Chtěla bych vědět , jak řešíte s dětmi situace, kdy jste v obchodě a dítě si umane , že zrovna chce to a tohle. Mám tříletou dceru. Je docela hodná, ale když příjdeme do obchodu (chodíme nakupovat denně, protože obchod máme 250m,tak nakupuji čerstvé) tak žačne že chce brumíka, lízátko, zmrzlinu atd. Nejde o to , že bych jí to nechtěla koupit,ale nechci jí kupovat na co si ukáže. Když třeba sní oběd, nebo vydrží návštěvu doktora bez řevu, tak dostane odměnu. Ale nechci aby se stalo pravidlem , že jí každý den budu něco kupovat. Když řeknu , že nic nekoupim, občas následuje řev a slavná věta "ale mami já mám hlad! " a prodavačky na mě koukají jak na nejhorší matku na světě. Vetšinou jí dají aspon bonbonek. Hrůza. Jak tohle řešíte? Já jsem úplně bezradná... Jaký máte systém v kupování sladkostí? Popřípadě, jak jste dosáhli toho, že Vaše dítě neloudí v krámě?
Co se domluvit ještě před vstupem do obchodu, co koupíte a co ne? půjdete tam s cílem a nebudete se muset dohadovat uvnitř..a můžete tak předejít nějaké scéně.. a pokud mají moje děti hlad, tak máme dohodu, že kupujeme jídlo, které jim hlad zažene ne mlsky..
jinak u nás pořád funguje to, že nekupujeme nesmysly typu lízátka, bonbony, brumíky, apod. a potom děti tyhle věci prostě nevyžadují..
@kacikaci ja ji vzdy upozornuji,ze ji nic nekoupim. Ale vstupu do obchodu je asi lakadlo v regalech silnejsi nez dohoda. Ja ji lizatko a brumika rada koupim,ale jednou za cas a ne denne. To s tom hladem zacne natruc,kolikrat vim,ze hlad proste mit nemuze.
my když jdeme do obchodu, tak řeknu třeba "jdeme koupit chlebíček, rohlíčky a šunku", to také koupíme a dcera nic jiného nevyžaduje, jak zaplatíme, vezme si rohlík a je spokojená. Jinak tolik sladkostí co máme doma by nesnědla ani školka za půl roku. Tcháni dětem neustále kupují sladkosti a máme obrovské zásoby z velikonoc, mikulášů, svátků, atp.
@schnek ja ji prave nechci pokazde neco kupovat. Chci aby to sladke bylo jen obcas a za zasluhu treba. Chvilku jsem ji oblbovala ,ze jsem ji nabidla ze koupim jablko,hrusku,mandarinku,ale uz to moc nefunguje..
@sunshine125 kdyz uznam za vhodne, tak jim reknu, at si jdou neco vybrat a prinesou mi to na konzultaci...az pote to jde do kosiku. Kdyz neuznam za vhodne, tak reknu ne a oduvodnim, proc jsem naznala, ze ne...je tedy fakt, ze to se setkava s mnoha reakcemi...od krouceni oci a xichtiku, az po mumlani si pod vousy a prostredni zkousela i slzy...
taky si dáváš to, co máš ráda, jen občas a za odměnu? když už jdu s dětmi do obchodu, tak jim tu jednu oplatku koupím. Radši jednu oplatku, než scénu na celý obchod a nervy v kýblu.
Vlastni zkusenost jeste nemam-malemu je 10mesicu,teprve me to ceka.....
Ale mamka mi rikala,ze na me zabiralo,ze rekla-ze mi to nekoupi,vzdyt prece mam doma to a to a to a to. Proste rekla,jake dobroty jsou doma a ja se s tim spokojila a nevydupava jsem si,ze neco chci. Tak treba zkusit toto......
Také chodim s malou téměř denně, no 5x do týdne jistě.
Říkáme si doma, pro co jdeme a vždy je tam nějaká drobnosti pro ni, koblížek, sušenka, i vetsi hrichy jako je zmrzka, lizatko, kinder vajco..není tlustá a jinak ji docela slušné, hodně zeleniny, tak mi to nepřijde jako nějaký strašný prohřešek.
3lete dítě moc nechápe systém odměny za něco, i za návštěvu lékaře, ze bylo hodné a blbinka se koupi =jde to, může a druhy den se řekne ne, nemůžeš. A proc vcera jo a dneska ne? A chce a zlobí se..a vyjadřuje emocí třeba vztekanim.
Sama jsem su pěkně nabehla, když byly ty prasivý predrazeny kinder vajca v akci týden. Kupovala jsem a následující týden už v akci nebyly a byl problém.
@lv to mas pravdu. Proc vcera a dnes ne... To je fakt,ze to muze vnimat i takhle. Taky jsem ji koupila kindrvejce za nastreleni nausnic ,za kazde ucho jedno a pak jsem tyden poslouchala opravdu jen rev.
@sunshine125 potom bych teda vytrvala, domluvit se, pro co se jde a co se bude kupovat, pokud by ona trvala na svém, tak jí koupit třeba ovoce..u nás to dcera párkrát zkusila, ale protože jsme tyto situace opakovali stejným způsobem pořád dokola, tzn. nic nekoupili, tak už to nezkouší a respektuje to..
Systém nemáme žádný ☹ Manžel jim koupí vše co chtějí, já ne. Takže mně občas dělají scény (hlavně dcera), přestože už nejsou tak malí a snažím se jim to vysvětlit. Snažím se vždy domluvit předem, co budeme kupovat, někdy si může vybrat jen jednu věc, ale dost často trvám na svém, že nic.
@sunshine125 to jsem prave taky chtela napsat, ze sobe si taky nekupuji denne pamlsek. A neda se vzdy diteti neco koupit,jen aby byl klid.....
@sunshine125 - já chodím také nakupovat s dětmi, ale asi tak 1x až 2x do týdne. Občas něco v obchodě chtějí občas ne. Když přijde syn s tím, jestli bych nekoupila to a to, tak pokud uznám za vhodné, koupím, pokud ne, tak nekoupím a syn to respektuje, žádné scény nedělá. Už je víceméně naučený, že ví, co koupím a co ne. S dcerou je to složitější, mám tendence dělat scény. Nicméně to vždy vysvětlím, ale vždy na reálném základě. Než jdeme do obchodu, řeknu, pro co jdeme a třeba že si mohou vybrat pitíčko - pokud třeba máme v plánu zůstat ještě venku. Nebo pokud jsou po "normálním" jídle, tak jsem ochotná koupit maličkost. Nicméně většinou nekupuju nic, vysvětlím, že po večeři dostanou něco ze zásob doma - vždy něco máme od Mikuláše, Velikonoc, nebo lízátka, bonbony, které třeba dostaly za nějakou soutěž nebo z dětského dne... A také říkám, že koupím nějakou mlsku, až budou všechny doma snědené. Sladkosti nedostávají každý den, takže zásoby máme vždy na celý rok... Scénám se docela úspěšně vyhýbáme.
máme domluveno, že v obchodě si můžou vybrat 1 rozumnou věc - oplatku, bonbony, kindervejce, lipánek atp.