Hezký večer, poslední dobou mám stále pocit že se synovi nevěnuji tak jak bych si představovala. Mám pak výčitky svědomí že jsem špatná máma. Jak to funguje u vás. Kolik času opravdu na 100% věnujete svému dítěti.
Synovi je 17 měsíců. Ráno vstáváme kolem 7 hodiny. Nasnidame se a pak si cca do 9 hodin hrajeme, čteme knížky, říkáme básničky apod. Pak musím jít nakrmit koně a pustit je ze stáje. Kolem 10 hodiny začínám vařit. U vaření se snažím se synem povídat, zpívat, nebo ho zapojim do vaření. Jsou ale chvíle kdy si musí syn hrát i sám. Po obědě většinou syn spí tak do půl třetí a já se snažím udělat vše kolem domácnosti. Po spánku jdeme vždy ven a jdeme buď na hřiště, na tříkolku, nebo si hrajeme apod. Kolem 5 hodiny musím obstarat koně, vykydat, nakrmit, to se synovi tu hodinu nemůžu věnovat. Kolem 6 hodiny jdeme domu a najime se a pak se mu snažím venovat až do večera. Dvakrát týdně ještě chodíme na kroužek(hrátky s hudbou a plavání). Já se 2 krát týdne věnuji koním. Cca 2 hodiny hlídá babička a nebo manžel a já jedu ven nebo pracuji na jízdárně. Myslíte si že bych měla ještě přidat nebo se nervuji zbytečně? Syn je pro mě vše a moc mě to s ním naplňuje ale chci mít taky čas na svůj koníček.
Dle mého se nervuješ zbytečně. Je v pořádku, že se všechno netočí jen okolo dítěte a osobně si myslím, že bys mohla (možná i měla) i ubrat - dělat si třeba ty domácí věci nejen když spí a nechat ho poplácávat se okolo, zareagovat když s něčím přijde, občas popsat co děláš, ale jinak ho nechat být, ať si vymýšlí svoje činnosti. Že ,,jsou chvíle, kdy si musí hrát i sám", to je naprostá nutnost... je přímo potřeba si hrát i sám. Určitě bych nepřidávala, a není to nějaký můj alibismus ani lenost. Taková ta nonstop řízená činnost, je ve výsledku spíš ke škodě, ty malé mozečky si taky chvíli potřebují jet po svém, být kreativní a v klídku si to zase vstřebat, ne pořád vyvíjet nějakou řízenou činnost.
@muhehehe no je problém že on je dost zvyklí že si s ním hraju a sám to moc neumí. Tak že dělat s ním nějaké činnosti jako je vytirani a luxovani je téměř nemožné. Do roka jsem s ním uklizela v nosítku. Teď už to nedávám, má 14 kg, tak se snažím vše stihnout když spí. Třeba s pranim mi pomáhá že dává prádlo do pračky, nebo vydává myčku apod, to se ho snažím zapojit, ale u všeho to prostě nejde.
Určitě se nervuješ zbytečně. Já mám děti 2 a připadá mi, že se jim vědomě skoro nevěnuju, protože pořád něco uklízím/vařím/přebaluju...a to nemáme koně.
@ovecky tak to je jak u nás 🙂, mám pocit, že vědomě jsou to takové ty chvíle cvičení logopedie, cvičení recitace básničky na soutěž, večerní pohádka, krmení a koupání malého a bránění fyzické likvidace - jednoho či obou navzájem, děti se u nás musí často zabavit sami a jde jim to vcelku dobře, a spousta věcí se děla současně - zpívání a básničky během vaření, věšení pradla, větší když pomáhá s věcmi v domácnosti nebo se koupe probere co bylo ve školce, kdo, kde, s kým a co - drobné úrazy a hádky, co se učili či jak si hráli...a protože mám kamarádky co se věnují volnočasové pedagogice, tak když mě přepadne splín, že teda bych měla s dětmi a pro děti dělat víc, tak si zopakuju jejich oblíbenou větu - děti potřebují čas, kdy není jejich aktivita řízena dospělým jinak se nenaučí si vyplnit volný čas sami
@ronja55 Na to, že věnuješ čas ještě koním, tak si také myslím, že to zvládáš skvěle. Klidně občas u toho synka i vydechni a odpočiň si trošku. 🙂
Ja jsem naopak uklizela hlavne se synem. Aby videl,ze zivot neni jen hra a jidlo. Zezacatku jen koukal,od dvou zacal pomahat a ve trech uz ma zazite urcite vzorce v uklizeni.
Myslim,ze toho pro dite delas azaz, 😉
Urcite se synovi venujes dostatecne. Myslim si, ze deti stejne nerozlisuji tohle je hra a tohle je prace. Mam dvouletou a vyskladavani mycky, vaření v ucici vezi nebo utirani prachu je pro ni vetsi zabava, nez kdyz sedime na zemi v nacancanem pokojicku a ja se s ni snazim rizene hrat. Jinak od jejich cca 20m chodi 2x tydne na 4 hodinky do detske skupiny + 2x tydne 3 hodky odpoledne hlida tatinek nebo babicka a ja pracuju. Od te doby vnimam, ze o to intenzivneji s ni pak travim spolecny cas. Kdybys ke konim nechodila vubec, tak se budes 24/7 jen placat s ditetem a nebude te ani bavit zpivat a rikat basnicky...
Mě to přijde přehnané. V tomhle věku by se měl umět zabavit sám, s tím, že máma je u něj a k dispozici.
Děkuji všem za reakce. Asi fakt dělám vše co můžu a možná až moc. Je fakt že si syn neumí moc hrát sám, protoze jsme odmalička vše podřizovali jemu a neustále mu vymysleli nějakou zábavu a teď když potřebuji třeba 20 minut něco udělat tak je problém a věší se mi na nohy a brečí...
Bud napeosto v klidu. A naucit i samostatnw hre se musi. Jsi sikovna
jo holka zlatá ty to budeš mít hodně těžký 🙂)))) jestli už v 17 měsících s děckem nevytřeš a nevyluxuješ, tak se z toho pose... až mu budou tak 2 roky 🙂))))
@tinaprofi tak vždy se dá dělat domácí práce když dítě spí. Já zvládám vše, i 8 koní se synem. Ale musím se mu zároveň u toho věnovat. Tak že má male hrabicky a lopatu a pomaha mi kydat, dává koním krmeni atd. Ale není to takové to teď si sám hodinu hraj a já si budu dělat svoje. To neznám. Mě to ale nevadí. Od toho ty děti máme aby jsme se jim věnovali.
@ronja55 to je dobře ..🙂 že se venujes diteti .. zanm hodnš žen co se nestaraj o děti ale radeji s budou starat o muža ..:D ja mám ditě je ji 5 let chdoi do školky pak jdu pro ni a celej den s ni jsem jdu do obchodu je semnou jdu u sousedky taky je semnou ..:D mě to nevady ..hraju si s ni vsechno dělam aby ji bylo dobře aby se citila dobře kolik krat manzel se s ni hraje holka mi pomaha třeba uklidit snaži se od toho děti jsou aby jsme se jim věnovali aby citili tu lasku ..🙂
Mně to přijde v pořádku. Kolik se věnuju fakt naplno, nevím. Dejme tomu tak 1 hodinu ze dne si se starším dítětem hraju (kreslíme, hrajeme pexeso, prohlížíme knížky atd.). Hodně času trávíme domácími pracemi nebo pobytem venku (hřiště, cesta do obchodu, něco vyřídit) a běžně s ní mluvím a zapojuju do toho, co dělám. Má 2,5 roku, takže už si vydrží hrát i sama. Večer čteme pohádky. Je veselá, upovídaná, šikovná, celkem samostatná, dle mě úplně normální.