Ahoj holky, muj chlapecek spi ve vlastni postylce a neni s tim problem, ale prave jsem si precetla v knize Kiedronove Rozvijej se detatko, ze je dobre mu dat do postylky plysacka, na ktereho si zvykne a bude se s nim v ruznych situacich citit bezpecne a mit ho rad. Uvadi jako vhodny 8. mesic. Jini zase rkaji, ze mimino by v posteli plysaky mit nemelo, ze to zvysuje riziko SIDS. Malymu je 8 mesicu. Zatim jsem mu plysaka nedavala, co myslite, je na to cas?
máme usínáčka plyšáčka od narození u ubou dětí, u obou dětí monitor dechu bez poplachu...
U nás od tří měsíců, potřeboval něco, co by si dával na očička a usínáček (dečka s hlavou medvídka) super pomohl. Spí s ním pořád, je to největší miláček.
můj synek si našel kamaráda až kolem 2 roku..byť plyšáčky k dispozici měl..nebrali ho 😉 zato teď je obloženej ,že nejde ani skoro v posteli vidět..ale bez snížka a srdíčka neusne / jsou to ti nejmenší z celý party/ 🙂 je to prostě ochránce 😀
Dcera do 2 let nic v posteli nechtěla... Přes den si od 1 roku hrála s panenkou a až od 2,5 let vzala na milost plyšáky a přes den je všude nosí (vždy vybere jednoho...). Na noc do postýlky bere jen někdy.
U nas to snad zaalo kolem 3.mesice. jeji postylka se mi zdala takova neutulna, tak jsem ji vyndala plysacka, ktereho jsem kdysi dostala od manzela. Plysak mel na packach suche zipy, tak jsem ji ho pripnula na postylku a tenkrat jsem vubec netusila, jakyho milacka ji tam davam...jako uplne malinka na nej nejdriv broukala, postupem casu si hrala s jeho nohama (je to tygrik a ma dlouhe nohy a ruce, celkem dlouhy ocasek). Kdyz uz ho dokazala chytit, prikryvala si s nim oblicej a pres den ho chtela mit porad u sebe..kdyz zacala lezt, nosila ho v puse za ocas...a ten ocas pak cucala pri usinani..ted si s tim ocaskem "hladi" ruku, kdyz je unavena, nebo pred usnutim. Tygrik je neustale s ni, kdyz ji vynadam, jde si pro tygrika, kdyz spadne, jde si pro tygrika a pak se pomazlit ke me.. tygrik s ni spi, vstava, chodi na nocnik, (plysak ma svuj) vyleva po nem nocnik, chodi s ni na prochazku,kamkoliv jdeme, radsi ho beru, ma v nem urcity druh jistoty 🙂. Bohuzel tygrik uz vypada jak zdechlina, jineho se nepodarilo sehnat 🙂. Ale miluju, jak se o nej stara..kdyz jdeme nekam pryc, pribehne a zepta se "ogik s nama?" Je jasny, ze ho musime vzit 🙂 a asi jeste dlouho na nej bude trpet 🙂
Tak naše malá nemusela mít v postýlce nic, až tak poslední dva měsíce si vyžaduje svoje miminko - panenku a s ní usíná, takže až tak kolem 18m
u nas nikdy zadna vazna vazba na hracku nenastala... vzdycky chvilku neco.
Starší dcerka vždycky měla plyšáků víc, ale nikdy žádnej nebyl ta jednička, ten nejlepší kamarád... Teďka má i panenky, střídá to dost podle nálady - V postýlce nechce spát sama, vždycky tam musí mít nějaké kamarády, ale není to jeden konkrétní - vždycky je to někdo jinej, podle období :o) Sle řešit to začla až tak po roce...
Mladší dceří bude 11 měsíců a zatím nevidím, že by k nějaké hračce měla nějaký super vztah - ani plyšáky moc neřeší...
já dávala oběma asi od dvou měsíců usínáčka, starší asi tak od roka bez něj nedala ani ránu, vypadá už spíš jako hadr na nádobí, ale stejného nového už jsem nesehnala. Mladšímu je právě rok, úplně závislý na usínáčkovi není, ale taky už je znát, že usíná líp, když ho má
Když jsem byla těhu. tak jsem koupila pro malou hned jak sme se dozvěděli že čekáme holčičku hadrovou panenku, byla to její prvá hračka a myslela jsem si že bude její nejoblíbenejší ( nebyla) nejavila o ní skoro žádnej zájem. Až v 3 letech si oblíbila plyšovou minnie, asi k ní má nějakou citovou vazbu, protože taky s ní musí být všude, bere si jí do školky, bere jí na wc 😀 , spí s ní, dokonce když spí tak jí objíma...
u nás to není plyšák jako takový, ale dečka mazlinka - u obou. proč, netuším. ale je to praktické, poslouží místo plyšáka i polštářku. jednou jsem se ptala, jestli já, nebo mazlinka. prohrála jsem 😒 😀 ale je to fajn. ať se děje cokoli, tohle jediné je v mžiku uklidní 🙂 a mají to tak od narození. zprvu jsem se taky bála a hned po usnutí odebírala, ale jakmile ji necítili v ruce nebo na tváři, byli vzhůru. tak jsem to vzdala. jejich láska zatím trvá 🙂
Dcerce jsem začala v půlroce dávat do postýlky usínáčka. Kolem roku si na něj tak zvykla, že dodnes bez něj neudělá ani ránu. Problém nastal, že stejný už se nedá koupit. Naštěstí se mi podařilo jednoho stejného koupit na netu v bazaru. Ale ona to stejně pozná a ten původní prostě není nahraditelný. Říká tomu "muchlinka" a nosí si ji s sebou do školky a prostě všude. Asi nemusím popisovat, jak taková muchlinka po dvou a půl letech náročného provozu vypadá 🙂. Děsím se chvíle, kdy ji někde ztratí nebo zapomene. Na druhou stranu je super, že má takového nerozlučného kamaráda, se kterým se nebojí ani do školky 🙂.
asi tak měsíc, začalo to tak že když jsem ji ukládala dopostýlky chytila mi ruku a pokládala si ji na tvář a nechtěla mě pustit - usoudila jsem že je čas na hračku, dala jsem malé do postýlky háčkovaného ušáka a před každým usnutím ho roztomile objímá a nepustí ho. Když se vyspí, bere si ho sebou do obýváku. Říká mu Benji (máme živého králíka) Jinak v postýlce žádné hračky nikdy neměla 🙂
meli jsme usinacka - hraciho plysaka s melodii co muzes polozit vedle postele nebo zavesit na postylku. a syn tu melodii ma rad do ted
u nás teda plyšáci nefrčí do teď 😅 ve dvou letech dostal do postýlky plyšového mašinku tomáše, ale že by k němu nějak přilnul, to ne 😉
Maly se od 6ti mesicu tulil s nami, kocourem i s plysaky.
Malý dostal od známých plyšového zajíce asi v těch 8. měsících. Byl hnusný - ten plyšák - hnědočerný, vypadal jako přejetý... ale láska na první pohled. 😀 Do té doby si ničeho podobného ani nevšimnul, teď rozdělujeme "před zajícem a po zajícovi"...
Usíná a rukama mu muchluje uši, bral ho s sebou do školky, na výlety... opouští ho až poslední dobou - holt pouta, spiderman a roboti jsou lepší... 🙂
Mam dve deti, první plysaka nechtěla, snažila jsem se, ale radeji behala a je pravda ze nebyla ani spaci. Druhy vim ze ma rad, ze jsou věci v postýlce tak jak je zvykly, ale nemusi to byt plysak. jen nebesa a před spaním stejny ritual. jak se to zmeni spackuje a nemůže usnout. Plysak nam vadil protože obe deti ve spani desne vali sudy a vždycky se o plysaka zasekli a vzbudilo je to. Ale kamarádky holcicka mela svého mazlika apak ho zneužívala k maskovani cucani palce 🙂))) Myslim ze je to dite od dítěte. Muzete to zkusit a uvidíte. A hlavne si pak poridte zalohu, oni se dost jednodusse ztraci a bez záložního pak jsou dobře sceny.
Dcera ma plysaka od 5.mesice a spi s nim porad.
Můj nejstarší dostal obrovského lachtana v porodnici, měl ho v postýlce od začátku místo polohovacího válečku. Dodnes bez něj nespí, nosí ho i do školky. Když ze školky jedeme do města něco zařizovat, trajdáme celé odpoledne po venku s obrovským plyšákem. Mladší dostal o něco menšího plyšového pejska, když se učil chodit, "učil ho venku chodit". Do školičky se nechá ukecat, že pejska necháme doma. Ale do dvou let bez něj neudělal krok. Nejmladší dostala plyšovou kačenku a zatím na ní závislá není, tak uvidíme 🙂
Cca od měsíce.letos bude holce 6 a má ho neustále. Ma usínačka z CA.
V osmi měsících už to není žádné malé miminko, tak bych se plyšáka nebála 😉 Já myslím, že už tak od půl roku, když dítko plně vnímá, je pravý čas na plyšáčka kamaráda.