Krmení miminka lahvičkou prakticky od narození
Dobrý den.
Dočetla jsem se na nějaké diskuzi od nějaké maminky, že prakticky od narození krmí před spaním miminko lahvičkou (odstříkané mléko), že toto krmení dělá tatínek. Některé maminky doporučují tímto způsobem navykat miminko na lahvičku, aby pak neměli problém s přijetím lahvičky, když je nutné ho z ní nakrmit, protože není možné nakojit. A to pravidelné krmení z lahvičky tatínkem doporučují kvůli vztahu tatínka a miminka. Také některé maminky říkají, že je dobré děťátko i zvykat na umělou výživu, kdyby někdy nebylo možné nakrmit mateřským mlékem, aby umělou výživu neodmítalo. Jaký na toto máte názor? Budu ráda za všechny vaše názory a rady.
Děkuji
Ahoj, dělala jsem přesně to, co popisuješ, a dosáhla jsem akorát toho, že jsem ve 2.měsíci dceřina života přestala kojit ☹ Sání z láhve pro ní bylo jednodušší, než z prsu, takže z prsu nechtěla... Fakt NEDOPORUČUJU!!!
- na UM zvykat kojene dítě je absolutní kravina, a i kdyby nějaké ochutnali, neodmitalo, nikde není řečeno, ze ho neodmitne příště, děti jsou vykutaleny
- na upevňování vztahu s tatinkem bych doporučila spis koupání miminka
- na lahvicku naučit muže byt to samy jak s mlikem, jednou jiv pohodě vezme, jindy ne a můžeš se stavět třeba na hlavu..ano, vyzkoušet to můžeš, aby v případe tvé nepřítomnosti mohl dítě nakrmit někdo jiný, ale určité po 6nedeli, az se naucite kojit, oba.
Přijde mi to jako blbost 😅
@lenickalenickalenicka Mojí první dceři bylo úplně jedno z čeho pije, hlavně že to teklo. Takže nebyl problém odstříkat mléko a dát z láhve, když jsem potřebovala odjet. Moje druhá dcera tu lahev do pusy nevezme. A to jsem kupovala láhev pro kojící Tomee tipee. Kdybych tohle věděla, že nebudu moct nikam jet, tak bych ji určitě občas to mléko z láhve dala.. Znám víc maminek, které plně kojili a když bylo potřeba tak ty děti pak odmítají láhev nebo UM. 😒
přijde mi to jako hovadiny - láhev jsme nikdy nepoužili, přesto jsou jiné způsoby, které nekazí kojení a nemají rizika pro zdraví (UM má svá rizika jako ťřeba vyšší pravděpodpbnost SIDS, střevních infekcí, ...), jak si může tatínek upevňovat s miminkem vztah - třeba koupání, nošení v ergonosítku, společné spaní. Nezažila jsem jedinou situaci, kdy by nakojit nešlo, ale vím o způsobech, jak miminko nakrmit bez použití láhve - z pohárku, lžičkou nebo přinejhorším ze stříkačky cévkou přes prst http://www.mamila.sk/pre-matky/dojcenie-a/odluc...
Přikláním se k většině názorů, podle mě je to také hloupost a úplně zbytečná. Otec nemá v rodině hrát roli krmiče z náhradního prsu, ale jeho role je úplně jiná 🙂 Vztahy se budují krásně veškerou péčí, kterou mu může otec dopřát od mazlení, nošení, koupání, přebalování až po nějakou kojeneckou masáž 🙂
Dokud je mateřské mléko a dítě ho chce, kojila bych. Malý nikdy nepil z lahvičky, až v sedmém měsíci začal pít z hrnečku, dětského nebo normálního našeho. S příkrmy není problém. UM mu nedám.
Také se přikláním k většině ;) boužel já nedostala ten dar mít mléko :( takže malej je vlastně od narození na UM, ze začátku mě to dost štvalo, ale tak není to tragédie. V mé rodině nikdo neměl moc mléka a když ano kojili jen měsíc a pak se mléko vytratilo.
Já bych tak negativní nebyla.... Myslím si, že záleží čistě na tom, co vyhovuje dané mamince a danému miminku. Jaký způsob krmení si najdou a oblíbí, takový ať užívají. Já vždy nejdřív kojím a pak dodám lahvičkou příkrm UM. Přičemž tu lahičku už nemusím držet já, ale třeba tatínek, babička nebo kdo projeví zájem. Dělám to tak od druhého dne, co jsme přišli domů z porodnice, a zatím žádný problém, o mléko jsem nepřišla a malý ani jedno z toho neodmítá. Celkově si myslím, že je dobré zvykat dítě od malička na jiné lidi, než je maminka, nechávat ho hlídat, chovat, klidně i krmit "cizími". Sama jsem byla vychovávaná v opačném extrému a ještě ve školce jsem se bála vlastního táty. Proto lahvičku i malého s radostí někomu svěřím a jsem ráda, že nepatří k těm dětem, co chytají hysterák, jen máma odejde z místnosti.
Musim rict, ze driv mi to pripadalo jako hloupost, dneska mi to prijde jako vyborny napad. Prvni dite jsem mela uz od narozeni na um, u druheho jsem se "bohuzel" rozkojila a dcerka na lahev nebyla zvykla. Asi po ukonceni prvniho mesice zacala dcerka min pribyvat, ale zatim jsme nehrotili ani pani doktorka nic nerikala, casove a vahove udaje jsem zacala vyhledavat zpetne, kdyz ve 3 mesicich byla dcerka akorat kostra potazena kuzickou a_u prsu brecela hlady a potrebovali jsme prikrmovat - lahev nechtela, um nechtela, odstrikat mi neslo (vyzkousela jsem hned 3 odsavacky), detska sestra mi radila vyhladovat ze po 6-ti hodinach si proste um z lahve veme, nevzala ☹ strikackou uz tak velke dite krmit neslo, manzel zkousel strikat um do pusy koutkem kdyz sala z prsa, vysledkem byl hysterak, kdy ona nechce a nebude, jediny zpusob jak do ni um dostal bylo po lzickach, do toho dostala rotaviry takze jeste to co jsme do ni dostali slo hned ven, nakonec jsme jeste pred ukoncenym 4 mesicem museli zacit davat kasi, pak k obedu zeleninu, od te doby dcerka pribyva a konecne ma i jeden faldik na nozce. Za rady kamaradek musis kojit, vsak ji to staci, kazde dite je jine bych vrazdila.
Momentalne za me v me situaci, flasku jednou denne urcite narvat at si zvyka, my se uz 2 mesice snazime malou na lahev naucit a kulove. Navic se ji desne stahl zaludek a vejde se ji tam jenom 60 ml kase, kdyz jsem dala 100 ml tak vsechno letelo ven, pricemz deti v tomto veku maji snist az 120 ml.
Cekam na reakce, ze jsem spatne kojila a svym detem nerozumim😉
nevidim jediný důvod proč tohle dělat 🙂
No, určitě bych nezačínala hned po narození, ale až bude mimi o něco větší a bude správně sát z prsu...tam už je riziko pokažení správné techniky kojení menší(ale i tak to hrozí)....