Kolik času věnovat 18m dítěti?
Zdravím všechny. Mám první dítě a někdy tápu. Např.netuším, kolik času mu věnovat. Kdyby bylo po jejím, byl by to asi celý den kromě pár hodin, kdy spí. Jen si říkám, že to zřejmě není nutné, protože jak to dělají matky, které mají třeba kojence a k tomu batole. Nemyslím si, že mu mohou dát celodenní pozornost. Jak moc se batoleti věnujete vy? Čím ho třeba zabavíte, aby bylo spokojené, když si hraje i samo a jak byste to procentuelně rozdělily - kolik procent s ním trávíte aktivně čas a kolik procent si hraje samo?
Děkuju.
Na procenta to říct neumím, ale v 18 měsících si hrál samostatně minimum času. I kdyz jsem dělala nějaké domaci práce, tak byl u mě, koukal, pomáhal. Myslím, že je škoda se mu nevěnovat, když máš na to prostor. Když jsou dvě deti, je to jiné, myslím že holky, které mají dvě malé děti naopak často řeší, se každému z nich nemohou tolik věnovat.
@goldenova 18ti měsíčnímu jsem se věnovala pořád. Sám si hrát vydržel jen pár minut. Ale vařil semnou, uklízet a podobně. Pokud ti vydrží hrát si sám, tak ho klidně nech.
Teď jsou synovi 3 a mám mimčo, tak se mu nemůžu věnovat jak bych chtěla. Takže si užívej, že se mu můžeš věnovat 🙂
Pokud na to máš prostor, proč ne. 🙂 Ale možná bych ho i nechávala samotnýho, aby se i naučil hrát sam. 🙂 Já mám necelyho ročního a je docela samostatnej od začátku teda. Ale i tak se mu samozřejmě hodně venuju. Až mu bude 15m tak se narodí ségra a to jsem moc zvědavá na sebe. :D to asi ocením, že si vydrží hrát sám. Snad mu to vydrží. 🙂
@goldenova Ono asi hodně záleží na osobnosti dítěte. Některé matky se zde budou v prsa bít, jak dítě od malička učily samostatnosti a jak si jejich dítě dokáže hrát i několik hodin v kuse samo. Zrovna nedávno jsem se zde dotazovala na to, jak takovou samostatnost dítě naučit, protože často si takové matky myslí, že to takto malé dítě naučit opravdu lze. Já si myslím, že ne. Konkrétně jsem se zde ptala na to, co a jak dělaly a samozřejmě to nedělám jinak. Syn je asi ještě o 2 m starší a absolutně se sám nezabaví. Nemám pocit, že bych něco dělala špatně. Prostě to tak teď má a já do budoucna doufám, že to bude i jinak 🙂 Myslím, že se to rozebíralo u mě na zdi, můžeš kouknout.
@journals Souhlas. Mam jedno dite total samostatny a jedno total "nesamostatny" i v daleko starsim veku. Ne ze by si samo hrat neumelo, ale je extravert a chce si u toho povidat a tu hru s nekym sdilet. S tim nic nenadelas.
Myslim,, ze hraje roli osobnost ditete i matky. Nektere deti, myslim,, ze vetsina, potrebuji v tomto veku pritomnost a vedeni jinou osobou, obvykle mamou, ale casto je tak pak i starsi sourozenec. U matky je to o prioritach a povaze - peo nekoho je dulezite se upravovat a cist si, pro nekoho rozvoj ditete.
U starsiho jsem mela moznost se mu venovat, hrat si s nim, vysvetlovat mu vse co vidi, svet. Je z nej uzasne, chytre mile dite. Druhorozena, ted 18m, ho miluje, on ji, bud se ji venuje on nebo ja. Neni duvod ji nechavat ucelove samotnou-ma nohy, kdyz chce byt sama, odejde. Kdyz nechce, je s nami. Nutit diteti, a je jedno jak staremu, byt samo, protoze matka si chce cist, je napriklad pro me nepredstavitelne, ale jak jsem psala, je to o povaze a prioritach matky.
Jo a na zachod casto oba chodili se mnou, alespon se brzy oba naucili na wc. Sprcha vecer, kdyz byl muz doma. Atd. Vse jde.
Dcera byla už od začátku docela "samostatná" v hraní, vydržela si sama hrát opravdu dlouho. Nejvíc jí tak od 16m bavilo Lego a pak různé přerovnávání, které se změnilo v třídění, další přerovnávání, stavění, skládání... Obecně i hodně spala, takže jsem měla dost volného času. Z té doby, co byla vzhůru a nebyly jsem na hřišti (to počítám jako společné hraní) si asi 70% času vystačila sama a 30% čas jsem si s ní hrála (+pomáhala vařit, dělat pračku a myčku, pozorovala mě apod.). Teď v 2,25 letech si s ní hraji asi víc, protože ji potřebuji víc rozmluvit 😀 Je spíš taková analytická, než hovorná, ale já taky začala pořádně mluvit později.
@daasqua Wow. Tak to si hodne vyhrala sama. U nas si hraje sama tak 10% casu, to ji samozrejme nerusim, ale zbytek chce moji pozornost, takze si bud hrajeme a nebo me asistuje pri ruznych cinnostech. Ale cas pro sebe tim padem nemam, cteni apod v zadnem pripade. Ale je spolecenska, takze treba na navsteve se zabavi sama, nebo kdyz prijde nekdo k nam tak take..
Mám dvouletého syna, který si umí hrát sám, když se do něčeho zabere. V té chvíli ho nechávám a třeba jen pozoruji nebo jdu něco udělat do kuchyně. Ale většinou jak slyší odněkud nějaký hluk, tak pak jde za mnou a pomáhá. Většinu času ale teda travime spolu, vaří se mnou (sedí na lince), uklízí se mnou. Když se vzdálím, tak mě zavolá, už je pěkný generál 😊 Někdy mu stačí, že u něj jen sedím a koukám a někdy si prostě hrajeme spolu. Já na to popravdě také moc nejsem, ale když to za den poscitam, tak to vlastně není moc času dohromady. Protože to je jídlo, spánek, procházka venku, hřiště, koupání a den je pryč 😁
@felixfelicis Vidíš, to s introvertem X extrovertem mě nenapadlo. To je zajímavá myšlenka 👍 Na tom něco asi bude
Mám druhého syna, teď mu akorát je těch 18 m. Kolik času trávím tím, že si s ním fakt aktivně hraju, se těžko odhaduje, protože se to ukládá fakt z pětiminutových úseků... Ale hodina a půl to bude. Spoustu dalšího času je "vedle sebe" (kojení, jídlo, pomáhá mi vařit, uklízet...) To je většina dne. Sám si hraje taky tak hodinku a půl v součtu... A pak má staršího bráchu, že. A s ním tráví spoustu času. (Paradoxně když je starší ve školce, udělám míň, protože mladší chce víc pozornosti.)
Děláme většinu věcí spolu. Vyloženě hraní je tak dvě hodiny denně, maximálně, jinak spolu uklízíme, vaříme, jsme venku, na procházce nebo já běhám, spolu se koupeme, prostě všechno. Když je doma manžel, tak se o dítě podelime.
@goldenova Osprchovat se muzete spolu (ja mam ve sprse obe deti, maji tam hracky a vari, prelevaji vodu, ...), jist taky muzete spolu. Pri uklidu muze pomahat (dostane maly smetacek, nebo hadrik na utirani prachu). Vareni v ucici veri je s ditetem brnkacka. A cist knizku muzete kdyz spi.
Jeste je malicky na to byt sam, uci se opakovanim.
Náš malý si opravdu umí hrát a zabavit se sám klidně celý den. Sice po něm zůstane bordel, ale umí to. Ale taky je rád s námi rodiči, rád nám pomáhá při práci, rád si s námi čte, rád si s námi hraje, rád se s námi mazlí. Procentuálně to vyjádřit neumím, odvíjí se to od denní náplně, nemáme žádný pravidelný rutinní program.
@goldenova tak s prvním mě bud tahalo za nohu a řvalo nebo jsem byla sním a neřvalo. Takže jsem volila variantu 2, skoro pořád. Druhé dítě tak náročné nebylo - to už se ségrou honily po 4 a pod.