Ahojky! Tak jsem týden doma z porodnice a je to celkem katastrofa....☹ Naši malou-velkou jsme připravovali dostatečně brzo na příchod miminka do naší rodiny...a vše jsem si malovala v "růžových" barvách, protože máme celkem rozumné dítko...tak jsem si říkala,že když ji do všeho zapojím,tak nebude žádný problém...ale je...Aninka vždycky potřebuje něco,když kojím nebo přebaluji nebo prostě běhám kolem mimi...a to toho zatím moc nepotřebuje, jen přebalit,nakojit a spinká...Vím,že je to normální...že by mě chtěla mít zase jen pro sebe jako předtím...Kdy se vám podařilo doma skloubit péči o miminko a starší dítko...nějaké rady...jsem teď hodně protivná a "vybuchuji",někdy i zbytečně...a pak mě to moc mrzí...doteď to byla moje malá holčička...a sama si teprve zvykám na novou situaci, a to že mám dvě dítka...🙂 Děkuji...🙂 R.
@lamarika Děkuji za uklidnění...🙂 Ale koukala jsem,že to mám jednodušší než jsi to měla Ty....moje první dítko je starší,v září jí budou tři roky...Zapojuji ji jen,když si o to řekne...🙂 No a u nás je ještě problém ten,že jsem ji ještě neodstavila...měla jsem v úmyslu ji nechat,až se sama odstaví...pak mi to vadilo v těhotenství...pak jsem si na to zvykla (nebo spíš moje tělo) a pak už bylo pozdě,myslím těsně před porodem,to jsem se bála,aby o to víc nežárlila...A největší problém je při večerním uspávání...No doufám,že se vše brzo vyřeší...Máš pravdu,že to musím brát s nadhledem...ale když jsem přišla z porodnice,tak mi přišla najednou taková velká...ale přitom je to pořád malé dítko...A v září půjde do školky,kam se už moc těší...🙂
@rozarka65 jo, jo, to známe, já mám rozdíl 2r.10m., nejvíc mi vadilo, že syn je strašně hlučný, dcera špatně usínala a když usla, tak nechtěl pochopit, že se má trochu hlasově zklidnit a o tom, že vždy, no teda ne vždy, ale často musel jít kadit, když jsem kojila, ani nemluvím
ale jo, časem se to jakž takž poddá
@rozarka65 tohohle jsem se taky bála, ale musím říct, že se mi vyplatilo si ten rok navíc počkat... Terce už budou 4 a příchod brášky zvládla bravůrně. Nedovedu si představit, mít mimčo o rok dřív, jako máš ty. Kolem toho třetího roku to s ní bylo hodně těžké, vztekala se, nedalo se s ní vyjít bez scén,děs. Neříkám, že je teď andílek, ale už je přeci jen rozumnější a když něco potřebuje, když zrovna malýho krmím nebo přebaluju, tak jí vysvětlím, že je miminko a nemůže se najíst sám a proto má prostě přednost. A ona to překvapivě v pohodě přijímá, někdy mi jde i pomoct... Vůbec jsme nečekali, že vše zvládne tak dobře.
Ale taky jsou u nás vypjatý situace, taky občas vybouchnu a pak mě to mrzí. V těchhle chvílích si prostě musím určit priority, jinak se to nedá zvládnout... Začátky byly hodně těžký, byla jsem hrozně unavená, ale už jsem si zvykla.
Já jsem třeba Terku trošičku zapojila do domácích prací... např. uklízí vypraný ponožky, skládá kapesníky, bere to jako zábavu a mně to moc pomůže... samozřejmě jí nenutím, když nechce.
Neboj, určitě se to u vás usadí, chce to čas a hlavně pevné nervy... Co zapojit tatínka, babičky? Já jsem teď párkrát udělala to, že taťka hlídal malýho a já jsem si udělala 2 hodinky jen s Terkou, oběma nám to moc prospělo a taťka to taky přežil 🙂
Přeji ti opravdu hlavně ty pevný nervy.
@babulinkab To mi taky vadilo,tak jsem ji pořád okřikovala...ale když jsem potřebovala luxovat před příchodem paní doktorky a malou to nevzbudilo,tak už to neřeším...máme pořád puštěnou hudbu,aby tu právě nebylo ticho...Horší je to večer....mimískovi se v postýlce nelíbí...přes den spí v houpačce...
@med To Aninka se moc nevzteká a když,je to normální emoce,tak se jde vyvztekat do ložnice a za chvilku je klid....Taky Aninku zapojuji do všeho o co má zájem...Babička a děda jsou "daleko" a taťka je doma "málo"...ale už jsme to zkoušeli....když přijel dřív z práce,tak jsem šla s A. na hřiště,ale bohužel jsme po půl hoďce museli udělat výměnu, Elinka plakala a nebyla k utišení...Asi to zbytečně hrotím, jsem týden doma z porodnice, mimi je moc malé....Dnes jela rodinka k babičce i s pejskama,tak si v klidu uklidím,vyperu,vyžehlím...odpol.odpočinu s mimískem a vše si v hlavě trochu srovnám...🙂
@rozarka65 tak to je fajn, že taťka funguje, když je doma. Přeci jen je miminko ještě malinké, uvidíš, že to bude čím dál lepší. Mně ze začátku nejvíc oddělávalo, že jsem byla unavená. V těhu jsem spala i dopoledne, když byla malá ve školce, takže jsem se nazvykala a pak mi trvalo dlouho, než si tělo zvyklo v noci vstávat a být vzhůru od rána od šesti až do večera
🙂 Taky jsem pak zalehla v osm večer s dětma, protože jsem byla KO. Aspoň že malej vstával v noci jen jednou nebo dvakrát, od začátku jsem ho dokrmovala, takže vydržel spinkat déle.
Až půjde malá od září do školky, tak zase bude o něco líp, stihneš toho víc a malá bude mít vyžití ve školce.
Držím palce.
ahoj holky, tak u nás jsme ve fázi žárlení obou, takže Honzík jakmile nemám malou, tak chce nosit a dělá opičáky na malou, že je u mně on a ne ona, tak ona už tomu rozumí a začne kručet, postupně víc a někdy i ječí a chce ke mně, je teda docela závislák, to Honzík nebyl jako mimčo, malá Honzíka miluje, je z něj poprděná, Honzík ji taky někdy mazlí, ale spíš před ní utíká a schovává si hračky, malá leze, stojí, tak už je fakt co hlídat, domácnost jde stranou, Honzíka mám na léto doma ze školky, takže se opět zžíváme v režimu, na tohle by měly být kurzy, jak se k dětem chovat, Honzíka už nechci brát jen jako velkýho, je pořád malej a dítko, spaní malý jsem řešila oddělením patrem, jinak bych ho okřikovala neustále 🙄 , snažím se dělat něco jen s Honzíkem a stejnak každý ráno přileze do mojí postele se mazlit....
@lamarika teď se musím smát, mně to taky tak přišlo, hlavně, když jsem synovi 2r.10m. dávala na noc plenu, tak mě ten jeho zadek v porovnání se zadečkem miminka přišel tak velký 😀 😀 Tak jsem mu ty pleny radši sebrala, a zvládl to i bez nich 😀 😀
Jo, to je fakt, taky mi přišla Terka najednou velká jako slon 🙂)
@rozarka65 máš úplně normální pocity, tohle je všude stejné... zvykneš si až se trochu odplaví hormony🙂))) takže za tohle nemůžeš, že Tě děti rozčilují... já mám mezi dětma 5ti -letý rozdíl a taky to ze začátko ,,stálo za to" 🙂)) malý na malé furt ležel, furt ju něčím zakrýval aj s hlavou, lezl za ní do postýlky 😠
Částečně sem otázku rozdělování pozornosti řešila nošením malé v baby vaku.. třeba sem malému četla pohádky a malá mi spala ve vaku na břichu, nebo sem si ji položila na deku vedle sebe a jednou rukou hrkala hračkou nad ní a druhou hrála člobrdo 😉
Jo teď už znávám když někdo řekne , jedno dítě - žádné dítě 😀 😀 😀 když si manža vezme malého na kolo, je doma božský klid 😎 😎
Zhruba od 6-7měsíce kdy se začla malá pohybovat, smát nahlas, reagovat na malého podněty je to lepší... on si s ní pohraje, dělá na ňu ksichtíky a má radost, že ona má radost, koupají se spolu....
Jinak zlatá školka 😉 to pomůže hodně, aby si člověk taky někdy odpočinul, je normální, že si unavená z péče o děti.. není to sranda být v pohotovosti 24hodin denně a nevědět kdy bude brečení, nemoc, rozčilování, vztekání od jednoho nebo druhého dítka.... chlapi mají práci od-do a vědí do čeho jdou🙂)))
S dětma se to mění každý týden.... ale do toho se dostaneš, uděláš si režim, zapoj rodinu a nestyď se sama odpočívat, čím víc si ulevíš od starostí, tím víc času získáš na děti, hraní s nimi a z toho já mám teda nejlepší pocit, když mám čas na děti.....
uklizeno, navařeno, opráno být musí... ale pak si nestíhám s dětma sednout a mám pocit, že je jen odkládám do hraček nebo posílám do pokojíku.... 😔 😠
a ono to druhé dítko roste daleko rychleji než to první🙂)))) aspoň já mám ten pocit 😝 😝 😉
@sarlotta Já to zatím řeším tak,že nejdřív mimi...teď je to ještě jednotvárné...přebalit,nakojit a spinkat...a když spinká,tak si hraju s Aninkou...na úklid nemám sílu,takže to vždy až večer...vypadá to tu jako když buchne bomba,ale nějak se mi to nechce moc řešit a většinou je to hned uklizené...a vařím teď rychlovky...Už se těším,až budu moct dát amlou třeba do lehátka a bude na nás koukat,ale to zatím nejde...zatím pláče...je ještě malinká....Taky jsem vděčná za pořízení houpačky (závěsné kolébky),ve které mi krásně spinká přes den, na rozdíl od postýlky...
A když mluvíš o tatíncích...ten náš říkal,že by byl klidně na mateřské...ale po tom,co hlídal malou,když jsem byla v porodnici,tak říkal,že je to celkem fuška...věnovat se dítku,udržet byt pohromadě,uvařit...🙂 Jinak on zvládá vše kolem domácnosti...ale když hlídá malou,tak pak není doma kam šlápnout,ale Aninka je spokojená...🙂
Je to pravda,že děti rychle vyrostou...☹ Ani mi to neříkej,že druhé vyroste ještě rychleji...už takhle mi to přišlo jako strašná rychlost...
@rozarka65 to je normální, že chlapi když hlídají dítko, tak nic jiného nestíhají🙂)) ale zase se mu věnují na 100% a to je pro mě moooc důležité aby ten tatínek fungoval hlavně jako tatínek dokud jsou děti malinkaté je potřeba aby si vytvořili to pouto. A upřímně já si ráda zajdu nacpat nádobí do myčky a předám slečnu tatínkovi.. a když na mě volá.. ona je pokakanááááá 😀 tak mu řeknu kde jsou plenky 😉 není to jen o ťuťu- ňuňu.
No a pak tatínka pochválit a taky syna posílám aby mu řekl, že ho má rád... pže přeci jen jsou ty moje děti víc fixované na mě, když je syn nemocný tak chce jen mě... pže já víc vychovávám, víc dodržuju pravidla, jsem přísnější a děti tohle vnímají jako jistotu. Tatínek je lepší na hraní a na lumpárny🙂))
Užívej si každý den, je to jako včera co se malá narodila a už bude mít roček 😅 😉 neřeš že se naštveš - no a co, děti prostě zlobí, to je normální a rodiče to musí vydržet a přežít.... důležité je že je máš. 😉 je to zdravé dostat stres ze sebe a sem tam nějaké poslání do pokoje nebo zvýšený hlas nikomu neublíží...
@rozarka65 ahoj my mame rozdil 4 roky a zarlime taky🙂 jak tu nekdo pise jsme ve fazi kdy zarli oba a ta starsi mu to dela nachval. Nekdy to je na cvok house🙂 jeste ke vsemu syn mel reflux-takze des bes -pul roku jsem ho temer jen nosila. Mit je treba o 2 roky, tak nevim -to by byl chocholousek jasnej🙂
@eloana neříkej, že to trvá takhle dlouho, já myslela, že to bude teď jen pár dnů, týdnůůůůůů a nééé měsícůůůůů, teď fakt začíná malá fest, jak mám Honzíka v náručí, tak hned kňučí a chce ke mně, nehledě na to, že je fakt závislá a u všech vydrží jen chvíli (naši a manžel - ostatní bojkotuje total), jak je u mně v náručí, tak by ji bylo jedno i kdybysme byli na měsíci, jen když má blízko mlíko 😀 (já mám věkový rozdíl 3.5roku,míň jsem ani nechtěla, spíš víc...ale osud to vyřešil za nás 😉 )
Z vlastní zkušenosti můžu říct že co se týče žárlení, je naopak menší rozdíl výhodou. Starší není tak zvyklé, že má mámu jen pro sebe. IMHO.
@johnatanka takmy zacali zarlit az po 3 mesici... nekdy to je pohoda -nekdy horor- Linda mu dela naschavaly ....tahaji se o hracky🙂 nekdy ji chytnou stavy ,ze ji nemame radi, ze mame radi jen toho plesouna:D
Tak můj starší syn na malého zatím nežárlí. Jsme doma z porodnice teprve 14 dní. Je fakt, že zatím mám vždy někoho po ruce, tátu, babi nebo dědu-ale to jen po dobu prázdnin. Horší je, že si se mnou vůbec nechce hrát. Všichni jsou lepší než máma. Doufám, že se to brzo srovná. Taky mám hrozný strach z toho, až budeme doma sami, jak to zvládneme. Nedokážu si představit, jak rovnoměrně rozložím péči mezi kluky.
Cauky, u nas to neni klasicka zarlivost, jako ze by malou bouchal, nebo tak neco. Spis se zacal chovat jako miminko. Ze zacatku naprosta pohoda, nosil plinky a pomahal (taky jsme dost pripravovali na prichod). Mala byla hodna, takze ho nerusila. Jak se zacala vic projevovat, zacal byt takovy ufnukanejsi (coz u nej bylo driv naprosto nevidany) a mamanek. Prvni 3 mesice naprosta pohoda, dalsi 3 to slo a od 6, kdy se zacla otacet, pohybovat, vyzadovat o dost vetsi pozornost - hrani, komunikace (nehlede na krmeni atd) se to zarleni docela rozjelo. A to tak, ze se na sebe starsi snazi strhavat pozornost tak, ze jeci, janci (je k nezastaveni), dela blbiny... Ja se samozrejme snazim mazlit se s nima rovnomerne v ramci moznosti... Zas na druhou stranu ale vidim, jak ji ma rad, jak mala na nem muze oci nechat, jak se spolu rehtaji a blbnou. Takze ja si myslim, ze se kluk musi se s tou zarlivosti nejak srovnat a ze je velka vyhoda mit vekove blizkeho sourozence. Ja jsem to tak taky brala (s bratrem jsme o 2 roky), i kdyz jsme se taky casto rezali....
Ahoj, u nás to, co se žárlivosti týče, proběhlo celkem v pohodě. Jelikož jsou kluci od sebe 18 měsíců, tak jsme staršího syna na miminko ani nijak nepřipravovali. Když se mladší narodil, nosil mu plínky, dával pusinky, hladil ho (to dělá dodnes). Hlavně jsem ho do ničeho nenutila, když si hrál, tak abych mu říkala, že mi musí pomáhat s mimčem, tak to ne. Prostě když sám chtěl. Když mi chtěl něco ukázat, šli jsme se podívat já i mimi (pokud zrovna nespalo). Samozřejmě, že si někdy berou hračky, někdy si starší chce hrát sám, prostě normálka. Starší si na mladšího dobře zvykl, mají se rádi. Nikdy by mu úmyslně neublížil. Naštěstí takový ty žárlivý scény jsem nezažila. Ale myslím, že právě dost dělá ten jejich nízký věkový rozdíl. Jak se říká - čím blíže děti k sobě, tím lepší pro ně, ale horší na péči pro mámu. 🙂
ahoj u nás to bylo od začátku v pohodě, žádná žárlivost nebyla. Kluci jsou od sebe 15měsíců a 5dní takže starší byl na žárlení ještě malý a brášku vzal naprosto v pohodě a od začátku ho přijal a troufám si říct miloval a miluje. Jeho Honzíčke byl první komu dal pusinku, hladil ho, dával mu dudlík, když plakal hned byl u něj a snažil se ho utěšit. Kvůli jeho věku taky nebylo žadné připravování na brášku, nechápal by to. Ted už jsou kluci větší a občas žárlení je ale nic hrozného a mají se moc rádi. Musím říct že někdy mě to až štve jak jsou ti dva na sobě závislí, třeba dneska mě to "naštvalo" ve výtahu - jezdíme dolů vytáhne, starší jde do výtahu v pohodě a mladší dělá blbiny a mává mi a říká ahoj že mám jet, tak jsem mu chtěla ujet ale copak to jde? jen starší vidí že zavírám dveře začne se na mě zlobit a ukazovat na brášku že ještě on nám chybí a chce ven za ním, když se jeden vzbudí dřív tak jde na druhého na dveře zaklepat že už je vzhůru a že má vstávat taky. tady dávám nějaké fotky
i mě popadají myšlenky na třetí ale nejde to finančně, nicméně časem to je v plánu jen už to bude o něčem jiném bude větší rozdíl
@rozarka65 omylem jsem objevila tvé dva roky staré téma 😀 nevím, jak to máte ted, ale já než jsem si je srovnala, tak už Metík přestal být mimino a tak tě můžu utěšit a odpovědět na tvou otázku: Nikdy 😀
@sarlotta
@timbouctou No tak Eli už není miminko a atmosféra doma?? Holky se celé dny hádají, o něco přetahuji... 😀 😝 No jsem zvědavá,kdy to skončí...Jak řešíte hádky...??
My máme věkový rozdíl 15,5 měsíce. Žárlení neproběhlo žádné. Syn to zvládl bez problémů, asi byl ještě malý. Teď už jsou malé 2roky. Hádky jsou u nás také časté. Téměř vždy chtějí stejnou hračku. Snažím se jednoho zabavit něčím jiným nebo přesvědčit toho druhého, že si to za chvíli vymění. Celkem to funguje.
@rozarka65 no oni se moc nehádají, spíš na sebe ječí a tlučou se. Hádka je výměna názorů, ti naši si názory nevyměňují, prostě na sebe vřískaj, někdy ani neužívají slov 😀 Nechávám je, leda když se strhne pláč, tak se to trochu pokouším řešit, ale nakonec to skoro vždycky dopadne tak, že se budto sami usmíří nebo se neudržím a naplácám jim. Někdy se i shodnou, například nedávno se shodli na tom, že raději vyhodíme lego do popelnice než aby ho uklízeli 😠 Jinak podle mě to skončí až odchodem jednoho či obou z domu.
@katvx u nás rozdíl dva a půl roku na den přesně - 2. únor a 2. srpen 😀 žárlení jsme taky neměli, ale Alex, než se s novým miminem srovnal, tak tři týdny skoro nejedl. Teď se sice perou, ale jeden bez druhého nedají ani ránu.
@rozarka65 Ahojky, nevěš hlavu! Bude líp 😉 Mám mezí dětma 18 m a syn mi dělal ze začátku to stejné. Když jsem kojila, měl největší práci jít čůrat, podat knížku nebo hračku, zrovna něco dostat na jídlo,... Když malá spala, tak nejvíc ječel. Venku se musel jak na potvoru pořád zastavovat a něco studovat a já zrovna potřebovala jít aby malá v kočáře spala. Strašně jsem na něj vyjížděla, byla jsem podrážděná a unavená.
Pak mi ale došlo, že on to vlastně nedělá naschvál. Že je jenom další malý dítě co potřebuje mámu a začala jsem brát všechno s nadhledem. Než jsem šla kojit povytahala jsem knížky, jídlo, nočník,... Ven jsme začli brát odrážedlo a už neměl tolik času se zastavovat. I když už jsem mlela z posledního našla jsem si chvilku a šla si pohrát jen s ním. Shruba po 2-3 týdnech jsem se zajela a už bylo všechno v pohodě a lehčí. Teď je to ještě lehčí. Děcka si s polu už vyhrají a jak se ráno na sebe vždycky těší! Řehní se na sebe a dělají různý opičky 😀
Jo a u nás je tedy lepší když po synovi nechci aby se zapojoval do "starání" o malou. Ze začátku jsem po něm chtěla aby mi donesl plinu nebo ji vyhodil, pohoupal malou v autosedačce. Tak nějak mě přišlo, že tím, že jsem po něm chtěla aby se o ni "staral" jako by vzrůstal nezájem o ni a tím pádem vzrůstaly ony "naschvály". Přestala jsem to po něm chtít a vše se zlepšilo 😉