat měl v necelých dvou letech na Vánoce, když jsem mu chtěla oblíct ke stromečku košili, kterou do té doby normálně nosil. Ted má tři, neobleče si nic, co má knoflíčky a límeček. I v nomrálních tričkách si vymrčuje, tepláky přebírá. Teď asi tak měsíc nebo dva odmítá veškeré kalhoty, takže k doktorce a na nákupy jezdíme v teplákách, doma jedině punčocháče, maximálně, když dojdou, tak elastáky. Takže kamkoli jdem, tak hádky s oblíkáním. Doma si třeba neobleče mikinu, i kdyby měl umrznout.
@lolelole Teda to jsem nečekala, že s to někdo taky řeší 🙂 . Už jsem klidnější. No tak u nás byla změna stěhování a teď za pár dní miminko. Ale těší se. Všímám si ho snad dost, aby to moc nepociťoval, že bude změna. Zapojuju ho i do přípravy na mimi, že mi pomáhá. On když vidí, že něco chystám, tak sám přijde a chce pomoct. Snad jsem neudělala nějakou chybu.
Jinak super nápad dávat ponožky obráceně. To zkusím. Je z toho chudák tak vykolejenej. Taky je možný jestli nemá sušší kůži, máme nové mýdlo. I když se mi nezdá, ale je to možný. Zkusím ho namazat, pokud se nechá.
@littlejane @baca Holky moc díky. Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Jsem z toho hodně špatná a přemýšlím, co jsem udělala špatně. Že jsem třeba na něj nějak tlačila. On je citlivka šílenej.
Jak jsi psala, že jsi před porodem, může to být pro něj už nyní stres, z příchodu nového člena rodiny......
Mojí dceři jsou dva roky a s oblíkáním jsme začaly bojovat už v 9! měsících. Když jsem měla oblékat ven v zimě, hrozný řev, boj. Já už byla vždy vystresovaná, že se jde ven, vždy splavená a znechucená z toho procesu. V roce a kousek jsem ji konečně"přeprala" a už se nevztekala. Ale nyní když se má oblékat na ven, neustále utíká, schovává, při oblékání padá, šoupe se po zemi. Párkrát za den se vztekne doma, že nebude mít mikinu, tričko a že chce být "naháček", a když ji chci obléct, tak řve, jako kdyby ji někdo ubližoval. Každé dítě to období má asi v jiném věku.
@tonna no tak to klidně může být na vrub těch změn. Myslím, že 3,5 letý dítě si už dobře uvědomuje, že se chystá něco "velkého" i když si to třeba ještě nedovede tak konkrétně představit. Taky ty můžeš být citlivější, podrážděnejší..cokoliv..a on na to reaguje. Prostě narození sourozence je pro ně opravdu velká zátěž a je potřeba mít pro to pochopení. Je super že se těší (Kvido břicho s miminkem naprosto ignoroval) a že ho na to připravuješ ale třeba je to z jeho pohledu něco co si úplně nedovede představit a možná má i strach, co bude. Tak to zkouší - zjistil, že tak získá tvou pozornost a to je pro něj největší výhra. Myslím, že je to vlastně taková přirozená reakce. Držím moc palce ať to období rychle odezní a všechno půjde hladce 😉
@lolelole Určitě máš pravdu v tom, že má strach co bude. Přeci jen je ještě malej, aby si to dovedl představit. To vím. Přeci jen ta pozornost se bude přenášet na mimi. Hm, asi má strach taky z toho, že budu v nemocnici. Říkala jsem mu, že až se miminko narodí, tak budeme muset být chvilku v porodnici. Zatím nebyl v noci bez mamky. Den mu nevadí. Ale tu noc musí
být se mnou. Má svůj pokojík, jsem tam s ním. Když je tam s ním taťka tak přijde za mnou do ložnice. Bohužel tím, že jsem měli malej byt tak se dostal do velký postele a pokojíčku až po tom třetím roce, což si myslím, že už je dlouho. Tedy v našem případě. Snad bude brzo lépe.
@melodygirl Malej nikdy neměl problém s oblíkání. Fakt až teď. No asi těch změn na něj bylo dost. I když se to na začátku nezdálo. A asi nejhorší to je když je unavenej. Asi trochu změníme režim. Pořád řeším, aby jsem byly všude včas, tak na něj tlačím. Tak všemu dáme víc času.
@tonna Naprosto chápu, že je to náročné a vyčerpáva tě to. Moc dobře si na to pamatuji. Určitě to bude ještě hodně těžké až se miminko narodí, ale pak, až je uvidíš, jak si spolu hrají a stávají se z nich parťáci na celý život, tak všechno přebolí 😉 Já jsme zezačátku hodně v sobě řešila, že už se nemohu věnovat Kvidovi tak jak dřív, bylo mi to moc líto, připadal mi "odstrčený" ale teď bych neměnila za nic na světě 😵
@tonna Dcera se nikdy ráda neoblékala. Vždy jsou scény a křik a trvá to, ale to co tady čtu, tak dělá poslední dobou u ponožek a pyžam. Vyřešila jsem to tak, že kalhotky si vybírá sama, popř. občas i oblečení a ponožky a pyžama jsme nakoupili všechno z jejích seriálů - Minnie, Prasátko Peppa, mašinka Tomáš... Takže si to bere dobrovolně a ráda. 🙂
Co to zkusit taky? Koupit mu oblečení s oblíbenci?
@lucieandrlova Malý právě má věci s oblíbenci, ale ani to nepomáhá. Ponožky jsem už i obrátila na rub, jak radila jedna maminka výše, ale bez úspěchu. I když si je vybere sám, tak jsou špatný. No musíme vydržet a snad to bude dobrý.
@tonna Ahoj, nevim jestli po tolika letech mi tady odpovi, ale zkusim to, mam doma stejny problem (dcera 3roky) nevim si rady, nemuzu obleknout dite, vsechno tlaci, vadi, boli, a nejhur to ma s ponozkami samozrejmne, tak jen bych se chtela zeptat jak u vas to vypada ted, a jak ste zvladli skolku? jestli byl stejny problem ah ve skolce? dekuji
Jedná se o taktilní hypersenzitivu. Může být smyslově přehlcen (nové prostředí?), může mít nějakou chronickou bolest a pak může být i takto citlivější (já jsem HS a pokud jsem nemocná, nesmí na mě nikdo sáhnout, protože je pro mě každý takový dotek bolestivý). Může pomoci terapie senzorické integrace. Pokud nemá jiné obtíže, byla bych v pohodě a snažila se mu co nejvíce vyjít vstříc. Pokud by tam byly nějaké vývojové odchylky, bylo by dobré zkonzultovat jeho stav s dr. (jedná se o jeden ze znaků PAS, ale zdaleka ne každý hypersenzitiv musí být pochopitelně hned autista).
Teď jsem to pročetla celé a přikláněla bych se k tomu, že je citlivější, opravdu přetížen okolnostmi a takto se to projevuje..pokud by by to bylo trochu možné, zkusila bych ubrat tlak a věřím, že se to časem srovná.
Nečetla jsem celou diskuzi, ale na první dobrou mě napadlo, zda nepatří mezi "vysoce citlivé lidi" neboli hypersenzitivní lidi. My máme doma totiž take citlivku a rozklíčoval její chováni až dětský klinický psycholog. Zkuste mrknout na internetu, poslední dobou se tato problematika dost řeší. Nejedná se o nějakou diagnózu, jen se takto dětičky prostě narodily, daleko víc vnímají svět kolem nás, často se přehltí a naším úkolem je,je příjmout takové jaké jsou. Nám psycholog doporučil hlavně vše řesit a dcerou v klidu. 🤍
https://vysocecitlivi.cz/
@tonna Tak s tím vůbec nemám zkušenost, snad Vám někdo poradí. I když asi Vy sama nejlépe odhadnete, jestli se může takhle šprajcovat... bolí ho oblečení, i když dělá, co ho baví? Nebo ho bolí jen když se má jít obléct a dělat věci, které nechce? To se asi cizímu bude špatně odhadovat ☹