Knížka na téma výchova dětí, máte tip?
Ahoj,
chci se zeptat zda tady ma nektera z Vas typ na knizku na tema vychova deti. Ktera by fakt byla super. Diky moc
Diky moc 🙂 mrknu na ni kdyz mam jeste cas cist atd.
Tak já jsem systém čtení vyšperkovala a tuto knihu čtu podruhé již od Vánoc a myšlenky si teď vybarvuji pastelkou. Moc mě to baví, protože se mi vybavily moje studia 🙂 Podtrhnout si to důležité v knize 🙂 No a čtu si ji denně večer a zvnitřňuji si informace a rady, abych lépe reagovala. Vychováváme děti a rosteme s nimi - nejlepší. Radím ty rady kámoškám a všechny dělají jen obličeje jako --- hm, hm ... tak já to tedy vyzkouším 🙂 Určitě kupte!
Proč jsou šťastné děti šťastné? Tak se to jmenovalo-nevím ale už bohužel autora-ku.
Liny rodič. 😉
Respektovat a být respektován (Kopřiva, Nováčková, Nevolová,Kopřivová)
Ještě pro kojenecké období Koncept kontinua a Nejšťastnější miminko v okolí - sice to není tolik o výchově...
Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly. Spoustu knížek mám tady v albu https://www.modrykonik.cz/blog/betelgeuzz/album...
Lidmila Pekařová, Jak žít a nezbláznit se
Nemohu jinak než souhlasit s již zmiňovanou Naomi Aldort. Doporučuji každému.👍
@kamste podle mě se tě ptala na tipy z té knížky od Aldort.
@betelgeuzz jo přesně tak.
@nafuka "sorry jako" - to mi nedošlo
takže: kniha pojednává o celkovém přístupu k dítěti a vysvětluje, proč metody ovládání a manipulace (i "ochotné spolupráce") nefungují dlouhodobě
nenabízí jednoduchá řešení konkrétních situací, ale jde k podstatě problémů - k našim myšlenkám o našich dětech - neboť z toho, jak své dítě vnímáme, vychází naše reakce na jeho chování
uvádím některé myšlenky z knihy:
"Říkáte nebo děláte něco, co byste ani nechtěli, a je vám to pak líto, neboť hluboko uvnitř víte, že to není správné. To, co stojí v cestě moudrosti a lásce, jsou pouze vaše myšlenky a přehrávání starých vzorců chování."
"Ovládání nemá smysl, protože lidské bytosti se mu přirozeně brání. Ať už jde o mírné donucování či skrytou manipulaci, ovládání samo o sobě přináší problémy, které se následně snažíme řešit."
"Nezávislé dítě, které žije život svým způsobem, jedná rozumně, protože to tak chce. Jeho činny plynou z radosti a lásky, nikoliv ze strachu a z potřeby vašeho souhlasu."
"...naučíte se odstranit dítěti z cesty vlastní emoce a představy, aby mohlo být, kým je, a aby nebylo omezováno vaší minulostí, vaší úzkostí z budoucnosti či obavou, co o vás řekne okolí. Naučíte se vychovávat bez omezování, tak jako zahradník pečuje o květiny, ale neotvírá jim květy, ani nemění jejich barvy a tvary."
"Rodiče chtějí, aby dítě dělalo to, co chtějí oni, tudíž dítě se má vzdát toho, co samo chce, což znamená vzdát se samo sebe. To, že se dítě vzdá své vůle, je však právě příčinou většiny potíží s dětmi."
"Pokud najdete odvahu věřit svému dítěti tak, že ho necháte žít život podle sebe, přinese vám to maximální uspokojení z rodičovství a budete milovat jeho jedinečnost. To je nepodmíněná láska, láska k dítěti a ne k vaší představě, jaké bymělo být. Láska je láskou jen tehdy, je-li bez podmínek. V okamžiku, kdy je láska použita jako odměna za chování či úspěch, přestává být láskou a stává se lekcí, co je za co."
"Když se vaše dítě chová tak, jak byste neočekávali, dřív než něco řeknete nebo uděláte, myslete (tichý hovor se sebou). Neříkejte první slova, která vás napadnou. Pravděpodobně to budou slova, která dítěti ublíží a povedou k dalšímu boji. Slova ve vás nezmizí, ale vy je postupně budete vidět jen jako myšlenky a ne jako pravdu."
"Dítě váš hněv spouští, ale není jeho příčinou, není zodpovědné za vaše emoce. Dítě něco dělá a ve vás naskočí starý počítačový program a nutí vás chovat se podle něj. Nad touto automatickou odpovědí nemáte vládu. Máte ale volbu ji uskutečnit nebo zavrhnout. Můžete být posluchačem sami sebe a zuřit jen vnitřně a pak se soustředit na dítě již bez pout starých reakcí."
"Dejte si asi minutu a vyjádřete přesně a úplně, co chcete udělat, pouze ve své hlavě. Představte si sebe jak ječíte, obviňujete, bijete, trestáte či cokiliv jiného vás v hlavě napadne. Přehrajte si celý tento vnitřní film a pak se sami sebe zeptejte, jestli je to opravdu přiměřené současnosti a zda opravdu takoví jste. Budete moc šťastni, že jste se podle svého filmu nechovali."
"Někdy si přejeme, aby dítě něco udělalo.... Slova, která k tomu použijeme, mohou zahanbit a obvinit anebo mohou vést k pochopení a oboustranné ochotě. Donedávna se zahanbení a obvinění běžně užívalo ke kontrole dítěte a to nevedlo k ochotě, nýbrž k vyhovění jen na základě strachu. .... Chválili nás, když jsme plnili potřeby svých rodičů a ignorovali nás, když ne. Učili nás, že milovat své rodiče znamená dělat to, co řeknou. Podpláceli nás dobrotami, chválou, láskou, výhodami nebo dárečky a manipulovali s námi pomocí různých donucovacích metod. Kontrola to byla stejná, jen skrytější. Děti, které byly manipulované ímto skrytějším způsobem, se často cítily zmatené, protožeto, co vypadá jako laskavá a milující péče, v nich vyvolává pocit zahanbení, nedostatečnosti a nepřirozenosti."
"Uznání chyb neznamená, že se odsuzujeme, nejde o to, kdo má pravdu a kdo ne. Pokud se dítě cítí zraněno, jeho pocit je pro něj reálným zážitkem. Když vy litujete toho, co jste řekli nebo udělali, jsou vaše pocity také platné. Cílem je přiblížit se k sobě, věc objasnit a obnovit důvěru."
To je jen malá "ochutnávka".
Velmi často se zde pojednává o pocitech - o tom, jak se v dané situaci dítě cítí, jak pomoci dítěti pocity překonat a nalézt řešení nebo se se situací smířit.
Nejsou zde jen teoretické úvahy, ale v knize je i spousta příkladů konkrétních situací.
Kniha určitě není pro každého, neboť od rodiče vyžaduje, aby přehodnotil své názory a myšlenkové vzorce. Což je běh na dlouhou trať. Ovšem výsledky úspěšné snahy budou dlouhodobé.
🙂👍
Zdravíčko, můj pohled na výchovu zásadně změnila knížka od Naomi Aldort Vychováváme děti a rosteme s nimi - četla jsem ji už nejmíň 3x a stále se k ní vracím.