Má dcera se bojí větru. Máte zkušenost?

Neboj, z toho vyroste. Bracha byl taky posera, bal se mouchy, mravence, koleckovych brusli... a taky z toho vyrostl 😉. Muzete zkusit vetrnik, toci se, jen kdyz je vitr... a jinak bych to nechala plavat, pokud neni dcerka obecne uzkostna a bazliva. U deti do 6 let jsou iracionalni obavy bezne a zpravidla neskodne.

Úzkostná není. Na pískovišti naopak inklinuje ke starším dětem. Ostatních se nebojí. Je fakt, že občas začne pofňukávat, když vidí mouchu nebo vosu. Ale neřičí kvůli tomu. Ten strach z větru nám už zkazil pár procházek či výletů 😖 S tím větrníkem je to dobrý nápad 🙂

Nezkoušelas jí zakrýt uši? Mně třeba vadí, když mi do nich fouká, nebo když mi do nich nateče voda - mám uši citlivější. Třeba to není úzkostnost, ale vadí jí to fyzicky. Ale je to jen nápad 🙂

@werumka Můžu taky vyzkoušet. Zoufalá matka zkusí vše!!!!! 😉

Ja prý jako malá jak začlo pofukovat tak jsem v kočáru křičela je mi zima a nedala pokoj dokud mi kůži i v třicetistupňových vedrech nepřikryly... krom ruk a obličeje se muselo všechno schovat... 😉

@endlessblue - máme stejný problém! Sice ne tak velký, ale naše dítko vítr taky fakt nesnáší, i mu nadává a při nejhorším chce domů..
Protože jí bere klobouček, fouká do očiček, do pusinky...
Nemá ráda, když jí fouká do obličeje a oušek.
Jak radí werumka - když má nebo měla čepku přes ouška - na zavazování - tak to nebyl problém... Nebo jsme si ,,hrály" a proti větru coufaly a pouštěly lupínky jako draka
A naše posera určo není - do všeho jde po hlavě.... Ale ten vítr...

@endlessblue tak u nás je to to samé, ted je to malinko lepší. Mám dvojčata 2,5roku a chlapeček je větší posera 😒 Co jsem pochopila, tak má strach, že ho vítr odvlaje, tak jak začne malinko foukat, tak se drží za ruku jak klíště a nechce se vůbec pustit. Jak začne foukat víc, tak taky pláče a chce jít domů ☹ ale většinou se nechá "ukecat" a jen se pevně drží. Už trošku chápe, tak říkáme že musí foukat, aby mamince uschlo prádlo venku, že stromům je horko, tak se ve větru chladí atd.... No snad to bude časem lepší a vyroste z toho. Tak vydržme, snad to bude lepší a lepší...

Dcerka měla stejný problém. U nás to způsobilo rozbití skla u dveří průvanem a pak jsme byli venku při bouřce. Došlo to tak daleko, že nechtěla chodit ven, u každého oblékání hysterické scény, že se bojí. A když jsme jí přemluvili, že jdeme ven, tak co se dělo venku, to byla hrůza. Měla opravdu panický strach, když víc fouklo. Moc brečela, až jsem si s ní nevěděla rady. Dokonce jeden den se ani doma nechtěla přiblížit k zavřenému oknu při dešti...
U nás pomohlo ji brát ven i přes její protesty a přes opravdu velký panický strach. Venku si zvykla, že fouká a je to už dobré.
Týden jsem celé dny vysvětlovala, že vítr je kamarád, povídala jsem, proč musí být vítr. Dokonce jsme pouštěli pohádku Včelá medvídci-kde jim vítr pomůže. Manžel udělal větrník. Ale nejvíce pomohlo, že ona sama si musela přijít na to, že vítr jí nic neudělá. Takže to chce moooc trpělivosti a vysvětlování. Já už jsem z toho byla zoufalá a obávala jsem se každé procházky.
Už je to asi měsíc a dcerka si ještě někdy vzpomene venku a řekne, že fouká, ale jinak je v pohodě.
Dokonce se vůbec nebojí bouřky, což mi přijde horší než vítr.
Prostě se prckové bojí včeho, co neznají a co si neumějí vysvětlit. Jako tmy atd.

@endlessblue Tohle jsem zazila u kluka od kamarada, jak zacalo foukat, tak on chytil skoro hysterak a zbytek prochazky vpodstate prorval v naruci ☹ Bylo mu tenkrat asi 3 roky. Po cca pul roce to preslo stejne rychle jako to prislo, dodneska nevi proc. Ted je mu 5 a pro zmenu se boji prudkeho slunicka, ze mu vypali oci 😅

Mně je 22 let a touto fobií trpím doposud, ne pokaždý, (bouřku zbožnuju a někdy mi nevadí ani pořádný fičák) ale občas se to stane i třeba při malém pofukování. Vím, že je to uplnání blbost, ale člověk s tím nic neudělá. Začne se ve mně objevovat jakási závrať a pocit bezmoce. Nikde nemůžu přijít na to, jak se toho zbavit. Mám to od mala, tak toho nepodceňujte

Dobrý den, mám podobný problém.Jen mám strach, aby to u dcery už nebyla opravdu fóbie.Pozoruji to zeprve půl roku, ale celkem jí to ztrpčuje život..Je jí 7let , takže je dost velká na to, aby tyto změny počasí chápala; od rána neposloucháme nic jiného, než- myslíš že bude dnes foukat, nebo že bude bouřka..A když opravdu fouká, začne se třást, plakat, nedá se uklidnit, musíme někam do místnosti. .Nemáte někdo prosím zkušenosti např.s homeopatiky? Jinak už jsem nalomená navštívit psychologa, ptž.takových strachů máme už za sebou více..

Dobry den mam uplne srejny problem se synem 9 let,presne jak popisuje dadluna,az stim rrozdilem,ze kdyz je opravdu vichr a on je tak moc vystresovany,tak i zvraci..uz to trva pres pul roku,chodime k psychologovi,ale zatim zadna zmena..od malicka je vic citlivejsi a hodne se vseho boji..tak nekdy uz nevim co s tim..